ŘÍJEN 2018

Deštivé počasí se v září objevilo relativně často, což se hodilo (navzdory předpovědím o suchu), nicméně by mohlo být tedy tepleji. Bohužel, už jsme zase skoro půl měsíce na suchu s dešťovou vodou.

Je 21.10. a od začátku měření už skleník spotřeboval 2.5 kWh jen na topení keramikou (200W). Když nepočítám 24W denně na časovač (a kolik bere měřidlo nevím, ale možná je to v tom 1 W/h).

Že by to byl důsledek globálního oteplování? To by mohlo mít za následek tyto výkyvy (extrémy) počasí (min. rok bylo v září ještě léto a hlavně deštivo). Ale ono určitě ani před 200 lety nebyl každý rok stejný. Ale co je nám do lidí před 200 lety, když my potřebujeme pěstovat teď..

Hlavně totiž byly už 2x mrazíky, což zrovna moc normální není (a byly i pozdě na jaře), nechtěně jsem tedy udělal test odolnosti rostlin:

Okurky a jejich příbuzní (dýně) mráz absolutně nemusí, a to i když je malý. Trochu vadí i kiwi (listům). Nicméně bylo znát, že pod polykarbonátem, byť třeba jen pod střechou bez zdí, jako kdyby mráz nebyl. Prostě jako kdybyste namalovali čáru - venku listy v háji.

To je to prodloužení sezóny, o kterém jsem mluvil. Až bude hotový skleník, už nám mrazíky nezničí úrodu. Protože hodně úrody už pěstujeme v krytých prostorech, ztráty počítáme jen asi na 5%. Navíc, skleník si udržuje i mikroklima co se týče vlhkosti, takže se tolik neztrácí voda.

Polykarbonát na přístavbu se opozdil o týden (prodejci trvalo 5 dnů ho vyskladnit - nevěřím, že mu šla platba tak dlouho) a přepravce ho zapomněl naložit (ráno mi volá suverénně, že to v 10:00 složí a v 11:00 mi volá, že to nechal omylem na rampě) Takže 14 dnů dodací doba na něco, co je skladem. Fascinující. To už kolikrát i z Číny došlo dřív..

Takže se konečně pracuje na opláštění přístavby skleníku. Místa na tancování. Do toho původního se pro běžně rostlého člověka (co nemůže pořádně sehnat levné boty ve velikosti 48) leze jak do sklepa Ještě chybí zasilikonovat spáry, na což mám objednané rohové lišty (měly by přijít do pátku).

Našel jsem kus nedotčené země, a protože nemám rád volná místa, zřídili jsme tam bylinkovou zahrádku (hlavně jsme dostali zdarma prkna, která někdo vyhazoval, tak jsme museli vymyslet, co s nimi).

Nicméně, zatím nám stále ještě plodí jahody (i ty nezakryté, ale trvá jim to o dost déle), a maliny. Pokud jde o úrodu, zatím necháváme za záhoně mrkve, petržel, pórky, brambory a celery, byť brambory nejspíš brzy budeme (zase) sklízet. A mimochodem, zřejmě jsme neproseli při předchozí sklizni důkladně půdu, takže tam zůstalo několik brambůrků a vyrostly. Otázka je, zda do konce roku stihnou ještě něco udělat (třetí sklizeň? Prakticky 4., když započítáme tu mini z květináčů ze skleníku).

Poslední letošní sklizeň venkovní máty (soběstačnost v čajích). Přes zimu můžeme v případě nouze využít ještě mátu ze skleníku.

Letos ještě nemáme vlastní lískové ořechy, ale stačilo se trochu projít po veřejné aleji, a máme dva pekáče vlašských. Tuky a aminokyseliny na zimu se vždycky hodí..

Stejně ale mohu prohlásit letošní sezónu za propadák, a doufám, že se už nebude opakovat (což by mělo mj. zajistit právě opatření ve formě lepší zeminy a skleníků). A na příští rok se prý očekávání zdražení elektřiny na burze o 10%, což značí fajn signál pro nákup FV panelů a jejich instalaci (ještě jsem si nevyřídil ani stavební povolení, tak mám co dělat).

