K oboum se váže delší příběh. K My Little Pony jsem se dostal přes Barrandov – ano, své první díly jsem slyšel v českém dabingu – a to díky tomu, že před MLP běželi Pokémoni, které sledoval brácha a sledoval je jenom proto, jelikož jeden z pokémonů vypadal jako tučňák. Dále musím poznamenat, že kdyby první díl, co jsem viděl, nebyl zrovna Party of One aneb šílející Pinkie Pie, tak tu s tebou teď nemluvím. K psaní se váže jiný příběh a nevím, jestli je vhodné o tom mluvit, ale což. Ve tvorbě mi chyběla jedna tématika, která není mezi lidmi zrovna populární, mnohými je opovrhovaná, ale já na tom nic špatného nevidím, jedná se konkrétně o clopficy. Tajně jsem loboval za to, že by nebylo špatné, kdyby se objevil český clop, loboval jsem tak dlouho, až se nakonec něco opravdu objevilo. Bohužel jsem byl lehce zklamán, tak jsem se rozhodl napsat si něco vlastního. Dostalo se to mezi lidi a líbilo se jim to. No a nějak takto jsem se vlastně dostal k psaní. Ano, moje prvotina byl clop a nestydím se za to, naopak! Díky tomu jsem se naučil věci hned morálně neodsuzovat.