Další pokus o pečení chleba. Tentokrát z chlebové hladké mouky. Zatím nejlepší výsledek. Jen bylo těsto opět méně nadýchané. Poučení pro příště: víc vody a teprve následně řešit moukou, a ne obráceně. Poučení 2: trochu víc soli. Ale i tak zatím nejlepší výsledek.
Počasí už umožňuje nimrání se venku (podle předpovědi by už nemělo mrznout, a kdyby náhodou, do -3 až -4 to vykryje topení), resp. alespoň ve skleníku. Ve dne bylo včera ve skleníku okolo +14 stupňů (pár hodin po obědě +26).
Zatím nám roste cibule, česneky, čočka a první saláty. Zasadili jsme do květináčů naklíčené brambory.
Ve skleníku je binec, ale to uklidím hned, jak přijdou objednané rostliny (čekám je někdy od středy).
Na fotce také vidíte přeživší z minulého roku. V nevytápěném skleníku vydržely přes mrazy 2 kaktusy a 2 hlávkové saláty (sice nerostou, ale stále nejspíš fotosyntetizují). Ostatní rostliny, které přežily třeba taky, ale jen ve formě kořenů či kmenů, počítat nebudu.
Další možný důvod, proč semena klíčí tak pomalu: koupená zemina je po zalití tvrdá. V porovnání s tím, co si vytváříme doma v kompostu je tzv. "sadební substrát" prodávaný na tuny šunt, ať už jde o barvu, zámrznost či konzistenci (to je možná důvod, proč černozem okopávání nepotřebuje). Ale za rok či dva z ní za pomoci žížal a bakterií uděláme alespoň něco podobného.
Poslední věc, kterou bude třeba u růstových LED (pro domácnost) dořešit je jich výkon a s tím související chlazení.
Totiž, to že v letním poledni dopadá na povrch země 1000W a to odpovídá 100 až 120 tisíc lx ještě neznamená, že to je pro rostliny ideální. Proto možná třeba rajče roste v klidu i pod 2000-3000 lm.
Aneb: "opět si rozšiřuji své omezené obzory a opravuji některé zcestné zažité názory"
Víte, proč se člověk neustále učí nové a nové věci? Aby zjistil, jak moc je vlastně blbej Nevědomost je sladká..
Většina rostlin (a každá to má nastaveno bohužel jinak - některé snesou přímé slunce, jiné musí být zastíněné) má, když to nazvu blbě, tepelnou ochranu. Něco jako termostat. Pokud se rostlina začne přehřívat, zlumí či vypne fotosyntézu a začne s odpařováním vody ve velkém aby se ochladila. Tedy můžete svítit jako blázni, a nevyroste nic. Problém č.2 je, že i když svítit přestanete, trvá rostlinám dost dlouho, než znovu nahodí provoz (něco jako uhelná elektrárna).
Vzhledem k tomu, že by bylo nejlepší (a nejjistější) si bílé/růstové růstové čipy nechat vyrobit na zakázku, dáme raději přednost více méně výkonným čipům než méně více výkonným (většinou musíte vzít tak 5-20 ks stejně).
S tím bude souviset i další věc: chlazení. Třeba 15W LED žárovka, i když její LED čipy hřejí jak prase, nemá ani pasivní chladič, za to 30W (spotřeba 10-18W) už má hliníkový pasivní.
Kdo se dneska alespoň trochu vyzná v počítačích, ví, že na procesoru sedí většinou velký pasivní chladič a na něm chladící ventilátor, ne-li rovnou vodní chlazení. Ale za našich dob existovaly procesory, které neměly ani pasivní chladiče (386 - příkon 3W, 486 - 6W) nebo jim vystačily jen malé pasivní (mám takové P133 - 12W). V roce 2000 jsme úspěšně zkusili Cyrixe 686 166-200 MHz (příkon 11-19W) jen tak na holo ve Windows Office a v pohodě. Teplotu jsme mu naměřili 60 stupňů.
LED by měla přeměnit "velkou" část příkonu na světlo a jejich mezní teplota je 90-110 stupňů. Záměrně v uvozovkách, protože byť LED je mnohem účinější než žárovka, jejich účinnost se udává běžně 5-40%. Tzn. že i v tom nejlepším případě se nejméně 50% příkonu LED přemění na teplo a musíme se ho zbavit (u 30W LED by to bylo 15W a více, což odpovídá zatím největšímu příkonu CPU, který jsem osobně otestoval bez chlazení ventilátorem). https://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_efficiency
Ve skleníku v zimě je chlazení v pohodě (jestli tam bude část dne 20 stupňů, tak to je hodně, většinou se budou chladit okolím 0-10 st.). Doma to bude horší.
Proto větší počet čipů sice možná bude celkově dražší kvůli konstrukci, ale zase můžete ušetřit na ventilátorech, které také nejsou zdarma, zvyšují hluk v bytě a jejich životnost také není "nekonečná" (pokud má LED udáváno do 50 tisíc hodin, ventilátory sice mají 50-130 tisíc hodin, ale kdo kdy provozoval delší dobu ventilátor ať už v PC, nebo v jiném zařízení, po čase si všimne, že jeho usazení v ose už není co bývalo, a to poslední co potřebujeme je mít randál v obýváku - http://forum.zive.cz/viewtopic.php?f=938&t=1215352 ; pokud by šlo jen o jejich cenu, při troše štěstí seženete od 100 Kč/kus - počítejte tak 20 dB, příkon 2-5W - některá 230/12V trafa zvládnou 100-200W a stojí 150-250 Kč, ale některá jen 10-20W, na to je nutné si dát pozor; ventilátory pracují na 12-24V, takže jak už jsem psal, je tu možnost zvážit jejich pohon přes FV - jsou další možnosti jako např. elektronový vítr, používaný např. v ionizátorech, ale viděl jsem zatím jen takový, co byl poháněn 1.5W a nevím, i kdyby se to zvýšilo, zda by to dokázalo něco uchladit - každopádně je to ale tiché, to ano).
Pasivní Al destička v odkazu viz.výše by při ploše do 35x35 cm měla sama uchladit 25W.
Teoreticky se nabízí chlazení pomocí peltierova jevu. To nejspíš znáte:
LED jsou sice napájené přes stejnosměrné napětí, ale tak jednoduché, jako že bychom je napájeli přes hlínkovou kostru, která by zároveň odváděla teplo, to nebude (pokud by to vůbec něco dělalo, nejspíš s dost mizernou účinností).
Takový průměrný v ceně do 200 Kč zvládne odvést okolo 80W tepla (nicméně, to teplo pak musíte zase nějak sebrat z něj).
Hliníkové chladiče se pohybují od 10 Kč do 400 kč (v té rozumné cenové hladině)
Průměrně u nich je do 2(K/W), tzn. že pokud bude mít LEDka 70 stupňů a v mísnosti bude 22, uchladíte max. 24W.
Jenže Peltier jede na 15V, což znamená další trafo, a jeho spotřeba 8.5A (byť maximální) také není zrovna příjemná (128W!).
