02.03.2017, 13:45
Jaro se neúprosně blíží, a je třeba připravit půdu pro pěstování. Ta už je skoro 1-2 měsíce ve sklenících změklá (venku asi 2 týdny), takže kde to je nutné, jsme provedli obrácení, roorání a uhlazení.
Dolomit vápenitý (někde) a Cererit (všude) tam jsou od minulého roku, plus se tam ještě dával hnůj a skořápky. Na záhon k tomu ještě popel.
Žížaly již úspěsně dobyly nová území, což je jen dobře. Teď začneme půdu prolévat také vodou z ČOV, aby se do ní dostal nějaký ten život a spolu s ním i další živiny.
Na pěstování většiny rostlin stačí mírně alkalická půda (pH nad 6.5), která zabraňuje šíření některých chorob (např. hub). Samozřejmě, nic se nemá přehánět. Dosáhnout takové půdy je celkem snadné. Dodáte vápník (který je pro rostliny a potažmo pro vás také důležitý). Nebo vápno. Ale pomáhají právě i ony skořápky nebo popel ze dřeva. Vhodné např. pro zeleninu nebo maliníky.
Pokud také plánujete vysázet si nějaké to exotičtější "ovoce", tak třeba kiwi nebo borůvky vyžadují kyselejší půdu.
Tady je prý více možností, jak toho dosáhnout, kromě pořízení si rašeliny nebo tahat půdu z lesa. Některé jsou trvanlivější, jiné ne, s některými si musíte dát pozor na koncentraci, atd.
Můžete vyzkoušet kyselinu dusičnou a fosforečnou, síran, kostní moučku, dusičňany obecně, jedlou sodu, v nejhorším chlór, a docela kyselé jsou také citrónové šťávy (nebo jejich náhražky, což je jen obyčejná kyselina citrónová), ocet nebo šťávy z jablka a pomerančů (ale to je trochu kontraproduktivní). Také prý i káva nebo čaj.
Příliš kyselá půda ale brzdí růst rostlin a také umožňuje pronikání např. hliníku. Vadí také žížalám a mikroorganismům v půdě. Snižuje příjem stopových prvků. V tomto případě totiž kyselá půda znamená pH okolo 5.5.
U těchto rostlin si naopak musíte dát bacha, abyste k nim nesypali vápno!
Další poznámka je, že zimolezy sice chutnají jako borůvky, ale kyselou půdu nevyžadují. Ale naštěstí jim nevadí, takže je můžete sázet spolu s ostatními borůvkami, jako je např. Obří kanadská (ta klidně snese pH i 4.5, ale nepřeháněl bych to). Jsou to ale ideální rostliny do našich podmínek, protože jsou z nich metrové keře/stromy a přitom jsou odolné mrazům (a když myslím mrazy, tak ty Ruské, -45).
Toliko teorie, a teď se můžeme vrhnout do pěstování
Resp. o víkendu ne. Dneska má dorazit dřevo, takže nejspíš budu stavět plůtek pro kiwi. Taky vinná réva bude chtít oporu. A stejně mi ještě chybí ty nejvíc odolné odrůdy, které nebyly skladem (uděláme si pak výlet a vyzvedneme si je osobně).
Včera jsme také už přenesli citrusy (pomeranč, mandarinky a citroník) do skelníku a vsadili do země. Mohly se tedy řádně zalít příslušným hnojivem a ne tou chlorovanou vodou z kohoutku. Těm totiž zima až tak moc nevadí, pokud jsou chráněné před mrazem, a alespoň si rostliny pomalu zvyknou na chladnější podmínky, než přijde za půl roku skutečná zima (teď je na to vhodná doba, mrazy totiž už nehlásí).
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...-skleniku/
Krásně nám prší a plní se sudy (teď máme na sezónu zatím připraveno asi 1200l vody z ČOV, a přibližně 350l vody dešťové - i bez nádrží máme ještě asi 600l volné kapacity (ty 2 nádrže zatím nejsou v systému), tak to snad počasí napraví, než začne být sucho a teplo).
Jestli se vše podaří, +/- za 2 roky už mne nebude zajímat nabídka obchodů s ovocem a zeleninou. No, co jejich problém (a můj přeneseně přes ekonomiku).
Jeden blbec, co si začal pěstovat sám, asi ekonomiku nepoloží, ale potraviny se budou dle mého zdražovat (a zároveň znekvalitňovat) i nadále, a pokud se pro cestu soběstačnosti rozhodne víc a víc lidí, odnesou to pak ti ostatní ještě vyšší cenou potravin (aby se totiž výrobcům vůbec vyplatilo to dělat). To je ale začarovaný kruh, protože čím budou nekvalitní potraviny dražší, o to víc bude výhodnější si je pěstovat doma (a to si vemte, že srovnávám cenu vlastních potravin jen s těmi nejhoršími a tedy nejlevnějšími v obchodech! Kdybych srovnával s tzv. BIO nebo těmi snad už kvalitními, tak to už vůbec tržní prodejci nemají šanci).
Kromě toho ani nebudu mít zájem se vracet, i kdyby později zlevnili a nějak zázračně zkvalitnili za danou cenu vlastnosti. Proč bych to dělal?
"jo, posledních pár let jsem vám do nádrže cpali horší a horší benzín za větší prachy, takže jsme vám zničili auto, ale zítra už vám prodáme tutově prémiové palivo za cenu vody, jen když přestanete jezdit na elektřinu, ale nezaručíme vám, že pozítří už zase nebudeme prodávat za větší prachy"
Kdo jednou zkusí, nechce jinak aneb "když chceš mít něco pořádně, udělej si to sám".
