31.10.2016, 18:31
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 31.10.2016, 19:06 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Venku to už stojí za nic (slunce svítí 1 den v týdnu, a to ještě mizerně, takže teplota ve skleníku II jinak kopíruje prakticky hned teplotu venku, +/- 1 stupeň; přesto je vidět rozdíl - petrželka ve skleníku je stále krásně zelená a kadeřavá, zatímco venku žloutne a schne, a to prakticky neustále prší; kam s tou vodou? ).
Když plně svítí Slunce, tak je teplota ve skleníku II o 10 až 15 stupňů větší než venku (jakákoliv práce v něm pak prakticky znamená shodit ze sebe po příchodu z venku téměř všechno ). Naštěstí je už vše hotovo včetně zavedené elektřiny (+drátěné poličky pro květináčky - to samozřejmě není součástí nabídky výrobce (kompletní regálový systém na asi 3m2 plochy včetně zpevnění konstrukce vám nikdo neprodá za cca. 20 stovek + ještě mi hodně AL profilů zbylo, takže se použijí příští rok - výhoda je také v tom, že nějaký cm sem, nějaký tam, když díry vrtáte a přesahy odřezáváte až při montáži)).
Paprika ve skleníku II neroste (ale zatím ani nezhebla), zato brambor ano (už dostal přezdívku "vánoční" - pokud na vánoce nebude ke sklizni, dostane na sebe ozdoby ).
Meďunka prakticky už hibernuje v zeleném stavu - tudíž je stále čerstvě k utržení (stejně jako některé venkovní rostliny, které se ani neobtěžují zbarvit listy (a ty, které shazují, tak jen něco málo, aby se neřeklo - i když, meruňka třeba vůbec neshazuje, broskvoň shodila skoro všechny listy během víkendu), máta venku např. stále kvete a sem tam narazíte i na čmeláky)). Ale třeba šalvěj ve skleníku se rozhodla, že zelené výhonky ještě trochu popožene (nic, co by stálo za řeč - hlavní test bude, až venku bude dlouhodobě mrznout, jestli bude). Btw, listy neodklízíme ve stylu "jak si kdo ustele, tak si lehne", takže si stromky prakticky hnojí pod sebe na příští rok (o nějakém údajném škodlivém vlivu na trávník nemůže být ani řeč).
Rajčata a papriky jsme venku už zrušili (na kompost). Druhá várka ředkviček zřejmě už nevyroste a u mrkve máme také velké pochybnosti (nedělá nic, což je na druhou stranu dobře - alespoň nechcípe).
Na příští sezónu jsem zeminu (včetně okrasných rostlin) důkladně prohnojil (10 kg cereritu - 3-4 kg padly na skleníky) a přidal dolomit vápenatý (s vysokým obsahem hořčíku - ostatně na toto je ten koloběh "hnojivo - rostlina - potrava - WC - ČOV - hnojivo" docela dobrá věc). Kočky také přispívají svým dílem, takže připravené díry i pravidelně polévám vodou z ČOVky ve stylu "kam s ní?", aby se tu zabydlely půdní (neutralizující) bakterie (žížaly již zaujmuly své postavení, a některým "hadům" zřejmě zakoupená zemina svědčí). Na příkladu sousedů jsme si taky začali zkládat ohníčky (jen my trochu jinak: bio odpad typu mastných papírů od svačin, zbytků dřeva, atd. spalujeme v dírách na záhoně, a rovnou to smísíme se zeminou).
Protože vody je venku naprostý přebytek (2 plné 200l sudy), nechal jsem kompletní IBC kontejner vypustit do skleníku (s průběžným připouštěním z ČOVky, dokud nebylo čerpadlo nad hladinou), což znamená prakticky tak 1.5 kubíku vody a při odhadovaném 1% obsahu je to asi 15 kg organického hnojiva (lepší než to vypustit do kanálu).
Sklidili jsme první várku pórku, která rostla pod rajčaty (další zatím necháváme na záhoně), a také zbytek ředkviček (spolu s majonézou skončily na rohlících). Ale jako.. co to proboha vyrostlo mezi nimi za 'řepu'? ("co sakra dáváte do toho záhonu?" ). "Co jste měli k večeři?" "půl ředkvičky"
Nedotčený salát ve skleníku I stále ještě dorůstá, a nevypadá nijak špatně - co zameškal na začátku bohatě dohnal (proti tomu ten venkovní už začíná mírně skomírat - ale už ho dojídáme, ještě 2 sazenice a bude pryč).
A má ještě cenu se zmiňovat, že ještě na začátku listopadu máme vlastní čerstvé jahody? Překvapivě jsou sladké i když nejsou ze zastíněné strany červené.
Když započítáme tedy saláty, rajčata a papriky, tak cca. do vánoc budeme mít vlastní zeleninu (+to je nasušené a nebo zamrazené, zásoby kečupu, čaje, ...).
Sezóna zdá se ještě nekončí (stále čekáme, jestli něco bude z růžičkové kapusty - dělá je pomalu ale jistě).