Peltiérův jev používají levné odvlhčovače. Jeden takový mám. I s ventilátorem spotřebovává "jen" 33W, a byť možná zvládne zkondenzovat ten 1/4l za den, pokud jde o jeho tepelný výstup, nemyslím si, že by měl bůhvíjak velkou účinnost pro chlazení. Nicméně, úplně tichý rozhodně není, byť se čistí a maže. V koupelně třeba nevadí, ale jinde by vadil.
Nabízí se vodní chlazení. Ne ale ty PC chladiče za tisícové částky. Pokud neseženete přímo hliníkový žebrovaný chladič, můžete použít klasický a mezi něj nebo přímo do něj (mezi žebra) s pomocí tepelné pasty nastlat meděné trubičky. Na ty pak napojíte klasické hadičky do akvária příslušného průměru, a výhoda tohoto systému je, že všechny LED zapojíte do série (pravda, ty poslední se budou chladit tím pádem nejhůř, ale voda se zase tak snadno průtokem neohřeje a může se ochlazovat už cestou k nim) a budete chladit jen koncový prvek (tedy jen 1 ventilátor, který ani nemusí být v obytné místnosti).
Je tu možnost to také propojit s již zmiňovavanou fontákou Tam získáte zároveň i kontrolu o množství vody a její snadné doplňování, a spojíme příjemné s užitečným (když už čerpadlo, tak ať jen zbůhdarma nestříká vodu, ale ať pohání i chlazení).
(škoda, že není povinnost uvádět u všeho spektrum)
Za cenu této růstové si můžete takových to žárovek koupit 32, tj. se 42k lumeny proti 9500 lm. Jistě můžete namítnout, že vyrobit vyváženější spektrum je náročnější než někde ve fabrice splácat pár čipů modré, červené a zelené. Pak namítnu já: 4.5 krát náročnější???
Nabízejí se dvě možnosti: buď je to "in"/novinka, takže se to předražuje (pak je chyba v prodejcích - já pochopitelně technicky uznávám, že se musí zaplati vývoj, pokud byl, ale jakožto kupujícímu je mi to úplně víte kde), a nebo je cena vyšší kvůli tomu, že se to nevyrábí až tak moc masově (pak je chyba ve spotřebitelích, málo to kupují).
Tedy, čistě teoreticky, Grow LED čipy s příkonem do 30W by mělo být možné uchladit jen pasivním chladičem levou zadní (tedy bez nutnosti tahat vodní chlazenín nebo si dělat hluk ventilátory).
OK, ale co představuje takový 30W čip? A bude rostlinám stačit? Byť by se daly třeba 3 vedle sebe?
Budeme muset začít porovnávat zdroje jinak než přes lumeny, watty, atp.
30W čipy by teoreticky by měl mít 3000 lm (neboť 100lm/W x 30 = 3k). Co nám to ale řekne? Nic.
Takový čip nejspíš možná někde existuje. Jako GrowLED čistě podle názvu stojí 241 Kč. Podle tabulky má jeho bílá verze 2800 lm. Nicméně růstová jen 650 (max.). To proto, že v oblasti důležité pro rostliny se spíš počítá s PAR a ne s lumeny (což je jednotka pro lidské oko, a logicky, na červenou nejsme zrovna moc dobře naladění u GrowLED).
Dejme tomu, že sluneční záření, když bude mít 500W/m2, což je polovina intenzity v létě, bude produkovat v PARu asi 2285 photonů a 125 lx (to je dost málo, že?). Přitom na 555nm to je 685lx/1W (500x685=342000lx - jen teoreticky).
30W fluoroscenční bílá má v PARu asi 10.2 lx a 138 fotonů. Růstová 4.7 lx a 144 fotonů. Mě ale zajímá LED. Ale dobře, dejme tomu. Takže 16x horší umolů hodnota.
Než se v tom začnu hrabat víc do hloubky, vystačím si zatím jen s předběžnými čísly:
Podle tabulky dole, 27 watové UFO vyrobí asi 100 umolů. To je 3.7umol/W.
Pro srovnání je tam i 525W full spectrum bílá, která dělá 919 umolů. Samozřejmě to nejde úplně dobře srovnávat. Tady to dává 1.8umol/W, ale třeba jiné GrowLED z tabulky:
Záleží na výrobci a typu. Ale můžeme tedy říci, že u růstových Full Spectrum LED (resp. 5-7 pásmových) se PAR bude pohybovat od 3 do 5 umolů na Watt. U bílých růstových pak asi 2.
je u slunečního záření v létě mezi 200 až 2000 umoly/(m2*s). Vezmu tedy, že pro rostliny by mohlo být ideální někde okolo 1000 umolů. Je to jednotka fotonů, takže máme kontrolu ze dvou zdrojů (viz. ten výpočet o něco výše W/m2->fotony)
Pokud budeme brát růstová světla v mikromolech, tak už víme, že rajče poroste od 2 molů za den (23 umol/sec), vydrží dávku do 2000 umolů/s (bezpečně do 700), a doporučené minimum pro pokojovky je dejme tomu těch 600. Polovina slunečního zaření v létě je asi 1000. Tzn. vybírat zdroje, které se pohybují alespoň u této hodnoty (1k ideálně). A to beru rajče jako takový standard (vůči ostatním rostlinám).
Zběžně z toho, co jsem našel, ty nejlepší Growky měly 5umol/W, tzn. že budeme potřebovat zdroj okolo 200W (a bojím se, že to byl příkon a ne "výkon"). U těch horších to je asi 300W.
Bílá růstová světla mají horší výsledky, u nich potřebovali na stejné výsledky cca. 500W. Protože prostě spotřebovávají energii i na zelené světlo. Nicméně, nám právě o to jde. S bílými růstovými světly můžete svítit v běžném bytě. S červenomodrými ne (řešení "nákup RedBlue růstových a pak to překrýt bílými žárovkami" je možná hezké na papíře, ale stejně teda budete spotřebovávat další proud, protože bílé LEDky v sobě mají kromě zelené ještě další červenou a modrou ).
Běžná bílá "cool white" svítidla, ať už fluoresenční LEDky nebo obyčejné, nemají zrovna ideální spektrum pro růst (protože člověku je jedno, co svítí, hlavně že to vypadá jako bílá). Dřív se ale běžně používaly např. u akvárií v době, kdy ještě LED neexistovaly a těžko si někdo dal do obýváku něco jiného než běžnou zářivku či žárovku. Ale asi nikoho zatím nenapadlo zjišťovat u obyčejných žárovek takovou blbost, jako jsou umoly v PAR Nejspíš horší než 1 (hádám). Tedy, pěstovat s tím určitě půjde, ale bude to nevyvážený růst a budete muset mít hodně takových žárovek, abyste něčeho dosáhli. Tím ale nemyslím speciálně navrženou bílou růstovou LED, která je už použitelná.
Jak by byl svět krásný, kdyby všichni prodejci uváděli stejné směrodatné údaje, že?
Díky bohu tedy alespoň těm, co tam mají W/m2 v PARu. Konečně vím, která jednotka je dobrá. Prý se dá použít přepočet 1W/m2 = 4.6 umolu, jenže to děsně záleží na zdroji světla (zde to vychází poměr 0.21, což je horší než 0.33 pro Slunce, ale budiž. Lepší počítat s pesimističtějšími údaji, než si koupit něco, co bude nedostatečné. Takže na 500 mmolů potřebujeme asi 100 W/m2 +/- ?
