Podle jakého počasového serveru se řídíš ty, Martine? Já opravdu nejvíc důvěřuji Windy, podle kterého se řídí i letový provoz
Nám sprchlo řádně v noci na středu, kdy se nám tu prohnala bouřka a naplnila nám sud Jen my toho na zalévání zatím zas tolik nemáme, protože jsme letos ještě vlažnější zahradníci než loni - inu nedostatek času kvůli práci a stále řešíme dokončení koupě našeho domku (už rok a půl...), takže ani chuti něco začínat na "nevlastní" zahradě moc není
Ale sem tam něco popácháme. Já se snažím krotit okrasné záhony a z chaosu vytvořit něco konkrétního (hmm..musím konečně něco nafotit) a mužíček soustředí svoji pozornost na pěstební činnost Juchá nad vzrůstajícím vinohradem založeným loni, zasázel omladinu cherry rajčat a minulý týden zasázel nějaké brambory, které jsme nestihli spotřebovat, takže naklíčily No, snad z nich aspoň něco vzejde.
Jinak už se děsíme pomalu se blížící jahodové kalamity a já budu muset kvapně zdělat zmražené jahody z loňska, abych měla kam dávat novou várku, která nejspíš nebude malá, protože ty potvory se i přes mé snahy o regulaci opět rozrostly, takže máme po většině zahrady jahodo-trávník
Když se tak dívám oknem v obýváku na skalku, tak bych tam konečně zase měla vlítnout, protože se mi tam tyčí nějaké travní klasy. Jsem alergik na pyly trav, takže dobrá tráva je jen ta zkompostovaná tráva
Já tak po různu.. všechny TV stanice, co máme, teletext, předpovědi na netu, Google předpověď.. netrefila se v poslední době ani jedna podle Windy bude teď až do středy bez deště (to Google slibuje déšť alespoň v úterý). Už se nedá spolehnout ani na to, že když není ráno rosa, mělo by pršet. Asi začnu brzy chytat rosu v noci na kovy
No, my jsme letos čekali zázraky, ale zatím se jen pereme s počasím a očividně vlastní neznalostí pěstování neobvyklých rostlin.
Co se týče jahod, my to většinou stíháme spotřebovat hned jak to vyroste. U rajčat je to horší (ještě teď jíme mražená z loňska, o kečupech ani nemluvě). Nám se už taky jahody rozrostly i mimo plánovanou plochu, ale zatím je tak necháváme. Maximálně se pokosí spolu s trávníkem.
Já teda alrgik nejsem, ale trávu na skalce taky nemusím (špatně se to od ní "čistí").
No, kéž by.. třeba včera v bedně hlásili, že úterý až čtvrtek budou bouřky snad i na východě.. Podle Google by mělo dneska pršet..
Mno, podle Windy nebude pršet asi vůbec. Jo, v úterý a ve středu tam je 1 hodinka deště, ale v našem případě, pokud nebudou hlásit alespoň celý den, tak šance že tu alespoň krátce zaprší je po předchozích zkušenostech téměř nulová (kolikrát hlásili 3 dny po sobě déšť, a nespadlo nic)
Tak už ani na Windy není spolehnutí. Ne, že by mi to vadilo, ale včera ve 23:00 +/- přišel déšť. A podle Windy mělo být jasno a bez deště (ani teplotu netrefili, bylo 30 ve stínu). Trval jen asi 30 minut. Rostliny jsou zalité (záhon tak na jeden den, max. 2), ale do sudů toho moc nepřibylo (pár cm). Na druhou stranu je fakt, že bych se měl asi ptát přímo na naší obec (kolikrát totiž 2 km od nás profrčí bouřka s lijákem, a u nás nespadne nic). Naštěstí i pro dnešek je stále hlášen déšť (ale jako vážně, 1.3 mm? Před tímto nás v TV zprávách varovali jako vysoký stupeň nebezpečí?).
Nevím, proč mne to nenapadlo dřív (zatím ještě dvojité opláštění z vrchu není). Ale dneska, jak pražilo slunce, bylo ve skleníku na teploměru +41 (jen pro srovnání, nad +42 už umírají enzymy, které většina složitějšího života potřebuje ke svému fungování). Vzal jsem tedy plachty a v místě, kde nejsou okna, jsem skleník zastínil. Během hodinky teplota klesla.
Pokud zrovna nesvítilo Slunce na teploměr, bylo tam asi +31. Další (testovací) teploměr umístěný přímo u země naměřil +25. To už jsou rozumné hodnoty. Večer (ve 20:00) ukazovaly už oba teploměry +20. Ten hlavní teploměr je zatím nad všemi rostlinami v hlíně, ovšem sadba a okurka je na jeho úrovni. Kdo ví, třeba se to rostlinám bude víc líbit (dostanou jen méně světla, ale díky pohybu Slunce se dostane během dne na všechny + nějaké to rozptýlené). Měla by se tím také snížit spotřeba vody (vypařování, ochlazování listů).
Možná by stálo zvážit třeba nákup stínící tkaniny:
Je levná (10 kč za metr čtvereční), a dost lehá (38g/m2; 75m2 váží jen 3 kg), tzn. že jí stačí koupit cca. 7+2x4 metry čtvereční, přehodit přes skleník včetně boků, a neměla by bránit ani otevíracím oknům - nadzvednou si ji. Tím by se skleník měl ochladit. Zatím jsem přehodil přes skleník pár hadrů/autoplachty, než dojde.
Až bude stát velký skleník, jeho celý severní štít udělám asi zastíněný. V zimě totiž slunce stejně svítí spíš z boku (max. z jihu dolů v poledne), ale na severní půlku by svítilo Slunce hlavně v létě, takže tímto by se snížil prostup tepla až na polovinu (a tedy menší přehřívání).
Mělo by to být ekonomičtější a možná i ekologičtější než smývatelná barva na sklo.
Tak přišlo konečně vyúčtování elektřiny. Trochu nad očekávání je to víc než vloni (o 1284 Kč; resp. o 556 kWh). Už by se chtělo "jásat" ve stylu "hele, vidíš, já to říkal, že to je drahé".
Jenže Skleník je v plném provozu teprve max. 2 měsíce (březen-duben), a jeho instalovaný příkon 200+80W znamená, že i kdyby celou tu dobu jel na plné pecky, spotřebuje jen 2x30x(200x24+80x6)/1000=317 kWh. A já třeba vím, že v květnu, pokud vůbec, pracoval max. pár dnů kvůli světlům (a rozhodně ne na plný výkon, to by musela být teplota pod +5 po celý den, a pokud vím, nebyla taková po většinu doby ani v noci).
Update: teď jsem se díval, a topení bylo ve skleníku už na začátku února. Ale v tom případě pochybuji, že bylo zapnuté (protože to by bylo 2+3+4=90 dnů, max. 475 kWh, a to nedává smysl, viz. výpočty dále, kdy to bylo +300 kWh ještě před vánoci i bez skleníku; i tak by nám stále něco chybělo)
Já bych to spíš svedl na jednu z těchto dvou věcí:
- delší zima (počítejte, že celkový instalovaný příkon topidel v domě je asi 7 kW, to když sepne, tak je skleník jako když plivne). I kočičky měly své 1kWh topení, takže každý den to v nejhorším případě jsou +2 kWh. Zase je ale pravda, že jak byly ty mrazy v dubnu nebo kdy, měl jsem ve skleníku přes noc 600W topení (tj. 6 kWh jen tu jednu noc).
- začínáme si asi trochu žít jako prasata v žitě a polevujeme se šetřením (neprojevil se ani nákup úspornějších vařičů, resp. indukčních, ani novější ledničky A+ namísto 10 let staré). Taky, když se skleník loni a letos stavěl, ona ta vrtačka a rozbrušovačka taky něco spotřebuje.
