Po dlouhé době vám přináším rozhovor s jedním z aktivních členů Literární sekce, jehož jméno je Mácaman. Doufám, že se vám rozhovor bude líbit, a věřím, že snad brzy přibude další rozhovor. Nebojte se komentovat.
Ahoj, vítám tě u tohoto rozhovoru. Rozhovory jsem již dlouho nedělal, a tak se omlouvám, zda se budou mé otázky zdát trochu kostrbaté. Klasicky bych ale rád na začátek věděl, jak vlastně jsi ke své přezdívce přišel? Co se za ní skrývá?
Ahoj, jsem rád, že jsi mě pozval na rozhovor. Má přezdívka neskrývá žádnou velkou záhadu. Od dětství mám přezdívku Máca odvozenou od mého příjmení a od mojí trochu kulatější postavy, koncovka -man pak má napovídat, že jsem komiksový fanoušek. Takže by se to správně mělo číst Mácamen jako třeba Betmen.
To je věru zajímavé. A jak ses vlastně dostal k seriálu MLP? Bylo to právě díky komiksům?
Ne, to s komiksy nesouvisí. Jelikož jsem už trochu starší ročník, s MLP jsem se setkal už začátkem 90. let, kdy běžela v televizi první generace, a od té doby jsem si poníky oblíbil. A pak když jsem se mi narodila dcera a já se s ní díval na pohádky, poznal jsem MLP:FiM a samozřejmě se mi ten seriál hned zalíbil. Proto také mi nevadí český dabing, koukám na česky dabované poníky vlastně od začátku.
To je moc hezké. Kdo navrhl dříve, abyste se dívali na poníky. Otec, nebo dcerka?
No, popravdě byl jsem to já. Dcerka měla hlavně ráda Krtečka, ale už se mi podařilo dosáhnout toho, že si poníky také oblíbila a už zná většinu hlavních charakterů jménem a dokáže je rozeznat. Zanedlouho jí budou čtyři roky.
Velmi šikovné děvče. Už jsi to zmínil a možná trochu přeskakuji, ale co si myslíš o českém dabingu? Pokud znáš originální názvy, tak se někdy u nás liší, že?
Mně osobně dabing cizích seriálů nevadí. Například kamarád také nechápe, jak můžu sledovat Teorii velkého třesku v češtině, ale já s tím problém opravdu nemám. A u animovaných seriálů už prakticky vůbec. U animovaných postaviček prostě nemám spjatý jejich charakter s nějakým konkrétním člověkem, takže pokud to není nadabované vyloženě špatně, nevadí mi to. Nejvíce mám nakoukanou čtvrtou sérii, a pokud jsem to dobře pochopil, dabing se od prvních sérií dost zlepšil. Samozřejmě, když už jsem díky bronies pronikl do světa MLP hlouběji, přišly mi některé překlady jako třeba Měsíční noční kobylka úsměvné, ale je to roztomilé, a jelikož nejsem nějaký fanatický brony, který by lpěl na původním kánonu, dokážu se přes to přenést. Ale myslím, že jde hlavně o zvyk, a pokud někdo sleduje seriál od začátku v původním znění, chápu, že může mít s dabingem problém.
Přesuneme se o pár kroků dál. Jsi jedním z aktivnějších autorů v Literární sekci na bronies. Můžeš nám prozradit, jak ses k psaní fanfikcí vůbec dostal?
Spíš jak jsem se dostal k psaní vůbec. Jsem vášnivý čtenář a miluju literaturu a knihy. Toto mám asi společné s Twilight Sparkle. Takže rád čtu příběhy a zároveň jsem vždy toužil je i vyprávět. Párkrát jsem se o psaní snažil už dříve a vytvořil jsem několik básniček a kratších povídek. Ale psal jsem spíš, jak se říká, "do šuplíku", protože jsem až na pár přátel neměl, komu bych své výtvory ukázal. A pověsit své věci jen tak náhodně na internet, jsem se trochu bál a styděl. A když jsem přišel sem mezi bronies a viděl jsem, jak tvoří, moc mě to motivovalo a také jsem byl rád, že mám najednou nějaké publikum, nějaké čtenáře, pro které můžu psát, tak jsem se do toho pustil. A moc mě to baví.
Takže patříš také k těm, kteří začali publikovat až na bronies. Myslíš si, že jde na autorech poznat, zda psali už dříve, nebo zda začali až na bronies?
