Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Broníci zahradničí
No a teď je na řadě uvést pár věcí, které se nepovedly Pinkiesmile

- U přídavného zdroje (230V/12V 8A) se mi povedla taková nemilá věc, a to exploze kondenzátoru 250V 220uF. Mohlo jít o náhodu (starší zdroj, nekvalitní kondík) a nebo o přetížení?
To druhé se mi moc nezdá, protože ten zdroj fungoval v pohodě dost hodin, a nezahříval se, a ani počet pásků, které je k němu připojený, by jej neměl přetížit (3.5+4 metru). Jenže neznám jejich příkon (to je problém), předpokládal jsem 12W/m, takže jsem raději investoval do 10A ampérmetru pro DC napětí (166 Kč, koupeno dokonce v ČR), abych měl jistotu. Zřejmě to také může být důsledek šuntových součástek (opět kapitalismus ohrožuje naši bezpečnost - co dokáže takový kondík není radost pohledět https://www.svethardware.cz/forum/showth...ndenzatoru ). Zdroj zkusím opravit (je škoda ho vyhodit kvůli součástce za 20 Kč). Takže jsem byl pár dnů bez části světel.. (páskům se nic nestalo)

UPDATE: Po provedení testu vyšlo najevo, že ani zdaleka nešlo o přetížení. Totiž, já čekal, že mám odběr tak 7.5A. No, netrefil jsem se. 2.5-2.7A (podle toho, zda zdroj zrovna dělal 11.9V nebo 12.3V). Tak málo jsem nečekal ani ve snu, protože to znamená, že pásky, byť se sebelépe svítivými LED berou tak málo proudu, že nesvítí nejspíš ani na 1/3 (na druhou stranu, kdyby jely na 100%, asi by už vyžadovaly nějaké lepší chlazení). Na druhou stranu, pokud alespoň ty pásky splňují specifikaci v lumenech, tím lépe pro mne (ušetřím elektřinu/silné zdroje) - v tomto případě to znamená možnost přidat ještě další pásky na tento jeden externí zdroj. Přehřátí to rovněž nebylo, protože v místnosti je teď (u stropu!) většinou tak okolo 20-21C (čekal jsem, že pásky si to vytopí na víc). Zkusil jsem si pro kontrolu přeměřit RGB pásek o délce 1.2m a vyšlo 0.27A, čili 0.5m růstové (3R1B) pásky mají (jakožto součást té 2.7A sestavy) přibližně každý také takových 0.25A, a to je dost málo (6W/m) - přesto ale topí dost enormně (mají vlastní chladící podklad, ale prst na nich neudržíte).

UPDATE2: tak oprava se mi "nepovedla", zdroj vyhazuje jistič i zapnutý naprázdno, takže se tam zřejmě někde udělal průraz a zkrat. To bude na dlouho (jestli vůbec), tak jsem se rozhodl použít zdroj lepší konstrukce (10A ještě nemá ventilátor, takže je tichý, jen jsem mu vyrobil kovový chladič). Nechal jsem ho pro test běžet 6 hodin a v pohodě, tak jsem nečekal potíže. Ty se dostavily v momentě, kdy měl časovač druhý den světla znovu rozsvítit (a hádám, že stejný problém mohl být asi i s tím původním zdrojem). Ačkoliv celá sestava nebere víc než 2.5A (při 230V), vyhodilo to postupně: jistič zásuvky (16A), proudové chrániče a 3F jistič mimo dům. Podotýkám, že když byl spínán ještě jen 1 RB pásek (teď tam jsou ještě 2 další, byť berou navíc jen asi 1.5A/12V tedy 0.078A/230V), tak to celou dobu chodilo v pohodě. Rovněž, když daný zdroj připojím do sítě v jiný čas než ten 360W zdroj, rovněž se nic nestane. Takže jsem to vyřešil tím, že se jednotlivé větve časově spínají postupně (ne najednou). Tak trochu to i simuluje východ a západ Slunce, protože se intenzita zvýší ve 2 krocích místo v jednom, a rovněž se i sníží s určitým rozestupem.

UPDATE3: Jak to vypadá, nejspíš je na vině samotná technologie LED resp. jejich zdroje:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/t...798.0.html
https://forum.tzb-info.cz/133813-omezova...eho-proudu
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/t....html/view
aneb proudové špičky. Totéž se týká samotných zdrojů, kde by bylo vhodné asi použít omezovač proudových špiček (velký náběhový proud), což ale není v našich obchodech levná sranda (řádově tisíc Kč), ale mé řešení rozdělení do sekcí je také očividně přijatelné, tak zůstanu u něj (možná později vyměnit jistič, ale uvidíme). Sranda bude u samotného hlavního vedení, protože jsem zatím nezkoušel zapínat naráz všechny jeho větve (vždy se nahodí hlavní, max. 1 vedlejší a při testech jsem ručně zapínal další dvě). Nejspíš to vyřeším tak, že na každou z nich přidělám 12V časový modul (vytváří nastavitelné spoždění, v tomto případě bude 10-60 vteřin bohatě stačit, ale jsou i delší moduly). Relátkové moduly mají většinou spotřebu v sepnutém stavu 0.5W. Existují sice i stavbnice bez relé (MOS), ale na nich je často ještě spousta dalších hovadin (display), takže jejich spotřeba je někdy i vyšší (0.6W). Jsou rovněž i typy s přepínatelným výstupem a různými módy (zde je teoreticky možné nechat časovač třeba 5 vteřin zapnutý a po uběhnutí této doby relé odepne, a připojit výstup na vypínací kontakt, ale kde je záruka, že než na začátku relé sepne, že to neudělá proudovou špičku?)

UPDATE4: nakonec jsem objevil na eBayi omezovače proudu (soft-start) jako moduly (někdy i jen s termistorem a pojistkou), v cenové relaci řádově stokoruny a to už se vyplatí. Dokonce jeden prodejce (výrobce) je soukromník z Evropy (Slovensko).
Kdybych to věděl dřív, mohl jsem ušetřit nejspíše jeden zdroj. Alespoň je tu poučení pro ostatní: než začnete provozovat víc zdrojů najednou, pořiďte si omezovače proudových špiček (230V), případně spožďovače (12V).

https://www.elektroprumysl.cz/elektroins...-osvetleni

O proudových špičkách jsem věděl, že se to týká třeba motorů (či kompresorů a mikrovlnek), proto je takový problém je provozovat např. na fotovoltaiku (invertor musí mít výkon nikoliv na těch 60-100W, co žere kompresor, ale i na startovací proud, což ho posouvá cenově už poněkud jinam - případně je nutné opět všude dodat softstart moduly) - ale že mne to překvapilo u zdrojů, tak jsem se rozhodl si jen tak ze srandy změřit skutečnou spotřebu. U ledničky to je dle očekávání (80W provoz, ale přes 0.5kW špička a jak se zdá, kromě topení je lednička* asi největší žrout elektřiny u nás - byť na svou třídu asi ještě v normě, 0.5 kWh za 24h, kdy byl zrovna ten jasný den, venku před 20, doma +23), a počítač spíš překvapil (včetně monitoru). Potřeboval jsem ale také změřit spotřebu toho 360W zdroje, zda ho náhodou nepřetěžuji..

..a zjistil jsem, že ani náhodou. Ve skutečnosti všechny pásky berou méně, než kolik uvádí výrobce. Otázka je, zda také méně svítí. Každopádně to není až tak hrozné. Totiž, uvidíme, jak to poroste teď a kdyby to náhodou ještě nebylo dokonalé, mám ještě cca. necelých 100W prostor na současném zdroji (což je řekněme 1/4 až 1/3 současně instalovaných světel). Je to příkon pochopitelně celého zdroje, čili na výstupu je o něco méně než těch udávaných 240W z 360W max.kapacity. A to ještě 1W žerou nově ty časovače na dvou větvích (aby se všechny LED nepřipojily ke zdroji naráz).