Pokud se podívám na historii spotřeby, tak spíš hádám to druhé. I když se nám daří snižovat spotřebu ve VT, spotřeba NT roste. A jak vidíte, rostla dost i rok před tím, kdy byl skleník ještě tak max. ve hvězdách:
A hlavně, skleník byl trvale připojen k topení tak někdy v březnu, kdy dorazily rostliny. No, a když si porovnáme stejné období za rok 2017 a 2016:
zjistíme, že tam sice je rozdíl 260 kWh, jenže pouze v NT. A protože u nás je NT jen 16 hodin denně, z toho dost velkou část zabírá 11:00 až 17:00 (a od 19:00), kdy by jela, pokud jedou, světla (480W/den). Tzn. že kdyby skleník topil, musel by to dělat hlavně v noci a ráno (kdy ho nevyhřálo slunce). Určitě by se trefil do VT. A jak vidíme, VT je paradoxně ještě menší než vloni
Tzn. že ať už se dělo cokoliv, měl skleník spíš zanedbatelný vliv, a byl překryt klidně i souhrou jiných menších faktorů.
Stačí se podívat na zbytek období, tj. do Vánoc a dostaneme tato čísla:
Takže nejpravděpodobnější viník bude topení v domě v důsledku nižších teplot (možná i klimatizace v létě v důsledku vyšších). Není důvod se nedomnívat, že pokud naskočilo 300 kWh navíc i bez skleníku, že by stejný viník neměl nějaký podíl i pro zbytek období (leden, únor, atd.).
Nějaký vliv skleník určitě mít musí, neb z božího slova určitě nejede, ale nejspíš budeme muset počkat, pokud bude alespoň trochu normálnější počasí, na příští vyúčtování ke srovnání..
Když budu realista, tak za duben bych mu přiznal 100 kWh a za květen nic. To je myslím fér (3.3 kWh denně, tzn. 480W světla a topení 200W po 14 hodinách - večer, celá noc a ráno). Jsou to dost vysoké hodnoty, které by mohly klidně platit i ve slunečném prosinci či únoru (přeci jen jsme zažili na jaře ty mrazy, takže nejsme až tak mimo mísu). Pokud je 6739 kWh v hodnotě 20.224 Kč, tak pro zjednodušení trojčlenkou 100 kWh je 300 Kč (1.5% roční spotřeby elektřiny) za měsíc provozu (pravda, neměl bych do toho počítat platby za jističe, ale čert to vem (stejně tvoří 1/2 nákladů)).
Abych toto vykompenzoval, budu muset vypěstovat odpovídající množství jídla (tzn. pro 4 měsíční provoz to je 1200 Kč - např. ekvivalent 80 kg brambor a budeme na nulové bilanci, nebo 17 květáků - no fakt, 70 Kč/kus v Tescu v květnu v Rychnově nad Kněžnou za takovou malou srábotku před 14 dny; byť někde se dá sehnat i za 35 Kč - zde by tedy ekvivalent bylo 34 květáků). To je daň za to, že chci mít i vlastní tropické plody či koření. Prakticky, čím větší blafy se budou v nejnižší cenové relaci v obchodech prodávat, a čím dražší budou základní potraviny, tím snadněji se nad částkou za provoz skleníku mávne rukou (pokud hypoteticky zdraží květák na 100 Kč, bude jich stačit vypěstovat 12, což je asi tak 1 řádek v malém záhonku - btw. nevidím důvod dávat rostliny od sebe 40 cm nebo dělat monokulturu, je to jen zbytečné plýtvání místem a půdou)
Zrovna jak květák, tak brambory se hodí prakticky na všechno: květáková polévka s bramborem, bramborová polévka se zeleninou, smažený květák s bramborem, mozeček s bramborem, hranolky bez květáku, bramboráky, bramborová kaše, syrové brambory, chlupaté knedlíky, halušky, bramborové knedlíky.. já teda vím o bramborách všechno
Ještě nebudu prohlašovat, že zahradničení je fakt docela "levná" záležitost, ale uvidíme za rok (doufám, že nepřijde nějak tuhá zima a že už nebudeme více spotřebovávat energii na jiné věci).
Pokud už v roce 2010 byla spotřeba průměrného Čecha 5.6 MWh ročně, tak v našem případě to je o 6-7 let později "jen" 3.47 MWh (ale taky žádná sláva, jsou myslím lidé, co zvládnou celý dům na 4 MWh, byť hlavní topný systém mají krbová kamna a akumulačky jsou jen bokovka).
(2.5 MWh je průměrná roční spotřeba jednoho bytu, kde jsou 2-3 osoby, ale nemají elektrický ohřev)
No jo, nás, Čechů, se to přeci "netýká".. to je problém těch Amíků. Jenže my (teď konkrétně mluvím o své osobě a mě blízkým) jsme se málem také stali těmi "Amíky".. zapomněli jsme (spíš odvrhli) na možnost vlastních potravin. A člověk snad pak i víc ty Američany chápe, a začne jim fandit, než aby na ně jako dřív měl jen kecy.. protože pak člověk čte v komentářích "viděli jste Evropu? Tam má snad zahrádku každý!"
Vidíte, vidíte.. a to prý jsme zaostalí Važme si toho.
Pokud se dá prezentovaným číslům věřit, očividně nezáleží na příjmu (byť většina lidí je ze střední vrstvy), vzdělání, či na tom, kde člověk bydlí (jestli opravdu pětina Prahy zahradničí, tak to je pro mne dost překvapující číslo). I v Bílém domě mají vlastní zahrádku
Stejně, teď o tom tak přemýšlím, kiwi je asi hrozně "odolné" (i to do -40). Protože šlo ven spolu s rakytníky, a přitom rakytníky o listy kvůli mrazu nepřišly vůbec (podobně jako stromové borůvky)!
Zatím, čemu se nejlépe daří ve skleníku (za měsíc to alespoň 10x zvětšilo objem, aneb přehled rekordmanů):
A na třetím místě (sice pomalý růst, ale bez příznaků nějakých problémů):
- citroník
- kávovník
- ovocná šalvěj (i když, možná by si zasloužila i druhé místo)
- majoránka vytrvalá
- oregáno
- martej
- kustovnice čínská
Narančilu zatím nově zařadím mezi problematické, protože shodila dva listy (ale nejspíš dělá další nové). Ostatní rostliny zatím zůstávají tam kde byly (tzn. podezřelé chování, např. argentinská máta má některé listy trochu divné) nebo mají jen takový nic moc růst.
Co zatím považuji za nepřítele č.1:
- čajovník (shazuje listy)
- šalvěj peruánská (svěsila listy)
- angínovník (lehnul)
- medvědí česnek (neustále schne, neroste)
- eukalyptus (uschl, má nový výhon)
- stévie (ale s velkým ALE, zatím se 2 staré výhony drží)
- houbové koření (lehá)
- velkoplodé kiwi (usychají listy, nevyráží nové výhony)
- moruše černá
- ibišek
- ginko biloba
- mirabelka (ta jediná zatím skoro žádný)
- zimolezy (měli jsme už první plod, ale za úspěch se to nedá považovat)
- kiwi (teď jim pro změnu zase vadí vedro)
(čekáte měsíc či dva, než se ukáže něco zeleného, jinak to vypadá jako mrtvola, zatímco vše ostatní už má listy všude).
Musím ale pochválit mátu jahodovou, která najednou zahájila docela čilý růst.
Možná je to náhoda (shoda jmen), ale i samotné jahody rostou prakticky bez toho, abyste si jich nějak všímali, a podle květů budou letost plodit hromadně, takže pro začátečníky jasná volba.
Stav na zahrádce:
Na jedné mandarince vyrazil boční výhon s jinými listy. Jak jsem se dočetl, je to nejspíš citronečník, na který se často roubuje, a vzhledem k tomu, že jeho plody se nedají moc jíst, půjde do pryč.
U některých rostlinek s drobnými květy by se možná mohli jako opylovači oplatnit i mravenci (alespoň teda strkají hlavu do každého květu Tymiánu a Lípie).
Zdá se, že rostlinám se v tom nízkém pyramidovém skleníku daří zatím nejlépe (možná tím, že je z cihel?). Totiž, Slunce tam sice také svítí od rána do někdy okolo 17:00 (v létě), ale i poledne se je trochu zastíněný, a večer už na něj Slunce nesvítí vůbec. Možná si to tam lépe drží vodu, nebo je to tím, že jde o plný polykarbonát (asi 4-6 mm, teď přesně nevím).
Třeba květák dělá listy o velikosti deštníku (asi je budu prodávat jako plácačky na karbonské vážky)
Proti předchozímu roku se nám podařilo už přivést i čočku do květu (vedle ní kvetou už brambory - venkovní teda zatím ne).