Ano, vlastně ukázat svoji tvorbu nějakému širšímu publiku jsem se odhodlal až tady mezi bronies. A myslím, že jde určitě ze stylu psaní poznat, kdo už nějaké zkušenosti má, nebo alespoň, kdo rád čte. Ale samozřejmě zkušenosti je potřeba nějak získat, takže vy, kdo byste rádi psali, i když nejste moc zkušení, směle do toho, žádný učený z nebe nespadl.
Co za povídky vlastně na fóru prezentuješ? Čím je tvé psaní právě zajímavé? O co se snažíš ve svých povídkách?
To je dost těžká otázka. Osobně mám nejraději jako čtenář žánry sci-fi a fantasy, se všemi jejich subžánry. Mám rád, když příběh svižně odsýpá, jak se říká, mám rád dobrodružství, akci, mám rád, když je v příběhu jistá míra záhadnosti, a když dokáže autor své čtenáře pořád něčím překvapovat, a také mám rád, když čtu nějakou knihu a říkám si: jo, tohle sem zažil, to je jak z mého života. Prostě když se autor snaží vložit do příběhu své životní zkušenosti. A o to se snažím i v mém psaní. Nakolik se mi to daří, musí posoudit čtenáři.
Z toho, co jsem od tebe četl, jsi velice flexibilní. Ale píšeš také jeden delší fanfic, který je navíc crossover. Povíš nám tedy něco k němu?
Asi máš na mysli Price of friendship. Vlastně o crossover nejde. Jen jsem se u hlavního poníkovského hrdiny inspiroval noirovymi detektivkami ve stylu Phila Marlowa. Měl by to být takový ten klasický detektiv ze staré školy, co má problémy s alkoholem, klisnami a hlavně sám se sebou a který nakonec překoná všechny překážky ve vyšetřování případu i svoje problémy. Na začátku stála myšlenka, jaké by asi byly hrdinky seriálu v pokročilejším dospělém věku, řekněme kolem čtyřiceti let. A jak by se za tu dobu změnila Equestrie. A hned se mi začal v hlavě tvořit příběh. A jelikož se mi vždy líbily příběhy, ve kterých se nějaký fantasy svět prolíná s tím naším reálným, vložil jsem to do mého příběhu také. Jsou to vlastně dva paralelní související příběhy, kdy jeden se odehrává v Equestrii a jeden v našem světě. Prostě jsem neodolal nutkání udělat hrdiny mého příběhu i bronies.
To je právě na tom to zajímavé. Má další otázka se týká nedávného challenge "Jsem ten zlý". Jak dlouho ti trvalo napsat svou povídku a jak jsi nakonec z challengem spokojený?
Povídku samotnou jsem psal několik dní. Jsem s ní spokojený, protože je to hodně kanonická povídka, snažil jsem se opravdu vycházet co nejvíce ze seriálu a z charakteru hlavní hrdinky Starlight Glimmer, která mi přijde jako moc zajímavá postava, co se její vnitřní motivace týká. Samozřejmě, něco šlo možná napsat jinak nebo lépe, ale můj vnitřní pocit z povídky je dobrý. Povídka, kterou napsala SecreterceS se mi jako komiksovému fandovi také moc líbila. Jen mi přijde trochu líto, že další autoři nestihli odevzdat svá díla včas, těšil jsem se na příběhy záporáků očima jiných autorů. Ale doufám, že tě to neodradí od pořádání podobných výzev někdy v budoucnu. Myslím, že psát do takových výzev je velká zábava jak pro autory, tak později i pro čtenáře.
Myslíš si tedy, že by měl přijít další challenge? Co bys od něj očekával?
Určitě budu rád, když se časem nějaký další challenge vyskytne. Dicordovy štafety jsem se účastnil už dvakrát, a i když je to velká sranda, dal bych přednost nějaké tematické výzvě, jako třeba napište povídky na určité téma nebo s nějakým hrdinou v hlavní roli a podobně. Ale co konkrétně to bude, se rád nechám překvapit.
Sleduješ dění v Literární sekci? Co si o ní myslíš za dobu, co píšeš?