*) a propo, až vám bude někdo vnucnovat novou ledničku A+++ s tím, jak ušetříte 10 tisíc za provoz, tak si nejdřív spočítejte, kolik vlastně žere ta vaše stará lednička, pak si udělejte rozdíl obou provozů (nová vs. stará) a toutou částkou si vydělte pořizovací cenu nové ledničky. Pokud vám vyjde víc jak 5 let, o nové ledničce bych vůbec neuvažoval, protože dost možná zhebne dřív, než se Vám vůbec vrátí náklady do ní vložené, a ekologicky neušetříte nic, protože bude nutné likvidovat už dvě ledničky Ajsmug V lepším případě budete platit "jen" za opravu/výměnu kompresoru, ale to můžete i u té staré (+ třeba nové těsnění za pár desetikorun) a rovněž tím zlepšíte její parametry Ajsmug

- když se daří, tak se daří: ve skleníku odešla po roce (jen 1100 hodin v provozu!) jedna levná 230V růstová LED žárovka (cca. 10W dle výrobce, ale hádám slabší). A to byla koupená u nás. Naproti tomu klasické LED bílé žárovky fungují bez potíží, takže jsem místo ní dal 10W teplou bílou. Nicméně protože již venku slunce svítí, v ani ne polovině března jsem osvětlení skleníku vypl.

- Co se ve skleníku pochopitelně může vyskytnout, jsou mšice a jiný savý hmyz (molice skleníková). Lze s nimi bojovat chemií (která ale ne vždy funguje) a nebo ekologicky:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby...ez-chemie/
http://living.iprima.cz/zahrada/ocet-ole...um-u-kytek
Některým rostlinám se to ale nelíbí (některé borůvky, rakytník, jeden druh kiwi - ostatním to nevadilo), a trochu jim zhnědly listy (po umístění ven a opláchnutí se ale vzpamatovaly). Ještě zkoušíme barevné lepící pásky a výsadbu rostlin, které by měly daný hmyz odpuzovat (levandule? máta? šalvěj?)
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zb...bez-chemie

- podle toho, jak ne/narostly rostliny ve skleníku se dá odvodit, že se slabším osvětlením není vekovní skleník, byť udržovaný bezmrazý, zrovna vhodný k růstu kořenové zeleniny. Ano, sice mrkev nebo ředkvičky vyrostly celkem hezky a hustě, ale plody nemají (až na pár výjimek). Ještě uvidím, zda teď, kdy svítí Slunce, a venku je už ve dne +13 (skleník +28), budou pokračovat v růstu. Nicméně třeba kopr nebo brambory se zdá, že sice rostou pomalu, ale rostou. Naproti tomu všemu, k čemu se skleník nejspíš bude hodně hodit, kromě předpěstovávání sazenic třeba už od ledna, jsou dřevnaté rostliny. Např. kustovice, kiwi, zimolezy či borůvky se během 14 dnů plně olistily (kustovnice a některé máty dělají listy snad už od konce ledna), a část z nich nasazuje již na květy (zimolez již stihl i odkvést). Problém by byl jen s opylovači. Jahodník vypadá rozhodně lépe než ty venkovní (a dokonce i plodí, byť hrozně pomalu - kdo ho opiluje nevím; na konci března máme první zralé jahody). Navíc zde se nemusím bát, kdyby náhodou v květnu zase přišly mrazy a spálily (venku) květy nebo natě. Nicméně, pokud porovnám třeba meloun Pepino, Narančilu, zimolez nebo Psidium, u některých rostlin rozhodně platí, že mají raději teplo (20-23C) byť s menší intenzitou světla, než sice přes den plnou dávku Slunce, ale zato průměrnou teplotu jen 12-15C, a nezdá se, že by to mělo vliv na kvalitu listů (naprosto zdravá barva, množství, rozteče, velikost), atd. Naproti tomu jiné (jako třeba česnek) jsou očividně na nedostatek světla docela náchylné (a je jim spíše lépe ve skleníku, i kdyby tam bylo několik dnů až týdnů jen +5C).

- "podařilo" se mi zlikvidovat nejspíš část rostlinek melounů pěstovaných doma, a to hlavně těch, co už dělaly klasické (pravé) listy. Zkusil jsem je přesunout ven do skleníku, abych zjistil, v čem je problém (třeba je Slunce ještě spraví, ale zatím to nevypadá na problém se světlem). Hádám ale spíš podle chybějích kořenů těch uschlých, že jsem je zase, blbec, přelil Twilightoops
UPDATE: tak sluncem to nebylo, opravdu šlo o přelití. Jo, tady než se člověk naučí to dělat jak má, tak bude na zabití! (takhle to dopadá, když má člověk názor a nevěří technickému zařízení) Naštěstí už máme náhradu (letos to bude velký!)

- bohužel asi letos už nestihnu vyzkoušet, zda má růstová světla vypěstují nějakou zeleninu (než je všechna dodělám kvůli opozdilým dodavatelům, bude duben, a to už nebudu plýtvat elektrickou energií). Takže to odložím na zimu. Nicméně klasické rostliny (meloun Pepino, houbové koření, saturejka, zimolez či citronová verbena) problémy nemají a rostou celkem slušně - brambor ještě uvidíme. Dokonce začala růst i zastavená rajčata (nejspíš po dodání výraznější červenomodré složky). Květy s plody u limetky nicméně už opadaly, a zůstaly zatím jen 2, které jsou už delší dobu odkvetlé květy. Nakonec opadaly i ony. Buď špatné opylení nebo nedostatek světla. Každopádně už postupně přesouváne rostliny ven, tak uvidíme, zda dokáží zareagovat na vyšší intenzitu světla po delší době slabého světla.

- zdá se, že mnou "zabitý" pomerančovník ve skleníku se vzpamatoval a začíná vyhánět nové výhony. Při troše štěstí se podobně zachová i původní citroník (u něj jsou zatím velmi nevýrazné). Na rozdíl od mandarinky pěstované uvnitř, která shazuje listy (zatím má tak už jen 1/2 toho, co měla po svém asi měsíčním růstu, kdy udělala velké množství hezkých, velkých listů), citrusy ve skleníku nově koupené sice nedělají nic, ale ani neumírají. Problém by také mohl být způsoben příliš malou vlhkostí v domě, tak jsem zkusil rosit listy, jestli se to zlepší. Ale nejspíš se zbavuje dolních listů (k tomu může přispívat i celodenní teplota 19-23C). Zkusil jsem ji přesunout do zádveří, kde je víc chladno a uvidím (pak půjde stejně přes léto ven). A nebo je příčina padání listů úplně jiná a souvisí s tím, že jsem rostlinu nenechal odpočinout (přezimovat při nižší teplotě). Jak je vidět, papír snese všechno a to, že někdo u citrusů napíše, že jsou vhodné i pro pěstitele začátečníky, ještě neznamená, že se nenajde opravdu kolosální blb a nepokazí to i tak Pinkiesmile

- co se týče ručního opilování, měl jsem úspěch (byť velmi malý) se zimolezem (samosprašně). Máme už ke sklizni první plod (na to, že by mě normálně plodit na přelomu duben/květen to není tak zlé). Ve skleníku teď kvete pomalu všechno (ale nevím, kdo a jestli vůbec to tam opiluje - pořídím si domečky pro čmeláky, a možná dám jeden i do skleníku - takže se budu muset ještě dovzdělat i v této oblasti podle hesla "čím víc oblastí budete znát, tím blbější v každé z nich budete" Pinkiesmile ).

- po zimě jsem rovněž zjistil, že jeden plastový sud má poškozené dno (led jej prorazil). Zřejmě ne moc dobře konstručně vyřešené. Divné ale je, že jednu zimu už se stejným množstvím ledu (pár cm na dně) přežil. Co jsem se tak díval na ostatní sudy (plastové i plechové), tak ty přežily už více zim, a to dokonce i když byly často plné (min. do poloviny). Nevím, zda to bylo jen zakopáním (částečné) do země, ale také obsahují na dně bahno. Jelikož čistá voda zamrzá lépe než špinavá, a rovněž v bahně je méně prostoru pro vodu, tedy i krystalky ledu, a může působit tedy elasticky, zkusím i ony plastové rovněž "zasvinit" pro případ, že tam zase nějaká voda skončí. Oprava je celkem snadná: přetavíte prasklinu s přidáním kousku dalšího plastu, případně doplníte dovnitř vosk/pryskyřici/asfalt dle volby pro lepší utěsnění.