Ale i vše ostatní tam roste celkem dobře. Ta okurka ve skleníku, ačkoliv plodí (už jíme vlastní), tak roste velmi velmi pomalu (zřejmě kvůli vysokým teplotám), přitom mladší sazenice okurek v tom menším skleníku, ačkoliv jim je jen pár týdnů, jsou už stejně tak velké (a na pohled zdravější - nafotím příště).
I rostlinkám, které byly doposud v kelímku v polykarbonátovém pekle se po přesunu mezi beton začalo dařit (třeba meduňka vyrostla za poslední 3 dny mnohem víc, než před tím za měsíc a něco, a to už listy měla, jen stagnovala; rovněž majoránce se daří).
Papriky se zničeho nic probudily, a během týdne vyrostly asi na 3x takovou výšku a počet listů (ale ven je zatím dávat nechceme, když hlásí ještě někdy mrazy).
Proto asi budeme tento teplý skleník využívat na klíčení semen, a v momentě, kdy vyrostou, půjdou rostliny do toho menšího (alespoň bude mít trvalé a větší využití). Teprve později pak přijdou už jako větší ven na trvalé stanoviště.
Máme teď hodně listové zeleniny, takže bude dostatek kompostu na výrobu hlíny (na podzim zasypeme hnojem nejen záhon, ale přidáme i něco do kompostérů, ať mají nějaký základ, a kdo ví - možná přijdou i slepičince).
Zlikvidovali jsme jeden uschlý okrasný keř (sloužil necelých 5 let). Skončil na ohni jako hnojivo (z 2 metrového keře jsou 2 lopaty popela). Místo něj přijde líska. Vytvořil pro ní docela dost hezkou hlínu (nějaká lepší hnědozem, proti původnímu jílu nebe a dudy).
Už zase máme kozí mléko. Hurá. Budu moci začít opět jíst čokoládové lupínky A nepočítám samozřejmě kakao nebo maliny/jahody v mléce. Cena zůstala stejná jako vloni, tj. 15 Kč. Což vzhledem k tomu, že polotučné (!) mléko v našem supermarketu stojí už 14.9 Kč (jinde i 11 Kč), dává důvod ho už nechodit kupovat. Za tu cenu ho může dostávat i náš starý kocour (a bude pro něj nejspíš i zdravější). Schválně, kolik budu vážit na podzim (teď mám 65.5 kg i s téměř nulovým příjmem masa).
Vlastně, když vitamín D3 zvyšuje absorbci vápníku tělem, tak by mělo být pití mléka stejně otázkou jen jaro-podzim, kdy je člověk venku a svítí na něj slunce (pokud nechce polykat Déčko v tabletách).
Jenže, víte co, co my jíme za zeleninu (včetně listové) co se týče hnojení, to by celá hygienická správa v ČR spáchala sebevraždu, pak se by reinkarnovala a pak znovu spáchala sebevraždu, kdyby to viděla
Jak už jsem napsal. Kdyby všechno to, čím nás straší, byla pravda, muselo by dávno lidstvo už vyhynout, aneb (sta)tisíce let prověřený způsob je najednou děsně nebezpečný:
Vím, týká se to i mé "víry" ve škodlivost masa a mléka. Jenže tady fakt může být rozdíl mezi tím, co dělali naši předci (jedna vlastní kráva či koza, přírodní maso, často natrávené vlastními enzymy - vs. - pasterizované mléko od tisíců krav smíchaných v jedné krabici a "uměle" odchované a poražené maso).
Jen bokem: zkusili jsme udělat test - dali jsme polotučné mléko kravské z obchodu, a plnotučné kozí mléko přímo po podojení, oboje zředěné vodou, kočkám: ani jedna kočka (či kocour) nechtěla pít to mléko z obchodu, zatímco po tom kozím se mohly uchlemtat.
Jelikož my s kočkami sdílíme prakticky všechno (nejspíš i parazity), možná bych měl dát na radu koček než reklamním letákům
U aku vyžínače mi odchází baterie (dá se nabít, ale prostě nevydrží utáhnout provoz - resp. běží klidně 5 minut v kuse v garáži, ale jak s tím vyjdu ven, 10 vteřin a konec, ale takhle to můžete dělat klidně půl hodiny a pořád naskočí).
Baterie je 18V, a stojí asi tolik, co celý nový stroj. Napadla mne ale jiná věc. Je to DC motor, takže by se měla dát použít prakticky jakákoliv DC baterie (možná jen poteče o něco vyšší proud - pokud se nebude točit - ale spíš to bude mít jen menší výkon a tedy i proud, protože odpor motoru zůstane stejný - je to lepší než do něj pustit 24V; nejde ale tak o motor samotný jako spíš o dráty uvnitř sekačky, a dneska se šetří pomalu na všem; drátky k nabíječce aby jeden hledal lupou). Třeba taková autobaterie má jen 12V, ale menší odpor než NiCd, takže na ní nejspíš ani nedojde k poklesu napětí, jako u těchto menších baterie (klidně z 18V na 13V při provozu).
Třeba taková 12V 10Ah baterie stojí 780 Kč (asi o 400 Kč méně než 18V originál s 1300 mAh! To už za 860 Kč pořídíte i 14Ah gelovku). Pravda, je těžší než ta malá, ale zae má jen 4.5 kg, takže jako takový menší batůžek na záda naprosto v pohodě (nebo na kolečkách s delším kabelem, např. pár metrů). A u autobaterií, které se prakticky neustále nabíjejí a vybíjejí je i známo, že vydrží někdy až 8 let! Někdy je třeba jen okecat elektroniku sekačky, ale ty nejlevnější nemají příslušný kolík někdy ani zapojený. Za 1100 Kč seženete 20 Ah, a ta váží 6 kg ( http://www.rehabilitace.info/zdravi-deti/kolik-kilo-nosi-zvazili-jsme-skolni-tasky-zakum-1-stupne/ ). Ale máte 2x tak delší dobu provozu. 1.3 Ah dává většinou tak 20 minut, takže tady by bylo reálných možná až několik hodin. Případně lze použít nějakou starší z auta, co se chystáte vyhodit.. (pokud jí nepoužíváte ještě na fotovoltaiku po zbytek její životnosti)
DC baterií můžete PRÝ (nezkoušel jsem, a ani mě to zatím nějak zvlášť nezajímá, jestli to je nebo není blbost, i jakožto rádoby elektrikáře ) pohánět i (určité?) 230V AC motory, takže by nic nebránilo třeba vzít klasickou elektrickou sekačku v hodnotě 1200 Kč, naložit na ní za 1000 kč autobaterii, a jedete. Problém bude v tom, že tam bude asi propad výkonu při zátěži (a taky bych se bál těch proudů - možná zbytečně). Každopádně, pokud by se jednalo o 500W motor, za cca. 800-1000 Kč se dá 500-600W měnič pořídit (rovněž jsem nezkoušel, jak bude fungovat pokud se motor někde trochu zasekne; 1000W měnič za 1900 Kč; celkem tedy 3200-4100 Kč včetně sekačky).
Aku sekačka z obchodu se dá pořídit už za 3000 Kč + cena baterie (která stojí 4600 Kč), ovšem na 4Ah to prý udělá 500m2 (pochybuji ale, že např. v mokré trávě). Z vlastní zkušenosti vím, že posekat cca. 500m2 pozemek je s 1000W 230V sekačkou (pokud máte všude stromky) práce tak na 2-4 hodiny podle mokrosti trávy, počasí (vedro) a zda vám někdo tahá kabel či ne Taková 20 Ah baterie z auta je schopná 1000W dodávat asi tak 1/4 hodiny (max) (za stejnou cenu, těch 1100 Kč, pořídíte ale i 60Ah, což už je přes hodinu práce, ale bude také o dost těžší - špatný nápad i jako batoh, pokud teda nejste rambo a tlačit přes sebou až 20 kg pytel cementu, no nevim nevim). Bude možná těžší, ale cenově mnohem výhodnější (a může mít i delší životnost).