Ano, sleduji a jsem vždycky rád, když se objeví něco nového. Musím se ale přiznat, že jelikož nemám moc času nazbyt, nestíhám moc sledovat příběhy na pokračování a mám v tomto směru co dohánět (ale alespoň je zábava na dlouhé zimní večery). Takže dám většinou přednost nějaké samostatné povídce, kterou přečtu a vím, že je to celé. Jinak jsem rád, že tu literární sekce je a je to spolu s grafickou tvorbou asi jedna z nejhodnotnějších věcí tady, protože je tu několik opravdu talentovaných autorů. Jen mi přijde škoda, že se málo věcí dostane na větší fóra s fanfikcí, protože jsou v češtině. Proto bych uvítal větší spolupráci s překladateli, kteří by mohli tvorbu zdejší autorů více překládat do angličtiny, aby ji šlo publikovat i na těchto stránkách. A také samozřejmě jsou občas období, kdy tu je méně příspěvků, ale to považuju za normální. My umělci jsme zkrátka vnitřně rozhárané osobnosti a někdy prostě nemáme náladu tvořit (smích).
To zní jako velice dobrý nápad. To s těmi překladateli. Vím, že i někteří své povídky do angličtiny už převedli, ale nevím, jak si na tom stojí jinde. Co považuješ za svůj největší úspěch a co za neúspěch?
Co se týká mé tvorby tady na fóru, tak mým největším úspěchem asi je, že jsem se k psaní vůbec rozhoupal, a když se podívám zpětně, něco se mi už napsat podařilo a našel jsem i několik čtenářů, kterým se má tvorba líbí, a já jim za to moc děkuji. Největší neúspěch je asi to, že někdy marně bojuji s leností a prokrastinací a někdy nejsem celé týdny schopný nic napsat, i když vím, že čtenáři čekají, ale snažím se s tím bojovat.
Náš rozhovor se pomalu blíží ke konci, a tak bych se tě rád zeptal na klasickou otázku. Co tvůj osobní život? Koníčky, oblíbená hudba a jídlo? Co zaplňuje tvůj soukromý život kromě poníků?
Za tu poměrně krátkou dobu, co jsem mezi bronies, jsem si tu našel hodně skvělých kamarádů, se kterými trávím moc hezky čas, na živo i přes počítač, povídáme si nebo hrajeme RP. A také jsem si tu dokonce našel přítelkyni. Když mám na to čas, rád uvařím něco dobrého, například pizzu. Jinak trávím volný čas hlavně čtením. Zrovna teď začínám číst Zaklínače, ke kterému jsem se zatím nedostal, a zjišťuji, že jsem o hodně přicházel. A jeden můj kamarád mě pravidelně zásobuje komiksy, zrovna teď jsem dočetl skvělou sérii Goon. A když nějaký zbude nějaký čas a finance, rád vyrazím na sraz nebo na pivo s mými nebroníkovskými kamarády. Nebo se podívám na nějaký film nebo některou epizodu MLP. A také trávím vždy jeden víkend v měsíci s dcerou.
Protože jsem tedy na konci. Co vzkážeš svým fanouškům a čtenářům tohoto rozhovoru?
Všem vám moc děkuji za podporu, a jak by řekla Twilight Sparkle, kniha je kamarád, který vás nikdy nezradí a je tu vždycky pro vás.
Tímto ti za tento rozhovor děkuji a loučím se s tebou. Psaní zdar.
Na vaše přání je zde rozhovor s Eresiel. Popravdě tenhle rozhovor proběhl už před nějakým tím měsícem, ale protože jsem neměl korektora a o rozhovory nebyl nějak velký zájem tak jsem to odkládal na dobu neurčitou. Jenže když se zde zase něco objevilo, proč ho nezveřejnit že? Pokud vše půjde dobře, tak pro vás budu mít ještě jeden rozhovor nebo dva. S kým to se ukáže.
Vítám tě, Eresiel, u našeho rozhovoru. Jsem velice rád, že jsi přijala tuto nabídku, i když až po chvilce přesvědčování. Rád bych se tě tedy na úvod zeptal, proč jsi vlastně tento rozhovor odmítala? Je za tím něco zásadního?
A já ti velice děkuji za takovou čest se ho účastnit. Ehm..no..především jsi mě trochu zaskočil, protože si nevzpomínám, že bych se kdy něčeho podobného v životě kdy účastnila. A také to bylo mojí fobií z používání moderních dorozumívacích prostředků, z kterých mám eh...panickou hrůzu. *červená se za svoji neschopnost*
Velice zajímavé, ale stejně jsi nakonec svolila. Přejdu tedy k nějaké té klasické otázce, bez které by to prostě nebylo ono. Jak jsi přišla ke svému jménu? Co tě přimělo zaregistrovat se na tomto fóru pod tvým jménem...a, co tě vlastně přivedlo k poníkům?