- do budoucího velkého skleníku asi budeme (až budou) pouštět na zimu slepičky jako do výběhu. Alespoň si užijí teplo (teď je kolikrát rozdíl mezi venkem a skleníkem až 30C, když svítí Slunce), a rovnou si tam nahrabou červy (takže by mohly víc snášet), proběhnou se (venku by mohl být sníh) a zároveň pohnojí půdu na příští sezónu. Když vykořisťovat, tak se vším všudy Pinkiesmile Na podzim jim tam asi zavezeme 1-2 kolečka hnoje a myslím, že do jara bude dokonale rozhrabaný (dost možná až na stropě Rainbowlaugh ). Proč se namáhat s rytím, když to mohou udělat "otroci"? Jim to určitě také prospěje lépe, než aby byly zavřené celý den v kurníku a zobaly jen zrní.

- sklidili jsme trochu brambor. Nejde zatím o množství, ale o osobní zkušenost, že i 10 cm vysoká rostlinka se 3 listy v kbelíku s 10 cm hlíny dokáže vytvořit hlízy (tu, co byla doma, a která se rozrostla enormně, jsem ještě nesklízel, protože ta jediná vypadá zdravě - ty ostatní už po zimě odešly). Zbývá vymyslet, jak to dovést k dokonalosti.

- zahájil jsem výstavbu skleníku č3 (horní část) a přístavbu skleníku č2 (předek a zadek). Tentokrát mne docela mile překvapila cena dřeva (to víte, musíte kupovat nehoblované latě bez impregnace, a ne koblované profily, kde cena za kubík až 2x vyšší - přes 10 tisíc Kč bez DPH). Společně s kurníkem to budou nejspíš poslední stavby (ne, že bych třeba nedokázal vymyslet nějakou další blbost, ale prostě už není kam - pozemek není nafukovací; i tak se toho na něj vešlo dost, na to, že jsme v podstatě "satelitní městečko" uprostřed vesnice).

- poprvé nám rozkvetla pořádně meruňka, tak uvidíme, zda bude letos nějaká slušná úroda. K tomu jsme si už pořídili i nektarinku (aby se nám toho nezdálo málo). To bude nejspíš téma příštího reportu Pinkiesmile



Na podzim si dáme odvetu, světla blbý! To nevyhrajete! Rainbowlaugh Co je hlavní, technologie a prostory budou připraveny, teď už je jen na lidském faktoru, aby ukázal, co s tím dovede. Do podzimu alespoň dodělám zakrytování kabelů, zdrojů a propojek, a v létě se přihlásím s dalším reportem, kdy by už měly stát i nové skleníky.



P.S.: Docela náhoda, ale ve víkendovém "Nedej se, speciál" byla zmínka, jak jsme "krásně" při stavbě průmyslových a logistických hal u Prahy (Nehvizdy, atd.) zlikvidovali nespočet tun kvalitní ornice. Zřejmě, když to zrovna nepotřebujeme, tak to můžeme zničit. To je asi ta nadvláda, kterou má lidstvo nad Zemí (jako kdyby vládce stromu, u kterého sedí na nejvyšší větvi, dokazoval svou moc nad tím stromem příkazem, aby ho pokáceli). Zajímavé bude, kde jí narychlo vezmeme, až jí budeme dřív nebo později potřebovat. Proč náhoda? No, protože jsem v té době konečně dočetl Kapitál, a voala, stejný problém byl i v 19. století (pokud tedy můžeme citovaným zdrojům věřit). Jen tehdy se na kvalitní ornici nestavěly půl kilometru dlouhé haly, ale vyhnali se z ní lidi (zemědělci, později pasáci ovcí), aby si tam vrchnost mohla párkrát ročně zastřílet na jeleny. Myslím ale, že kdyby Marx viděl, co s půdou, která nás živí (a v podstatě na její kvalitě a množství závisí v současné době závisí i ceny potravin) děláme dnes, tak by asi celou tuto kapitolu z knihy vyškrtl, protože by začal považovat svou dobu ještě za ekologicky mírumilovnou Pinkiesmile
To, a zrovna v ní je taková zajímavá věc (opět nutno věřit citovaným zdrojům, které by se ale měly dát ověřit právě díky odkazům), která jaksi nehraje odpůrcům veganství do karet, aneb "že bez masa by lidé nepřežili". Popisovaní lidé (chudina) podle všeho měli maso tak jednou dvakrát do roka, pokud vůbec, a přitom vykonávala velmi těžké práce. Smůla chlapci a děvčata Pinkiesmile Ale ono to může být všeobecnou degenerací. Je skutečně možné, že mnohým moderním lidem bude třeba pití mléka škodit, ale pak mohou být klidně lidé (jako třeba naše generace), která prakticky žrala v dětství ze země, max. si mrkev otřela po vytrhnutí ze země o košili, spali se zvířaty v posteli, aniž by jim i umyly packy, a na dezinfekci si nikdo tehdy vůbec nehrál. Ale kdo chce tam, pomozme mu tam. Já zastávám názor, že jsme se vyvinuli z tvorů, kteří svými packami lezli po stromech, na jejichž větve kálelo nespočet ptáků (a pochopitelně i oni sami), a těmi samými packami si utrhli ovoce a snědli. Na toto je náš imunitní systém stavěn, a pokud se ho snažíte očůrat různým Domestosem nebo Savem používaným 24h/7d a ultračistým prostředím, je to možná váš problém (čistota půl zdravý, špína celé). Tedy, ano, skutečně může být pravda, jak tvrdí příznivci jezení masa nebo pití mléka, že jeho konzumace neškodí. Ovšem neplatí to pro tu civilizovanou kastu, která tyto názory vypouští z huby Ajsmug

Víte, ty bláboly o škodlivosti mikrobů z našich střev, které by nás okamžitě zabily, kdyby měly možnost, mohou být i pravdivé (a sám tomu věřím, alespoň podle zdrojů, které jsem si nastudoval), ovšem je s tím jaksi problém u člověka, který má zlozvyk si kousat nehty a přitom už asi 6 let operuje s vodou z ČOV, a světe div se, žije (a ne zrovna špatně). To je přesně ten problém, kdy osobní zkušenost člověka v podstatě diskredituje všechny vědecké teorie nebo fakta (natož internetové články). Protože prostě nefungují, byť by šlo jen o jednu osobu z miliardy. Osobně to ale nikomu dalšímu nedoporučuji dělat, jedině na vlastní nebezpečí Pinkiesmile

Pokud jste ale enormně nemocní, zkuste na místo zvýšení spotřeby léků spíš jít opačným směrem, a tedy přiměřeně ubrat na třeba přehnané hygieně (jinak můžete skočit jako neznalý zahradník - klidně i po několika letech pokusů - který zabije mladé rostlinky tím, že je utopí, protože se mu zdají, že vadnou a stále je zalévá, ačkoliv umírají, protože jim uhnívají kořeny Ajsmug ). Je pravda, že dřív, když lidé začali žít ve městech na těsno, tak umírali na dříve neznámé choroby, ale když vezmete v potaz, že v podstatě spali ve chlívech se zvířaty, a i v pozdější době ve velkoměstech vlastně po ulici tekla stoka splašků, je třeba se zamyslet, zda náš organismus je opravdu tak chromý (jak nám tvrdí reklamy), že musíme denně likvidovat všechny bacily, které se náhodou objeví během hodiny na kuchyňském stole. Zvláště, pokud jde o děti, kterým se teprve imunitní systém tvoří a tedy se potřebuje na něčem učit, aby měl schopnost přežít v okolním světě. Zajímalo by mne, kdy přesně v lidských dějinách jsme si to tak dokonale pohnojili, že vznikl mýtus, abychom si ovoce před pozřením řádně omyli (aneb, které jiné zvíře, kromě mývala a opic kvůli soli, si všechnu potravu myje, vaří, dezinfikuje UV zářením nebo pasterizací? A pak dotaz, které jiné zvíře, kromě člověka, trpí tolik alergiemi, zubním kazem a jinými chorobami, ačkoliv jen člověk má k dispozici zdravotnictví a vědu?).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
(toto by možná mělo spadat pod téma "kapitalismus", ale přeci jen to má blíž k zahradničení)

V souvislosti s nedávno eskalujícím se konfliktem v Sýrii se (jako vždycky, když se něco semele), vynořují obavy, aby nezačaly padat atomovky. Na to je jednoduchá odpověď: v čem jsou prachy a blahobyt? Valná většina bohatých i světových vůdců si je naprosto vědoma, že pokud zničí zdroje své obživy, jejich blahobyt a moc prakticky skončí. Jsou natolik sobecky chytří, že sice ničí, ale zatím jak se zdá, to mají pod kontrolou. Otázka spíš je, jsou dostatečně sobecky chytří ti další? Dolních 99%, ta "lůza", zbytek lidstva, ať už to nazveme jakkoliv.. ti, co skutečně mačkají tlačítka a odpalují rakety? Ajsmug

