Bronies.cz

Tohle je svět na povrchu? špitlo vědomí, které mi na vlastní přání naoperovali do hlavy jako kovovou destičku.
Přesně tak, odpověděla jsem mu. Víš co? Vezmu tě na vyjížďku svým autem.
Zelené lány a aleje stromů kolem nás ubíhají a já křičím radostí, nebo je to možná Enny. Je nadšený, čerstvý vzduch ve tváři a vítr ve vlasech jsou pro něj nové, krásné. Miluje to každým coulem.
Zastavila jsem u čerpací stanice. Jakmile jsem vystoupila, přitočil se ke mně moc pěkný kluk. "Zdravíčko, jsi z nebe? Protože vypadáš jako anděl~"
Eleno, kdo je to.
Jen klid, jen flirtuje. Žárlíš?
...hmpf.

S každou další písní
Do rytmu dupu víc
A v záři lampionů
Mám usměvavou líc
Ta hudba jako čert
Mnou cuká, škubá, vře
A tak se dávám do tance
A rozum se se mnou pře:
"Vždyť tanci nechceš kralovat,
Jen seď a hraj, už dost!"
Jenže s loutnou v kopytech
Dál tančím pro radost!

Drakonis, jó, tam se slaví!
Tam jsou hrdinové praví!

Ta hudba jako tisíc čertů
Pod kopyty vyhrává
Struny drnčí, a já s hřebci
Pohledem si zahrávám
Všichni páni - elegáni
Všichni páni - možnosti
Kdo z nich půjde se mnou k tanci
Kdo mě láskou pohostí?

Triple Drabble se tichounce přikradla k zadním dveřím šperkařství. Drátkem začala šťourat do klíčové dírky, když ji někdo klepnul přes kopyto. "Copak to tu máme?"
Bez velkého leknutí se usmála. "Stealthy Fog, tušila jsem, že je Drakonis v přístavu. Neloupíš náhodou na moři?"
"Já a loupit?"
"Haha. Přijel i Soulful Breeze?"
"A taky Creeping Beauty. Budete s Pif dneska hrát?"
"Performovat," opravila ho.
"Tak to abych se na vás s celou posádkou přišel podívat, než zase vyrazíme za pokladem..."
Nastražila uši. "Poklad?"
"Víš co? Zaperformujte nám, a pojeďte."
"Není nám třeba," zazubila se a s náručí zlata zmizela ve tmě.

"Tade, musíš mi věřit, nemůžu se nechat zavřít!"
Čtyřhranný démon se na svého trojhranného přítele a vězně otočil: "Co by mě tak mělo zastavit, huh?!"
Bill se Tadovi vytrhnul a v imterdimenzionálním okně mu ukázal Gravity Falls. Konkrétně jednu dívku. "Mabel Pines. Padající Hvězda."
"No a?"
"Zachránila mi život a (ne)příčetnost, několikrát, teď je nemocná. Nemůžu ji tu nechat."
Tad Strange chvíli zíral. Bill Cipher o někom mluvil bez nenávisti? Odkdy?
"Dej mi týden na hledání léku. Potom... Se nechám odsoudit."
"...dobře. Pomůžu ti." Tad nasadil buřinku a usmál se. "To musí být zázračné dítě, huh?"
"Kdyby jen to."

Z mraků černých jako nejčernější pirátská vlajka začínali na zem pomalu padat velké kapky.
Skupenství poníků pomalým, unaveným krokem směřovalo na náměstí. Zdáli se nezaujatí, přeci jen, věděli, k čemu se schyluje a v jejich městě to nebyla příliš neobvyklá událost. Zlodějíčky, vrazi, piráti, nezáleželo na prohřešku, každý končil stejně na šibenici.
A přece se v davu nacházel někdo, kdo onen nezájem rozbíjel. Mladá klisna se poděšeně vyhýbala poníkům pohybující se pomaleji než ona. Co bylo ještě rychlejší byly její myšlenky, které se vždy spojily v jednu.
"Ať to není on! "
Konečně se dostala na začátek davu a její srdce málem vyskočilo z hrudi. Hřebec, kterého vedli v oprátce byl hřebec pro ni dobře známý. Nedokázala se pohnout a jen němě sledovala, jak cpou hlavu jejího milovaného do oprátky. Těsně před tím než popravčí
máchl kopytem, pohledy obou milenců se setkali a na několik vteřin jakoby osaměli.
Když se pod jeho kopyty otevřelo propadliště, klisnino srdce se zastavilo.
Déšť stékal k zemi v proudech a zakrýval její slzy.
Red Saber zařvala jako raněné zvíře. Jako by v ní něco zemřelo.
Její svět...skončil.

Toto vychází z Rp Pod černou vlajkou a jedná se o fragment z minulosti mé postavy Red Saber. Jak jste asi pochopili, Saber ztratila svou poníka, kterého milovala a který pro ni znamenal vše. I toto se dá považovat za konec světa. Sice ne ldoslovný, ale pro někoho může ztráta někoho blízkého konec světa znamenat.

Ten den jako by se schylovalo ke konci světa. Vítr řval, začalo pršet.
Ale skupina pirátů stojí na plošině s hlavama vztyčenýma. Hrdost jim září v očích. Neboť to byli oni, kdož našli Diamantovou jeskyni a její skutečný poklad.
Kdo mohl tušit, že jistý lovec odměn přešel na druhou stranu.
Secret to Angelovi neměla za zlé. Neměla za zlé Alehaiovi, že si uplatil cestu na svobodu. Nakonec v nich je trocha pirátství; nakonec zdrhají.
Nikdy by ji bylo nenapadlo, že její svět skončí takhle. Ale ani osudu neměla za zlé, co jí přichystal.
S oprátkou okolo krku se naposledy usmála.

„Připrav se, zlosyne, neboť-“
„Ále, sklapni,“ odbyl Honzu černokněžník.
„Ehm...“ Honza se zaskočeně snažil navázat, „přišel jsem pro princeznu! Tvé čáry mě nezastaví!“
„Já vím. Ale zamyslel ses nad celou situací a jejími důsledky?“
„Tvé úskočné řeči -“
„Jasně, jasně… Jen poslouchej. Jsme v pohádce. Ty. S prominutím, vesnický buran. Vezmeš si princeznu. Zazvonil konec a pohádky je konec. V důsledku to znamená, že potom už nic nebude. Nastane konec světa. Tma. Nebudeš ani ty, ani já, ani princezna. To chceš mít na triku?“
Honzova zbraň poklesla. Jeho obličej vystřídal několik výrazů. Nakonec se otočil a odešel.
Černokněžník se uchechtl.