*zamyslí se* Klasická otázka se skládá ze tří samostatných otázek?*smích* Dobře tedy. Mé jméno je elfského původu a souvisí s mým alternativním světem, o kterém píšu příběhy. Z části je to překlad mého lidského jména. Jméno, pod kterým se tady pohybuji, používám prakticky všude, kde mohu. Je mi bližší než to lidské, které je pouze formální. A ohledně poníků... Sledovala jsem staré generace My Little Pony už jako dítě a před asi 2mi lety jsem zjistila, že mají pokračování a ještě k tomu nesrovnatelně lepší pokračování, co se týká scénáře i grafiky (tedy z mého pohledu, zastánci starých generací MLP nechť prominou). Postupně jsem tomu propadla, začala sbírat BB figurky a se zvětšující se sbírkou má láska k poníkům ještě stoupala. A to jsem ještě nevěděla o tomto fóru, vstup sem moje bláznovství do MLP korunoval.*smích*
To zní rozhodně báječně. Jde vidět, že máš poníky opravdu ráda a jsou s tebou ruku v ruce už hodně dlouho. Vždy se zdáš naprosto veselá osůbka se svým osobitým pohledem na svět. I tvé psaní je plné života a zábavy, kterou si mnoho čtenářů rádo vychutná. Jak ses vlastně dostala ke psaní? A publikovala jsi někdy něco i před fórem bronies.cz?
Oh, děkuji..*červená se nad těmi komplimenty* Až tak duhové to vždycky není, ale tak snažím se ovládat a nepouštět stíny mimo kontrolu. Já píši už někdy od třetí třídy, kdy jsem začala psát své zážitky převlečené za fiktivní příběhy partičky antropoidních koček pod názvem Kočičky. Vydrželo mi to až do nástupu na gymnázium, kdy už jsem cítila, že mé autorské potřeby už žel opustily dětský svět... Takže jsem před krásnými 13ti lety začala v hlavě tvořit nový svět, kde bych mohla prožívat to, co jsem si prožít v novém období potřebovala. Nejprve šlo pouze o rozhovory s mým astrálním spolutvůrcem Elfem páchané v tzv. Lost Cottage (odehrává se v ní nedávno sepsaný Svět myšlenek), později se začaly objevovat první krátké příběhové zápletky a nakonec jsme to rozjeli ve velkém stylu a máme na příběhové hrátky celý nový svět. Ehm..ale to jsem ti vlastně zodpověděla víc, než na co ses vlastně v základu ptal. *červená se* A ohledně publikování. Ne, myslím, že tady na Bronies je to poprvé, co jsem sebrala odvahu ke sdílení svých příběhů s ostatními. Musím ale říct, že jsem nesmírně ráda a že si ten tvůrčí exhibicionismus hrozně užívám muhehéé!
Pokud vím, tak se pokoušíš svůj svět přepsat i do poníkovské verze. Tedy aspoň tak jsem si všiml, když jsem tvá dílka pročítal. Jaký to je pocit pracovat s něčím, na čem jsi dřela tak dlouho a předělávat jej do nové podoby? Věřím, že tvůj a Elfův svět má hodně co nabídnout, ale asi ne vše může být předěláno na poníky. To mě také přivádí k jiné otázce a to, zda se od tebe dočkáme i originálních fanfikcí.
Jop, bylo to takové trochu vynucené rozhodnutí, abych na zdejším fóru nespamovala pouze neponíkovskou tvorbou. A jelikož zatím nedovedu psát o ničem, s čím nejsem sžitá, vzala jsem svět mě známý a kouzlem ho zponifikovala *temný smích šíleného vědce*. Ehm..nevím úplně jestli vím, co tou otázkou myslíš. Originálních fanfikcí jako mých původních nepoňských příběhů se občas dočkáte, protože se snažím jít autorsky do sebe a postupně dopisuji nedokončené příběhy z archivu, takže si říkám, proč po dokončení jimi rovnou někoho nerozesmát chi chi. A pokud to byl dotaz na originální pony-fanfikci ze seriálového světa, tak ano i tady se k něčemu chystám, ale jelikož to bude první pokus, tak se mi z toho trochu klepe propiska *smích*
Když už jsme se o tom trochu bavili… nakousneš nám něco ze svého světa? Povíš nám o něm nějakou zajímavost, třeba jak vznikal, jak dlouho nebo co nás v něm může překvapit?