S aplikací zbytku kompostu na záhon čekám až bude plně sklizen, což by mohlo být tak někdy do konce listopadu.


Bohužel, alespoň u nás, deště moc dlouho nevydržely, takže ty odhady sucha asi nebyly moc od věci.

Schválně: pokud letos měly řeky 10% průtok, a nahromadil se deficit, do konce roku pořádně nezaprší a pak ani nenapadne sníh, který by mohl na jaře roztát, jaký průtok budou mít řeky s přeneseným dluhem příští rok?

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/

http://www.intersucho.cz/cz/?map=3&from=...2018-10-18

To, že už nejsou vedra neznamená, že už není sucho (čest západním Čechám a spol.). Pokud vím, nevzpomínám si na 14 dnů v kuse trvající přívalové deště, takže máme pořád stejný průšvih jako v létě. Většina rostlin, která při zimu zemře, doplatí nikoliv na mráz, ale na nedostatek vody.. dost možná nás teprve ten pravý průšvih čeká, až na jaře ne/začnou stromy ožívat, a budu jedině rád, jestli se pletu

Napadá mě pár sektorů, kde z toho budou mít "radost": přehrady zásobující pitnou vodou města, studny obyvatel čerpající vodu z podzemních zásob, zemědělství, živočišná produkce, a vlastně většina průmyslu.

Voda není jen život, voda je také důležitá součást naší ekonomiky. To, že nepotečou řeky může dost dobře způsobit i nezaměstnanost (omezování výroby; a mnohé větší podniky mají záložní genertáry založené na vodním zdroji, třeba ESAB Vamberk).

Nebo to vyřešíme po šalamounsku, a vodu budeme dovážet skrze potrubí z okolních států nebo od moře. A jako občané to pochopitelně zaplatíme

My, co nemáme studnu, už to asi nezachráníme. Slušný vrt by stál od 100 tisíc výš (ty za 60 nemá cenu za této situace ani stavět, protože by za chvíli byly na suchu), a pokud my dnes platíme za vodné/stočné 2000 Kč za rok, tak i kdyby se voda zdražila 2x, návratnost vrtu by byla nejméně 25 let (když nepočítám náklady na provoz, instalaci přívodního potrubí, elektroinstalaci a výměnu čerpadla - navíc, většina z těch levných nezvládá výtlak z 50 a více metrů).

Bude možná efektivnější hledat způsoby, jak drasticky snížit spotřebu vody a jedním z nich je co nejvíce akumulovat vodu dešťovou. Ale pokud teprve začínáte bydlet, možná bychom o tom docela uvažoval (zvlášť, pokud bydlíte v oblasti, kde není vodné pod 50 Kč/kubík).



Na fotce hybrid cukety a patyzonu. Co jsem se díval, mezi opylovači byly i vosy, a ty nějak neřešily druh květu, dokonce ani barvu. Padni komu padni, takže se divím, že podobných mutantů nemáme letos víc

---

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-za...-variant=2

Přemýšlím, jestli by ten "můj" nápad zalesnit celou planetu (místo polí a luk) a nevyužívat místo plastů dřevo (protože nábytek a části aut ze dřeva by stejně jako domy vlastně zadržovaly CO2) nezpůsobil spíš masové ochlazení (odčerpání CO2 z atmosféry na stavbu kmenů + třeba ještě na výrobu benzínu a jiných věcí)

Každopádně by to ale mohlo tím pádem zmírnit dynamiku (tornáda a hurikány potřebují energii, tedy teplo, a to se v atmosféře bez skleníkových plynů, mezi které CO2 patří, pochopitelně neudrží; a i metan se časem rozkládá právě na CO2).

