Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 3.5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Literární okénko do Hvězdošovy duše
#41
Retrospektivní pohled na jednu zkušenost, zažitou před rokem.

Špatný trip
pár semen o zimním slunovratu
zachvíli ve mně vyrostou
v krásnou růži lesa

stop! ex...
pres číslo 210 mi zachvíli odjíždí
bude to euforická jízda

vlakem je cítit těžký dým
piva, cíga, pytlíky
–strach a hnus v Olomouci

telefonát
že prý jsem vyhodil
dárek pro neteře
co teď? vagón začíná hořet
a já nemám žádný hasicí benzostroj

expres si to válí rychlosti světla
do stanice Špatný trip, hlavní nádraží
meditace mojí mysli
je hovno platná
není možno vystoupit

zdi se bortí
z vlaku se stává vratká loď nevolnosti
kajutu roztáčí sám psycheďábel
mučí mě barevným hororem
směje se mi a
potápí mě do vařícího kotle
dysforického teroru
jak dlouho ptám se?

ztřeštěnost střídána střídmostí
akceptuju svůj osud
umírám a je mi fajn

moje spící karma se konečně probouzí
osvobozuje mne z paranoidní paniky
dvě hodiny čirého pekla
kdy se do něj zase dostanu?
J. H. Krchovský v jednom rozhovoru pravil: "Slušný básník umírá mlád." Já ještě neumřel, takže máš jedinečnou možnost nahlédnout skrz okénko do mojí nicotné duše předtím, než umřu—ať už mlád či stár.
Odpovědět
#42
Jak už bylo řečeno dříve. Nevím co to bereš nebo co ti dávají, ale fakt to dokáže zaujmout a jen tak někdo to nepochopí...a myslím si že o to ani nejde Rainbowlaugh
Podzimní kvítí listy stromů
zmatenost v duší, láska jde domů
marnivost a zbrklost?
Také kousek aby bylo fajn
Odpovědět
#43
Vydávám další, dle mého velmi sebekritického názoru docela povedené dílko. Jedná se o eroticky laděnou báseň, která se však kvůli místních pravidel nedá publikovat. Jmenuje se "V představách ..........", která, jak již název vypovídá, sahá do hlubokých explicitních vod. Nicméně, kdo byste si chtěli přečíst, neváhejte mi napsat se žádostí.

Rwakk:Ano, uhodils hřebíček na hlavičku, a to velmi přesně. V naprosté většině mé tvorby nejde o to pochopit, co tím myslím. Až na pár děl mi nejde o žádnou pointu Nejde o cíl. Naopak, jde mi o cestu. Jde o zachycení pocitů, příp. momentu. Jde mi o to, stvořit umění, tedy něco, co existuje jen samo o sobě, aniž by to mělo nějaký hlubší smysl.

Edit, smazán přímí název básně. Později domluvíme lepší prezentaci Rwakk
J. H. Krchovský v jednom rozhovoru pravil: "Slušný básník umírá mlád." Já ještě neumřel, takže máš jedinečnou možnost nahlédnout skrz okénko do mojí nicotné duše předtím, než umřu—ať už mlád či stár.
Odpovědět
#44
Tož tedy. Rozhodl jsem se publikovat dva své výtvory, které mám na skladě celkem dlouho. Báseň "Soucit" jsem začal psát někdy na začátku prosince a báseň "k-p-tl" někdy v říjnu. Ta první je psaná, dá se říct, "klasickým stylem", jakým píšu i v ostatních básních. Nicméně u druhé jsem popuzdil trošku uzdu kreativitě a experimentoval jsem ovlivněn Ernstem Jandlem. Obě se zaobírají společností a defakto ju kritizujou. Nebudu schválně povídat, o čem básně jsou, nebo jak by je měl člověk interpretovat. To již nechám na každém z vás. Dost už však slov, zde jsou.


