09.10.2012, 12:58
Götterdämmerung (Soumrak bohů)
Na Siegfriedovu a Brünnhildinu lásku dopadá kletba prstenu. Trojice úkladných smrtelníků od sebe oba hrdinské milence odloučí, aby tak mohla získat prsten pro sebe. Jejich plán nakonec selže, ale podaří se jim zavraždit Siegfrieda. Zoufalá Brünnhilda se zmocní prstenu a vrhá se do plamenů Siegfriedovy pohřební hranice, čímž způsobuje proměnu celého světa a zkázu bohů.
Deborah Voigt (Brünnhilda), Wendy Bryn Harmer (Gutruna), Waltraud Meier (Waltrauta), Jay Hunter Morris (Siegfried), Iain Paterson (Gunther), Eric Owens (Alberich), Hans-Peter König (Hagen)
závěrečná část tetralogie prstenu Nibelungu. Přiznám se že do psaní nějakého hodnocení se mi opravdu nechtělo, protože s odstupem času je můj dojem z tohoto konkrétního zpracování značně rozpačitý. Asi víc než ve všech ostatních částech mě zde vyloženě rušila hypermoderní technoonanie režisérského pojetí Roberta Lepagne. Zatímco v první části jsem byl takřka neschopný slova při sestupu Wotana a Logeho(?) do niffu, ve čtvrté části jsem byl neschopný slova z příjezdu Siegfrieda s pseudokoněm po rýnu k domu krále Gunthera - žel bohu z jiného důvodu. Samotná Siegfriedova smrt by vydala na žalozpěv o deseti stránkách. Největší hrdina všech dob by si určitě zasloužil zacházení s větší důstojností, než aby ho převalovali jak pytel brambor. A pohled na to jak odnášejí jeho tělo a hned za nimi jdou lidé a nesou vycpaného jelena a párek hus... Radši jsem zavřel oči a nechal se unášet magickými tóny leitmotivu.
kdo překvapil: Waltraute v podání Waltraud Meier zcela jasně zastínila nebohou Voigt a po herecké stránce byl její výkon tím nejlepším co večer přinesl.
Iain Paterson jako Gunther byl vynikající, ale i on byl překonán Hagenem v podání Hanse-Petera Königa. Rozmluva Hagena s Alberichem byla neskutečná, oběšla se bez nějakých speciálních efektů a přesto byla velice působivá. Btw, Hagen je v celé sáze o prstenu asi tím jediným kdo doopravdy ví co chce a dělá vše pro to aby toho dosáhl.
Tamara Mumford (Flosshilde) - asi nejhezčí mezzosopranistka co znám
co se nepovedlo: si radši nechám pro sebe, mám pocit že jsem asi až příliš kritický
účast: já, Eseona
+ update prvního postu
Na Siegfriedovu a Brünnhildinu lásku dopadá kletba prstenu. Trojice úkladných smrtelníků od sebe oba hrdinské milence odloučí, aby tak mohla získat prsten pro sebe. Jejich plán nakonec selže, ale podaří se jim zavraždit Siegfrieda. Zoufalá Brünnhilda se zmocní prstenu a vrhá se do plamenů Siegfriedovy pohřební hranice, čímž způsobuje proměnu celého světa a zkázu bohů.
Deborah Voigt (Brünnhilda), Wendy Bryn Harmer (Gutruna), Waltraud Meier (Waltrauta), Jay Hunter Morris (Siegfried), Iain Paterson (Gunther), Eric Owens (Alberich), Hans-Peter König (Hagen)
závěrečná část tetralogie prstenu Nibelungu. Přiznám se že do psaní nějakého hodnocení se mi opravdu nechtělo, protože s odstupem času je můj dojem z tohoto konkrétního zpracování značně rozpačitý. Asi víc než ve všech ostatních částech mě zde vyloženě rušila hypermoderní technoonanie režisérského pojetí Roberta Lepagne. Zatímco v první části jsem byl takřka neschopný slova při sestupu Wotana a Logeho(?) do niffu, ve čtvrté části jsem byl neschopný slova z příjezdu Siegfrieda s pseudokoněm po rýnu k domu krále Gunthera - žel bohu z jiného důvodu. Samotná Siegfriedova smrt by vydala na žalozpěv o deseti stránkách. Největší hrdina všech dob by si určitě zasloužil zacházení s větší důstojností, než aby ho převalovali jak pytel brambor. A pohled na to jak odnášejí jeho tělo a hned za nimi jdou lidé a nesou vycpaného jelena a párek hus... Radši jsem zavřel oči a nechal se unášet magickými tóny leitmotivu.
kdo překvapil: Waltraute v podání Waltraud Meier zcela jasně zastínila nebohou Voigt a po herecké stránce byl její výkon tím nejlepším co večer přinesl.
Iain Paterson jako Gunther byl vynikající, ale i on byl překonán Hagenem v podání Hanse-Petera Königa. Rozmluva Hagena s Alberichem byla neskutečná, oběšla se bez nějakých speciálních efektů a přesto byla velice působivá. Btw, Hagen je v celé sáze o prstenu asi tím jediným kdo doopravdy ví co chce a dělá vše pro to aby toho dosáhl.
Tamara Mumford (Flosshilde) - asi nejhezčí mezzosopranistka co znám
co se nepovedlo: si radši nechám pro sebe, mám pocit že jsem asi až příliš kritický
účast: já, Eseona
+ update prvního postu
Svatá prostato, píše se tu, že byste si měli vyříznout srdce.
Běžte radši k Huderům na diluviální držkovku.
A k ní si dejte né Plzeň, ale Staropramen, má lepší poměr cena výkon.
Běžte radši k Huderům na diluviální držkovku.
A k ní si dejte né Plzeň, ale Staropramen, má lepší poměr cena výkon.