Na vánoce nám ale končí "veget" s kozím mlékem (kozička bude březí). Ale to snad nějak přežijeme Však jsem taky za posledních 10 měsíců přibral asi 8 kg!
Když plně svítí Slunce, tak je teplota ve skleníku II o 10 až 15 stupňů větší než venku (jakákoliv práce v něm pak prakticky znamená shodit ze sebe po příchodu z venku téměř všechno ). Naštěstí je už vše hotovo včetně zavedené elektřiny (+drátěné poličky pro květináčky - to samozřejmě není součástí nabídky výrobce (kompletní regálový systém na asi 3m2 plochy včetně zpevnění konstrukce vám nikdo neprodá za cca. 20 stovek + ještě mi hodně AL profilů zbylo, takže se použijí příští rok - výhoda je také v tom, že nějaký cm sem, nějaký tam, když díry vrtáte a přesahy odřezáváte až při montáži)).
Paprika ve skleníku II neroste (ale zatím ani nezhebla), zato brambor ano (už dostal přezdívku "vánoční" - pokud na vánoce nebude ke sklizni, dostane na sebe ozdoby ).
Meďunka prakticky už hibernuje v zeleném stavu - tudíž je stále čerstvě k utržení (stejně jako některé venkovní rostliny, které se ani neobtěžují zbarvit listy (a ty, které shazují, tak jen něco málo, aby se neřeklo - i když, meruňka třeba vůbec neshazuje, broskvoň shodila skoro všechny listy během víkendu), máta venku např. stále kvete a sem tam narazíte i na čmeláky)). Ale třeba šalvěj ve skleníku se rozhodla, že zelené výhonky ještě trochu popožene (nic, co by stálo za řeč - hlavní test bude, až venku bude dlouhodobě mrznout, jestli bude). Btw, listy neodklízíme ve stylu "jak si kdo ustele, tak si lehne", takže si stromky prakticky hnojí pod sebe na příští rok (o nějakém údajném škodlivém vlivu na trávník nemůže být ani řeč).
Rajčata a papriky jsme venku už zrušili (na kompost). Druhá várka ředkviček zřejmě už nevyroste a u mrkve máme také velké pochybnosti (nedělá nic, což je na druhou stranu dobře - alespoň nechcípe).
Na příští sezónu jsem zeminu (včetně okrasných rostlin) důkladně prohnojil (10 kg cereritu - 3-4 kg padly na skleníky) a přidal dolomit vápenatý (s vysokým obsahem hořčíku - ostatně na toto je ten koloběh "hnojivo - rostlina - potrava - WC - ČOV - hnojivo" docela dobrá věc). Kočky také přispívají svým dílem, takže připravené díry i pravidelně polévám vodou z ČOVky ve stylu "kam s ní?", aby se tu zabydlely půdní (neutralizující) bakterie (žížaly již zaujmuly své postavení, a některým "hadům" zřejmě zakoupená zemina svědčí). Na příkladu sousedů jsme si taky začali zkládat ohníčky (jen my trochu jinak: bio odpad typu mastných papírů od svačin, zbytků dřeva, atd. spalujeme v dírách na záhoně, a rovnou to smísíme se zeminou).
Protože vody je venku naprostý přebytek (2 plné 200l sudy), nechal jsem kompletní IBC kontejner vypustit do skleníku (s průběžným připouštěním z ČOVky, dokud nebylo čerpadlo nad hladinou), což znamená prakticky tak 1.5 kubíku vody a při odhadovaném 1% obsahu je to asi 15 kg organického hnojiva (lepší než to vypustit do kanálu).
Sklidili jsme první várku pórku, která rostla pod rajčaty (další zatím necháváme na záhoně), a také zbytek ředkviček (spolu s majonézou skončily na rohlících). Ale jako.. co to proboha vyrostlo mezi nimi za 'řepu'? ("co sakra dáváte do toho záhonu?" ). "Co jste měli k večeři?" "půl ředkvičky"
Nedotčený salát ve skleníku I stále ještě dorůstá, a nevypadá nijak špatně - co zameškal na začátku bohatě dohnal (proti tomu ten venkovní už začíná mírně skomírat - ale už ho dojídáme, ještě 2 sazenice a bude pryč).
A má ještě cenu se zmiňovat, že ještě na začátku listopadu máme vlastní čerstvé jahody? Překvapivě jsou sladké i když nejsou ze zastíněné strany červené.
Když započítáme tedy saláty, rajčata a papriky, tak cca. do vánoc budeme mít vlastní zeleninu (+to je nasušené a nebo zamrazené, zásoby kečupu, čaje, ...).
Sezóna zdá se ještě nekončí (stále čekáme, jestli něco bude z růžičkové kapusty - dělá je pomalu ale jistě).
Na vánoce nám ale končí "veget" s kozím mlékem (kozička bude březí). Ale to snad nějak přežijeme Však jsem taky za posledních 10 měsíců přibral asi 8 kg!