Arosis pis dalej tvoje poviedky su uzasne, pri tejto som mala chut plakat(a to sa mi malokedy stava)
Jak to děláš, že jsou tvé povídky tak procítěné? Na konci povídky se mi chtělo brečet. Byla sem naplno vtahnuta do děje. Opravdu silná kapitola.
nic proti, ale nechceš taky pro jednou napsat zase něco veselého, nebo ne alespon tak depresivní? na takovéhle povídky nějak nemám náladu momentálně. Rád bych si od tebe zase něco přečetl, ale do tvé poslední tvorby se mi fakt nechce i když věřim, že je skvěle napsaná
Já vím Ferraripony, ale, co autor zmůže, když jeho samotného v poslední době život ničím netěší? Már pár veselých povídek rozpracovaných, ale ty teď všechny bohužel stojí.
Jinak ta Vánoční povídka určitě nijak depresivní nebyla.
to je také bohužel jediná, kterou jsem od tebe v poslední době přečetl
Poslední dobou opravdu musíš mít špatnou náladu. Nevím v jakém smyslu ale tvá tvorba o tom vypovídá. Mě se přesto tyhle povídky líbí, i když tahle na mě byla už trochu tvrdší. Tím chci říct, že to jde čím dál hlouběji do světa naprosté temnoty, zoufalství a bezpráví.
Nevím, zda to sem patří, ale tak nějak se mi nezdá, že by NM dovolila až takové bezpráví. Počítal bych s totalitou a přísnou kontrolou. Přesto, musela by být neustále noc a v té se tyto činy možná ztratí - nadlouho.
TA poslední povídka je opravdu drsná i na mě a to se mi takovíto styl líbí ale opravdu tahle zaskočila i mě
Přidána, jedna opravdu kratičká nezávislá povídka s názvem
Jen deset minut, která si své místo na tomto světě vydobyla tím, že díky náhodě přežila i svůj vlastní pád (selhání procesu).
- Rivel Arosis
Četla sem to asi půl minuty, ale i tak jsem měla po celém těle husí kůži.
Haha, víš, jak to bylo s Crankym, že jo
...