A nebo na to jít úplně od lesa, nejen Češi jsou kutilové: https://www.youtube.com/watch?v=ZkKu5VmuvBA Btw, robotické sekačky do 20 tisíc mají většinou motor jen 100W (tak nějak čekám, až budou mít GPS modul, schopnost zvládnout na 1 nabití alespoň 250m s překážkami, a stát do 5 tisíc, pak budou zajímavé). Ale aby to nesekalo pak tahle https://www.youtube.com/watch?v=nDjn6LocK00
Včera jsem to doma vyzkoušel. 18V aku vyžínač jede z 12V autobaterie naprosto stejně dobře jako se svou vlastní, nyní již prakticky nepoužitelnou baterií. Takže půjdu místo originál koupit levnější a trvalejší vedle do autoservisu (a vznikne něco na způsob pušky krotitelů duchů ). Pro vyšší bezpečnost (baterie) by bylo vhodné doplnit ukazatel stavu nabití (jednoduchá stavebnice) nebo přímo odpojovač při podpětí. http://www.s-hobby.cz/elektronika/_3199-stavebnice-indikator-napeti--autobaterie--j75.htm
Ergo je toto vhodné i případně pro akunářadí (šroubovák), které často jede na 13V a něco, a odešla vám originál baterie (a nová je neskutečně drahá - někdy pořídíte novou sadu nástroje se 2 bateriemi levněji než 1 náhradní).
Tak musím říci, že po včerejšku jsem celkem spokojený
Jak Google, tak Windy se trefily skoro na hodinu přesně. Co ale totálně neodhaly, bylo množství srážek. Windy hádalo 1-2 mm (má tam víc předpovědí, ta druhá dokonce myslím i 5 mm).
No, asi takhle: I kdyby to první bylo v cm, tak by to i tak bylo ještě trochu mimo mísu
Bylo to tak na 30 minut celkem, ale když sečtu okapy, a to, co jsme čerpadlem vysáli z prolákliny vedle domu, abychom se neutopili (protože se ucpal okap, ale to jsem naštěstí rychle vyčistil - jen pláštěnka mi byla houby platná - nevím, co to bylo, ale byl toho kbelík, a myslím, že z toho bude pěkné hnojivo), tak jsme získali:
- 1500 litrů do jezírka
- 450 litrů na splachování (zbytek šel do přepadu)
- téměř plné všechny sudy (původně 50l celkem, teď asi 900l).
- malý skleník (7m2 plochy) si nalapal asi tak 60-80l (spíš myslím, že to ten originální tenký okápek nestíhal brát, protože zahradní domeček zvládl s plochou 4m2 asi 100 litrů)
Ale alespoň teď nebudu muset snad pár dnů zalévat, takže doplníme vodu z ČOV.
Na dnešní 12.hodinu předpovídá ještě 0.6, resp. 0.2 mm. Tak jsem zvědavý, zda něco přijde a kolik toho bude
Poučení: pokud bude počasí do budoucna spíš takto přívalové, bude nutné mít hodně nádrží (nebo jednu obří, řádově v kubících), aby se to dalo vše podchytit a netrpět po zbytek období suchem.
Škoda zatím té jedné 1000l nádrže, která není připojená k okapu. Mohlo to být dalších 100-200 litrů určitě.
- začali jsme už sušit sklizené bylinky (hlavně jde o máty)
- konečně máme první červené jahody
- dorazily náhradní rostliny za ty zničené
- brzy budeme mít vlastní brokolici (raději bych květáky nebo kedlubny ale to ještě chvíli potrvá)
- ta bakule salátu, to je ten "hrdina", co se urodil minulý rok a přežil v mrazech (necháme ho vykvést, k jídlu si myslím že už nebude)
- dorazila krycí plachta na skleník (snad bude mít efekt, měla by blokovat 40% světla)
Zkusím, co jsem si přečetl, zalévat větší množství vody, ale v delších intervalech (např. u některých rostlin se prý v horku doporučuje třeba i 22l/m2, ale jen 1x za týden či 14 dnů):
Protože něco asi možná dělám špatně (některým rostlinám to nevadí, ale asi bych si měl vzít příklad z venkovních jahod - ty se nezalévají skoro vůbec a v pohodě).
Takto vypadá naše současná snaha (lépe to zatím nazvat nejde)
- rozhodil jsem po půdě kůru, ale asi koupím ještě nějakou (prý mírně okyseluje, takže se bude hodit ke kiwi a borůvkám).
- na zahrádce nám zatím roste nejvíc brokolice. Kvůli pozdní výsadbě ale už některá začíná kvést. To nicméně nevadí: sklidí se a skončí v polévce i tak.
- rozšiřuji zem okolo borůvek, aby měly více prostoru (místo jílu rašelina)
Teď se nám tu přehnala bouřka s lijákem a kroupami. Trvalo to asi půl dne. Resp. nevím, zda kroupy byly zrovna u nás (zažil jsem je v práci). Ale nezaznamenal jsem jedinou škodu na sklenících nebo rostlinách.
Zato jsem objevil pár slabin v současném systému okapů a sklonu terénu, takže jakmile jsem zase spustil čerpadlo, už jsem měl v plánu několik vylepšení. Část jsem udělal operativně hned, část je na delší období (vyžaduje to něco přistavět, ale zase tím získám další plochu na chytání vody). Hlavně si budu muset dávat bacha na čistotu okapu (nestačí ho vyčistit jen nahoře, ale je nutné si ověřit, zda není ucpaný i dole ).
Alespoň máme zase doplněný stav vody, tentokrát na 120% a min. tak týden nebudeme muset zalévat.
Btw. zatím od od nevím kdy (podzim?) jedeme u WC jen na dešťovou vodu (a přitom je to jen jedna blbá 1000l nádrž). Jelikož je zase už plná, tak hádám, že tak další 2 měsíce zase vydrží.
Konečně snad budu vědět (díky pořadu Receptář), jak zalévat kiwi. Prý, pokud listy usychají směrem od okrajů, je rostlina přemokřená (což vadí kořenům). Nebo jde o houbovou chorobu. Pokud jsou suché celé, jde o málo vody nebo poškození mrazem. Snad nám to pomůže.
Nedaří se nám nějak mrkev, petržel a fazole. Totiž, všechno jsme seli již třikrát, a vždy vylezlo jen pár kusů. Svedli bychom to na hlínu (v ní třeba fazole vyrostly 4, ale 3 něco zahubilo), jenže fazole nám nevyrostly ani v lepší hlíně ve sadbovači (možná byly namočené moc dlouho, teď zkoušíme bez namočení). Nakonec jsme fazole zaseli koupené z obchodu určené k jídlu (jsou cenově úplně někde jinde). A zdá se, že rostou. Když jsme mezi mrkev píchli novou kedlubnu (málo místo), začala najednou růst. No, budou se muset domluvit.
Co se týče čajů, tak máme asi do konce života vystaráno. Máty jsou prakticky plevel, šíří se jako choroba. Nestačíme sklízet (jednou za týden až dva plné dva pekáče). Přitom to nedá ani vůbec žádnou práci.
Dost nám rostou jahody, denně jíme hrášek, a povedlo se nám u čočky dovést rostliny do fáze lusků. Člověk by prý měl sníst asi 30-75 g luštěnin (čili i hrášek, který jíme). Jeden lusk má údajně cca. 5 g, takže by mohlo stačit denně sníst 10 až 15 lusků. Jo, těch 10 a něco teď dáme, ale to nebude celý rok. Náš lusk po vyloupání váží teda jen 1-2 gramy. Možná bychom se je mohli naučit jíst celé (vařené není problém).
Mochyně a Vitánie dělají "lampiónky", jedna mandarinka má plod, a brzy budeme mít borůvky a maliny (plody zimolezu jsme zatím měli slovy "tři"). Pozor, plody Mochyně PERUÁNSKÉ jsou jedlé až zralé (uschnou, oranžový plod). Všechny ostatní druhy nebo nezralé plody jsou jedovaté. Plody z Vitánie jsou mimochodem vhodné jako siřidlo pro výrobu sýrů nebo jako náhrada mýdla (obsahují saponiny). Podle některých zdrojů způsobují plody hemolýzu, podle jiných jsou výborný antioxidant a jíst se dají (obsahují Cystein). Jinak se z Vitánie jí (resp. pijí) listy a kořen.
