Pokračování situace s mrazy:

- zatím se mi nejlépe osvědčila hřbitovní svíčka (ta vysoká asi 10 cm). Vydrží hořet i 24 hodin. Dvě stačí, aby ve skleníčku bylo o 2-3 stupně víc než obvykle (a to zatím bez květináče - ale by by asi vhodnější, aby se zvětšila plocha sálavého zdroje, protože takto vlastně jen ohříváte trochu vzduchu nad svíčkou). Nicméně stejně jako u čajovek i zde zůstává dost odpadu (stačí pak 2-3 seškrabat dohromady a máte jednu novou svíčku). Jsou ale dražší než příšlušné množství čajovek (ale nemusíte kvůli nim každé 4 hodiny vstávat ).

- první letošní várka pampeliškového "medu". Počet květů nevím, prostě plný 5l hrnec, vody tak akorát, aby byla nějaká vidět (nemusí se jí pak zase tolik odpařit), přidat nějaké to ovoce (v našem případě kůra a dužnina kyselých mandarinek z obchodu, a hodně citronu - v tomto případě kyseliny citrónové), cukru zatím jen 100g na 4-5l hrnec, k tomu ještě zbytky ze skleníku od "bylinek", takže jsem tam dal polo-uschlé listy stévie, lípie, ovocné šajveje a cola koření. Trochu zahřát (do +40st.) a teď se to bude 24-48 hodin louhovat. Možná pak ještě cukr přidám, ale už ne bílý rafinovaný.

- jestli hodlá počasí s tím větrem blbnout stejně jako letos i v následujících letech, tak pokud se zlevní větrné elekrárny, možná by se i vyplatily. Taková 600W turbína by za posledních 7 dní vyrobila u nás asi 77kWh (mohla by vyrábět eletktřinu pro zahřívání rostlin, když tak krásně mrzne), tj. asi za 200 Kč (při současných cenách by takových týdnů muselo být nejméně 100, aby se zaplatila, a pak teprve začne vydělávat - tzn. že kdyby bylo téměř celý rok větrno, tak asi za 3 roky). A vemte si, jaká bude letos úroda, když má být takto mizerné počasí možná až do 8.5. (a když to zmrzne vám na zahrádce, nejspíš i zemědělcům, takže se buď zdraží a nebo se zvýší dovoz - ten to ale také nemůže krýt do nekonečna - musíte pak najít zemi, kde nemrzlo, a která je ochotná vám to levně prodat; a i pokud se podaří ochránit třeba sady glicerinem, tak to určitě nebude zadarmo).

- mrazivé počasí nakonec přeci jen uhrálo pár bodů. Někdy je totiž lepší brát život jako hru Samozřejmě, naštve to (zvlášť, když v tom máte peníze). Ale máte v tom i výchovnou lekci (někdy je každá rada holt drahá). Venkovní kiwi to trochu odnesly, ale podle papírů by se měly umět regenerovat, takže pokud jim narostou lístky nové (podobně jako u břečťanu), nic se neděje (a alespoň budou mít zkušenost pro zbytek svého života). Další plodina, kterou jsem ne zcela uchránil na 100% jsou brambory. Ty ve skleníku zůstaly naprosto v pohodě, ty malé, co teprve začaly rašit ze země pod textilií z 90% také, ale ty co byly už větší a vyrostlé (předpěstované) lehly (takovou formu života aby jeden pohledal: "Takhle vesmír nikdy nedobydete!!"). Takže v tomto případě vám bude textilie na dvě věci. Lepší by byla bublinková fólie, ale i u té je -6 maximum, co (teroeticky) zvládne (jak dlouho ale?). Podle článků na netu je u kiwi háklivé hlavně jednoroční dřevo a listy (jinak by mělo být velmi odolné), jenže na tom jsou také právě i květy, takže budu muset pak vymyslet, jak ho chránit (jeden na netu ho obalí "dekou" a pak mu uvnitř svítí žárovkami. No, co by ne. Jestli takhle bude blbnout počasí, tak bude za chvíli elektřina levnější než jídlo).

- vím, že platí, že rostliny by se měly ven sázet až po zmrzlých, v případě brambor až koncem dubna, aby nestihly do té doby vylézt, jenže to má své ALE. Sázet všechno až v květnu znamená, že si krátíte sezónu o několik měsíců! A čas jsou v peníze. Třeba minulé roky by se nestalo vůbec nic. Co je ještě horší, ani toto opatření vám nepomůže, pokud přijdou v mrazy v červnu, což odnesou klidně okurky (zkušenost mámy z dřívějšího působiště). Tzn. že pro 100% jistotu byste museli sázet až v polovině června a to vám skoro nic už nevyroste. Nebo to risknout dřív s tím, že o úrodu možná přijdete (a zbytečně strávíte čas). Jenže pokud Vám kiwi plodí vždycky jen na tom, co si udělá na jaře, je houby platné, že už ho máte vysazené 5 let, když vám v červnu přijdou mrazy.