Soucit
„jděte pryč od našeho darwinovského příbytku
vy jedny hnusné, parazitické špíny!
nechcem vás tu, jste tu na obtíž!
páchnoucí verbež jako vy tady totiž
není vítána!
je vás už tolik, že už vás ani nemá cenu střílet
jako dobytek na porážku
odsunem vás do oploceného lágru
někam za město
je nám jedno, kým jste
pro nás jste jen smradlaví bezďáci
verbež, špína, naprostá, absolutní spodina…“

zatímco zuby zebou zimou
lidské srdce se záhadně zahřeje
možná i nějaký ten peníz z kapsy upadne

jakmile však teplota opět stoupne
lidské srdce zchřadne
v nekonečném cyklusu kapitalistického vykořisťování

k-p-tl
řnktpň
řnktpň

p-p---p
ň-ň---ň
cnk
p-p---p
ň-ň---ň
z-z---z
cr-t-t
cr-t-t
cr-t-t
cnk-cnk
cr-t-t
cr-t-t
p-p---p
ň-ň---ň
cr-p-p
cr-p-p
cnk-cnk-cnk
k-k-k-k
břnk-břnk-břnk
k-k-k-k
břnnnnnnnnnk

k-p-tl
k-p-tl

tsssssss
t-t-t-t-t-t-t-t
št
št
št
št
vžžžžmmmmmm
t-t-t-t-t-t-t-t
grrt
grrrrrt
grrrrrrrrrt
št
št
fffffjjjjjjj
t-t-t-t-t-t-t-t
bmmm
bmmmmmm
bmmmmmmmmmm

k-p-tl
k-p-tl
p-ň-z
p-ň-z
pň-pň
pňňňň

čl-vk
mr-tv
J. H. Krchovský v jednom rozhovoru pravil: "Slušný básník umírá mlád." Já ještě neumřel, takže máš jedinečnou možnost nahlédnout skrz okénko do mojí nicotné duše předtím, než umřu—ať už mlád či stár.
Odpovědět
#45
Většina děl přečtená (konečně jsem se k tomu dokopal, když mám momentálně čas) a co bych k tvé tvorbě řekl? Upřímně...otevřel jsem první dílo, přečetl pár veršů a hned ho zavřel se slovy: "Proboha, co to je za šílenost?" Ale pak jsem se pustil znovu do čtení a došlo mi, že ta díla mají něco do sebe. Velmi dobře vystihují temné depresivní pocity, jaké zažívá čas od času každý z nás a musím uznat, že ve tvém podání jsou ta díla velmi procítěná. I já sám jsem se v některých dílech viděl...v dobách kdy jsem sem tam zažil nějakou tu černější chvilku Twilightoops
Hodnocení 4 z 5 a těším se na další díla Twilightsmile

PS: k-p-tl mě dostalo - přečetl jsem to celé, písmeno po písmenu Rainbowlaugh
Chceš-li si udržet své přátele, musíš mít více soucitu v srdci než moudrosti v hlavě
Odpovědět
#46
Jo k-ptl je super. Dost dobrý.
Ajsmug best pony Applejack Ajsmug

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět
#47
Děkuju vám dvěma za komentáře. Děkuju taktéž těm, co má díla čtou, ale nekomentujou. Velmi si tohoto faktu vážím, a i když má tvorba je pro mnohé nestravitelná, přesto mě těší, že se v ní dokáže člověk vidět, jako např. Mystery Fox. Twilightblush

Těšte se na další dny, ze srazu literární mafie jsem si odnesl výzvu napsat literární dílo na celkem zajímavé téma, a už jsem na něm začal trochu pracovat.
J. H. Krchovský v jednom rozhovoru pravil: "Slušný básník umírá mlád." Já ještě neumřel, takže máš jedinečnou možnost nahlédnout skrz okénko do mojí nicotné duše předtím, než umřu—ať už mlád či stár.
Odpovědět
#48
Špatný trip mi připomněl Memento nebo My děti ze stanice ZOO. A to jsou dvě knihy, které ve mě zanechaly hlubokou stopu. Dobře ty!
You didn't choose the thug life. And the thug life didn't choose you either.


