Hodnocení tématu:
  • 4 Hlas(ů) - 3.75 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Strádovo verše a příběhy
#1
Rozhodl jsem se s vámi podělit o svou tvorbu. Jelikož kreslím pořád docela špatně, tak jsem zkusil poskládat pár básniček. A prosím, omluvte mé pravopisné schopnosti Pinkiesad2 Nejsem mistr v češtině... Ale budu se snažit Ajsmug Tak jsem zvědavý na vaše názory a doufám, že se vám má tvorba bude alespoň trochu líbit. Jestli se vám nebude něco zdát nebo něco vadit tak určitě napište. Jinak kdyby jste měli zájem, tak bych vám mohl také něco vytvořit Pinkiesmile Určitě si vyberte téma a klidně i jména poníků a zkusím něco vymyslet Ajsmug Nemusí to být pouze poníci, může to být cokoli co budete chtít.

Jinak tohle byla má úplně první práce Pinkiesmile

Důvod žití
Stojím v Canterlotu a zhlížím dolů jako pán,            
stojím na vysoké věži a můj osud je pevně dán.
Každý poník poslouchá mne na slovo
a dříve řval koukejte na ubožáka slabého.
Jediný kdo nade mnou nezlomil svou hůl,
byla Luna jediný poník který říkal že je můj.

Ona odevzdala srdce a duši svou do náručí mé,
vzala si srdce mé slaboučké a políbila mne.
Já svůj život do kopýtek pevně uchopil,
a v ten moment všechno plně pochopil.
Že ona je důvod mého žití,
a vše co kdy budu chtíti
Vše co budu pevně střežit,  
a problémy její za ní řešit.

A před tím než si mne Luna našla,
jediný kdo stál při mne byla brašna.
Každý na mne pohlížel jak na slabocha,
a teď je střeží moje velkolepá socha.
I když vím že mne každý nenávidí,
má láska je všechny stále chrání.
Nikdy je nenechám na pospas zlu,
a vyrazím vstříc každému špatnému dnu.

Další...

S Lunou
Letí tajemnou noční oblohou,
veliký Měsíc svítí jí nad hlavou.
Její ohromná křídla drží jí nad zemí,
každému nepříteli osud hned zpečetí.

Avšak poddané ve své lásce má,
radu v každém zlém snu jim dá.
Její kouzla velmi mocná jsou,
přesto zůstává stále záhadnou.

Luna princezna noci,
má mně neustále v moci.
Já ztrácím se v jejích očích,
při společných procházkách nočních.

Ona je královské krve,
zatím co já pouhým člověkem.
Můj domov je Země její Equestrie,
přesto chci být jejím každým dnem.
I když zdá se to jako marná naděje,
nepřestanu v to nikdy věřit.
Už to pochop nikdy nebudu úplným bez tebe,
i když mne nepřestáváš střežit.

Já chci být navždy v tvém sevření,
mít s tebou společné myšlení.
Chtěl bych do tvých očí neustále hledět,
noční oblohou a vedle tebe letět.

Jedna z novějších:
 Černé oči
 
Sedí sama v lavici klysnička s černou hřívou,
 kouká se na tebe s milujícím výrazem na tváři.
 Ty to pořád nechápeš chce být jen s tebou,
 každý jí ošklivě uráží proč takto s ní zachází ?

 Pořád je sama nikdo jí nikdy nepomůže,
 když měla narozeniny nikdo tam ani nepřišel.
 Neustále pláče a ví že sama dál nemůže,
 proč jí nikdo nemá rád, proč každý je nepřítel ?

 Ty nemáš ponětí jaké je to být celý svůj život sám,
 jsi obklopen přáteli a na co jen ukážeš to také dostaneš.
 Poté kráčíš ve společnosti kamarádů a cítíš se jak pán,
 pak zahlédneš jak se na tebe usmívá a bezcitně jí odbydeš.

 Začne silně plakat a rychle pryč utíká,
 ty směješ se a nevíš co jsi tím způsobil.
 Vychází slunce a nový den začíná,
 pak zjistíš že jeden poník se domů nevrátil.

 Všichni teď pátrají a marně její jméno volají,
 ty slyšíš výkřiky zděšení a vydáš se za nimi.
 Vidíte mrtvého poníka a všichni ho poznají,
 tělíčko bezvládné, na krku spoutané provazy.

 Až teď ti dochází co jsi to způsobil,
 jenže teď už je bohužel pozdě.
 Ty jediný ses jí velice zalíbil,
 teď budeš na to vše myslet dennodenně.

 Vídáš jí kolem sebe, jak krásně usmívá se, pořád a neustále,
 jsi jako duch, ani tví přátelé už tě nezdraví a ty jsi vše ztratil.
 Vzpomínáš na její černé oči a dohořela v tobě veškerá naděje,
 když už nic nelze vrátit zpět, tak až teď pochopíš co jsi k ní cítil.

Jinak tahle je jedna z posledních Pinkiesmile  

 Navždy spolu
Běžíme spolu hlubokým lesem,
 proháníme se ledovým deštěm.
 Láska poutá nás k sobě čím dál tím více,
 bez tebe bych dokázal žíti velice těžce.

 Tiskneme se k sobě velice silně,
 kopýtkem po tváři, hladím tě mírně.
 Spolu můžeme čeliti celému světu,
 obavy mé, ztrácí se v tichoučkém větru.

 Letěl bych pro tebe klidně do tajemných pekel
 a bojoval proti tisícům jen abych tě zase měl.
 Nechal bych se bičovat až by lítali kousíčky masa,
 prošel bych ohnivé planiny jen aby jsi nebyla sama.