Já myslím, že svůj svět veřejně "nakusuji" neustále. Jak jsem již řekla, můj vnitřní svět vzniká už téměř 13 let a začalo to pouhou myšlenkou, že ve své fantazii člověk může dát vzniknout čemukoli a zažít věci, které v realitě nemůže, a nebo si prostě jen na to netroufne. Zásadním impulsem pro tyto mé příběhové hrátky byl určitě Pán prstenů a jeho příchod do kin. Před jeho filmovou verzí jsem o žádném světě mistra Tolkiena neměla tušení, a když jsem se pak s jeho dílem začala seznamovat a pročítat se jeho tvorbou, naprosto mě to pohltilo. Tak jako spousta pubertálních fanynek, i já si v duchu představovala, jak žiji mezi elfy, a tak jsem sebrala kuráž a začala si tvořit vlastní svět, kde by to bylo možné chi chi. Co může čtenáře překvapit příliš netuším. V příbězích s fantasy nádechem je těžké vymyslet něco, co už někdo nepoužil před vámi. Trochu podivné může připadat moje přebíhání mezi reálným světem a tím příběhovým. To je způsobené mou chaotickou myslí, kdy píšu příběh, při tom vedu rozhovor s Elfem a zároveň žiji i reálný život samozřejmě. V budoucnu bych chtěla tyto ruchy z příběhu vymést, ale zatím na to nemám nervy, protože jich tam je hrozně moc *facepalm*
Tohle mě velice zajímá, ale je to spíše vhodné na soukromý rozhovor rád se bavím s tvůrci vlastních světů, protože sám k nim patřím. Ale vraťme se k poníkům. Působíš tedy v literární sekci a máš jistě o ní nějaký přehled. Našla jsi nějaké autory, které máš ráda nebo obdivuješ? Je tu někdo, kdo píše přesně podle tvého gusta a k jehož tvorbě se ráda vracíš? A co si myslíš o stavu, v jakém se nachází?
S radostí pane zpovídateli *wink wink*
Já se přiznávám, že jsem zatím nestihla přečíst tolik zdejších děl, kolik bych ráda, a tedy můj přehled o zdejších autorech je dost omezen *červená se* Upřednostňuji ty, kteří jsou stále aktivní (Promiňte velikáni dřívějších dob, ale já se k vám později dostanu!). Můj srdeční autor je náš známý mistr příběhových pletek Mácaman, mám moc ráda jeho humor a živý styl. Ehm..tou poslední otázkou se asi ptáš na stav zdejšího literárního klubu a ne na stav, v jakém se nachází náš Mácaman, že? *hurónský smích* Promiň, tomu nešlo odolat hi hi. Je škoda, že spoustu dobrých autorů buď seklo s tvorbou, a nebo prostě nemají čas... Zaujala mě třeba tvorba Azuliany, Aelipse nebo Jamise a určitě je spousta dalších, ke kterým se teprve pročtu a kteří nám trochu zejí ve stínech zapomnění... Máme ale štěstí na dobrého moderátora (a zároveň i skvělého autora*wink wink*), který se tuto sekci neustále snaží rozdmýchávat novými projekty, aby to tu úplně neumřelo.
Věřím, že dotyční jmenovaní budou potěšeni a možná se i pustí do něčeho nového. Jak se vlastně stavíš ke sborníku? Četla jsi staré verze nebo ne? A pokusíš se také zapojit do momentálního, který se připravuje, ač to zatím nevypadá až tak šťastně?
Inu..Sborník je úžasný a velkolepý projekt. Do značné míry mě vlastně svojí významností děsí *polk* Staré verze jsem prolistovala zatím jen tak povrchově - přečetla jsem jen některá dílka, protože jsem nesnesitelně "mlsný" čtenář, který prostě některé výtvory nečte, i kdyby vyhrály celostátní soutěž... Nečtu příliš vážná, dekadentní nebo válečná témata plná bolesti... A taky dávám přednost kratším dílům, páč jsem taky hrozně líný čtenář. Postupně si ale přehled o Sbornících, doufám, doplním.
O zapojení se do nového Sborníku stále uvažuji. Nápad by byl, jen konečně začít zapisovat...Čas ale kvačí, tak doufám, že to stihnu. A také doufám, že Sborník nepadne i letos tak, jako loni...Byla by to škoda, protože je to vážně skvělý projekt.
