Povídka 'Vůně Jabloní' mě moc zaujala
Už jen tím,že tam hraje můj oblíbený poník: Big Mac !
Je to v jednu chvíli strašně smutné a na konci opět Happy End! :3
Výborná práce !
Tvoje povídky se skvěle čtou ! jde to jak po másle
Děkuji vám všem za váš zájem. Velice si ho vážím. Jsem rád, že se mé povídky čtou, ale hlavně mě těší, že se čtou dobře
Dnes tu mám pro vás poněkud jinou povídku, kterou jsem ani neměl v plánu. Jenže osud tomu chtěl, že se mi nesesynchronizovala rozdělaná práce na další kapitole
Navzdory osudu a všechno tak zůstalo viset kdesi na mém počítači ve firmě. Proto jsem se navečer pustil do něčeho trochu jiného.
Jedná se o povídku jménem
Bezduhá a všechny předem varuji, že štítek
Tragédie tam není jen tak pro legraci. Používám ho jen výjimečně, ale tato povídka to všechno splňuje.
Bezduhá (
Google Docs)
-
Co všechno může způsobit jedna maličká chyba? Tag: Tr
- Bezduhá
Tato povídka mi řekla jedno. Klopítl jsem a mohl jsem být na tom mnohem líp. Je to až směšné co to znamená. A ještě směšnější je ten pocit co vyvolala. Lítost nad tím co mohlo být jinak a také vděčnost za to co kde jsem nezakopl.
Moc děkuju.
dobrá tak povídka no nevím co bych řekl, kdybych měl rozepsat svou myšlenku, klady a zápory tak... no bylo by to stejně dlouhé jako tvá povídka, v mé hlavě je z té povídky veloký šum, jinakzas tragedie to není
[spoiler:
nightmare moon se vrátila a nastolila nádhernou a věčnou tmu ]
Weee, pětistý příspěvek v mém vlákně je zde. A zrovna nám to vychází na další pokračování povídky
Navzdory osudu, i když tentokrát to opravdu velmi navazuje zároveň na povídky
Až se setká země s nebesy a
Strach ze zítřka
Nejspíš bych měl ten první post trochu poupravit, aby bylo jasno v jakém chronologickém pořadí jdou povídky za sebou. Zkusím s tím něco o víkendu udělat.
Navzdory osudu* (
Google Docs)
Tohle je ta nejlepší povídka kterou jsi kdy napsal. Děkuju ti za ni. Znamená pro mě víc než ostatní pochopí ale ty myslím chápeš nebo aspoň tušíš.
Nedokážu ani popsat co ve mě vyvolává. Děkuju ti z celého srdce které mi ještě zbývá.
Tak jsem dohnal svůj restík a přečetl si poslední dvě kapitoly Navzdory osudu. Je super, jak se pořád držíš toho, co se již událo a jak přidáváš nové a nové příhody. Příběh Ruby Gleam je každou kapitolou nádhernější a... No, co říct dál. U tvé tvorby by se člověk akorát opakoval s pochvalama
Jenom jedna chybka:
„Promiň,“ sklopila Ruby Gleam provinile svou hlavu. „Nechtěl jsem tě urazit, Applejack.“
Milé kobylky a milí hřebci
Připravil jsem pro vás další kapitola z
Navzdory osudu. I pro mě byla tak trochu překvapením, protože jsem jí psal včera, když mě zchvátila horečka (kde jsem k ní přišel ví jen bůh). No a ráno po probuzení jsem s překvapením zjistil, že vlastně téměř vůbec nevím o čem ta kapitola je. Nějaké střípky mi v paměti sice uvízly, ale to bylo tak vše. Tak jsem si ji přečetl opravil a tady ji máte. Doufám, že se vám bude líbit.
Navzdory osudu* (
Google Docs)
Nádherná povídka, smál jsem se v každém odstavci a zároveň i přemýšlel, jestli tahle povídka nemá v sobě ukryto i něco víc. Podle mne ano, podle některých určitě ne ale každá tvá povídka má v sobě něco a každý to musí najít sám
. Jinak snad se brzy uzdravíš