Čili, ten 30W čip, jak jsem nakousl u chlazení, by vyprodukoval možná tak 138 umolů. Musíme tedy mít vedle sebe 4 ks.
Sedí ty hodnoty? Zde jsem našel třeba tohoto prodejce:
36 W/m2, to by tedy mělo být 170 mmolů, jestli to počítám dobře? Výrobce uvádí sám 143. Světlo je 30W (v názvu 37W). To by dávalo 4.7 mmol/W.
Výhoda tohoto je, že to jede už rovnou na 230V. Nevýhoda je, že to stojí 1400 Kč.
A na 600 umolů bychom potřebovali min. 4 kusy. Tedy sedí.
Jak v tomto ohledu dopadlo to UFO, co jsem na zkoušku pořídil?
Chtít po prodejci, aby uváděl tyto údaje, to se už spíš vrátí na Zem dinosauři.
Tak jsem zkusil vyjet podobný produkt: rovněž na Ebayi prodává někdo 300W UFO svítidlo Bestva, u kterého je cena 1250 Kč. A ve specifikacích je 216W, 19000 lm, 15000lx, 526 mmolů. 72 ks 3W diod.
Počet diod sedí s tím mým. Jenže ten můj stál o 300 Kč méně, a má uvedenu svítivost 3200 lm. Obrázky jsou ty samé. A pochybuji, že by při stejném počtu stejných diod jeden prodejce udělal 6x víc lumenů. Pokud ne, tak dá se věřit té hodnotě v molech? Možná počítali ty u sebe v šatníku. Totiž, pokud tam fakt byly, bylo by to 2.4 umol/W. Jedna z těch horších hodnot, ale uvěřitelná. Pokud je ale pravda, že 216W UFO má příkon jen 60W, pak by to bylo 8.8 umol/W, tedy naprosto bombastické číslo. A věříte tomu, když to jde z Číny? Já tedy ne. Kdyby tam napsali, že to má příkon 60W, a tedy nějakých 60x4 = 240 umolů, tomu bych spíš věřil..
Jedna věc je uvádět jednotky, kterým nikdo nerozumí. Druhý věc je ale uvádět nepravdivé údaje.
Stejně, v tomto ohledu Slunce není v PAR zrovna moc efektivní, pokud sem háže 1000W/m2 a přitom jen 2000 umolů (2 umoly/W příkonu)
Jinak, údaj v lumenech není až tak údaj na nic. Tedy za předpokladu, že je správný. Pokud budete mít Grow LED, která reprodukuje věrně sluneční světlo, tak samozřejmě bude platit, že čím víc lumenů, tím tam bude létat i víc molů Protože víc lumenů pro člověka znamená víc energie v příkonu, a tedy tím pádem i víc fotonů v PAR části spektra pro rostliny.
Filozofická otázka: stejně, člověk by čekal, že se pěstováním vrátí k přírodě, a přitom všechna doposud nabízená řešení ho spíš oddalují. Jen řekněte: za normálních podmínek byste se snažili, aby něco, co svítí jak polední Slunce do xichtu, červenomodrým "děsně přirozeným" světlem a ještě to dělá randál kvůli chlazení ventilátory, bylo co nejdál od Vás Věda každou chvíli zjistí, že v této oblasti něco opomenula (zelené světlo je na nic -> aha, tak ono asi přeci jen k něčemu bude), a pokaždé se na to nabaluje kapitalismus ve snaze vydělat, kdy se Vám kdekdo snaží prodat kdeco, a tím se jim daří vám to úspěšně znechucovat..
Firma, která u nás nabízí nejen růstové LED systémy (včetně sestavení spektra na přání), ale také bílá růstová světla (a to včetně úplné specifikace, hurá). Už zmiňovaná, ale je zajímavá tím, že nenabízí jen červenomodrá světla, ale věnuje se také prodeji a výrobě růstových světel do interiéru po stránce lidské:
P.S.: Koupili jsme si, protože mi docela chybí na talíři, nějakou tu zeleninu z "dovozu". Ale to je fakt sakra chuťově rozdíl proti tomu, co jsme si pěstovali sami v létě. Resp. ředkvičky jakžtakž, ale nejvíc markantní je to u salátu a rajčat.
Konečně dorazil pořádný matroš! O víkendu mne čeká sázení a kopání dodatečných děr jak magor! Po tom budu tak sjetej, že si na LED svítidla ani nevzpomenu (konečně budete mít klid)
první várka: 2x 15 kg rostlinek v krabicích (to bude překvapení na doma, mají to hezky zabalené, tak to teď nebudu trhat)
Jestli vydrží záda, tak ještě pak vymyslet, jak ve Felicii (protože cpát to do Picanta je už předem prohraný boj) přepravit domů 2 metrovou roli polykarbonátu a bude to doma!
První zásilka kytiček dovezena domů (podařilo se mi to naložit naráz do svého pidi auta a ani záda neprotestovala ) Takže jsem měl doma chvíli botanickou zahradu.
Zatím jiné fotky nemám, ještě to totiž není hotové (na "blbosti" teď nemám čas). Takže zatím vezměte za vděk hezkým západem Slunce...
Ty potvory totiž ožily kvůli teplu (a bylo jim fuk, že nemají vhodné světelné spektrum nebo jsou v šeru, takže nejen, že pustily listy, ale začaly i kvést), takže jsme přivezli z práce uložený polykarbonát (Felicie je větší, než se zdá!) a začal jsem oplášťovat skleník.
Zatím mám jen svislé 2 boční stěny a 1 celou zadní. Utěsněné to není pořádně ještě vůbec, protože se bude napojovat střecha, atd. Ale tímto jsme nejen vytvořili dvojité zasklení, ale zároveň zlikvidovali spoustu tepelných mostů (obnažený hliník). Zevnitř jsme také dali průhledné pytle na část svislých stěn (sehnali jsme za 6 Kč kus, levnější než kupovat igelit v rolích za stovky Kč). Totiž, ty sice zmenší prostup tepla jen minimálně (naštěstí i světla), ale důležité je, že světlo i rozpytlují (a část mění na teplo uvnitř skleníku a ne venku) - ne každá rostlina má ráda přímé světlo (třeba kávovník).
Mezitím jsem vykopal a naplnil ještě asi 8 jam pro další stromky (tohle je zatím totiž jen část zásilky, co čekám).
Dneska mi řidič přivezl 1000l nádrže, tak jsem si odběhl z práce je převzít (byl docela problém najít nějaké levné, které by zároveň měly nabízenou i dopravu - proto mám zatím jen 2; sehnal jsem třeba 4 kusy za cenu o 200 Kč nižší za kus, ale prodejce, i když nabízel 40 km dopravu zdarma, je nechtěl 100 km dovézt ani kdybych dopravu zaplatil). Kdo máte dodávku nebo možnost použít vlek, tak jste ve výhodě.