To bylo jen takové lehké odbočení. Kromě již profláklých válek o ropu ( http://knowyourmeme.com/photos/370825-mars-exploration Pinkiesmile ) je ještě jeden ekologický důvod. A to jsou války o vodu. Je to skutečně takové nebezpečí jak se zdá a nebo nikoliv?

https://www.valka.cz/14559-Nedostatek-vody


On problém současného světa s vodou se netýká jen nějakých zaostalých států (i kdybych počítali, že jejich problémy se mohou v dnešním světě snadno rychle přesunout k nám skzre migraci)

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...8291916_dp

ale potýkáme se s nimi i u nás (a byť nás nejspíš nečeká válka o vodu, větší sucho se dotkne rozhodně něčeho, co je prolezlé naší společností jako rakovina - ceny).

https://www.novinky.cz/domaci/437522-ces...ogove.html
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...6190628_pj

Bohužel, musím potvrdit. Nejvíc prší v zimě, kdy je to k ničemu, pak možná trochu spadne na jaře, ale to nenaplní pomalu ani všechny sudy. Přes léto je sucho, a když už začne pršet na podzim, je Slunce slabší, takže rostliny než aby vydatně rostly, tak spíš hnijí.

Pochopitelně to jde řešit, ať už přidáváním uhlíku do půdy nebo kontrolovaným prostředím (třeba skleníky), ale to něco stojí Ajsmug

Jediný, koho to asi nemusí trápit, jsou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Breatharianismus


Zajímat se o válku rozhodně není ke škodě, ale pokud je výsledkem jen strach, aniž by vás to donutilo se zamyslet něco změnit, pak je to teprve k ničemu.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...evyschnout


Jezdit auty nebo hrát si na počítači lidi mohou, a chtějí, ale jíst a pít musí, i kdyby nechtěli, takže spíš než nedostatek ropy nebo blockouty by nás mělo trápit, zda naše zemědělství a vodárenství bude schopné zajistit, aby se lidi nejen najedli, ale i umyli (protože jinak sice nebudete mít hlad a žízeň, ale začnou se vám šířit choroby).

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyzi...ody-v-pude

Ono bude hezké, když třeba za 5 let budou jezdit na polích jen autonomní robotické traktory, ale pokud ta hlína bude už jen čistý jíl, moc lidí se z toho nenají..


Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že pokud se do půdy (klidně i té koupené, co má mít "certifikát", a jinak nestojí za nic) vpraví dostatečné množství organické hmoty a udělá se z ní tzv. "živá půda", pokud jde o retenci vody, je to jako nebe a dudy.

Samotný jíl vodu nezadrží téměř vůbec (vytváří jezera, řeky - první rok to u nás bylo na denním pořádku), ale přitom stačí, aby na něm pár let rostla čistě jen tráva, která se seká, bez přístupu těžké mechanizace, a poradí si i s velkými přívalovými dešti.

Rovněž záhony, na které jen vsypete nějakou zeminu (klidně i "lepší" než obyčejný jíl), tak samotné hnojení granulátem atd. není dostatečné. Ve velkých teplech zemina rychle vysychá, a pak tvrdne. Semena nemohou vzejít, půda se špatně okopává (prakticky do ní ani nejde zarazit motyka) a je to prostě na nic. Byť tam něco roste, ale zřejmě to má k dokonalosti daleko.

Nyní, o rok později (a tunu hnoje, trávy, popela, kořínků, kalu, organických zbytků a listí navíc) je sice půda ve velkém suchu stále spíš šedá než černá (připomíná trochu prach), ale i po dvou týdnech bez dešťů si cca. 2 cm pod povrchem udržovala mokré prostředí. Co se týče sypkosti, prakticky jí není třeba jakkoliv okopávat a je to jako chodit po polštáři. Dnes se do ní prakticky zaboříte bosou nohou.

A to je teprve začátek..
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Report za Květen 2018:


V podstatě vše, co jsem chtěl kdy napsat, jsem už napsal, takže se spokojíme jen s fotkami:

[Obrázek: elfmancvc.jpg]

Dobré je, že podle všeho se tohoto dá dosáhnout ani ne během půl dekády (a kdyby člověk nebyl tak blbej a línej, tak možná i za 2 roky), a že v té či oné formě je to přístupné tak 80% republiky včetně obyvatel bytů.. byť, tady bude nejspíš pro mnohé přijatelnější nikoliv třeba zeleninová zahrádka, ale okrasné rostliny - ty nepotřebují tolik LED světel. Ještě tak rok dva a dostanu se s úrovní na Applejack (a to i bez kouzelných stromů Pinkiesmile ).

Jak se říká, vše špatné je vždy k něčemu dobré:


To, že se mi zatím nedaří úplně na 100%, jak jsem si to představoval, je celkem výhoda, protože až se mi jednou podaří dotáhnout moji snahu na úroveň, se kterou budu spokojený, alespoň nikdo nebude moci tvrdit, že:

- mám (na rozdíl od něj) dobré podmínky pro pěstování, např. černozem
všude okolo v okruhu 300-500 metrů jen samý čistý jíl

- že mám štěstí na přírodní podmínky, např. vlhkost kvůli zalévání
Pokud sledujete předpovědi poslední dobou, tak když už je hlášený déšť, tak to den dva před tím stihnou odvolat a naprosto obrátit - namísto bouřek jasno a +32C, a navíc, jako mnoho míst v republice, máme občas tu smůlu, že i kdyby 10 minut v sousedním městě byla průtrž, tak u nás, pokud vůbec něco spadne, to je spíš takové mrholení *

- že jsem bohatý nebo mi to zaplatili bohatí rodiče
Být nižší střední třída je výhoda, protože poznáte nejen, jak žijí normální lidé i ti méně šťastní, ale zároveň musíte být trochu kreativní a pracovití, abyste se někam pohnuli, takže to není jen o něčem mluvit, ale vědět o tom jen z knížek nebo internetu

- že jsem zemědělec, nebo mám vystudovanou nějakou pěstitelskou školu
Ani elektrotechnické vzdělání není zrovna ideální - chce to jen zájem se neustále učit nové věci, a umět používat Google

- že mám k tomu blíž, protože žiju na vesnici, nebo mám velký dům
Pravda tak na půl: na vesnici sice žiji, ale cca. 600m2 volného (nezastavěného) pozemku se sotva dá nazvat polním hospodářstvím, a 43m2 našeho domu se sotva dá nazvat "velký". Kromě toho, díky mému životu ve městě a hlavně době, kdy se lidé zbavovali krav i zahrádek mám téměř dokonale zpřetrhané vazby na dřívější život, kdy jsme přeci jen ještě trochu pěstovali, nehledě na dětství prožité u prarodičů na vesnici, kde měli i menší políčko, ale to už je 20-25 let zpátky

- že jsem génius, co všechno ví
Jak vidno na délce mých textů, věděl jsem o tom velké kulové, a musel jsem prostě studovat. Ani to není záruka, že se vše podaří, a to ani po více pokusech

- že na to mám hodně času, protože nechodím do práce
Když počítám cestu, tak trávím mimo domov asi 10-11 hodin denně. K tomu tak 8-9 hodin průměrně prospím, a pochopitelně se rád i doma ještě najím (snídaně, večeře), v koupelně trávím nejméně 30 minut denně, takže mi zbývá tak 3-5 hodin, a vzhledem ke své lenosti je raději strávím u televize, nebo čtením (třeba Bible, když už to "musí" být), než něčím kreativním (jako třeba kreslení). Být líný je opět výhoda. Alespoň vidím svět z pohledu těch, co se rádi flákají, a chtějí se tedy vymlouvat, že nejsou žádní kreativní workoholici. K tomu navíc ještě psaní - čast doma, zbytek v práci - opět, jestli vy na takové "blbosti" nemáte čas a "závidíte" nebo si to nemůžete dovolit, a chtěli byste, je to jen váš problém - aneb jak praví "náš pán svatý kapitalismus": každý sám za sebe

Občas to chce prostě jen hodně trpělivosti, času a být dostatečně drzý něco neustále zkoušet (když to funguje v kreslení, proč by zahradničení mělo být jiné?)

