Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 4 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Básničky na každý měsíc
#11
Červené oči, pracují hodiny.
Srdce buší jako o závod
každá buňka touží po moku,
vřelého kafe uvězněného v hrnku.
Nalévám si ho do krku, cítím příval energie.
Pracuji další hodiny, mám halucinace.
Vidím hrnek, vidím strom, vidím poníka.
Palčivá bolest sklátí mě na zem, srdce praská,
umírám, hrnek je tu a tam..


Prej mám experimentovat Rainbowlaugh
Odpovědět
#12
Tak jó, no.

Star Swirl the Bearded a jeho hrnek.

Při úplňku, ve svitu hvězd,
se má mysl probouzí,
v dálce svítí světla měst,
a na mě civí tvář zpoza plnovousí.

Žiješ!
Vykřikl hlas.
Pozor, ať se nevyliješ!
Avšak lekl jsem se jako ďas!

Vyskočil jsem,
zakopl jsem,
ve vzduchu jsem zůstal viset.
Magie! Začal jsem kvičet.

Poní tvář se přiblížila,
řekla, ať se nebojím.
Nemám si hrát na strašpyla,
nesmím propadnout emocím.

Po chvíli vysvětlování,
pochopil jsem mé poslání.
Poník to byl mocný,
avšak velmi lenivý.

Oživil mne,
dal mi život,
nechce mě stále mýt.
Už to ve mne vře!

Jsem jen hrnek s nočičkama,
a schopnýma ručičkama.
Mám už dost toho vydřiducha.
Zanechám ho jako eunucha.
Odpovědět
#13
Srnčí hrnek z Emeriky.

Mám malej hrnek...
to všichni v této zemi;
na něm stádo srnek,
co občas uteče mi.

Je to logičtější,
přihlédnu li k tomu,
že hrnek není zdejší.
Nejspíš chtějí domů.

Až mi jednou hrnek slítne
a dopustím se vraždy,
naděje nová jim svitne.
Domů se vrátí navždy.

Mně zbydou jen oči pro pláč
a hromada střepů.
Už nezapiju z něj ni táč,
ni červenou řepu.

A mé svědomí temné
mi nikdy nedá spát.
Byly to duše jemné,
a já jsem je měl rád.

Pro teď je tu však mám,
'jich obraz je jasný.
Tento můj stihomam
je snad jen dočasný.

Jak ze sopky (hory Říp?)
hustá pára z hrnku sálá.
Snad čaj bude hřát je líp, než
speciální srnčí šála.

[Obrázek: r36YLOe.jpg]
(P. S. je to hodně starek hrnek. Tak 17 let zhruba.)
Ta, která barví břízy.
Odpovědět
#14
To je pravda. Hvězdoši, prosim. Říkal jsi, že nové téma bude do pátku.
Cynik, pokrytec, ignorant, flegmatik, egoista. To jsou mé klady. Mám však i zápory.

Když vás uprostřed noci vzbudí syčící kozí lebka co seskočila z nočního stolku a utekla na pavoučích nohou, bude se vám spát mnohem lépe když zjistíte, kam to sakra zalezla.

Se stim smiřte
Odpovědět
#15
Já vím, jenže já včera chlastal a dnes si za to nesu následky. xD Tož dobrá, téma na tento týden je: Kocovina

Podmínka: Sestavte krátkou čtyřveršovku, která bude celá v trocheji (rytmus BUM-ta BUM-ta BUM-ta BUM-ta). Jestli se bude rýmovat, jaký bude mít počet stop atd nechám už na vás. Doufám, že jsem nepřipravil nic těžkého, ale to dáte. Trochej je velmi hojným metrem v češtině. Derpytongue2

Mimochodem, jestli nevíte, jak se řídí přízvuk v češtině, tak vizte tetičku wiki
Odpovědět
#16
Pyrotechnická

Nepodléhám pivu, vínu,
ni ničemu ostřejšímu,
a stejně mám kocovinu,
z vůně nitroglycerinu.
Ta, která barví břízy.
Odpovědět
#17
Nemáš tolik chlastat vole
Chatu rudě září zpráva
Sténá leží prostřed pole
Kočku těžkou jako kráva


Snad to jakž takž odpovídá.

Odesláno z mého LG-D802 pomocí Tapatalk
Cynik, pokrytec, ignorant, flegmatik, egoista. To jsou mé klady. Mám však i zápory.

Když vás uprostřed noci vzbudí syčící kozí lebka co seskočila z nočního stolku a utekla na pavoučích nohou, bude se vám spát mnohem lépe když zjistíte, kam to sakra zalezla.

Se stim smiřte
Odpovědět
#18
Fascinuje mě, že se tolik lidí chytlo. Pěkný nápad Hviezdoszi Ajsmug
Odpovědět
#19
Jsou chvíle, kdy přísahám,
že vážne nebudu už pít.
Není to sranda říkám vám,
fakt težkou kocovinu mít....
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět
#20
Žaludek mám naruby, v rukou třas.
Alkoholem opojen byl jsem včera zas.
Už nikdy nechci pít, opakuji jen.
Za týden to stejné, je to jako sen.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 1 host(ů)