Až bude čas, zapojím je do systému hadicemi (jedna bude chytat dešťovku z druhého okapu domu a zavlažovat stromky + doplňovat jezírko; druhá bude jímat vodu ze střechy skleníku a udělám do ní i přepad z nádrže z ČOV, která občas přeteče, když na ní zapomeneme - nemáme tam čerpadlo chráněné plovákem, takže zapínáme a vypínáme ručně). Společně by se pak měly propojit dohromady s dalšími 2 (až budou), které přijdou za budoucí skleník č. III. Měly by tak vyrovnávat hladinu vody, aby se nemuselo brát vždy z jedné, když by nějaká další zrovna byla na suchu. Doufejme, že 1000l hnojivky a 4000l+5x200l+50l dešťovky by už mělo na pokrytí potřeb našeho pralesa stačit, i kdyby delší dobu nepršelo (mimochodem, plastové sudy úspěsně přežily mráz i s určitým množstvím vody). Ve skleníku udělám systém svislých hadic (jen to chce sehnat levná "téčka"), ve kterých se bude udržovat i v zimě předehřátá voda pro zalévání, a zároveň jako alespoň nějaký akumulátor tepla.
Část mrazuvzdorných rostlin, která zatím nebyla napučená, šla už přímo ven, ostatní zatím zůstanou ve skleníku v květináčích, aby si zvykaly. Do skleníku jsme také už vysadili i ty, které byly pro něj určené.
Zatím chybí pořádná izolace, byť jsem už utěsnil dveře, ale včera tam bylo ve dne skoro +28, a v noci, kdy bylo venku +2 tam bylo +5. Je možné, že termostat tím, že je na vnější stěně a na druhé straně skleníku než topení, má určitou "vůli", což ale nevadí. Topení začne topit dřív, než teplota skutečně klesne v místě topení pod +3, a topí o něco déle, než ho termostat vypne, klidně 2-3 stupně nad nastavenou teplotu. Taková nezamýšlená hysterezní smyčka
No, hezky jsem si zamakal. A je po diodách! Good Bye, LEDnin! Lepší než nějaké odvykací kůry či léky. Makat!! Nejlépe to, co vás baví. Ono možná něco na těch neurotrasmiterech bude. Všiml jsem si, že když člověk dělá něco, co ho fakt baví, přestává klidně i jíst nebo pít. Pokud u nás není fakt venku přes 30 st., tak vypiji někdy ani ne 1l/den, zatímco když sedím doma, žeru a chlastám jak doga. I na dovolených jsme jedli tak v průměru jednou denně a úplně to stačilo, protože člověk měl dost jiných podnětů.
Třeba ty jámy jsem kopal od 10:00 do 14:00 než jsem si vzpomněl, že existuje něco jako oběd (a snídal jsem v 8:30, protože pak jsem lítal po okrese a sháněl materiál) nebo pití. Nevěřím tomu, že někdo dokáže žít 1 rok bez jídla a vody. Ale věřím tomu, že nutkání žrát se dá snadno překrýt jinými stimuly.
A práce funguje i jako docela dobrá léčba bolestivých projevů končetin či páteře. Lékaři ordinují masáže a magnety, kdy léčba trvá několik měsíců a když má dobrý den, vydrží to také několik měsíců. Když nemá, bolest se po pár dnech vrátí. Než si člověk řekne, že bolest bez důvodu, tedy taková, která neexistuje, je stejně jen výmyslem mozku ("skřípnutý" nerv), a žádný MOZEK mu přeci nebude diktovat, jak má žít. Pokud mě při práci začne bolet noha, protože jsem nesl pytel cementu, vezmu si schválně příště 2! To máte vidět, jak najednou ta houba stáhne ocas a dá pokoj. Když si totiž po práci sednu, tak už se nezvednu. Když po práci chodím (i kdyby třeba jen zbůhdarma po bytě), nebo jdu dělat další práci, tak nic.. uléhám večer prakticky odpočatý. Mozek má prostě teď na práci jiné starosti než se zabývat nějakými zpotvořenými signály. Kdo ví, třeba na tento životní styl dojedu. Alespoň se mi to nepřímo snaží přes média sdělovat lékaři. Nepodceňujte příznaky. Možná. Ale zatím prohráváte 3:0! Nevím, jak dokáže nějaký mnich stát na ostré čepeli nebo projít ohňěm pomalu, aniž by si spálil kůži, ale věřím tomu, že člověk dokáže "ovládnout" i skutečnou bolest (všechno, co vidíme, slyšíme a cítíme, jsou stejně jen elektrické signály v mozku, a každý zdroj elekřiny se dá vypnout), a tedy jí nebude cítit (existuje i taková nemoc, kdy necítíte bolest vůbec). Pokud jsem ke svým 14% tuku přidal nějaké to deko přes zimu navíc, je teď čas to spálit, protože na obnovu svaloviny, kterou teď úspěšně ničím, bílkoviny tělo dostane, ale energii ať si vezme kde chce, mrcha jedna líná!
P.S.: jediný doktor, ke kterému teď pravidelně už jen chodím, je můj nový zubař. A musím říct, že na trhání osmiček se k němu těším (teď naposledy mi spravoval 2 plomby od minulé zubařky a rval 2 zadní zuby - nebolely, ale měly plombu a špatně se čistí - upřímnou soustrast panu zubaři, ten jeden rval ven asi 5 minut, už mi to přišlo úsměvné)! Takhle jsem si ještě neodpočinul (jediné, co je nepříjemné, jak mi namáhá ret - mám totiž malou hubu ). Prý nejvíc bolí injekce. No, já nevím, já si připadám jak Legolas, když na něj konečně začalo účinkovat pivo (něco tam asi bylo, ale mlhavě)
Nikdy bych nevěřil, že budu doporučovat doktora, a ještě k tomu zubaře..
Když už jsem byl v tom shonu, objednal jsem si i dřevo, takže začnu stavět plůtek pro kiwi a vinnou révu.
Provedli jsme jarní řez u brosvkoně a meruňky.
To pomalé klíčení semen bude asi fakt hlínou. Protože teprve teď (před pár dny) začala lézt řeřiha, a ta přeci vyroste i v kusu vaty v bytě za pár dnů! Možná lezou první okurky a ještě něco, co jsem teď zapomněl na jméno
Během týdne připravíme třetí várku semen, která tentokrát přijde do normální černo/hnědo země. Uvidíme, zda tam bude nějaký rozdíl.
Příští týden by se mělo umoudřit počasí (noční teploty nad nulou), takže snad vysázíme zbytek venkovních rostlin.
Další pasivní vytápění skleníku
Pak tu mám k zamyšlení ještě k další možnosti, jak vytápět skleník a nedat za to ani korunu (v tomto případě doslova ani za vstupní náklady). Nicméně toto řešení vyžaduje promyšlení předem. Pokud už Vám stojí skleník 10 metrů od domu, je jaksi pozdě
Toto se týká lidí, co mají sklep (ať už pod domem nebo samostatně stojící), vodovodní šachtu nebo ČOV. Totiž, všechno, co je pod zemí, je teplejší než to, co je nad zemí (v zimě). V ČOV navíc žijí mikrororganismy, a produktem metabolismu je odpadní teplo (kromě toho je plná vody, tedy nejlepšího média z hlediska kapacity pro odevzdávání tepla do vzduchu; správě fungující ČOV nesmrdí - pokud máte pochyby, lze to řešit i ohřevem např. trubky s vodou, ale toto bude málo účinné a pomalé). Sklepy doma jsou vytápěné i nepřímo domem.