Jinými slovy, pokud se to povede mě, může se to podařit i 90% republiky.. ten zbytek umí říct jasně "nechce se mi".

Jak bylo ve filmu U poklady stál, stačí si jen říct: Když může být TOHLE TO doktorem, tak já taky! Pinkiesmile

*) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/letni...&source=hp
Nehlásili ještě minulý týden, že v úterý bude pršet, a týden před tím, že už nás vedra nečekají?



Podrobnosti k fotkám:


- letos bychom si mohli přidat ve větším maliny, borůvky/muchovníky, trochu meruněk, jinak se jen pokusíme znásobit loňský rok

- u některých jídel jsme už téměř plně soběstační (cukr, sůl a mouku nepočítejme). Takové jednoduché jídlo typu bramborové knedlíky, špenát s domácím vajíčkem a bylinkami, a k tomu syrová mrkev a listový salát. Sice to může vypadat jako obsah žaludku, ale určitě výživnější než třeba pouhá dušená mrkev s bramborem Pinkiesmile (jen tak bokem, kdybyste se chtěli dovzdělat, tak veganství/vegetariánství podporuje i sama Bible, hned na začátku části Daniel - v královských službách, strana 1161 Pinkiesmile ).

- nevím, za je ještě moc brzy, ale všimli jsme si nepřítomnosti včel. Prakticky nula (jedna dvě za den), u čmeláků je to podobné. Co se děje? Každopádně ale borůvky, zimolezy a začínající rajčata už máme (jahod je také hromada), takže něco to asi opylovat musí..

- citrusy se nedaří a nedaří, ať děláme co děláme, ale jestli jsou tyto kytky tak vybíravé, tak prostě budeme bez citrusů (náhrad máme dost - zkoušíme pěstovat i vlastní stromky z pecek, zatím máme dvě mladé meruňky).

- máme už vyúčtování stočného, a je to čím dál tím lepší. Přišlo i vyúčtování elektřiny: proti minulému roku jsem jen o 1000 Kč víc. Jsou v tom nejen ta růstová světla, a spotřeba elektřiny na stavbu (dobíječka, vrtačka, rozbruška..), ale i vytápění skleníku (tentokrát už máme údaje za celou zimu). Pokusím se to srazit (přístavbou skleníku).

- těch pár brambůrek a mrkví vyrostlo přes zimu v malých květináčích (brambory asi 10 cm hlíny, mrkve asi 5 cm)


- už jsem zase s váhou na 66-67 kg (3-4 kg cca. za 2 měsíce bez diety), takže ať nikdo netvrdí, že chudák nemůže kvůli nějaké přírodě nebo genetice zhubnout Ajsmug



Problematika mikroplastů a využívání popela k zúrodňování půdy:


http://ceskapozice.lidovky.cz/o-lidske-p...forum_lube

Aneb popel je fajn hnojivo, ale ne každý je užitečný Ajsmug

http://www.olbramkostel.cz/jake-skodlivi...ich/d-1395

http://zena30.cz/2018/03/03/pet-lahve-plasty-problemy/

Pokud jste nedávno postřehli zprávu o bakteriích/enzymu, které požírají plasty, možná vás napadlo, že to je skvělý objev. Ale co by se (čistě teoreticky) stalo, kdyby tyto bakterie (pokud existují a dané plasty se spíš nepotápí na dno) začaly požírat plast i tam, kde je to nežádoucí..? Co všechno je dneska z plastů? Silnice, pneumatiky, flees mikiny, okapy, počítačové kryty, části aut, vodovodní potrubí, hadice, zubní náhrady (byť tady nejde o PET a spol.).. resp. kdyby jejich schopnost získaly některé jiné běžné druhy (třeba půdní bakterie).

http://www.osel.cz/9406-zelena-je-v-pora...kovou.html

Vypadá to, že nás čeká ještě celkem slušná porce práce Pinkiesmile Já na tom nebudu o moc lépe.. resp. asi takto: kdyby se každý choval k planetě a ostatním tak jako já, byl by svět hned rázem udržitelnější, ale i tak by to ještě stálo za dred Pinkiesmile takže si netřeba namlouvat, že bych snad byl nějaký borec.. Být jen o něco lepší než ti nejhorší není totiž žádná výhra Ajsmug

http://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktualit...otosprave/

DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
S početností včel nějako nevím, příliš tu nemáme nic, na čem by teď ve velkém mohly u nás hodovat Twilightoops  Jó, v dubnu jich tu bylo spousta, když jsme měli všude pampeliškové žlutolány, ale teď tu téměř nic lákavého pro ně není. Ale čmeldů tu máme mraky Twilightsmile  Pravda, hlavně proto, že jsem minulý rok nestihla včas zlikvidovat odkvetlé orlíčky, tak jsme letos měli menší orlíčkovou plantáž kolem meruňky a broskvoně a čmelákům to zjevně udělalo radost Rainbowlaugh
- Nevytvářej si domněnky - Nezraňuj slovem - Buď sám sebou - Uč se milovat život i sebe sama -
Reklamááá!  
Moje písmotvorba zdeEresielin svět 
A malůvkotvorba tu: Eresielina čmrkárna
Odpovědět
Hm... zvláštní.. tak zkusím ještě vymyslet nějakou teorii o stealth včelkách neviditelných lidskému oku Rainbowlaugh Prootže v porovnání s minulým rokem je to bída (to tady bzučelo snad všechno). Vlastně i těch pampelišek bylo o dost méně.

Zatím se nám je podařilo trochu nalákat hlavně na rozkvetlou šalvěj, ta je plná všeho možného (většinou much).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Report za Červen 2018

Tak u nás zase jednou pořádně sprchlo, byť to bylo tak na 30 minut, ale lepší něco než nic. Deficit vody v ČR ale stále trvá:

http://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit...dy-v-pude/


Letos nám rovněž nad míru dobře roste pórek i mrkev (minulý rok to byla relativně bída). Že by pomohla lepší půda (dodané živiny, minerály, humus, bakterie a hnůj)? Lepší výsledky podává i květák. Ředkvičky, které byly dřív obří jen jako výjimka, jsou takové už běžně (to na fotce opravdu není řepa).

Chystáme se na druhou výsadbu brambor (sklizeň nás teprve čeká), hrášku a špenátu. Zdroje (půdu) je třeba efektivně využívat, a to nejde, pokud jí necháte půl roku ležet ladem (a třeba hrášek nevydrží růst celou sezónu).

Přestali jsme používat pesticidy (kde to šlo, což bylo tak 95% případů). Jednak to často nemělo žádný přínos (stavy mšic se spíš zvyšovaly než obráceně), a někdy to (alespoň se to tak zdálo) mělo i negativní vliv na rostliny samotné. Ono se totiž zdá, že i přesto, že rostliny jsou mšicemi obalené, rostou i tak celkem v pohodě (může to mít na svědomí i to, že díky kvalitní půdě jsou silnější a odolnější). Zkoušíme také přírodní odpuzovače (tedy kromě již přítomné máty jsme třeba vysázeli afrikány - no, minimálně to funguje v tom, že slimáci často sežerou je a ne zelí Pinkiesmile ). Alespoň ušetříme za chemikálie (byť se mělo jednat jen o mýdlo). A nebudeme hlavně ohrožovat hmyz, který rostliny opiluje.

Na podzim budeme mít první vlastní jablka, a zatím je nahrazujeme cuketami (v závinu nepoznáte rozdíl), které nám po úpravě podmínek už nehnijí (jako loni), a rostou celkem slušně.

Je hotová dřevěná přístavba skleníku č.2., a jádro skleníku č.3. Teď se pustím do hliníkové kostry skleníku č.3. a někdy před podzimem se bude obojí pokrývat polykarbonátem.

Stále větší sucha v posledních letech nás nutí hledat řešení, což nejspíš bude zahrnovat co nejvíc sudů pro zadržování vody, ale hlavně mnohem lepší zemina z téhož důvodu. Když si vzpomenu, že první roky, co jsme tu bydleli, jsme museli zahradu rozdělit betonovými hrázkami, abychom neodplavali (dnes jsou již zarostlé). Dokonce celou garáž, včetně základů a desky jsme postavili jen s pomocí dešťové vody, co tu byla (pochopitelně svépomocí, do toho by žádná betonovací firma podle svých příruček nešla).

