Spalující polední slunce vysávalo život z jinak rajského tropického ostrova i z 20ti usilovatelů o titul Mistr přežití…
„No tak týme! Zaberte nebo zase prohrajeme!“ řval Elf na modře ošátkované poníky funící přes překážkovou dráhu, zatímco vystrkával svoji spoluzávodnici k vrcholu lezecké stěny.
Gil, mokrý jak myš po nepodařeném přeskoku vodního příkopu, se vyčerpaně zadíval do vedlejší dráhy a po smutném zjištění, jaký má červená konkurence s niagrothským šéfkuchařem v čele náskok, vzdychl.
„Myslím, že dnes si na mé vysněné oplatce pochutná soupeř…“
„Koukej makat! Rýže došla, takže jestli prohrajeme, čeká nás místo sladkých pochutin akorát kaše z mořských řas!“

„Ach, proč jsme nemohly ztroskotat uprostřed tropického ráje!“ naříkala Rarity, zatímco se držela zbytku stěžně uprostřed širého moře.
Applejack, která se držela opačného konce¸ se podívala na oblohu. „Jak dlúho už plujem? Su hladná jak dřevlčisko.“
„Chceš oplatku?“ nabídla Pinkie.
„Ty u seba máš oplatky?“
„No jasmě, schované se všemi ostatními věcmi v hřívě!“
„No fuj!“ otřásla se Rarity, až málem sklouzla do vody.
„Beru! Furt je to lepší jak…“
Applejack se odmlčela, když viděla, co ji Pinkie podstrkuje. „Pinkie, dyť je celá promáčená!“
„No aby ne! Mám v hřívě sice spoustu místa, ale o vodotěsnosti jsem nikdy nic neříkala!“

Když jsem řekla, že bych si ráda vyzkoušela zpěv na pódiu, nemyslela jsem, že by mi Ennard to přání zkusil splnit, a už vůbec, že dokáže zapojit Balloru.
Jak mi modrobílá baletka přejíždí po tváři štětečkem, pomalu začínám být nervózní. "Tohle nemůže vyjít."
"Pokud ve Fazbear's nepoznali chlápka z medvědí hlavou, tebe taky nepoznají," argumentoval Ennard.
"Baby to pozná a sežere mě a-"
"Zlatíčko, s trochou make-upu budeš vypadat úplně jako my," přerušila mě Ballora. Se zavřenýma očima mi obtahovala obličej. "Baby je slepá jako patrona."
"Tak na scénu, jeď!"
***
Dozpívaly jsme a podívala se na mě.
A poznala to.

Temnou jeskyni zalilo zelené světlo. Odhalilo tvář královny changelingů.
„Podej hlášení. Jak probíhá naše operace?“
„Naše lest prochází bez jakýchkoliv potíží. Podařilo se nám doluvit volný pohyb,“ odpověděl jí hlas z magické projekce, který patřil velice barevnému changelingovi.
„Výborně, agente Thoraxi. Ale bylo vážně nutné vymýšlet takové… Barevné podoby?“
„Ano, královno. U poníků je takové spektrum barev běžné, a čím více se jim podobáme, tím spíš nám budou důvěřovat.“
„No dobrá, dobrá. Když to funguje. Pokračuj. Jejich království možná nerozložíme zvenčí, ale zevnitř to zvládneme určitě.“
„Ano, má královno.“
Chrysalis vypnula projekci a začala si mnout děravé končetiny. „Už brzy...“

----
Je Thorax agent Chrysalis? Nebo dvojitý agent? Či snad trojitý?    

"Hele! Někdo tu nechal ve skříni oplatky s ty se úplně slepily do jednoho kusu! Kdo si dá??"
"Fujtajbl, Charo, ty jseš fakt nechutná," ušklíbla se Moony a opustila kuchyni, aby nemusela sledovat Charu a její malou hostinu.
Chara tohle dělala často. Zaměřila se na něco, co ostatním přišlo tabu, ošklivé, neslušné, nechutné, a snažila se jim to udržet v mysli. Moc ji to bavilo, i když to často skončilo pokusem o vraždu. Ale Chara je už mrtvá, a tak se ji nedá zbavit snadno. Většinou ji uplatili čokoládou.

Do kuchyně vešel Purple. "Charo?"
"Co je?"
"Právě žvýkáš naše frisbee."

"Mmmm já ti nevím, Balloro..."
"Ennarde, neštvi mě a dej mi tu sklenici."
"Jinak co? Vylezeš za mnou na strop? Pochybuju~"
Baletka v tu chvíli vypadala, že vybouchne. Elena se jí v duchu smála, ale nahlas raději neřekla nic, protože narozdíl od Ennyho se před naštvanou dámou na strop schovat nemohla.
"Tak hele, možná ti ty třpytky dám, jo, možná dneska budeš mít svoje spešlefekty. Ale co za to?"
"Podívej se, nemám nic, co bys chtěl, takže si trhni a dej mi ty třpytky!"
"Dostanu pusu?"
Zrudla a zařvala: "Dostaneš maximálně pěstí!"
"Tak to smůla, to efekty asi nebudou..."
"Ennarde!!!"

Klepání na dveře Billa tolik nepřekvapilo. Klepající ale ano.
Za dveřmi stálo několik osob a tvorů. Zcela jistě poznal jen čtveřici rodiny Pinesových: Dippera, Mabel, Stana, Forda. Moony později překvapeně identifikovala malé stádo jako dvě královské sestry a šest veselých Elementů Harmonie. Chara se rozplakala, když na prahu uviděla dva kostlivce a malé dítě. Purpleho zavalila v objetí pětice robotů, loutka a plechový zlatý zajíc.
Bylo jím vysvětleno, že na Srdcehřej, Vánoce, se všechno zapomíná.

Do fotoalba si zítra dají několik fotek. Pusy pod jmelím, divoké karaoke, mumii v balicím papíře a také velkou fotku, na níž se všichni usmívají.