Stačí z tohoto prostoru vyvést větrací potrubí (komín) přímo do skleníku. Sklep byste měli větrat tak jako tak, a tímto způsobem nevyhodíte teplo do luftu, ale ohřejete s tím i skleník. Je to ekvivalent podzemního zásobníku tepla, ale toto nevyžaduje žádné ventilátory. Nejlepší je postavit skleník přímo nad sklep.
Samo o sobě toto řešení nemusí stačit, ale spolu s ostatními (pasivními či aktivními) určitě pomůže snáz udržet teplotu nad bodem mrazu.
Samozřejmě, největší terno by bylo mít vedle domu potok nebo řeku (jako to má dost lidí v naší vesnici, ale my k nim "bohužel" (občas přijde velká voda) nepatříme). Voda se dá použít jako krásné chlazení v létě (načerpáte z řeky, proženete domem v trubkách a zase vrátíte čistou zpět) nebo jako výroba energie (v závislosti na rychlosti řeky to nebude nejspíš moc velké terno, ale každý Watt se počítá - http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=22&t=58611 ). Pokud se vám ale neválí doma alternátor po dědovi a neumíte si postavit vlastní turbínu nebo vodní kolo, finančně se stavba nikdy nevrátí (pokud vyrobíte 120W a vstupní náklady máte 40 tisíc bez všech těch věcí okolo - http://www.ceskaenergetika.cz/nezarazene_clanky/domaci_vodni_elektrarny_v_praxi.html - tak kdy se to vrátí? Za rok nepřetržitého provozu to vyrobí 1050 kWh, tj. energii asi za 2500 Kč). Ona taková hřídel přes 2 metrový potok plná lopatek už má sílu něco pořádného roztočit.
Ufoni existují! Alespoň jsme jejich talíř našli v pondělí přede dveřmi na schodech (zabít Českou poštu! Ještě že se u nás nekrade). Dorazili o něco dřív, než se čekalo.
Zde je ukázka instalace světla GROW LED UFO:
(kvalita videa je špatná, točil jsem to na mobil, ale nejde o obraz, ale o zvuk)
Takže, nejspíš to má ty 3k lumeny, jak píše jeden výrobce (19k je totál nesmysl - dívat se do toho nedá, ale to ani do té 30W/18W žárovky a to má podle mne s bídou 1k-2k).
Ale dělá to dost randál. Takže, toto do obýváku rozhodně ne. Když GrowLED do bytu, jak jedině pasivní chlazení a nebo něco, co nepoužívá ventilátory.
Ale nebojte, na tlachání o LED nemám čas Mám objednáno dřevo, to možná přijde do pátku, objednal jsem si hadice (ty sice mají i u v obchodě, ale sežeňte si tam levná Téčka), takže budu řešit závlahový systém.
Už začaly rašit i kedlubny, květáky a okurky. Stejně ale uděláme další várku. Je to podle mne na 99% hlínou. Ta totiž, když se zalije, tak je jako bahno, ale když ztvrdne, je jako beton (kvalita za rozumnou cenu - fuj, Velebnosti! - doma si udělám 10x lepší hlínu a zadarmo!). Jak jsem na to přišel? Protože řeřicha, která se seje na husto, jednoduše tu horní krustu v celku odloupla a zvedla asi 1 cm nad úroveň země. Je pak jasné, že jedno samotné semínko např. cibule si s tímhle nemůže snad nikdy poradit
"Kapitalistům" se povedl mistrovský tah Cena polotučného mléka stoupla bez akce na 14-20 Kč na litr.
Naštěstí pro nás, "brzy" začne zase kozička dávat mléko.
Byli bychom blázni, kdybychom kupovali pasterizované kravské mléko, když můžeme mít za stejné nebo menší peníze kozí plnotučné a nezničené tepelnou úpravou..
Ano, někteří z Vás "nemají tu šanci". Ale tu šanci Vám nesebrali zlí kapitalisti. Byly jsme to my sami. Chtěli jsme levné věci? Měli jsme levné věci. Ano, ceny rostou i kvůli inflaci, jenže levné věci nejsou nutně kvalitní, zvlášť když se cena tlačí pořád dolů a dolů, abychom neměli pocit, že to je drahé a co se stane? Zlikviduje to místní, někdy i velmi kvalitní, výrobce. A pak na výběr zůstane "kvalita, kterou si budete muset zaplatit".
Kozí mléko si samozřejmě můžete koupit i v obchodě (někde i za 70-90 Kč/l), ale nejspíš bude také tepelně zničené (nemůžu za to, že jste se rozhodli žít ve velkém městě). Někde mají mléko i na tržišti čerstvé za 25 Kč/l.
Stejně, "nejdokonalejší" v neekologicky šetrném průmyslu je, že vlastně likviduje zdroje, které byly dřív kvalitní a zdarma (jako třeba vzduch a pitná voda), a pak Vám je bude draze prodávat nebo vás vozit na ozdravné pobyty, protože přeci nemůžete pít něco přírodního, když je to tak špatné, no ne
Jaro se neúprosně blíží, a je třeba připravit půdu pro pěstování. Ta už je skoro 1-2 měsíce ve sklenících změklá (venku asi 2 týdny), takže kde to je nutné, jsme provedli obrácení, roorání a uhlazení.
Dolomit vápenitý (někde) a Cererit (všude) tam jsou od minulého roku, plus se tam ještě dával hnůj a skořápky. Na záhon k tomu ještě popel.
Žížaly již úspěsně dobyly nová území, což je jen dobře. Teď začneme půdu prolévat také vodou z ČOV, aby se do ní dostal nějaký ten život a spolu s ním i další živiny.
Na pěstování většiny rostlin stačí mírně alkalická půda (pH nad 6.5), která zabraňuje šíření některých chorob (např. hub). Samozřejmě, nic se nemá přehánět. Dosáhnout takové půdy je celkem snadné. Dodáte vápník (který je pro rostliny a potažmo pro vás také důležitý). Nebo vápno. Ale pomáhají právě i ony skořápky nebo popel ze dřeva. Vhodné např. pro zeleninu nebo maliníky.
Pokud také plánujete vysázet si nějaké to exotičtější "ovoce", tak třeba kiwi nebo borůvky vyžadují kyselejší půdu.
Tady je prý více možností, jak toho dosáhnout, kromě pořízení si rašeliny nebo tahat půdu z lesa. Některé jsou trvanlivější, jiné ne, s některými si musíte dát pozor na koncentraci, atd.
Můžete vyzkoušet kyselinu dusičnou a fosforečnou, síran, kostní moučku, dusičňany obecně, jedlou sodu, v nejhorším chlór, a docela kyselé jsou také citrónové šťávy (nebo jejich náhražky, což je jen obyčejná kyselina citrónová), ocet nebo šťávy z jablka a pomerančů (ale to je trochu kontraproduktivní). Také prý i káva nebo čaj.