Od státu skrze obec jsme obdrželi* zdarma další kompostér (1000l), který se bude pro vytváření zeminy hodit (zaveze se hnojem od sousedů, listím od obecních stromů a zbytek doplní odpad z kuchyně, a semtam tráva pokud zbyde - delší trávu sušíme na seno, aby si měly kočky kam lehnout, a až budou slepice, dostanou ho po kočkách i ony, a až bude špinavé, půjde do kompostéru).

*) a zacálovali jste to vy všichni, ať už jste chtěli nebo ne - v tomto ohledu skutečně nehodlám čekat na to, až kapitalismus skončí Pinkiesmile

Včel je stále málo, a o čmelácích platí to samé. Ve srovnání s minulým rokem to tak 50% stav a méně. Tak se začínáme spoléhat i na vosy (tolerujeme jejich hnízda, pokud nejsou uvnitř domu - půda - a nebo ve skleníku, kde hrozí náhodné poštípání). Ty se sice živí převážně jiným hmyzem (a tak jsou užitečné), ale trochu i nektarem, takže stejně jako mouchy a krásněnky mohou částečně vykrýt nedostatek jiných opilovačů (letos nám plodí i okurky a rajčata, co se vzájemně proplétají v malém původním skleníku, což se dřív nedařilo).

[Obrázek: elfmanceve.jpg]

V jezírku se dost často koupou místní ptáci, a postupně jim už přestáváme vadit (ve smyslu, že by se báli - jeden dokonce prohopkal těsně kolem nás). Je docela ukliďnující se na ně prostě jen dívat, a už se těším, jak si za pár let ráno lehnu na zahradu, zamávám ostatním, jak budou pelášit do práce*, utrhnu si pár meruněk a lehnu si do stínu Ajsmug Proti takovému "souznění s přírodou" nic nenamítám. Kočky už ptáky také nechávají na pokoji - mají své potřeby zabezpečeny, agresivitu si vybijí tak maximálně při hře nebo na jaře s kocoury, takže soužití téměř dokonalé (Micka spíš zase začala lovit myši, které žijí v kompostéru - jenom je nežere, takže mrtvolky zase vracíme do oběhu).


btw. rajčata se zřejmě budou docela hodit jako kompostovací hmota. Vyrostou prakticky všude (po celém pozemku, tj. tam kam jsem naházeli půdu z kompostérů, kam jsme házeli shnilá rajčata minulý rok, nám začínají rašit rostlinky rajčat), takže je necháme, aby do sebe ze vzduchu nasály CO2, a pak je před zimou hodíme do kompostu. Lepší investici nenajdete - vyhozené rajče vytvoří za rok několik kg zelené hmoty, ze které bude až několik desítek gramů kvalitní zeminy.

Zdá se, že pokud si opravdu rostlina své místo vybere sama, roste lépe než když jí vnucujete, kde by měla růst. Například saláty nám sice rostou (po nechtěném vysemenení jedné rostliny z minulého roku) všude po záhonu, ale na rozdíl od sazenic z obchodu je vůbec (!) nežerou slimáci a nevadnou, i když je zapomeneme zalévat.

A nám toto vyhovuje - nebojujeme s přírodou alespoň kde to je možné, a pak je se vším méně práce (stejně tak plevel, pokud už na záhoně vyroste nějaký větší - menší necháváme - jen vytrhneme s kořenem, a necháme ležet: uschne, a živiny, které z půdy ukradl, se do ní tím pádem hned vrátí - proč ho odnášet někam ke kompostu? Práce navíc).



Uznejte, nebylo by toto uspořádání lepší?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Matriarch%C3%A1t

viz. obrázek zde (pyramida života vs. kruh života):

https://creativesystemsthinking.wordpress.com/page/23/

Podle této logiky patří stromy a nejspíš i hmyz na spodní příčky. A víte, co by se stalo s tím mocným pánem tvorstva, kdyby zmizeli opylovači nebo kvetoucí rostliny? Šel by do háje.. Pinkiesmile Takže, kdo je vlastně ten slabší, nižší, chudáček jeden závislý?

Válka proti přírodě

My máme totiž jeden problém: namísto soužití s přírodou s ní neustále bojujeme. A prohráváme. I jako zahrádkáři. Třeba se rozhodneme někde něco pěstovat, a ono to chcípne. A nebo tam vyroste okolo toho plevel, tak ho vytrháme a zase vyroste. Jdeme proti přirozenému řádu přírody a to nás stojí zbytečně energii navíc.

Vždy rád říkám, že stejně jako neexistuje odpad, tedy odpad je jen "jsem neschopen zužitkovat dané suroviny", tak plevel v podstatě nejen, že splňuje definici "to, co roste, kde nemá" (čili se klidně může jednat o orchideje, ale pokud rostou místo zeleniny, je to prostě nežádoucí), ale také "plevel je neschopnost zužitkovat danou rostlinu". Známe to všichni: tráva (luční kvítí) v záhoně je plevel, často i v zahradě. Ale kdo má kozu, tak pro něj je tráva surovina, nikoliv plevel. Alespoň v té zahradě.

Odpad znamená, že neumíme efektivně využít suroviny. Vezměte si třeba takový trus. Jakmile se někde v našem podání objeví na hromadě víc lidí nebo hospodářských zvířat, musíme stavět žumpy, čističky, jezera pro močůvku, zamořujeme tím okolí, nehody potrubí jsou nebezpečné, šíříme si kolem sebe viry, komáry, mouchy.. příroda s tím nemá problém. Když vezmeme v potaz složité formy života, nejméně už 500 miliónů let tady po Zemi chodí a kálí všechna možná zvířata, od much po dinosaury. A problém s tím nebyl - spíš naopak (hnojivo pro rostliny). A naše slavná civilizace s tím bojuje stovky let a marně..

My musíme s přírodou prohrát už ze dvou důvodů:

- na rozdíl od nás, "kapitalistů" Pinkiesmile, příroda nepoužívá a nezná peníze. Čili, dokud má zdroje (a v jejím podání to mohou být viry, komáři, hurikány, sucha), může vést válku do nekonečna. Zatímco nám, jakmile dojdou peníze na protipovodňové hráze, hnojiva, vodu na zavlažování, nákup elektřiny, tak je už šuma fuk, že zdroje jsou - prostě se náš útok zastaví. A všude po světě jsou města duchů, kde jsme bitvu prohráli. Příroda má navíc času dost Ajsmug

- bez přírody nemůžeme přežít ani nic dělat - to znamená, že používáme JEJÍ zdroje jednak pro svoje vlastní přežití, ale zároveň pro vedení války proti přírodě. Čili vlastně příroda prohrát nemůže - čím víc jí zničíme, tím méně zdrojů zbyde pro nás (záporná zpětná vazba). V momentě, kdybychom si přírodu plně podmanili, tj. vyhráli bychom naši směšnou válku, a tím bychom zničili její principy, zabili bychom sami sebe Pinkiesmile Pokud by nás nezabila sama příroda, zabili bychom sami sebe v boji u ty zbývající zbytky zdrojů. A jakmile by lidstvo vyhynulo (nebo se degradovalo do neškodných smeček), stačilo by "přírodě" pár (tisíc) let počkat, a obnovila by se sama do nějakého funkčního ekosystému (což neznamená, že by tu znovu běhaly pandy a vyhubení nosorožci, ale jen, že by nastal rovnovážný stav). Celá tato válka připomíná stav, kdy bombardujete továrnu, která vám dodává nejen ony bomby, ale i jídlo. A jak dopadne pak takové "vítězství" pro útočníky si asi můžete domyslet. Stejně jako by Hitler nikdy nemohl dosáhnout toho, čeho dosáhl, bez hajlujících zástupů, ať už se báli jít proti a nebo tomu věřili, ani kapitalisté by nikdy nedosáhli tohoto ničení bez nás, podpůrných spotřebitelů

A jak se říká: Když nemůžeš vyhrát, přidej se! Pinkiesmile

Proč naše silnice nebo chodníky ničí zeleň (byť je to obyčejná tráva), naše budovy nebo mosty padají, a přitom takové pyramidy nebo staré kammenné mosty přetrvaly nesrovnatelně déle (staletí až tisíciletí)? A to nekalkuluji s tím, jak dlouho vydrží přírodní útvary (jeskyně, skály, atd.). Jsme prostě neschopní efektivně využívat prostředí. A to chceme vést válku proti přírodě? Směšné. Asi jako indáni s oštěpy proti tankové divizi..

