Historie je zajimava, ale nektera obdobi jsou zajimavejsi nez jina. Kdyz zacneme pekne od zacatku a vynechame Velky Tresk a vznik Zeme (hodne teorii, malo dukazu), tak prvni pro me zajimave obdobi jsou prvohory, a to proto, ze to byl uplne jiny svet nez dnes. Kdybyste se diky stroji casu vratili cca o pul miliardy let zpatky (samozrejme ve skafandru, nebot tehdy bylo uplne jine slozeni atmosfery) a ponorili byste se v nejake sofistikovane ponorce do tehdejsich oceanu, mohli byste si myslet, ze jste na nejake vzdalene planetem z nejakeho sci-fi romanu. Evoluce si tehdy zkousela, co vsechno dokaze, a svetlo sveta spatrili tvorove fantastickych tvaru a barev...
http://www.novinky.cz/koktejl/379430-sko...ceanu.html
http://bioilustra.tumblr.com/image/76365718816
a jaka jsou vase oblibena historicka obdobi?
To je ale pěkné téma!
Za mě, jelikož jsem to musel studovat na přijímačky a dál to budu studovat, historie Japonska od začátku po dnešek. Vůbec není taková, jakou bych ji čekal, jednoduše, pro tuhle jsem se nadchnul.
Dále evropská renesance, kde vzkvétalo na tu dobu hodně pokročilé přemýšlení a technika (a pak přišlo baroko, které ten pokrok málem úplně zničilo). Napoleonské války bylo zajímavé období, samozřejmě Viktoriánská Anglie. Období kolem desátého století je další oblíbené, byla to doba vážených rytířů.
Pokud jde o pravěk, tak od období od Devonu po Pleistocén
(to je taková cesta mladšími prvohorami, přes celé druhohory a třetihory až po starší čtvrtihory) Ale kdybych si měl vybrat, tak perm
Rainfall> koukam ze se v oblibenych obdobich i mistech dost shodujeme: Japonsko muzu taky, rytirsky stredovek, renesanci, viktorianskou anglii.. to vse mam moc rad, ale jeste musim pridat jedno z mych nejoblibenejsich obdobi: uz od zakladky miluju anticky Rim
Pro mě je nejzajímavější období od počátku 20. století až do jeho konce - tehdy se utvářela společnost do té podoby, jak ji známe dnes. Není to úplně před pár lety, takže má smysl se tím s menším odstupem zabývat už jako historií.
Studuju to už od dob dospívání - než data a velké události mě spíš zajímají příčiny a konkrétní události. Důvod je prostý: když se díváte jako na celek, tak se to zdá jednoduché, naplánované, podle pravidel. Když proniknete pod tu krustu, tak je vidět, kolik náhod, nehod, omylů a nechtěných věcí nakonec dějiny utvářelo.
Jako malá Řecko, Řím a Egypt.
Jako puberťák Keltové, Vikingové a Slovani.
A pak gotika, renesance, baroko a napoleonské války. A proč? Páč jsem tyhle období přiváděla znovu k životu v rámci šermířské skupiny
(všimla jsem si, že se tu probírala i historie palných zbraní. Měla možnost jsem si je osahat, páč jsme některé vlastnili, včetně funkční repliky děla)
Jamis> jj, 20stol je velmi zajimave a taky hodne slozite, ono by se dalo rict, ze behem 20stol se stalo tolik dulezitych veci, jako skoro za celou predchozi historii lidstva...btw ted obcas koukam v noci na "Americke stoleti" Olivera Stonea...
Azuliana> taky hezka obdobi, koukam, ze oblibena obdobi tu maji u hodne lidi spolecneho jmenovatele - mece
btw jaky je podle vas nej mec? co byste si vzali do bitvy? kratky, ale sikovny gladius rimskeho legionare? mec stredovekeho vikingskeho bojovnika? katanu japonskeho samuraje? rapir z damascenske oceli nejakeho renesancniho gentlemana?
jinak kdybych mel chronoligicky pokracovat v mych oblibenych obdobich, tak po prvohorach museji logicky nasledovat dinosauri
1. a 2. sv. válka, 20., 30. a 60. léta v americe, mediální masáž západu a východu za studený války.
Macaman: Ona je otázka, co by to bylo za bitvu a kdo by byl se mnou. Římské meče byly dělané krátké, protože se bojovalo v pevně sevřené formaci (ne nutně v želvě) a používaly se velké štíty. Longswordy se zase více hodily na koně. Katana je zase skvělá k likvidaci jakéhokoliv brnění, ať už lehkého, nebo těžkého. Kordy jsou fajn do soubojů, ale proti rytíři v plátovém brnění bych si ho nevzal
(A taky záleží na tom, jak moc bych měl velké zkušenosti s bojem na krátko. Já radši na dálku, ať už se jedná o luky, kuše, samostříly nebo pistole a pušky. Je sice fakt, že meči nedojde munice, ale smrt z dálky má také svoji hrozbu.)