Příliš kyselá půda ale brzdí růst rostlin a také umožňuje pronikání např. hliníku. Vadí také žížalám a mikroorganismům v půdě. Snižuje příjem stopových prvků. V tomto případě totiž kyselá půda znamená pH okolo 5.5.
U těchto rostlin si naopak musíte dát bacha, abyste k nim nesypali vápno!
Další poznámka je, že zimolezy sice chutnají jako borůvky, ale kyselou půdu nevyžadují. Ale naštěstí jim nevadí, takže je můžete sázet spolu s ostatními borůvkami, jako je např. Obří kanadská (ta klidně snese pH i 4.5, ale nepřeháněl bych to). Jsou to ale ideální rostliny do našich podmínek, protože jsou z nich metrové keře/stromy a přitom jsou odolné mrazům (a když myslím mrazy, tak ty Ruské, -45).
Toliko teorie, a teď se můžeme vrhnout do pěstování
Resp. o víkendu ne. Dneska má dorazit dřevo, takže nejspíš budu stavět plůtek pro kiwi. Taky vinná réva bude chtít oporu. A stejně mi ještě chybí ty nejvíc odolné odrůdy, které nebyly skladem (uděláme si pak výlet a vyzvedneme si je osobně).
Včera jsme také už přenesli citrusy (pomeranč, mandarinky a citroník) do skelníku a vsadili do země. Mohly se tedy řádně zalít příslušným hnojivem a ne tou chlorovanou vodou z kohoutku. Těm totiž zima až tak moc nevadí, pokud jsou chráněné před mrazem, a alespoň si rostliny pomalu zvyknou na chladnější podmínky, než přijde za půl roku skutečná zima (teď je na to vhodná doba, mrazy totiž už nehlásí).
Krásně nám prší a plní se sudy (teď máme na sezónu zatím připraveno asi 1200l vody z ČOV, a přibližně 350l vody dešťové - i bez nádrží máme ještě asi 600l volné kapacity (ty 2 nádrže zatím nejsou v systému), tak to snad počasí napraví, než začne být sucho a teplo).
Jestli se vše podaří, +/- za 2 roky už mne nebude zajímat nabídka obchodů s ovocem a zeleninou. No, co jejich problém (a můj přeneseně přes ekonomiku).
Jeden blbec, co si začal pěstovat sám, asi ekonomiku nepoloží, ale potraviny se budou dle mého zdražovat (a zároveň znekvalitňovat) i nadále, a pokud se pro cestu soběstačnosti rozhodne víc a víc lidí, odnesou to pak ti ostatní ještě vyšší cenou potravin (aby se totiž výrobcům vůbec vyplatilo to dělat). To je ale začarovaný kruh, protože čím budou nekvalitní potraviny dražší, o to víc bude výhodnější si je pěstovat doma (a to si vemte, že srovnávám cenu vlastních potravin jen s těmi nejhoršími a tedy nejlevnějšími v obchodech! Kdybych srovnával s tzv. BIO nebo těmi snad už kvalitními, tak to už vůbec tržní prodejci nemají šanci).
Kromě toho ani nebudu mít zájem se vracet, i kdyby později zlevnili a nějak zázračně zkvalitnili za danou cenu vlastnosti. Proč bych to dělal?
"jo, posledních pár let jsem vám do nádrže cpali horší a horší benzín za větší prachy, takže jsme vám zničili auto, ale zítra už vám prodáme tutově prémiové palivo za cenu vody, jen když přestanete jezdit na elektřinu, ale nezaručíme vám, že pozítří už zase nebudeme prodávat za větší prachy"
Kdo jednou zkusí, nechce jinak aneb "když chceš mít něco pořádně, udělej si to sám".
(02.03.2017, 13:45)Martin Napsal(a): Jestli se vše podaří, +/- za 2 roky už mne nebude zajímat nabídka obchodů s ovocem a zeleninou. No, co jejich problém (a můj přeneseně přes ekonomiku).
Jeden blbec, co si začal pěstovat sám, asi ekonomiku nepoloží, ale potraviny se budou dle mého zdražovat (a zároveň znekvalitňovat) i nadále, a pokud se pro cestu soběstačnosti rozhodne víc a víc lidí, odnesou to pak ti ostatní ještě vyšší cenou potravin (aby se totiž výrobcům vůbec vyplatilo to dělat). To je ale začarovaný kruh, protože čím budou nekvalitní potraviny dražší, o to víc bude výhodnější si je pěstovat doma (a to si vemte, že srovnávám cenu vlastních potravin jen s těmi nejhoršími a tedy nejlevnějšími v obchodech! Kdybych srovnával s tzv. BIO nebo těmi snad už kvalitními, tak to už vůbec tržní prodejci nemají šanci).
I v česku lze nakoupit kvalitně jen musíš najít dobrý obchod. Lidé nebudou pěstovat doma, protože se vždy více vyplatí hromadná výroba. Do ceny tvých výpěstků nejspíše nepočítáš vše (know-how, čas, energie nebo tak něco).
Následující text neber, že se tě snažím ubít argumenty, ale spíš uvést něco k zamyšlení Já nedebatuji (nehádám se s lidmi) proto, že bych snad proti nim něco měl, ale když je debata plodná, získám tím hodně zajímavých informací.
Taky názor jiných lidí na všechno okolo mne poslední dobou zajímá, takže pokud máš něco, čím si myslíš, že mě posadíš na zadek, upřímně rád si to poslechnu.
Já neříkám, že se nedá v ČR koupit kvalitní potraviny. Otázka je kde (kolik projedeš než tam dojedeš) a za kolik (pokud jsou opravdu kvalitní potraviny jen o 50% dražší než ty nejhorší, už se prostě proti malovýrobě nevyplatí).
Existuje obchod ale, kde se prodává čerstvé ovoce a zelenina, utržené po dozrání, a které mohu bez omytí hned sníst? Aniž bych riskoval, že na něm bude hromada pesticidů nebo na něj před tím šmatalo dalších 100 lidí? A samozřejmě za normální cenu, abych nemusel trávit v práci víc hodin jen proto, abych se mohl kvalitně najíst? A nezabalené, protože igelitový pytlík na ovoci nejen že není zrovna košér kvůli pocení, ale je to i plýtvání zdroji. A jehož pobočky jsou dostupné pro 90% obyvatelstva této země, aniž by k němu museli dojíždět? Nebo si ho nechávat posílat kurýrem.
Běžná praxe, když jsme byli děti: Mrkev se vytrhla ze záhonu, oklepala od hlíny a snědla na místě. Protože tehdy nám ještě tolik společnost neříkala, že jsou všude zlí mikrobi a bez Sava a Domestostu nepřežijeme A veselé historky se spadlými dudlíky na zem si necháme na jindy
Hromadná výroba je určitě efektivnější, pokud chceš své výrobky prodávat (družstvo, které vypěstuje rajčata na 100 ha je může prodat za mnohem menší cenu než soukromník - a budeme předpokládat, že mohou být i stejně kvalitní - co se s nimi snaží uživit a prodává je na trhu, ale pěstuje je na 10 m2). Což ale já nechci.