Ale bohužel, i já jsem byl nucen zahájit válku proti přírodě (kdybych měl jídlo zdarma z laborky, asi bych o zahradničení neuvažoval, ale co už), resp. proti mravencům. Dokud byli jen venku a nebo jen nosili mšice, tak byť i to bylo otravné, toleroval jsem je kvůli kypření půdy, atd. Ale jakmile mi začali, ty potvory, vyjídat ve skleníku fíky, tak to už ne. Čili alespoň co se týče skleníku, budou mít bohužel smůlu. Venku by měli zůstat nedotčeni.



Čistota půl zdraví, špína celé

Já jsem schválně něco zkusil s hygienou. Ne že bych se přestal třeba sprchovat, to ani náhodou, ale postupně jsem se vracel se svým chováním do dětství (znáte to, malé děti na mytí kašlou a když není v dosahu matka vybavená tunou desynfekčních kapesníčků, jedí klidně hlínu ze země). Je to i pohodlnější, když se nemusíte zatěžovat s tolika pravidly a pečovat o sebe jako moucha Pinkiesmile

Co nás může potkat na zahradě nebo doma víme z internetu a reklam dostatečně: všude jsou smrtící bakterie ze střev a čističky, v záchodových mísách si staví obrněné pevnosti s TV zpravodajstvím, smrtící bakterie z kočičí tlamy a žaludku (na srsti), pokálená zelenina od ptáků, zašpiněná od hlíny (bakterie s B12), atd.

Dopracoval jsem to do stavu, kdy na jeden zátah hladím kočky, zalévám zahrádku (a podotýkám, že to není vždy dešťová voda a už vůbec ne pitná z kohoutku), trhám a jím jahody či maliny, nebo hrášek. A pochopitelně, semtam mi ujede pilka a nebo se trochu rozdovádí kočička s drápky, takže neproniknutelnost kůže tu není na pořadu dne. A víte, co se za tu dobu stalo?

Vůbec nic Pinkiesmile Takže, nevím, co dělám, ale ať už z toho, co dělám, dělám cokoliv, něco bude zřejmě dost sakra správně, když moje tělo funguje jak má (dobrý imunitní systém není o tom, že si do těla nepustíte žádné bacily, ale že je vaše tělo samo zlikviduje bez příznaků nemoci).

Což mi připomíná:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/473471...stota.html

https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/preh...85169.html

Cukrovka může může mít mnoho dalších spouštěčů (přičemž geny jsou jen dispozice, ne osud), ale být rodič bych se to asi měl zajímat (ostatně, jde o Vaše dítě, a v podstatě i Vaši budoucnost - dítě bude řídit náš svět, a je tedy nelogické vytvářet nepřátelské a nemocné jedince, podobně jako je nelogické posmívat se nebo přehlížet utrpení lidí po celém světě, protože tito lidé vyrábí výrobky, které vy spotřebováte - jejich neschopnost se projeví na snížení vašeho blahobytu).

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/s-cukro...vi/1550472

Moje maminka jako dítě u doktora prakticky nebyla (s horečkou se tehdy nikdo na vesnici moc nezabýval), a pokud jde o hygienu, byla na tom podobně jako já - doma se sice ruce myly, ale když jsme si hráli venku, kdo měl na takové pitomosti čas? A jedlo se často zásadně venku. Nějaké ubrousky proti bakteriím? To ani neexistovalo. Nevím, jak moc jsem zdravý, ale rozhodně nemám cukrovku ani algerie (snad až na práci). A cukry? Jako dítě i puberťák jsem se sladkostem rozhodně nevyhýbal, spíš naopak.

Zdá se, že nejen cukry budou na vině, když porovnáte počet cukrovkářů s počty obézních lidí: https://www.denik.cz/zdravi/cesi-jsou-ne...80206.html

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/tex...e-pomaleji
(nikdy neškodí si podobný článek přečíst celý a zamyslet se nad tím)

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/24...-odborniky

http://www.protiproud.cz/zdravi/2684-sta...idexem.htm

Je to pro nás typické. Když je nám špatně nebo nás bolí hlava, sežereme prášky. Když smrdíme, koupíme si mýdlo nebo voňavku. Ale nikoho z nás, snad až na výjimky, nenapadlo, že těmito symptomy nám jen tělo říká: nefunguji tak, jak mám, špatně se o mne staráš, špatně mne živíš, špatně se mnou zacházíš, žiješ ve špatném prostředí..

Kdo si dal někdy trochu práce, a teď mi promiňte přízemnost tématu, všiml si, že trus většiny zvířat v přírodě nesmrdí, alespoň ne třeba tolik co náš nebo našich domácích mazlíčků, zvlášť těch masožravých. Proč? Pokud vás to zajímavá, najděte si na webu http://www.detoxikace-organismu.info článek o stolici a trávící soustavě Ajsmug

Zajímat se o to by mělo být přirozené každému, kdo o sobě prohlásí, že se chce mít lépe (protože proč jinak by třeba obhajoval kapitalismus?). Pokud to ale nedělá, tak není ani kapitalista, ale blbec. Možná myslí sobecky, ale blbě. Když nám srdí z huby, tak přeci nejdeme k zubaři proto, abychom nesmrděli ostatním lidem, ale proto, protože to indikuje zánět a ten může v nejhorším případě způsobit až smrt.. Mysleme na sebe. Paradoxně to pak totiž přináší "dobro" i těm ostatním (neoběžujeme je zápachem). Jinak je to stejné, jako být obsluha jaderného reaktoru, kterou otravuje blikající červené světlo signalizující přehřívání jádra a tak přes něj jen přehodí hadr.. Pinkiesmile

Bohužel žijeme v době, kdy vám skoro každý lže nebo alespoň neříká pravdu. Dělají to jednak lidé, kteří vám chtějí ublížit, a pak lidé, kteří potřebují vydělávat prachy. A těch druhých je drtivá většina. Toť dnešní systém..

Každý svého štěstí strůjcem a důvěřuj, ale prověřuj.. a že vám společnost říká, že zabývat se stolicí je e-e fuj?

https://www.expres.cz/toaletni-papir-tec...viral_neos

Mě přeci nebude společnost říkat, co mám a nemám dělat, nebo jak mám myslet, a nebo ještě lépe, co si mám a musím koupit.. copak jsem její.. víte co Pinkiesmile ? Proto se nedivte, že někteří lidé vaše projevy znechucení, zvlášť, pokud je vnímají jako iracionální, budou jednoduše přehlížet.. a nemusíme chodit daleko: jako fanouškovi poníků je mi celkem také volné, jaké znechucení vyvolává spojení "muž a růžový poník" u vnějšího světa, natož abych se mu snad snažil zalíbit tím, že to budu skrývat nebo s tím dokonce přestanu.

Výrobci (zvlášť v potravinářství, když už jsme u toho) často nemají tyhle lidi rádi: blci, a člověku, který je závislý na rady svého okolí (počínaje rodinou konče u expertů z reklam či článků na netu) do té míry, že prohlásí "je den", a když pak řeknete vy "je noc" řekne rychle "já si to taky myslel", se snadněji prodá nějaké řešení (nejlépe na neexistující problém, který ani není třeba vytvářet). Pokud už chcete považovat nějaký názor za důležitý, tak maximálně tak od člověka, který vás přímo živí (a bohužel, mzdové oddělení firmy to nebude).


Bez snídaně ztloustnete a další mýty o zdraví - Proč to řešíme? #358
https://www.youtube.com/watch?v=0g09tetZubo

(já "snídám", ale to zahrnuje asi tak ekvivalent půl rohlíku, a dělám to tak už 20 let, a při pohledu na moji rachitickou postavu se nedá říci, že bych snad tloustnul)

Zaručená kvalita.. nebo ne?