Nějakým způsobem jsme buď omylem vytrousili semena, a nebo jde o pozůstatky zkompostovaných plodů, ale rajčata nám rostou skoro všude. Dokonce si jedno našlo životní prostor i ve skleníku u tymiánu. Ale což, necháme životu volný průběh (většinou, když si něco samo vybere místo, tak tam také vydrží).
Lípie bude asi velmi nenáročná, děsně se šíří, a neustále kvete (listy jsou skutečně sladké, ale jinak než cukr). Kvete už i kustovnice a šalvěj na trávení. Brahmi koření výborně roste i v totálním stínu. Batát se nějak rychle začal šířit (dělá hromadu výhonů a listů), zřejmě ho "vyhnal" Jakon těmi svými obřími listy.
Na zahradě nám vyrostl pravý heřmánek, tak děláme čaje (je to hnus! ).
Ve skleníku se množí rovněž oregáno (zlaté i normální), takže sušíme (do polévek). Gotu kola se za chvíli bude muset kosit srpem.
Bylinkám se doma daří na východním okně bezvadně. Rozhodně lépe než v našem skleníku, ale třeba, kdybych jim dal stejný pitný režim (teď je zálévám tak 1x, max. 2 týdně, ale pořádně - většinou si vodu nasají do sucha z misky už během 24 hodin), třeba by se jim také venku líbilo (třeba kávovník už nemá zaschlé konečky listů a roste přitom ve skleníku, a prý, že se nemá letnit).
Na fotkách je vidět i ten loňský zmrzlý salát. Staví babylonskou věž. A ne jednu. Brzy pokvete. Teda jako, neznalost je děsná. Takto jsem si salát ani nepředstavoval.
Zvěřina
Tak jsme se posunuli mezi "aristokracii" Mimochodem, za 60 Kč zvěřiny se dá připravit asi 5 porcí. I tak to nebudeme mít na talíři denně, chuťově to je tak trochu jiné maso (B12 z bakterií v tabletě je levnější, mimo to zatím nepozoruji žádnou změnu při jejich užívání, ale u B12 je to vždy dlouhodobější díky rezervám v těle; a třeba lusky hrachu "žereme" hned na záhoně, takže z toho taky něco málo B12 kápne - popravdě, začínáme si čím dál tím víc dovolovat a uvolňovat hygienické návyky, které zhodnocujeme jako přehnané - cílem je žít tak, jak na to naše tělo bylo evolucí připraveno).
Víte, když dostanu na výběr mezi bílou a černou, většinou si vezmu to nejlepší z obou a skončím u šedé Nejsem povinen zaujmout něčí postoj na 100%.
Ještě mi teda není moc jasné, proč bažant jako takový stojí několikrát méně, než součet jeho částí prodávaných samostatně.
A jedna zajímavost: ve 100g masa je cca. 5-6 ug B12. Podle některých zdrojů je DDD 4.5 ug. To by znamenalo sníst ročně necelých 40 kg masa na osobu. A průměr EU je kde? Opět, kdybychom jedli racionálně, nepředstavovalo by zrušení nekvalitních velkochovů žádný zásadní problém co se týče zabezpečení výživy obvyvatelstva. Jen by si pár podnikatelů podalo stížnost, že jim stát brání pokračovat v rodinné tradici.. Ale to je samé KDYBY. Protože kdyby jedli všichni maso jako my, dost možná by tu ani nebyl moc prostor pro vznik veganství, protože by nejspíš velkochovy vůbec neexistovaly..
...
A pokud jde o to "sám nic člověk nesvede", tak ono úplně stačí, když "škodíte" jednotlivě. Maminka úspěšně nahlodala lidi v práci (firma ESAB, což není zrovna malý podnik, a i tam se všechno rozkecá), kde např. nevěděli, jak snadno a levně se dá zvěřina v naší oblasti pořídit. Přitom stačilo jen říct "jíme zvěřinu". Jako kdyby snad najednou spousta lidí nesnesla, že oni ne Mě stačil jeden trochu rozvláčnější rozhovor s kamarádem-příbuzným tzv. o totálních kokodáktinách k tomu, aby získal jisté pochybnosti o celém tom chování (maso vs. MASO, peníze, plýtvání), a ani ho nemusím přesvědčovat o tom, aby se stal veganem nebo mu vyčítat, že štěstí hledá v pěnezích (taky proč). Je pravda, že jeden člověk třeba nedokáže sám zrušit velkochovy stejně jako nedokáže zrušit tabákový průmysl (kam bychom pak přišli, kdyby jeden blázen zničil průmyslový segment). Jenže kde je jeden, mohou být zítra už dva, pozítří tři nebo čtyři To ostatně platí prakticky o všeho, co se "šíří jako choroba" (zvlášť, když to má smysl a přínos, ostatně nemusíme chodit daleko, že broníci?).
Čistě hypoteticky (!), pokud by 1 člověk přesvědčil 1 dalšího člověka každý měsíc, a ten přesdvěčený by se choval stejně, je po roce z jednoho "odpadlíka" už 78 nových "věřících" (zase, lepší úrok než v bance ).
Podobně funguje množení myší Je to jednoduchý součet řady, protože na začátku máme 1 člověka. Ten pak přidá 1 dalšího. Další měsíc přidá opět 1 dalšího, ale ten 1 nový předchozí také přidá jednoho dalšího, atd.
1
1 1
1 2 1
1 3 2 1
1 4 3 2 1
...
nebo-li součty jsou 1, 2, 3, 6, 10, 15, 21, 28.. lépe řečeno (první+poslední)*(počet/2), což v našem případě stačí zjednodušit na (1+měsíc)*(měsíc/2).
Pokud dosadíte měsíc = 12, vyjde 78. Když budeme chtít znát po 2 letech, dosadíme 24, a výsledek bude 300. Po třech letech 666 (jak symbolické). Za 10 let mohou takovíto "nic neznamenající lidičkové" zkonvertovat 720.600 lidí (pokud by se "oběti" nepřekrývaly). Což ostatně vidíme třeba na bronies komunitě. A ve státě, kde k volbám přijde s bídou polovina voličů, by byla, pokud by se tato banda zvedla a šla cíleně volit, prakticky hybnou silou.
Nebo stejný výsledek pro 10 startovních tvorečků a dobu sledování 1 roku. Při tempu 1 "chycený" za 1 den stačí příslušně upravit vzorec (měsíc*30). V takovém případě by ovšem po roce "práce" už dávno nestačil počet obyvatel ČR.
Jó, matematika je krásná věc
Rychlost změny je většinou nepřímo úměrná jejímu významu (řekněme třeba, že přesvědčit muslima k toleranci křesťanství je mnohem úspěšnější a méně časově náročné, než se ho snažit přinutit, aby konvertoval na křesťanství I některé argumenty jsou trvalejší než jiné).
Ostatně, pokud mohu sám sebe vzít jako vzorek, někdy není ani žádné přesvědčování potřeba. Stačí, aby si dotyčný něco někde přečetl nebo něco u někoho viděl, a třeba o tom i zpočátku prohlásil, že to je blbost, ale časem to začne hlodat do tak velké míry, aby o tom přemýšlel Jen prostě pisatel nemá zpětnou vazbu, což by ho ale nemělo odradit od psaní. Lid je líný, a když už náhodou čte, nemůžete po něm chtít, aby ještě odepisoval.
