Bronies.cz

Úplná verze: Rozdíly mezi obrázkovou a literární sekcí
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si plnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6
Oh yeah
[Obrázek: my_little_pony_illuminati_by_gizemyorganci-d610988.png]
OT:
To tam skutečně bylo? Pinkiegasp
OT
IDK, just used google, ale můžeš zapátrat. Rainbowlaugh
(02.01.2014, 22:21)Rwakk Napsal(a): [ -> ]Rád bych se vás takhle zeptal. Proč vlastně píšete a kreslíte? Rád bych znal váš názor. Myslím si, že to ukáže ty rozdíly v pohledu na tyhle věci a problémy.

Sorry za oživení, ale zrovna nad tímhle jsem pár dní zpátky zahloubaně dumala.

Kreslím i píšu pro radost. Pro radost svou i ostatních. Možná (určitě) i trochu pro popularitu (koho by netěšilo, když vám chválí něco, nad čím trávíte svůj volný čas a vkládáte do toho úsilí).

Ale asi na rozdíl od jiných nechci být slavnou kreslířkou/malířkou/ilustrátorkou ani uznávanou spisovatelkou. Pro mě je to zábava. Moje cutie mark je pohyb. Tomu jsem věnovala drtivou část svého dosavadního života, sklízela úspěchy a tomu se chci nadále věnovat.

Co se spisování týče, funguje u mě i trochu jako terapie. Něco mě zaujme, ohromí a zasáhne natolik, že mě napadne vlastní verze příběhu. Zamiluji se do postavy a chci jít dát jiný osud (Spike, Severus) nebo se prostě potřebuji vypsat z vlastních pocitů, vyrovnat se s vlastními jizvami (tak vznikl Fialový šeřík). Ale ten "kopanec do zadku" (rozuměj inspirace) už musí být hodně hluboký. Proto píšu tak málo a trvá mi dlouho, než něco dopíšu a proto raději tvořím jednorázové povídky nebo drabble než několika kilometrové romány s 20 pokračováními Pinkiesmile
Pro mě je psaní omluva, kterou zakrývám svou neužitečnost. Twilightoops
Kromě psaní nic jiného nedělám, a to mi leze na nervy.
RadlanJAy@ je tolik moznosti sporty ruzne jine atd.
Jen chtit

Proc tvořit ? Sebevyjadreni navic ti lidi i kdyz sem je nikdy nevidel jsou mi bližší je to jako okno do duse

odesláno pomocí magické krabičky
Tvořit prostě musim. Obrázky, hudba, psaní,... zkoušel jsem co šlo, a šlo mi jen něco, ale forma neni podstatná. Vedou dvě věci: programování a vyprávění rpgček - protože to co vznikne neni jen statický, ale neustále se to mění podle okolností, podobá se to něčemu živýmu.

A taky při tom zažívám stavy, kde neexistuje únava nebo hlad, jen jedinej cíl a skvělej pocit. Vždycky s úžasem sleduju, jak něco, co před chvílí ještě vůbec nebylo, se začíná rýsovat a pak najednou dostane jasnej tvar.

Je to jednoduchý :-)
Stran: 1 2 3 4 5 6