Opráski
Odpovědět
#49
Hlásím se opět ze záhrobí. Je tomu víc než měsíc, co jsem naposled publikoval. Ačkoli jsem měl plno práce se životem, na literaturu jsem si našel vždycky nějaký ten čas, ať už deset minut na korekturu blbě napsaného odstavce, či celé odpoledne na psaní čehokoli, co mě napadne. Pilně jsem tedy pracoval na svém psaní a zlepšování svých literárních schopností, konečně jsem dopsal několik svých děl, z nichž některé mi tu v různém stavu dokončenosti ležely hooodně dlouho. A než publikovat jedno dílo co dva týdny, tak jsem se rozhodl, že to vše zveřejním naráz. Myslím si, že si každý, kdo mě čte, něco najde. Ať už se jedná o smutné básně, vtipně šílenou povídku, nebo satirickou lyriku. Tož si můj literární průjem naplno užijte. 8)

Začněme jediným epickým dílem, povídkou "Párty v Poníkově". Máte rádi Huntera S. Thompsona a jeho proslulou novelu "Strach a hnus v Las Vegas"? Nechal jsem se tímto dílem inspirovat a napsal jsem tuto dvacetistránkovou povídku. Je to do jisté míry takový crossover mezi MLP a Thompsonovým dílem – mimojiné vzdávám svou povídkou/fanfikcí čest Thompsonově památce. Aneb, co se stane, když [spoiler: princezna Luna jde za Pinkie shánět kokain, ale ta ji pozve na svou párty kterou pořádá, a do toho jí vypráví o svém výletě do Las Pegas?] Na tuto otázku vám rád odpovím skrze tuto povídku, o kterou si bohužel kvůli místních pravidel budete muset zažádat buď v tomto vlákně, nebo skrze PMko. Její sepsání mi trvalo nějaké čtyři měsíce a myslím si, že se ty desítky, možná i stovky hodin rozhodně vyplatily. Rainbowlaugh

No a jak to tak bývá, mám spíše básnické střevo, nežli buňky na epiku. Mám tu celkově čtyři díla. První z nich vzniklo v rámci zmiňované "Párty v Poníkově", ale líbí se mi natolik, že jej publikuju samostatně. Je to i takový minispojler, ať víte, na co se máte těšit! Twilightsmile

Hymna kaličů
super párty, vše tu hýří
nohy vratké, už jsem v šíři
jestli chceš být atlet
pojď se s náma skácet

máme všecko, hlavně trávu
vlnou blaha, štěstím plavu
tanči, co ti síly stačí
do úmoru musíš fachčit!

Druhá báseň nese název "Pojď a buď taky ponytrop!". Vrátil jsem se opět ke svým kořenům a použil mou oblíbenou formu básně: jednoduchou čtyřveršovku s lehce satirickým podtónem. Bohužel, je opět na vyžádání. Hlavně kvůli své vulgárnosti.

Během jednoho odpoledne jsem napsal takovou pseudohaiku s názvem Otrava. Proč pseudohaiku? Ačkoli se v ní pokouším stavět vedle sebe dva rozdílné obrazy a spojit je v jeden, nesplňuje původní formu 17 slabik, rozdělenou do 5, 7 a 5 slabik. Japonština je spíše stavěna na mórách, nežli slabikách, ale co už:

Otrava
fyziologický stav
název bez písmene
černé město bez duše

No a pro příznivce mojí "klasické" tvorby v melancholickém a depresivním stylu tu mám následující báseň:

Osamocen, rozřezán, opuštěn
tolik bezesných nocí
tolik proplakaných nocí
v tvém chladném objetí

cítím, jak mi krví maluješ melancholii
živote bez naděje
smrti bez příčiny

mezi ničím
a žalem

osamocen
rozřezán
opuštěn

lépe cítit bolest
než být unášen do nicoty

moje jizvy
dnes již k nerozpoznání
skrývají rány
hluboko pohřbené, hlouběji
než jakýkoli hrob

roztříštené emoce na cáry
nevyplnitelné sny
nic přede mnou už není
nebudu již nic cítit
pouze šerotemné dny

Tímto končím svůj literární průjem a nebojte se mě zkritizovat či napsat jakékoli jiné komentáře! Pinkiesmile
J. H. Krchovský v jednom rozhovoru pravil: "Slušný básník umírá mlád." Já ještě neumřel, takže máš jedinečnou možnost nahlédnout skrz okénko do mojí nicotné duše předtím, než umřu—ať už mlád či stár.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)