Ono ti, kteří čekají, že jedinou hybnou silou jsou davy lidí, jaksi zapomínají na to, že ve většině případů jediný důvod toho, proč lidé něco dělají hned společně, je nějaké nařízení seshora. Příkladem budiž poslední nekuřácký zákon. A jak je vidět, spousta lidí proti tomu kafrá a nebo už hledá způsoby, jak ho obejít. Naproti tomu, když se pro něco rozhodne sám jednotlivec, je rozhodnutí trvalejší. Tzv. to přišlo odspodu. Alespoň osobně nevím o moc veganech, kteří neustále hledají důvod, proč začít jíst maso, nebo bronících, kteří se snaží skoncovat se sledováním seriálu MLP a totálně se odpoutat od komunity (byť pár případů je). Teď si ale představte, jak by to dopadlo, kdyby vláda povinně nařídila sledovat FIM. Bez předchozího přirozeného vývoje. Ani to, že něco nemá efekt hned nebo ve velké míře, není moc dobrý argument. Alespoň si myslím, že většina bronies nepřestala seriál sledovat, ani když zjistila, že růžoví poníci nezabránili válkám ve světě nebo násilí.. Ani argument, že pokud se něco dotkne jen malého počtu lidí, jí činí "na nic", je asi tak dobrý, jako že když nemůžete spastit celé lidstvo, nemá cenu pomáhat ani jednotlivci
OT: Argumentace v diskuzích
Teď vážně.. lidi (vegani i ti ostatní), nepoužívejte v diskuzích argumenty, po jejichž uvedení vypadáte jako trubci např. na obranu před jezením krav nasadíte, jestli vegani při cestě do práce náhodou nezašlápli broučka nebo zda zabijí komára, který jim saje krev
Řekněme, že poprvé to je vtipné, ale číst neustále "žerte trávu" je už unavující, a nic nového se z toho nedozvím. Já rád čtu diskuze, ať už jde o náboženství, vědu, poníci vs. normální lidi, bronies vs. starší generace, vegani vs. masožravci (spíš všežravci), protože tam se často dozvídám spoustu nových věcí, a hlavně se dá studovat chování lidí.
Ať má ta diskuze taky trochu úroveň (komár vs. pes vs. kráva jakožto "zvíře k jídlu"; rozlišujete mezi zmlácením někoho, kdo vás napadl, a mezi nevinným chodcem a mezi černochem? Toho posledního uvádím jakožto příklad "člověk určený k otrocké práci" aneb "je to přirozené, dělalo se to tak i v minulosti").
Já sice taky dost často vypouštím do světa nechtěně haluz, ale pak když člověk (nebo ufon) čte některé "argumenty" v diskuzi, tak mu ty téměř až výbuchy smíchu zatemňují mysl a má problém pak brát všechny stejně vážně..
Pak bychom se dostali k alespoň trochu rozumně vedené debatě A že zrovna na iDnes, to teda čumím.
Celkem rozumná obhajoba veganů, která jde ovšem i na ruku jedlíkům masa. Problém zde jsou hlavně nekvalitní velkochovy na straně jedné (a tím nemyslím hygienické podmínky), a neekologický přístup na straně druhé
Myslím jinak, že jsem už dost daleko, abych nestranil jen jedné straně, zvlášť, pokud se v diskuzích chovají skoro všichni jako hovada viz. http://posilka.cz/nebezpeci-veganske-stravy
Prostě, člověk, co jí maso svátečně, a z kvalitních zdrojů, kde je minimalizováno utrpení a stres, může být co se týče ekologie lepší než neinformovaný vegan, co si nechává své jídlo vozit přes půlku planety.
Je třeba řešit věci komplexně a ne si říct: "zachráním planetu, budu jíst místo masa avokádo, co se vozí z druhé půlky planety". Ale budu u toho jezdit trabantem.
btw, tento fakt je již delší dobu na světě, ale mám pocit, že spousta lidí (Martin Rota by asi "zajásal") nepochopila dané studie, a berou si to jako argument do nějaké "bitvy":
Nechci se pouštět do diskuzí "zvíře je víc než rostlina", protože o tom stále nemám potřebné informace, ale položil bych si otázku: cítí auto, které vystřelí airbag jako reakci na podnět z vnějšího prostředí, bolest (náraz), a mělo by s ním tedy být zacházeno jako s člověkem?
Tady je totiž problém, že je nejasná hranice mezi tím, co je živé a co už není. Každý živý tvor se skládá z buněk, ty z DNA a dalších drobností, a ty z molekul a atomů. O atomu asi nikdo neřekne, že je živý. No jo, ale kolik atomů a jak uspořádaných je už život? Je DNA živé? Buňka třeba živá je. Ale může buňka cítit bolest jako takovou? Ani spoustě virů se nelíbí, když je bílá krvinka začne "požírat". A musí být život složený jen z organické hmoty? Takže tedy Naniti a AI není život? Může existovat inteligence bez života? Přitom spousta dnešních aut je již citlivější, vnímavější a inteligentnější než většina rostlin (jen u rostlin netočí volantem člověk, ale Slunce).
"Bolí to, když tě zasáhnou?" ptá se John Connor Terminátora. "Cítím zranění, data se mohou nazvat bolest". "Vždyť láska je lidský cit." "Láska je jen slovo, stejně jako karma. Záleží na tom, co vyjadřuje".
A nebo jinak, bude tedy OK jíst (zabíjet/týrat) lidi s HSAN poruchou? (neschopnost cítit bolest) To by se ale dalo obrátit: protože tato nemoc je defakto genetického rázu, dá se opravedlnit zabíjení zvířat, u kterých se HSAN způsobí uměle? (pokud vyloučíme stres)
Toto by se mělo v diskuzích řešit a ne plýtvat časem na bláboly typu "žerte kameny" nebo "dostaneš z toho masa rakovinu" (protože to první je blbost, a to druhé je věc čistě daného člověka, dokud se to nedotýká jiných, ať už zvířat nebo odčerpáváním prostředků ze zdravotnictví: pokud se někdo nechá zavřít do komory a tam bude kouřit 100 cigaret denně, tak když pomineme plýtvání zdroji, je jeho svaté právo si takto zničit zdraví, pokud se mu náhodou povede).
A nepoužívejte prosím přirozenost u věcí, které už dávno přirozené nejsou To bychom mohli třeba po lidech chtít, aby káleli na veřejnosti.. Celá naše kultura a civilizace už dávno není přirozená. Dneska se pomalu už nedá ani přirozeně narodit nebo umřít, natož žít.
Další argumenty vycházejí z pozice silného (my jsme na vrcholu, máme na to právo, my jsme je určili k jídlu, atd.). Ty nutně musí používat dvojjakost. U jedné skupiny tvorů je něco nepřípustné, zatímco vůči jiným je to již OK. Pokud bude existovat hranice, vždy se najde někdo, kdo jí překročí i v té druhé skupině. Další argumenty používají jako příklad sama zvířata. Ovšem, vzájemně si protiřečí: my jsme lepší než zvířata/chováte se jako zvířata vs. zvířata to tak dělají, takže je to normální i pro nás. Zkrátka, my jsme ti NEJ, protože máme mozek, civilizaci a bůh ví co všechno, ale když potřebujeme něco obhájit, najednou je nám dobrý kdejaký blbý lev, protože ten přeci taky vraždí. Ale už málokdo si chce od lva vzít jako typickou vlastnost povalečství, polygamii nebo zabíjení dětí. Netvrdím, že je špatné si vybírat, co se mi líbí, ale je divné dávat do jedné věty naši inteligenci a obhajobu nízkými pudy..
60 galonů na vypěstování libry brambor? Resp. 228 litrů vody na necelý 0.5 kg brambor? Jako nevím, na které planetě to pěstují, ale brambor, byť také rád vodu, je prakticky plevel, který zasadíte, a pokud nezmrzne, nestaráte se o něj. Občas na něj naprší, a tím to končí. Neumím si představit, že bych čistě jen pro brambory měl vylít do toho našeho skleníku 1 celou IBC nádrž vody, abych dostal ty své 2 kg. Stejně tak kukuřice. Alespoň jsem si nevšiml, že by na pole, kde je zasazená, jezdil někdo se zalévacím strojem (alespoň tedy tam, kde bydlím).
Naše prozatimní roční spotřeba vody je krásně kulaté číslo: NULA
Protože, co nenapršelo do sudů, to se bere z ČOV jako odpad. A když potřebujeme "čistou" vodu, zachytíme tu ze sprchování ještě před ČOV (např. pro zeleninu nad zemí, jako jsou třeba ředkvičky, i když občas tam taky plácneme co je po ruce). Teď po úpravě režimu zalévání (1x týdně, ale pořádně; výjimka je záhon - denně) voda najednou stačí (stále máme zatím plné zásobníky).
Teď je volná garáž (auto venku), takže tam skladujeme asi 220 litrů odstáté šedé vody v kbelících (máme to totiž při cestě - na rozdíl od spusty místních novostaveb jsem si totiž garáž propojil s domem a tak "nemusím" stát v zimě na ulici a škrabat okna, protože se mi nechce otevírat a zavírat bránu a nebo chodit z garáže venkem ).
