26.04.2016, 17:55
Mám tu zatím pár zjištěných postřehů ohledně pěstování (něco je obecně známé, ale jde o vlastní praxi):
- sice se píše, že každá kytka má mít svůj stín/polostín/slunce, hnojivo a správné pH půdy, ale když na to přijde, tak si na Slunce a univerzální ČOV hnojivo zvykne každý (a ano, včetně těch konzumních).
- papriky vysazovat ven zásadně asi až v červenci. Proti mrazíku je i netkaná textilie krátká, naproti tomu libovolný skleník, byť s větránm a zděný, tomu naprosto v pohodě odolá
- brambory vyrostou prakticky všude, i ven stínu, i mezi kořeny vydataně zalévané okurky a vedle obřího keře s rajčaty, v hromadě mokrého hnoje...
- pokud nestihnete rajčata ve skleníku všechna sklidit do zimy, otrhejte je zelená, a dejte doma na pekáč někam do stínu (ideálně vedle zhnilého jablka), zčervenají během měsíce taky.
- saláty a kedlubny rostou i na dně relativně stíněného skleníku (slunce východ a západ), zvlášť saláty
- ředkvičky jsou sakra náročné na Slunce, a i když jim skleník nevadí, potřebují přímý výhled ven (mrchy zhýčkaný, co by ještě chtěly? koně?), jinak začnou plodit o něco déle (pokud je dáte úplně blbě, tak ani neudělají listy, jen dlouhý stonek a tím skončí)
- některé okurky si moc nerozumí se skleníkem s rajčaty. Ale to neznamená, že je tam nemůžete zasadit. Jakmile se začnou táhnout, nechte jim otevřený průchod ven, kde jim připravíte ideálně nějaký plot na pnutí, a začnou plodit jako blázen (někdy týden nic, a pak 2-3 kg najednou během "hodiny").
- rajčata potřebují na vyváženou "stravu". Ty jako jediné se musí dohnojovat krystalonem, protože ČOVka produkuje dost dusikaté hnojivo. Rajče pak sice roste do ernomních rozměrů a místo stonku si buduje přímo kmeny, ale plodí málo. Nutné je ho také pravidelně stříhat (ostatních kytek si všímat nemusíte).
- všechno, co roste, a všechno co se nesní, se dá využít jako hnojivo příští rok. Rozhodně se nezbavujte posekané trávy.
- když už jsem u té trávy, nějaká vertikulace, hrabání listí na podzim, ochraňování před bílými fleky.. nedělám to, a a trávník si po 2 posekáních sám s regenerací poradí.
- zapocený skleník nerovná se vysoká vlhkost vzduchu v něm. Ale zapocená okna brání ohřívání během dne (naopak v noci brání úniku tepla - pro toto není třeba nic zvláštního udělat, protože po ochlazení skel zvenčí se tato zapotí sama).
Pokud máte i Vy nějaké ty postřehy, co se nepovedlo a pak už ano, můžete se podělit s ostatními.
- sice se píše, že každá kytka má mít svůj stín/polostín/slunce, hnojivo a správné pH půdy, ale když na to přijde, tak si na Slunce a univerzální ČOV hnojivo zvykne každý (a ano, včetně těch konzumních).
- papriky vysazovat ven zásadně asi až v červenci. Proti mrazíku je i netkaná textilie krátká, naproti tomu libovolný skleník, byť s větránm a zděný, tomu naprosto v pohodě odolá
- brambory vyrostou prakticky všude, i ven stínu, i mezi kořeny vydataně zalévané okurky a vedle obřího keře s rajčaty, v hromadě mokrého hnoje...
- pokud nestihnete rajčata ve skleníku všechna sklidit do zimy, otrhejte je zelená, a dejte doma na pekáč někam do stínu (ideálně vedle zhnilého jablka), zčervenají během měsíce taky.
- saláty a kedlubny rostou i na dně relativně stíněného skleníku (slunce východ a západ), zvlášť saláty
- ředkvičky jsou sakra náročné na Slunce, a i když jim skleník nevadí, potřebují přímý výhled ven (mrchy zhýčkaný, co by ještě chtěly? koně?), jinak začnou plodit o něco déle (pokud je dáte úplně blbě, tak ani neudělají listy, jen dlouhý stonek a tím skončí)
- některé okurky si moc nerozumí se skleníkem s rajčaty. Ale to neznamená, že je tam nemůžete zasadit. Jakmile se začnou táhnout, nechte jim otevřený průchod ven, kde jim připravíte ideálně nějaký plot na pnutí, a začnou plodit jako blázen (někdy týden nic, a pak 2-3 kg najednou během "hodiny").
- rajčata potřebují na vyváženou "stravu". Ty jako jediné se musí dohnojovat krystalonem, protože ČOVka produkuje dost dusikaté hnojivo. Rajče pak sice roste do ernomních rozměrů a místo stonku si buduje přímo kmeny, ale plodí málo. Nutné je ho také pravidelně stříhat (ostatních kytek si všímat nemusíte).
- všechno, co roste, a všechno co se nesní, se dá využít jako hnojivo příští rok. Rozhodně se nezbavujte posekané trávy.
- když už jsem u té trávy, nějaká vertikulace, hrabání listí na podzim, ochraňování před bílými fleky.. nedělám to, a a trávník si po 2 posekáních sám s regenerací poradí.
- zapocený skleník nerovná se vysoká vlhkost vzduchu v něm. Ale zapocená okna brání ohřívání během dne (naopak v noci brání úniku tepla - pro toto není třeba nic zvláštního udělat, protože po ochlazení skel zvenčí se tato zapotí sama).
Pokud máte i Vy nějaké ty postřehy, co se nepovedlo a pak už ano, můžete se podělit s ostatními.