Náš rozhovor se už pomalu blíží ke konci ale je stále plno věcí na, které se toužím zeptat. Přesto neměli bychom přetahovat, a tak položím jednu z nejklasičtějších otázek celých Rwakkových rozhovorů. Co nám povíš o sobě? Jaké máš koníčky, zájmy a tak. Oblíbená hudba? Nebo snad seriál nebo kniha? Co nám o sobě a svém soukromém životě prozradíš?
Ale ne! *smích* O sobě?! Ach... Asi toliko, že jsem šťastně vdaná žena (nezoufejte broníci - taky se dočkáte, hehe) s malým capartem, takže koníčky a zájmy mě trochu míjí... I když vlastně ne úplně. Ráda píšu (když se daří), kreslím (musím mít nápad), zpívám (když není nikdo poblíž) a sem tam zapařím nějakou tu hru (žádné střílečky, já jsem stavitel). Oblíbenou hudbu nějako nedokáži nahrnout do společného pytle, ale k oblíbeným autorům patří třeba Coldplay, One Republic, David Arkenstone, BrunuhVille, Enigma nebo třeba Enya. Mám spoustu oblíbeného a taky mnoho neoblíbeného (všechny ta elektronická uctuc "taneční" nebo rap *naskočí jí husí kůže*). Ehm..oblíbený seriál je samozřejmě MLP - jak jinak. Jinak momentálně nesleduji nic. Jen sem tam zkoukneme nějakou tu pohádku, když je nově v kinech. Můj život je vlastně neobyčejně obyčejný a jediná dobrodrůža, co pořádně prožívám je při psaní příběhů nebo z vyprávění druhých o svých životech. Ne, že bych si stěžovala. Věřím, že můj život nabere otáčky, jen co se dostanu zase mezi lidi po nástupu do práce. Až ji tedy seženu...
Opravdu ti přeji, abys práci našla, Eresiel. Zasloužíš si nějakou pěknou práci, kde budeš moci pracovat tak, jak tě baví. Když jsi ale zmínila své manželství, ty i tvůj muž jste zde sepsali vaše počátky a to dost zábavnou formou. Čtenáře by jistě zajímalo, zda je pravda vše, co se v nich zmiňuje.
Děkuji ti moc. Já vlastně ani nevím, co ten "životopis" spustilo. Manžílek byl ten, kterého to napadlo, a se škodolibým nadšením se vrhnul do realizace a sepsal Život s broníkem (v kterém pokračuje, ale chybí mu volný čas). Samozřejmě, že on umí neuvěřitelně kecat! Ale v mnohých částech zapomíná, že chce psát parodii, a píše pravdu. Takže něco pravda je a něco si samozřejmě přetvořil tak, aby si z toho udělal bestseller. A já všeobecně ráda odpovídám (i bez vyzvání, bacha na to!), takže jsem nelenila a vyrazila do tvůrčího boje proti němu. Původně jsem chtěla taky nesmírně přehánět a kecat jako on, abych mu ty jeho legrácky vrátila, ale...nakonec jsem zjistila, že já prostě nedokážu psát o skutečnosti tak, abych překroutila skutečnost, takže já (bude to asi šok) uvedla čirou pravdu, tak jak se vše odehrávalo. Někdy bych se měla naučit kecat a mlžit - chorobná pravdomluvnost mě jednou zabije *smích*
To doufám, že ne. To by byla škoda, velká škoda. Jsem ale rád, že jsi toto čtenářům tohoto rozhovoru sdělila. Jistě je to zaujme. Ale protože jsme vážně na konci, tak se ještě ptám: je něco, co bys chtěla říct čtenářům tohoto rozhovoru a tvým fanouškům?
Fanouškům?? Hmmm...že bych si založila fanklub, abych zjistila jak jsem na tom? *smích* No, všechny, kdo mé řádky čtou, ať už ze zájmu, ze zvědavosti nebo proto, že si prostě potřebují zvednout tlak, tímto nechám srdečně pozdravovat a děkuji jim za čas mému blábolení věnovaný. A tobě, milý příteli-zpovídateli, děkuji za tuto milou výzvu a příležitost.
Také ti moc děkuji, že jsi svolila, a těším se na naše další rozhovory. Velice dobře se s tebou povídá jak soukromě, tak veřejně.
Jestli chceš další rozhovor, tak se ho na to slušně zeptej a nezkoušej takhle nerudně "upozorňovat" 
)
Zkus si napsat Ježíškovi 
Nebo lépe Rwašíškovi!