- v tomto ohledu poučení zní: buď pěstujte doma (třeba v garáži, pokud ne přímo v bytě) pod umělým osvětlením, protože tam mrazy nehrozí, a můžete začít pěstovat třeba v lednu. Nebo bude nutný skleník. Mám už vysledováno, že třeba papirky venku v květnu, když přijdou mrazíky, zmrznou i pod textilií, zatímco ve skleníku, který v té době neměl ani ty svíčky, přežijí. Nevím, jaký na to měly svíčky vliv teď, ale rozhodně se ukázalo, že i brambory zde mrazy přečkají bez úhony i nalepené na skle (a to jsou už skoro 1/2 metru vysoké). Sadba ve skleníku roste a přežívá krásně, a dokonce už skoro měsíc sklízíme vlastní ředkvičky. Ty, co jsou venku, mají 1 cm na výšku a bůh ví, kdy začnou něco dělat. Příští rok už záhon nebude nekrytý, takže mrazy nebudu muset řešit (a venkovní rostliny se snad už obrní).

- vemte si, že sice má investice do třetího skleníku (letošní záhon) bude asi 20.000+ Kč (z toho asi 3/4 na "sklo"), ale pokud mi prodlouží sezónu o 2 měsíce na jaře a možná 1 měsíc na podzim, kdy mohu bezpečně pěstovat cokoliv bez strachu o mráz, tak třeba u mrkve či brambor stihnu na tomtéž prostoru možná 2 (3?) sklizně místo jedné. Kdybych třeba jen brambor vyrostlo místo 50 kg až 100 kg, tak to je zisk 700 Kč. O ředkvičkách či kedblubnách nemluvě. Tzn. návratnost asi 28 let jen z brambor. K tomu ale můžeme přidat třeba česnek a cibuli, protože zatímco venku to teď dělá, resp. nedělá skoro nic, ve skleníku to roste krásně. Řekněme že mimo plán vypěstuji 30 hlaviček čenesku, což jsou 2 kg (v obchodu 380 Kč), které pak mohou uvolnit místo dalším plodinám (protože tam neporostou celý rok, ale jen půl) - třeba květák, už máme zisk +1100 Kč, tedy návratnost 18 let. Fígl je prostě v tom využít skleník na maximum třeba i závěsnými květináči, pěstováním na poličkách, na zdech (tj. na stejné ploše pěstovat víc plodin - princip mrakodrapu). Třeba ředkvičky, možná i květák, česnek, nemusí zabírat zem třeba bramborám, protože mohou růst v květináči. Stejně tak saláty. Okurky se mohou plazit po zdi a ne po zemi. Jakmile to srazíte na 10 let, už jste za vodou (konstrukce vydrží do vaší smrti, a plexiskla/polykarbonát min. 10 let, některá až 40 let - pokud vám nevadí, že budou žlutá, tak prakticky neomezeně).

- jako náhradu možných škod připravíme dalších minimálně 5-10 brambor k naklíčení (ve vesnickém obchodě seženete takové prťky za asi 3-5 Kč celkem), a už jsme zasadili do květináčů i další okurky (naklíčily v hadru v koupelně - ukázalo se to být lepší než je mít na okně, kde je sice světlo, ale menší teplota; po 2 dnech v květináči už jsou rostliny venku s prvními listy - teď teprve jdou na okno). Příroda si možná ale poradila jinak. V tom hnoji ve skleníku začaly klíčit (pokud to jsou fakt ony) nové okurky. Zřejmě semena ze shnilých, vyhozených okurek z min. roku. Je jich zatím asi 7, takže alespoň trochu vykryjí tu ztrátu. Takové malé nečekané štěstí A vida, taky přežily v zemi ty mrazy i bez nás lidí. Teoreticky by jejich DNA už mohlo být proti zimě odolnější, takže zkusíme schovat semena.

- tak už má naše micina třetího partnera (klon našeho důchodce). Stejně si spíš myslím, že většinou se sem chodí jen nažrat. Ten černý je jí nejvěrnější. Zdržuje se asi 1 metr od ní, ať jde kamkoliv. S tím bílorezatým si chce naše kočka hrát, ale ten se jí docela bojí A tento mourák se zatím neprojevil (kromě toho, že od našeho důchodce dostal asi před týdnem pod smrky přes držku - holt hormony).