Bronies.cz

Úplná verze: Spisovatelský Workshop
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si plnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7
No doufám, že to nikdo nevezme moc vážně.
To že se nám dialogy lépe čtou, protože jsou jednoduché, je dvojsečná zbraň. Na jednu stranu máte chytlavý dialog, ale na druhou stranu se z toho vytrácí ta krása uměleckého textu...

Zlatí Strugačtí.
Je dobré mít to vyvážené, kde je třeba popisovat, mít tam popis, kde je třeba to trochu zrychlit, případně by se to tam hodilo, tak tam dát dialog
No zdá se mi, že se poslední dobou prosazuje maximální jednoduchost a důraz hlavně na samotnej příběh. Nevim jestli se objevuje tolik ukecanejch autorů, že provokujou takovou reakci, nebo je to celkovej trend.
Já osobně jsem začala nevědomky psát věci, ve kterých se víc mluví (mnohdy i na celou stránku), než popisuje. Ono to vlastně IMO není potřeba, když to "za vás udělá" ta postava.
Jo jo. Ono stačí si přečíst pár divadelních her. Kupodivu to funguje i bez těch herců jen na papíře. A to jsou (mimo pár poznámek ke scénám) jenom samý dialogy :-)
Napsat povídku s 90% dialogů není žádný kumšt. Myšlenku sděliš, ale nečte se to dobře.
To už je, bych řekla, věc vkusu. Jak třeba Zmok zmínil divadelní hry, ty čtu ATT a mnohdy jsou lepší, než "normální" stories. Rainbowlaugh
Příběhy kde se člověk musí v úvodu prokousat několika desítkami stránek popisu, nejsou zábaným čtením a v tomhle má přímá řeč výhodu. Bohužel bez těch popisů to mnohdy nejde. Sice se v dialozích skrývá hodně, ale nedokáží dobře vystihnout atmosféru, či situaci, spíše ji lépe podbarví.

Ano, divadelní hry jsou psány převážně v dialozích, ale to je úplně jiný žánr. Navíc se dost věcí uvádí v poznámkách a ještě dost zjednodušeně (např. že se postava klepe, vyšiluje, tančí atd.).
Hlavní účel divadelního scénáře je, aby se podle něj dalo hrát divadlo, a přesto se dobrý scénáře překvapivě dobře čtou. Člověku se do cesty neplete nic jako "řekl", "odpověděl", je tam prostě jméno a dvojtečka. Dokonce jsem četl povídky, který byly kvůli tomuhle soustředění na přímou řeč psaný jako divadelní scénář, ikdyž se nepočítalo s tim, že by se zinscenovali.

Je to samozřejmě jen jeden z mnoha způsobů jak něco napsat. Každej funguje trochu jinak a souhlasim s tim, že se nehodí pro všechno.
Úžasné. Po přečtení dokumentu "jak psát" se mi chce dělat následující věci : dopsat tento post a pak se odnaučit psát, vynalézt stroj času a pak žít s neandrtálci.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7