Jinak jsme ale asi spotřebovali asi tak 3000 litrů vody (což na pozemku 900m2, kde je asi 200 rostlin - záhon nepočítaje - není až tak hrozné; za 3 měsíce to znamená průměrně 160ml na rostlinu a den; pro srovnání: 2 lidi za tu dobu jen vypili asi tak 360 litrů). Z toho asi 2000 je voda z ČOV. Nepočítám to, co napršelo na rostliny přímo.
Nejspíš je asi brzy hodnotit změnu životního stylu, ale zatím na sobě nepociťuji žádné změny, ať už psychické nebo zdravotní. Možná je to také tím, že jsme vlastně ani moc velkou změnu v jídelníčku neudělali (ani před tím jsem na sobě nepozoroval nějaké zhoubné jevy, pokud počítám posledních pár let). Platí i to o změně k horšímu. I přes prakticky porušení všech moderních hygienických návyků se neprojevují žádné nemoce, nevolnosti, zažívací potíže a s tím spojené věci (stručně, ani jsme se z toho zatím nepo...li). Takže, nečekejte od toho nějaké zázraky..[/b][/b]
Takže, pokud se hodláte pustit do citrusů, zkuste spíš využívat anglické weby (alespoň v ČR jsem o tom moc informací takto podrobna nenašel).
A se zbytkem se není zatím čím chlubit: rajčata, to už jsem fotil loni, a zbytek ještě řádně nevyrostl, takže (když bůh dá), dám chvíli teď pokoj
Zbytek bude spíš takové lehké čtení.. v rámci možností alespoň ohledně zdravé výživy. To, co bude následovat, je ale spíš takový souhrn "bokovek", co jsem si zapisoval při průzkumu netu (jmenovitě diskuzních fór) a nashromáždil se mi za poslední měsíc:
Když jsem totiž procházel fóra, kde se diskuzuje o věcech, které mne zrovna zajímají, všiml jsem si jedné vadě na kráse (jako vždy, z mého pohledu). Resp. ne že bych to nečekal, ale přeci jen: úroveň diskuze se často stáčí jen k nadávkám druhé straně.
Abychom si rozuměli, já nemám nic proti hádkám na internetu (já třeba vítám, když se "perou" fanoušci FIM a G3 a útočí na argumenty jinými argumenty - je totiž rozdíl napadat argument a argumentujícího). Když by spolu všichni jen souhlasili, vypadala by diskuze asi takto: Ve dne je tma. Ano. Souhlasím. Máš pravdu. Taky si to myslím.
Tleskám... jako upřímně, za prvé je to nuda, za druhé se nic nového nedozvím, a za třetí to pak někdy vypadá, jako když ti další ani nemají svou hlavu. Pravda, diskuze nejsou vždy zdrovna ideálním zdrojem vědomostí, ale kolikrát se zde nadhodí nějaký zajímavý problém nebo odkáže na něco, co jsem ještě nevěděl či neřešil.
Ale co nového má člověk najít v diskuzi, kde se řekne pár zajímavých faktů, a pak se spustí lavina vulgarit? Čistě z mého sobeckého hlediska by si diskutující mohli dát alespoň trochu víc času, a nabít svůj kanón nečím podrobnějším, než neustále omílanými hláškami (kořenožrouti chcípnete hlady nebo kill it fire u G3). Paradoxně, jedlíci masa používávají většinou odkazy na staré studie či už zastaralé vědecké názory, ale jsou to většinou právě vegani, kteří začnou vulgární debatu.
Kdybych našel nějaké argumentační klamy v diskuzích o zahradničení, asi bych byl více OnTopic, ale z nějakého důvodu lidé v těchto vláknech nemají potřebu ostatní urážet. Občas se tam najdou tací, kteří v tom nevidí smysl, ale vše v rámci slušnosti (a některé historky jsou opravdu úsměvné, což se někdy po těžkém dni hodí).
Může to být tím, že to přeci jen není až tak kontroverzní téma. Vegani se také "rádi" rozohní na stránkách, které jim nejsou přímo určené. Dá se to chápat: přeci jen, poplácávat si po rameni na veganských stránkách jaksi neposkytuje žádný vývoj, o který jim jaksi jde. A pokud chcete někoho přesvědčit o svém názoru, většinou prostě musíte jít do cizích vod.
Ostatně, i spousta diskuzí pod obrázky poníků G3 začíná "Kill it with fire" Každopádně by ale měli mít na mysli, že jsou v daném místě vlastně hosti, a podle toho se chovat. Spoustu lidí odradíte už daným tématem nebo způsobem proslovu, nemusíte si "pomáhat" ještě urážkami.
V tomto ohledu mi docela vyhovuje bronies.cz, protože tady se dá pohádat prakticky o všem, s dobrou zpětnou vazbou a přítelskou atmosférou (ať si říká kdo chce, co chce). Protistrana by si také měla uvědomit, že důvod, proč vegan nechce ustoupit, není ani tak v tom, že to je nějaký typický rys těchto lidí ("zabednění tvrdohlavci omílající pořád to stejné"), ale prostě v tom, že když chcete někomu něco říct a případně změnit jeho názor, musíte si prostě stát za svým. Nemůžete přijmout hned první či druhý argument druhé strany jako definitivní.
A vůbec, když si jako protistrana zajistíte hromadu argumentů, nemusíte pak házet nadávky, ale být naopak naprosto v klidu, když budete vědět, že máte pravdu? To říkám, protože tak v polovině případů skutečně jedlíci masa mají tzv. recht. Alespoň svým způsobem.
Vylezlo mi několik témat, u kterých si myslím, že by diskuze mohla být zajímavější.
Posměšné argumenty
Je fajn jim naslouchat, někdy mohou mít co říct, jindy jsou fakt jen pro pobavení (a smích je důležitý). Asi takto: pokud někdo přijde k člověku, co si lepí peří na prkna, a chystá se právě skočit z útesu s tím, že poletí jako pták, a dotyčný mu řekne, že je debil, když se pokouší o létání, že to je nesmysl, možná by si to fakt měl ještě promyslet (ne se vzdát snu o létání, ale něco si o tom nastudovat). Pokud ale totéž řeknete pilotovi, co se právě vrátil z letu a stojí vedle letadla, tak ...
Neříkám, že se máme začíst válet ve vlastních výkalech ( https://www.vegetarian.cz/ostatni/pruvodce%20kniha%20ukB12.html ), ale všeho moc škodí. A nezávadností se zaklínají hlavně velkovýrobci, aneb "pár příkladů z poslední doby nám ukazuje, že přírodní neupravené produkty jsou škodlivé". A "pár mrtvých z poslední doby na silnicích nám asi také ukazuje, že bychom měli zrušit auta, a navíc smrdí" Je to sice OT, ale argumentační styl je stejný, zvlášť, pokud ho používá prodejce elektřiny nebo přímo elektromobilů: https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/5144.html (jsem zástance elektrických aut, ale dle mne vede cesta hlavně přes vodík a ne klasické baterie).
Hlavně, ono známé pořekadlo "pokud to nepoužíváte, přijdete o to" neplatí jen pro svaly a mozek, ale třeba i pro imunitní systém. Ne, nebrojím proti čistícím prostředkům (WC taky občas potřebujeme pořádně umýt), ale neexistuje nic jako lidem 100% neškodný antibakteriální prostředek, podobně jako neexistuje žádný složitým rostlinám neškodný totální herbicid
Zase je největší nebezpečí ne v samotném použití prostředků, ale v tom, že spousta lidí na to prostě "kašle", nechá si to naservírovat od společnosti a nic o tom neví (pro použití Sava nemusí být člověk studovaný chemik, ale měl by alespoň vědět, jak funguje, jak může reagovat s ostatními chemikáliemi včetně vody, a jak působí na živé organismy). Pak jsou v diskuzích vidět věštinou jen dva póly: papouškování oficiálního názoru a pak něco, co musí být totálně opačné (černá a bílá, Rusko a Amerika, muslimové a křesťani, bronies a normální lidi), jako kdyby mezi tím bylo prázdno.