 Jsi pro mne vším ale osud nám nepřeje,
 roztáhnu křídla a křičím dál do nebe.
 Ty jenom stojíš na vysokém kopci
 a sleduješ jak zoufalství dostává se k moci.
 
 Přistávám a začínám potichoučku plakat,
 co se se mnou děje začínáš okamžitě chápat.
 Podíváš se do mých očí zalitých slzami,
 a zjistíš že jsme zůstali na všechno sami.

 Držíme se za kopýtka v kouzelné bouři,
 a ty pozoruješ jak mizím v magickém kouři.
 I přes své sliby opouštím tě v tomto světě,
 ale má duše tě bude ochraňovat věčně.
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#2
Aby nebyla všude pořád jen Luna Ajsmug

Zamilovaní
Začíná kvést nádherný jeblečný sad,
každý měl by se do práce brzičko dát.
Však Applejack leží pěkně pod stromem,
a Rainbow jí hladí po tváři kopýtkem.

Všichni už to o nich vědí,
že ty dvě chtějí být jedním.
Jiskra lásky mezi nimi rozhořela se,
obě dvě zamilovaly se velice.

Každý večer hledí na noční oblohu
a zda jim to spolu vyjde, ptají se osudu.
Leží spolu ve vysoké trávě
a koukají po sobě vcelku hravě.

Pak jejich rty dotknou se sebe
a poté obejmou se pevně.
Do svých očí dlouze se zahledí
a smysl života okamžitě pochopí.

Když Applejack tečou slzy po tváři,
tak Rainbow na obloze vytvoří krásnou duhu.
Duha která celý jablečný sad rozzáří,
Dashie pak přistane vedle ní a utře jí slzu.
Applejack ji odmění svým objetím,
které je pro Rainbow uplně vším.

Když Dashie smutnou zdá se být,
tak Applejack jí nabídne mošt, který Dashie musí mít.
Všechen svůj čas tráví neustále spolu
a vzpomínají na časy, kdy ležely u stromu.

Teď obě dobře vědí,
že k sobě prostě patří.
Že nikdy nevzdá se jedna druhé
a na vždy budou k sobě milé.
Obě vědí, že neexistuje nic, co je rozdělí,
a že celý svůj život spolu prostě prožijí.
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#3
Rýmy a rytmus ti příliš neposoudím (v básních jsem se nikdy nevyznala), ale měl bys zapracovat na gramatice. Vidím pár chyb. Navíc v poslední básni mluvíš o dvou klisnách, takže ne ti dva, ale ty dvě.
Odpovědět
#4
Opraveno, díky Pinkiesmile
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#5
Konečně jsi to sem dal, jinak už bych tě vážně lopatou po hlavě vzal Rainbowlaugh .
Rozhodně pokračuj Pinkiesmile
Odpovědět
#6
Rainbowlaugh Díky za podporu Birdyy Pinkiesmile
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#7
Tahle je poslední sepsaná ve škole Ajsmug
Ze života poníků
Začíná ráno a končí nádherná noc,
Celestie začíná nový den, zatím co Luna má toho dost.
Celá Equestrie se do nového dne probouzí
a princezna Celestie se dalekohledem rozhlíží.

Twilight opět zkouší nová kouzla,
kolem ní se zjevuje magická aura.
Asistenta číslo jedna ihned k sobě volá,
jenže Spike si spokojeně opodál chrupká.

Rainbow Dash opět čístí oblohu od mraků,
pomoc ovšem očekává od ostatních pegasů.
Společně roztáhnou křídla a vzlétnou,
než se naděješ vidíš oblohu prázdnou.

Pinkie Pie pořádá opět parádní párty,
pozván je každý kdo cítí se smutný.
Všude jsou úžasné dortíčky,
nebo naprosto delikátní košíčky.

Rarity pracuje na krásných šatech,
na jejím výrazu je vidět,že má na spěch.
Práce jí jde celkem od kopýtka,
konec konců byla to její nabídka.

Fluttershy pomáhá maličkým králíčkům,
hledají cestu zpět, ke svým rodičům.
Všechno nakonec dobře dopadlo,
Fluttershy jejich setkání velice dojalo.

Apllejack na sadě hodně práce má,
jablíčka sklízet sama nestíhá.
Jenže její rodina vždycky bude s ní,
všichni se do práce okamžitě pustili.

Celestie vidí jak se daří poníkům v říši,
že nikdo není smutný jí opravdu těší.
Pomalu se stmívá a zpátky vrací se Luna,
pamalu začíná usínat i překrásná duha.
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#8
Teda, básničky mě nikdy nebrali, ani jen trochu, ale ty tvé za to přečtení stojí. Twilightsmile
Odpovědět
#9
Moc díky za podporu Pinkiesmile
Má nenáviděný právo nenávidět?
Odpovědět
#10
Já a poezie to nikdy nešlo dohromady...Vlastně ani nevím jak má taková pořádná básnička vypadat ale takový menší přehled už mám a uznávám že tvoje básničky mě zvedly ze židle a moje oči (ano moje oči) se sami odpíchly a musela jsem snášet křík rodičů když jsem jim ve tři ráno řekla že jsem se asi zamilovala do básniček Rainbowlaugh
Tohle se samozřejmě nestalo ale mohlo kdybych byla jen o trošku šílenější, tvoje básničky jsou super a to je ještě hodně podceňuju, na to vlastně myslím ani slovo neexistuje, tak dobré slovo prostě není Rainbowlaugh
Rather than a Person who Hurts others
Become the persone getting Hurt.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)