Právě, že se snažím do ceny výpěstků započítat vše, co na danou věc potřebuji (nepočítám cenu domu a pozemku, což jsou jaksi věci, které člověk potřebuje i kdyby nepěstoval). Cenu energií třeba nemusím řešit v bytě, jak už jsem uvedl, tam platíš za světlo a teplo jinak taky.
Cena energií spotřebovaná za rok se na tento skleník bude pohybovat řádově do 2000 Kč. Tzn. že kdybych v něm na každém zasazeném stromku/keři vytěžil ekvivalent 2 kg ročně (cena za kg brambor je třeba 15 Kč, ale květák se nepočítá na kg, i tak je dražší, protože dáš 20 Kč za květák v akci, co nemá ani 0.5 kg, 1 kg jahod stojí jinak než kg kiwi, a jak třeba přepočítávat cenu bylinek) tak by to bylo cca. 50 kg za rok. Cena energií tedy navýší 1 kg o 40 Kč. Což se v některých případech bude rovnat i ceně za vypěstování, protože vodu neplatím.
Dost se promítají pořizovací náklady. Pokud to ale bereš jako koníčka, tak nemá cenu hovořit o efektivitě či neefektivitě. Kde je třeba efektivita v kupování lahváčů, cigaret, závodních speciálů, lezeckého náčiní, modelů vláčků a kolejiště, sportovního náčiní, nových součástek do počítačů (no tady možná je), sbírání známek, chování hadů, atd.? Když to člověka baví, tak proč ne..
Ale budiž, ať jsme objektivní. Když vezmu, že mě dostavba 3. skleníku ještě bude stát asi 25.000 Kč, tak kromě toho jsem již utratil za různé hadice, čerpadla, nádrže, sudy, skleníky, hliník, hlínu, rostliny, polykarbonát, dopravu a dřevo asi tak 60 tisíc. Celkem tedy 85. Protože jsem na něco zapomněl, tak ať máte radost, zakrouhlíme to na 100 tisíc (třeba jen LED světla + termostat + časovač zatím stála asi 2000 Kč).
Životnost těchto srandiček je řekněme 40 let. To znamená 2500 Kč za rok. I kdybych to nedělal pro svou vlastní radost (snad mi promineš rýpnutí, ale ty taky nepěstuješ rajče pod sci-fi soustavou proto, abys na tom vydělal, ne?), tak (viz. dále), když to rozdělím na 1 kg, vychází mi navýšení asi o 8 Kč.
Cenu vody třeba nepočítám, protože jí na pěstování neplatím (děšť je naštěstí zatím ještě zdarma). Ani ten, kdo nemá možnost používat dešťovou vodu v bytě, má možnost s ní šetřit jinak. Pokud ovšem chce. Jak se říká, život je otázka priorit. Umím si představit, že šikovný kutil dokáže upravit např. sifon umyvadla v koupelně tak, aby to estesticky nenarušilo byt, ale aby získal nádržku pro užitkovou vodu.
Ceny hnojiva bych započítat měl, byť většina pochází z domovní ČOV, tedy vlastně je to cena těch snězených potravin (a jíst musím, i kdybych hnojit nechtěl). Tady půjde třeba o nutnost okyselovat půdu, Cererit, vápno/vápenec či Kristalon. Ale cena těchto aditivních hnojiv se vejde ročně do 500 Kč (a to jsem hodně nadsadil - min.rok jsem udělal velký nákup jako startovací dávky). Mít možnost získat zdarma slepičince je už holt bonus života na vesnici. Pokud bych měl ročně vypěstováno 300 kg potravin (vzhledem k loňské sklizni jen rajčat cca. 30 kg si myslím, že to je hodně podhodnocené číslo podle toho, co teď plánujeme za "kolchoz"), promítnou se do ceny 1 kg asi 1.6 Kč. Bakterie pro provoz ČOV, když se nakoupí ve velkém balení, stojí do 200 Kč ročně. A opět, ty mít podle legislativy musíme, protože jsme si dovolili postavit vlastní novostavbu Takže já jen dávám další využití něčemu, co bych musel mít tak jako tak, vlastně snižuji jeho provozní náklady.
Když vezmeme celý pozemek jako jeden celek (mohl bych pěstovat i bez skleníku, ale tím bych se připravil o některé exotičtější rostlinky), tak tu máme roční provozní a investiční náklady 500+2000+2500 = 5000 Kč. V přepočtu na 1 kg (300+50) to dává 14.3 Kč. Plus mínus autobus (něco jsem asi zapomněl - třeba nákup semínek v hodnotě asi 300 Kč by zvýšil cenu o 1 Kč na kg).
Je to průměrná cena, protože třeba brambor bude určitě víc kg než třeba mandarinek, ale např. součet borůvek může klidně konkurovat rajčatům. Co koupíte průměrně za 15 Kč/kg v supermarketu? Možná tak brambory a mrkev? Kiwi třeba už stojí 36 kč (a jsem sám zvědavý, zda poznám rozdíl v chuti, když ho utrhnu teprve, až bude fakt zralé). Cena borůvek? Klidně 100 Kč/kg. Jahody? To samé. Ani samosběr se moc nevyplatí (25-35 Kč/kg, a pak to musíte hned spotřebovat nebo zmrazit). Co třeba rakytník? Sušené plody za 600-800 kč/kg? Maliníky nám rostou asi 1 km v lese zdarma, ale i tak jsem si je koupil (protože ten klacek stojí pár desetikorun). V obchodě i 800 Kč za 1 kg. Mražené za asi 120 Kč.
Promiň mi za rýpnutí, ale v čem že se vyplatí využívat nabídku hromadné výroby? (nehledě na fakt, že ty maliny jsou z Mexika, takže ekologie hadr - převoz, výroba obalů z plastu - těžba ropy). Uznal bych obilí. O tom žádná. Nebo rýži. Tam jsem se ani při sebelepší snaze nedopočítal.
Sám nekupuji nic BIO, takže nevím, jaká by byla kvalita proti běžné nabídce, ale třeba 1 kg brambor vychází okolo 25 Kč/kg. A to za předpokladu, že bych si pro ně nemusel ještě někam dojet. Promiň, ale pořád nevidím nějaký ten nepoměr v neprospěch domácího pěstitelství (nic proti tobě)
A cena know-how? Myslím, že je asi dost jasné, že já jsem ten typ člověka, který "co neví, to nepoví" Já prostě nevidím smysl v tom nechávat si to něco málo, co vím, jen sám pro sebe (do hrobu si to nevezmu), nebo snad proto, abych to pak někde prodával nebo vyhandloval za něco, co chci a je to třeba vzácné (situace asi 5 a víc let na Lapiduchu). I kdybych to třeba náhodou uměl prodat.
Internet je naštěstí zatím zdarma, a plný tzv. know-how. O důvod víc pro většinu lidí se naučit něco nového (pořádně používat Google), což se jim bude hodit nejen pro pěstování rostlin (a než něco namítneš, bohužel, ano, pro spoustu lidí, co znám, je snažší napsat dotaz do ICQ u mého kontaktu než do vyhledávače Google, o to je to smutnější; na druhou stranu, i mě trvá někdy dost dlouho, než se prokoušu k tomu, co potřebuji).