Naproti tomu ale: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1695

Tak jedině přidat ještě lesy do pouště, polopouště, stepi a případně začít stavět umělé (plovoucí) ostrovy, zatravňovat střechy domů, atd. Nějak bychom ten CO2 z atmosféry dostat měli (i kdyby byl zcela přirozeného původu*), a pumpovat CO2 dovnitř Země mi přijde dražší. Kromě toho: ano, nad lesy se může oteplit, ale to je pořád lepší, než aby se oteplovalo "pod nimi", tj. na naší úrovni.

*) ať je globální oteplování způsobené námi nebo není, je to totéž, jako třeba ebola nebo chřipka: to je také přirozeného původu, ale štve nás to, a tak s tím bojujeme Ostatně, ani to, kdy nám kručí v břiše není zásluha iluminátů, je to naprosto přirozené, ale i tak jdeme a najíme se. Proč bychom měli u globálního klimatu sedět v rukama v klíně, a zdůvodnit to tím, že to je přirozené? Spíš se někomu nechce cpát někam prachy a doufá, že za jeho života se to na jeho blahobytu neprojeví, a pokud ano, nahrabe si dost, aby to dokázal kompenzovat - například dražší voda či jídlo


Teď mě nedávno pobavila reportáž Prima:

https://play.iprima.cz/velke-zpravy/velk...11-10-2018

o tom, že prý mezi bílou a himalájskou solí není žádný podstatný rozdíl. Kromě ceny. Ano, já to vím. Každá sůl, i ta "špinavá" z hor je v podstatě z 98% bílá sůl. Jenže tady jde o dvě věci: příliš mnoho solíme, a když už, tak s tou bílou nedostáváme žádné minerály navíc.

Ano, cena je opravdu přemrštěná, byť zase ruku na srdce: dostat sůl z moře je trochu jiný level než ji dolovat z Himálají. Jen bych si odpustil to bulvární zakončení ve stylu, že kupovat cokoliv než bílou sůl nemá smysl, protože mezi nimi přeci není skoro žádný rozdíl.

Ono totiž mezi DNA člověka a šimpanze je také jen nevýznamný rozdíl - pouhá 2%. Ale dělá to divy, že? A mezi DNA muže a ženy je rozdíl ještě menší, a přitom jsem si jistý, že mnoho lidí by nedalo na ten "nepodstatný" rozdíl dopustit, hlavně v posteli

Drtivá většina zvířat si své jídlo nesolí, a přesto mají soli (a minerálů) v potravě dost. Čímpak to asi bude, hm?


Skrývá mikrobiologická zahrádka nový Penicilin? - Vědecké kladivo
https://youtu.be/OPlyE5c4wNM

Ano, půda nám může ještě v mnohém pomoci, tak jí raději zničíme nebo necháme zdegradovat, to bude mnohem lepší. Asi jako deštné pralesy: objevujeme v nich nové rostliny, ze kterých vytváříme nové léky (nebo prostě jen prostředky na odbourávání cukrů), ale co.. k čertu s nimi. Vždyť dřevařský průmysl se taky musí nějak uživit, že? My tu vlastně stavíme jedny naše zájmy proti druhým našim zájmům. A to ještě tak výborně, že za chvíli nebudeme mít ani jedno ani druhé.


OT: Měnil jsem u jedné starší kalkulačky baterii a vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi ve vlákně o kapitalismu (myslím) psal o tom, o kolik by mohly být autonomní stroje levnější, kdyby se nemusely zatěžovat s lidmi (např. autonomní traktor nebo sekačka, které jsou dnes X krát dražší než normální, přitom by traktor vůbec nepotřeboval celou kabinu pro řidiče, a tedy by měl být ve finále levnější).

A tato kalkulačka je toho zdárným příkladem: k tomu, aby fungovala, stačí ten malý šváb (černý čip) uprostřed. Vše ostatní jsou jen zbytečnosti přidané kvůli lidem (řekněme: že když bychom vyhodili z práce člověka, který kalkulačku používá, můžeme jich při stejné spotřebě materiálu vyrobit několik, a ona se už s jinými počítači snadno domluví i bez klávesnice, displaye a pouzdra).