A pěstování v zimě pak taky nějak vyřeším..
Dolomit vápenitý (někde) a Cererit (všude) tam jsou od minulého roku, plus se tam ještě dával hnůj a skořápky. Na záhon k tomu ještě popel.
Žížaly již úspěsně dobyly nová území, což je jen dobře. Teď začneme půdu prolévat také vodou z ČOV, aby se do ní dostal nějaký ten život a spolu s ním i další živiny.
Na pěstování většiny rostlin stačí mírně alkalická půda (pH nad 6.5), která zabraňuje šíření některých chorob (např. hub). Samozřejmě, nic se nemá přehánět. Dosáhnout takové půdy je celkem snadné. Dodáte vápník (který je pro rostliny a potažmo pro vás také důležitý). Nebo vápno. Ale pomáhají právě i ony skořápky nebo popel ze dřeva. Vhodné např. pro zeleninu nebo maliníky.
Pokud také plánujete vysázet si nějaké to exotičtější "ovoce", tak třeba kiwi nebo borůvky vyžadují kyselejší půdu.
Tady je prý více možností, jak toho dosáhnout, kromě pořízení si rašeliny nebo tahat půdu z lesa. Některé jsou trvanlivější, jiné ne, s některými si musíte dát pozor na koncentraci, atd.
Můžete vyzkoušet kyselinu dusičnou a fosforečnou, síran, kostní moučku, dusičňany obecně, jedlou sodu, v nejhorším chlór, a docela kyselé jsou také citrónové šťávy (nebo jejich náhražky, což je jen obyčejná kyselina citrónová), ocet nebo šťávy z jablka a pomerančů (ale to je trochu kontraproduktivní). Také prý i káva nebo čaj.
Příliš kyselá půda ale brzdí růst rostlin a také umožňuje pronikání např. hliníku. Vadí také žížalám a mikroorganismům v půdě. Snižuje příjem stopových prvků. V tomto případě totiž kyselá půda znamená pH okolo 5.5.
U těchto rostlin si naopak musíte dát bacha, abyste k nim nesypali vápno!
Další poznámka je, že zimolezy sice chutnají jako borůvky, ale kyselou půdu nevyžadují. Ale naštěstí jim nevadí, takže je můžete sázet spolu s ostatními borůvkami, jako je např. Obří kanadská (ta klidně snese pH i 4.5, ale nepřeháněl bych to). Jsou to ale ideální rostliny do našich podmínek, protože jsou z nich metrové keře/stromy a přitom jsou odolné mrazům (a když myslím mrazy, tak ty Ruské, -45).
Toliko teorie, a teď se můžeme vrhnout do pěstování
Resp. o víkendu ne. Dneska má dorazit dřevo, takže nejspíš budu stavět plůtek pro kiwi. Taky vinná réva bude chtít oporu. A stejně mi ještě chybí ty nejvíc odolné odrůdy, které nebyly skladem (uděláme si pak výlet a vyzvedneme si je osobně).
Včera jsme také už přenesli citrusy (pomeranč, mandarinky a citroník) do skelníku a vsadili do země. Mohly se tedy řádně zalít příslušným hnojivem a ne tou chlorovanou vodou z kohoutku. Těm totiž zima až tak moc nevadí, pokud jsou chráněné před mrazem, a alespoň si rostliny pomalu zvyknou na chladnější podmínky, než přijde za půl roku skutečná zima (teď je na to vhodná doba, mrazy totiž už nehlásí).
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...-skleniku/
Krásně nám prší a plní se sudy (teď máme na sezónu zatím připraveno asi 1200l vody z ČOV, a přibližně 350l vody dešťové - i bez nádrží máme ještě asi 600l volné kapacity (ty 2 nádrže zatím nejsou v systému), tak to snad počasí napraví, než začne být sucho a teplo).
Jestli se vše podaří, +/- za 2 roky už mne nebude zajímat nabídka obchodů s ovocem a zeleninou. No, co jejich problém (a můj přeneseně přes ekonomiku).
Jeden blbec, co si začal pěstovat sám, asi ekonomiku nepoloží, ale potraviny se budou dle mého zdražovat (a zároveň znekvalitňovat) i nadále, a pokud se pro cestu soběstačnosti rozhodne víc a víc lidí, odnesou to pak ti ostatní ještě vyšší cenou potravin (aby se totiž výrobcům vůbec vyplatilo to dělat). To je ale začarovaný kruh, protože čím budou nekvalitní potraviny dražší, o to víc bude výhodnější si je pěstovat doma (a to si vemte, že srovnávám cenu vlastních potravin jen s těmi nejhoršími a tedy nejlevnějšími v obchodech! Kdybych srovnával s tzv. BIO nebo těmi snad už kvalitními, tak to už vůbec tržní prodejci nemají šanci).
Kromě toho ani nebudu mít zájem se vracet, i kdyby později zlevnili a nějak zázračně zkvalitnili za danou cenu vlastnosti. Proč bych to dělal?
"jo, posledních pár let jsem vám do nádrže cpali horší a horší benzín za větší prachy, takže jsme vám zničili auto, ale zítra už vám prodáme tutově prémiové palivo za cenu vody, jen když přestanete jezdit na elektřinu, ale nezaručíme vám, že pozítří už zase nebudeme prodávat za větší prachy"
Kdo jednou zkusí, nechce jinak
aneb "když chceš mít něco pořádně, udělej si to sám".A pěstování v zimě pak taky nějak vyřeším..