Čas má cenu hlavně pro někoho, kdo ho měří v penězích. Pro mne je pěstování rostlin jen další jeho užitečné trávení. A když už jsme u toho obchodu. Nemusíš pěstovat sám, můžeš si najít nějaký dobrý obchod (což nejspíš nebude hned naproti domovnímu vchodu) a pak trávit čas pravidelným chozením do něj (předpokládám, že nemusíš využít auto nebo MHD) + trávit trochu víc času v práci, protože to bude nejspíš o něco dražší. A nebo si udělat trochu toho času a vypěstovat si to doma sám, a pak to mít pod nosem. Oboje má svůj smysl (procházka do obchodu je taky pro zdraví dobrá). Co třeba ušetřím na jídle, o to méně můžu být v práci a trávit čas, byť "na poli" s "rodinou". Pokud samozřejmě vaše maminka nebo babička nejsou v domově důchodců (což, ostatní aspekty stranou, jsem třeba dodnes nepochopil po ekonomické stránce). OT: naše babička tam bohužel byla, protože odmítala společnost lidí, a byla nemocná (později mrtvice), a z časových i jiných důvodů jsme se o ní nechtěli postarat - i proto, že její názory na soužití byly zkrátka diametrálně odlišné od našich i od dědy, se kterým jsme si naprosto rozuměli (jenže: já chci spát, chci umřít, co se směješ?, zase nějaká blbá návštěva, zase se koupáme? copak jsou vánoce?), a její péče vyžadovala neustálý dohled, což v systému, kde musíte vydělávat peníze a stát upřednostní umístění člověka do domova před tím, aby daný příspěvek poslal osobě blízké, co by se o něj postarala doma, je trochu složitější. Proto se teď mermomocí snažím, abychom měli s maminkou k sobě co nejvíc blízko a nic takového nás nepotkalo.
Ještě se dá cena času měřit tím, co v něm děláš. Někdo třeba místo pěstování rád cestuje nebo dělá jiné věci. Nebo chodí do práce. Či ho tráví s rodinou či přáteli (když pomineme, že i s rodinou se dá travit čas pěstováním ). Nic proti tomu.
Je to také dle místní situace. My třeba máme obchod se vším hned naproti domu (asi tak 100 m), ale i tak je pro nás levnější si spoustu věcí vypěstovat doma sami. Nehledě na to, že třeba chtít po vesnickém obchodu plný sortiment zeleniny a současně exotických čerstvých plodů je zbožné přání. A jezdit pro to do supermarketu, byť to máme autem do 5 minut, je neefektivní, ztráta času, peněz a o kvalitě ani nemluvě (ještě si pamatuji na kiwi, když jsem byl mladší, dneska se taková ve stejné cenové hladině shánějí hůř - resp. ano, jsou taková, když je necháte dojít, ale i tak prostě chutnají hůř, možná na tom má svůj podíl nostalgie).
A pak je tu faktor pohodlnosti. Buď si můžu všechno jít nakoupit a pak věnovat čas třeba vydělávání peněz, což je každého věc, a nebo věnovat čas tomu udělat si to sám a něco se při tom naučit nového.
Pokud v pěstování vlastních potravin vidí někdo (neříkám, že ty) jen další možnost, jak snadno vydělat peníze, bez ohledu na příjemný pocit, získávání znalostí, teoreticky i lepší kvalitu, příjemné trávení volného času mimo technický svět, tak nejspíš narazí. Nám třeba taky ekonomicky zatím nevychází moc chování vlastních slepic, protože náklady na 1 vejce jsou přinejmenším stejné jako z velkochovu (což se ale také brzy může změnit).
Dále tu mám ještě další příznivé vlivy samotných rostlin. Pokud někdo nevěří na škodlivý vliv smogu, nebo si místo toho koupí domů čističku vzduchu, tak opět - je to čistě jeho věc, a pokud si to logicky, ekonomicky či jinak zdůvodní, co mu proti tomu mohu asi tak říct..
Když to hodně přeženu, tak proč bychom si měli doma každý stavět koupelnu? Vždyť přeci máme dost Aquaparků.. (tady je sice odpověď "protože jinak vám dům nikdo nezkolauduje", ale snad víte, co jsem tím chtěl říct). Proč je Praha plná aut, když má MHD? Proč spousta lidí pije víno, pivo, limonádu, džusy, když nám všem hromadně na přežití stačí jen obyčejná voda? Atd.
Spíš se jen snažím ukázat (a nejen ostatním, ale i sobě dokázat), že zahradničení/pěstování je jeden z těch koníčků, co má i nějaké ty další přidané hodnoty (nejen vám, ale nepřímo i ostatním). Jsem odpůrce kouření, takže ho používám jako příklad (budiž mi prominuto), ale třeba jakou přidanou hodnotu mi dá nákup a vykouření cigarety, kromě tedy nejspíš krátkodobého dobrého pocitu? (já totiž sám nevím Kouřil jsem poprvé a naposledy asi v 11 letech, kdy jsme si s bratrancem udělali žváro z trávy a suchého dutého stonku.. po prvním tahu mi bylo pár hodin na blití a od té doby to nemusím ani cítit ).
Stále můžeš mít pravdu, ale zatím jsem se bohužel nepřesvědčil.
Co budou lidé dělat nebo nedělat se dost těžko odhaduje, a pro změnu mohou nebo nemusí mít spoustu důvodů. Já sám jsem ještě před 4 lety patřil k zarytým odpůrcům pěstování čehokoliv u novostavby, přitom jsem měl blízko k venkovu a v mládí jsem dokonce měl ve starém působišti vlastní záhon, kde jsem si pěstoval zeleninu.
Kromě toho, než jsi tu ukázal svojí růstovou LED, tak jsem o nich věděl jen okrajově, a ani mne nenapadlo, že bych je chtěl někdy používat, za což ti děkuji.
Lidé se mění Spoustu broníků nenapadlo, že se budou dívat na "seriál pro holčičky", mě nenapadlo, že se budu hrabat v h...
Líbí se mi že to máš promyšleno Neměl jsem psát slovo "tvých" když jsem reagoval na větu "pokud se pro cestu soběstačnosti rozhodne víc a víc lidí". Chápu, že zrovna tobě se to vyplatí a i kdyby ne, tak budeš zahradničit i nadále. Mnoho lidí ale nemá vodu, prostory ani chuť cokoli pěstovat. Myslím, že většina lidí, která je ochotná něco pěstovat, tak už pěstuje. Pro dnešek tě tedy na zadek neposadím, protože jsme se moc nepochopili
![[Obrázek: elfmanvhv.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanvhv.jpg)
Nevědomost je sladká..
![[Obrázek: 621ebcdbd15fd4c32d8d2495e04eb476.jpg]](https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/62/1e/bc/621ebcdbd15fd4c32d8d2495e04eb476.jpg)
![[Obrázek: 5372c60ae751559f2477cc76a9a36eb8.jpg]](https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/53/72/c6/5372c60ae751559f2477cc76a9a36eb8.jpg)
![[Obrázek: 2.jpg]](http://www.ledgrowlight-hydro.com/ledlights-blog/wp-content/uploads/2011/05/2.jpg)
![[Obrázek: elfmanmem.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanmem.jpg)