Mimochodem, na zdraví:

https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakup...47ab5f122/

Jeden se ptá: jednu zásilku jsme zadrželi, kolik dalších se jich dostalo do oběhu třeba jinou cestou?
A daný čaj se podobně jako padělané zboží z tržnice likviduje. Zřejmě máme asi na světě dost zdrojů pro všechny lidi, tak si můžeme dovolit je ničit. A říkám my, protože stejně jako žádný diktátor nemůže udělat nic bez svých slepých poddaných, ani velké firmy, ať už kácí pralesy, mají intenzivní velkochovy a nebo prostě jen plýtvají zdroji, toto nemohou dělat (dlouhodobě) bez našich peněz, a je fuk, zda jim je cpete přímo (tedy přímo výrobci), nebo sprostředkovaně (skrze supermarket) a nebo skrze jejich mateřské státy (například tím, že tam jako turista jezdíte a utrácíte, a stát pak třeba vrací firmám u nich působící část daní nebo jim dělá jiné pobídky).

Ano, to se jistě bude snáz kontrolovat, co v nich je, při těch objemech, které bude nutné dovážet. Zrovna nedávno se prokázal nadlimitní výskyt pesticidů v jablkách z Polska. V tomto světle je pak zcela irelevantní, že se u nás například nepoužívají antibiotika v mlékárenském průmyslu. No, jasně, že nepoužívají, protože už u nás pomalu nikdo mléko "nevyrábí". Stejně jako asi brzy budeme jediná "pokroková" země na světě, která opravdu nepoužívá v celém zemědělství pesticidy - protože budeme dovážet všechno a nic nepěstovat.

https://www.novinky.cz/domaci/475784-z-c...jcata.html

To není opravdu můj problém Ajsmug

My už máme i vlastní meruňky, a jako upřímně, když to porovnám s těmi žlutými jako beton tvrdými kuličkami, které se dnes často prodávají, tak to je jako nebe a dudy. Nechal jsem je samovolně spadnout, a sladké byly jako cumel.. Sice zatím letos jen 11 kusů, ale je to jen začátek.

Nevím, odkud je do obchodů vozí, ale když ve Východních Čechách vyrostou takto sladké, proč nemohou i třeba ve Španělsku? Podobně už letos máme trvalou zásobu malin a borůvek.

Stejně jako nás nemusí zajímat pesticidy v čajích (máty máme zásoby až nad hlavu). Když bych to měl říci drsně: do mojí huby to nejde, tak co je mi po tom..

https://www.novinky.cz/ekonomika/475722-...oleno.html

A zřejmě to není poprvé (a hádám, že ani naposledy):

https://www.google.cz/search?source=hp&e...iv0odd9hPU
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
Červenec 2017

Letošní rok je opravdu nějaký zvláštní.

[Obrázek: elfmanvxv.jpg]

Normálně bychom touto dobou už měli mít rajčata, ale nedozrávají* nám. Je jich stále málo, a navíc zůstávají zelená. Na počasí bych to možná moc nesváděl, protože soused vedle nás už je začíná mít červená od 2. týdnu v červnu (pravda, ten je má na Slunci cca. o 50% delší čas než my kvůli situování domů a každé má min. tak 5x tolik zeminy). Jestli to, že nechtějí dozrávat, není dané tím, že je moc pravidelně zaléváme, ale kdo ví Pinkiesmile

*) Nicméně cca. v polovině července už přeci jen pár červenat začalo a jiný druh žloutne.

Třeba máme jen trochu jinou odrůdu, takže je třeba jen dozrávají později, ale také může být na vině nějaká nemoc, malá vlhkost vzduchu (Arabové ale pěstují rajčata i na poušti) a nebo opravdu něco s půdou (pravda, tři rajčata v 5l kbelíku asi není ideální, ale ono se to týká i všech ostatních, ať už keříčkových nebo normálních, na volném Slunci či pod polykarbonátem, venku či ve skleníku).

Rovněž i okurek je letos dost málo, a ty by si na dobrou zeminu či nedostatek vláhy stěžovat neměly. Zachraňují to snad jen cukety a patyzony. A rovněž broskvoň se snad už vzpamatovala ze své nemoci (pravidelně jí zaléváme, a je to nejspíš znát, protože jiné broskvoně v obci jsou na tom hůř - nevím, zda se o ně majitelé nestarají či co - zatím tu myslím nevyhlašovali stopstav zalévání pitnou vodou, ale ani to by se nás stejně netýkalo).

Ani melouny letos nejsou. Tam může být na vině těžká půda z minulého roku. Příště je zkusíme dát jinam, a také co rostlinka, co vlastní stanoviště - teď se pere asi 6 o jednu přepravku od masa. Květy to dělá, ale převážně samčí, ale když už se objeví samičí květ s malým melounem, zřejmě ho nikdo neopylí (ani na moje ruční snahy to moc nereaguje*) a plod odpadne.

*) Teprve až v červenci se mi podařilo jeden meloun opylit tak, že se "chytnul" a začíná se zvětšovat. Kdo ví, třeba bude jen posunutá sezóna, a budeme mít melouny ještě v prosinci.

Jinak se ale už konečně začaly rozmáhat počty včel, byť je to ještě stále mizérie, a dávají spíš přednost jetelu a dýním, afrikánům nebo majoránce. Naštěstí se po velkém suchu trochu vzpamatovaly jahody (začínají zase plodit), a i maliny přitahují hmyz dostatečně, aby plodily.

http://www.osel.cz/5747-vcely-nejsou-pro...ezite.html
(doporučuji přečíst i diskuzi)

Sudy máme už zase prázdné (posledních asi 150 litrů rezervy deštné vody), takže opět spoléháme jen na vodu z ČOV. Ono, když se podíváte na fotky, tak je na mrtvé trávě znát, že tu prostě neprší a nebýt zalévání, odešlo by asi i vše ostatní. V polovině července sice 2-3 dny "pršelo", ale jakmile vyjde Slunce, je do půl dne většina země zase vyschlá.

To mě přimělo k opatření, které by zadrželo na pozemku více vody, když už jednou za měsíc či dva spadne. Sehnal jsem cca. 15 km odtud prodejnu kompostu (byl jsem se tam osobně podívat, a i v suché formě se to blíží spíš černozemi - je to vedle Eko farmy s hovězím, ale sváží se sem biologický odpad i z dřevoprůmyslu, čistíren odpadu, atd.), a protože nebyl moc drahý (250 Kč za kubík, a doprava 32 Kč/km), objednal jsem si rovnou 9 tun (kapacita auta). Celkově to vychází na necelé 4000 Kč (v přepočtu na kg je to asi 4x-6x levnější než pytlovaný 70l substrát v obchodě). Ke každé rostlině, do kompostérů, do pytlů, na záhon i do skleníků dáme, co se vejde, aby byla půda schopná udržet delší dobu dešťovou vodu. Ušetří nám to i práci (méně častější zalévání a snad i větší výnosy, odolnost proti škůdcům a nemocem).

Na běžnou úrodu si zatím nestěžuji, květáků máme mnohem víc než vloni, a o pórku ani netřeba mluvit, toho máme až nad hlavu. I zelí se ještě vzpamatovalo; mrkve máme konečně také dost, a uvidíme ještě brambory. Snad jedině hrách se chová stejně jako minulý rok.

Sklidili jsme poslední hrášek ze starého (už jsme vyseli nový), takže na jeho místo dáváme novou sadbu kedluben (a mezi cibulí už roste nový květák, protože cibule se brzy bude sklízet). Brambory jsme sice zatím nesklidili, ale vysadili jsme už druhou várku na místo sklizených květáků. Jestli se nám podaří udržet výnosy z minulého roku, mohli bychom z těch cca. 3.5m2 získat asi necelých 30 kg brambor. Proti loňsku máme mnohem větší cukety (1.5-2.2 kg na kus).

Stavba skleníku č3 pokračuje..

UPDATE: Jsem rád, že se s předpovědí počasí sekli. To už je spíš jak kolo štěstí Pinkiesmile Hlásili celý týden až měsíc letní leploty bez kapky deště (leda bychom byli Morava), a hle, den dva po tom přišly dvě hodinu trvající celkem slušné deště. Sice půda (jíl) je 1 cm stále pod povrchem tvrdá a suchá (kde není tráva), ale jinak máme na kvalitnější zemině tak na týden dopředu zalito a hlavně zase alespoň trochu doplněné sudy. Je to těsné, ale zatím to s vodou vychází..
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
I am facing an issue with my LED grow light. I recently bought a Viparspectra 600W after reading its reviews on http://bestledgrowlightsreviews4u.com/. The LED is good but the thing is, it is super bright for my 8X8 grow tent. Although I raised the height of the light from 8in to 15 inc and now it is working fine. I will soon put the video of my plant currently in its flowering stage.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)