Osobně bych měl alespoň nedůvěru (ne nutně odpor) ke všemu, na čem se píše "držte mimo dosah dětí" (protože kdyby bylo v přírodě přirozeně jedovaté něco, co všechna mláďata na světě ocucávají ústy, už by složitý život na světě dávno vyhynul - ano, jsou jedovaté bobule a hadi, ale ne hrací kostky, podlaha, jídelní stůl a hračky, tedy do doby, než jsou důkladně očištěny). Přitom příroda prakticky vynalezla takový univerzální čistič: http://ona.idnes.cz/uklid-ekologicky-0ej-/zdravi.aspx?c=A121210_113031_zdravi_pet a ten když děti sní, pokud vůbec , tak se taky nic nestane.
Kromě toho, umývání ovoce má jistě svůj význam, pokud neznáte zdroj (přenos nemocí, postřiky). Ale pokud je z vaší zahrádky, kde jediné, co můžete chytit, už v sobě dávno máte?
Jako vždy, riskujete tím své zdraví. Ale to spousta lidí na světě, co něco dělá. Rozdíl je v tom, že oni něco o tom, co dělají, vědí, takže zatímco oni jsou naprosto v pohodě, vy byste se u toho zabili - můžeme jmenovat třeba skoky na motorce).
Další věc, která se často využívá, a to vnucovat dětem nějaký životní styl.
Stejně jako bychom neměli dětem nutit nějakou víru či náboženství, neměli bychom jim nutit ani veganský styl života. To ale platí i pro jedlíky masa. Roční až dvouleté dítě hamburgery z velkovýroby ŽRÁT NEMÁ.. Pak si můžete nadávat sami sobě, pokud náhodou umře (případ v USA).
Žijte rozumně, tj. jezte jak se má, děti stravujte tak, jak by se měly, tj. vyvážená bohatá strava, abyste se pak nemuseli divit, proč je pro ně v pozdějším věku výraz pro (kozí) mléko či zeleninu přímo sprosté slovo. Buďte jim také příkladem, a hlavně, umožněte jim přístup ke všem informacím. A to pokud možno nezkresleným ("já si myslím, že takhle se to má dělat, takže víc vědět nepotřebuješ" rozhodně ne).
Jednejte s dětmi narovinu. Stejně se všechno dneska jednou provalí. Pojem všežravec neznamená, že musíte sežrat všechno, ale že můžete. Problém je volba.
Taky neexistuje jen "vegan" a "masožravec", např. rozhovor s bývalým veganem, co si začal sám lovit zvěř: http://letthemeatmeat.com/post/863965328/interview-with-an-ex-vegan-tovar-cerulli Potřebujeme najít řešení, které je ekologické a udržitelné. Jedno je jisté: špatně zařízené a vedené velkochovy s chybující obsluhou to rozhodně nejsou. Ale to je jen součástí ledovce ve společnosti, která prostě plýtvá.
Problém totiž není jen v otázce "zda jíst maso", protože chyby jsou prakticky ve všech oblastech naší společnosti. Takže i kdyby teď všichni začali zahradničit, jako že není díky poslednímu vývoji kde, tak to stejně problém udržitelnosti a ekologie nevyřeší. Jen tím zaplácnete jednu díru na děravé lodi. Není špatné, když někdo zůstane jen u toho svého opatření. Ale neměl by se pak ježit, když ho protistrana osočí, že škodí jinde.
Diskuze, kde to lidé chápou, jsou mnohem zajímavější i pro nezúčastněné diváky. Já si třeba také občas zabrousím do diskuze o věcech, které mne vůbec nezajímají (řekněme třeba politika), pokud je ta diskuze vedená v klidu a něco se zní dozvím. Diskuze štěkajících čoklů nic nepřinášejí.
OT: Osobně jsem i proti nucení dětí do vzdělání, protože jak je někdo do něčeho nucený, nebaví ho to..
Dokud jsou děti hravé, ať se naučí číst, psát a počítat. A pak formou "škola hrou" získávat informace, samy ať si je třídí, samy ať si určí, co je zajímá a co ne. Nevidím žádný problém v tom, když se malým dětem pustí v hodině zeměpisu dokument o nějaké zemi, a pak dostanou hodinu volno s přístupem k internetu, aby si sami našli doplnění toho, co je zajímá.
Žádné zkoušení (jaký to má přínos?). Matematické a logické myšlení se snadno osvojí formou her nebo klidně i matematických (matfyzáckých) vtipů a nebo vysvětlováním různých alternativních způsobů počítání (různé fígle jak umocňovat, odmocňovat nebo čínsky násobit).
Učitel by tu byl od toho, aby vysvětloval dotazy a případně radil, pokud by se někdo rozhodl realizovat třeba pokusný experiment či něco sestavit.
Třeba by to nezlepšilo vyhlídky těch nejlepších. Ale určitě by to zlepšilo život všech těch ostatních. A protože stav společnosti neurčuje těch pár, co se dostali na vrchol, ale ty masy, které jsou prakticky nevypočitatelné, mělo by se investovat do jejich života. A méně stresu by mělo být jedním z požadavků.
To naráží na systém práce, protože lidi jsou nuceni dělat to, co požaduje trh, a ne to, na co mají vlohy a co je baví. A když někdo dělá něco, co ho nebaví, nebo ho to stresuje, protože to třeba neumí a dělá chyby, tak tomu neříkám zrovna společnost blahobytu
(v čem jsme se za těch pár tisíc let posunuli? Dřív se člověk nervoval, jestli se mu urodí nebo něco uloví. Dneska se nervuje, jestli se nezdraží, jestli ho nevyhodí z práce. Fakt pokrok).
Pokud té představě říkáte utopie, tak utopií mohla být pro pralidi i představa, že by se denně nemuseli bát o svůj život (že je něco sežere). No a dnes? Většina planety bere za normální, že prožije bezpečný život.
Nevidím důvod v tom, proč by nešly změnit i ostatní aspekty života.
Docela zajímavým iniciátorem flamewarů jsou třeba antibiotika v mléce
(nehodnotím, zda má nebo nemá pravdu, některé informace v něm jsou docela zajímavé, a třeba co se týče antibiotik, neměl ještě jsem dost času, abych pročetl všechny články, které se této problematiky týkají) Odborníci to, odborníci tamto, ale odkaz na studii žádný. Dole je sice odkaz na Maison-du-Lait, ale to je "překvapivě" Francouzský mlékárenský průmysl.
"Odborníci z těchto řad musejí však účinně čelit protimléčným argumentům v převážné míře amatérských „sociálních inženýrů“, kteří požadují spravedlivou a neplýtvající společnost, vědecky řízenou a tedy bránící všem podle jejich názoru negativním vlivům" Takže když chcete, aby se lidstvo chovalo udržitelně, tak jste vlastně kretén. Blahopřeji. S tou kočkou to dorazili Kráva taky bude žrát krávu, když jí předem rozemelete na moučku
A nakonec nezapomeňme: Každý člověk je myslící bytost, má tedy kromě jiného také právo jíst, co chce. Užitečná doporučení jsou vítána, ale veškeré typy zákazů a omezování (např. navržené zdanění tučných potravin) jsou omezováním jeho svobody. Chci jíst lidské maso, takže pokud mě hodlá soudnictví ČR potrestat za kanibalismus, doufám, že se za mne mlékárenský svaz postaví..
Ono se to fakt nevylučuje: "Mléko nesmí obsahovat aditiva. A nemělo by se dostat ke spotřebiteli ani se stopy antibiotik." To papír snese. Ale nikde se neříká, že se nedostane nebo že nebude obsahovat.
A zaklínat se Státní veterinární inspekcí, to je fór - https://www.svscr.cz/ Tento orgán, byť je samozřejmě důležitý, v rámci možností většinou jen postihuje provozy, u kterých se to už provalilo a nebo to na ně někdo napráskal. Technicky ani nemůže 100% zabránit, aby se něco nekvalitního dostalo na trh, protože nemá 100% kontrolu.
I když otestujete aktuální produkci mléka nebo kvalitu čajů, hned zítra může přijít totálně jinak kvalitní produkt.
Ono, i když se (nebo "i kdyby se") ukáže podezření jako liché, není od věci preventivně brát všechny podezřelé informace (prodejce tvrdí, že jeho výrobek je kvalitní, ačkoliv spousta jiných zdrojů tvrdí, že ne) jako lživé, a jít si najít příslušné zdroje.
A to platí i obráceně pro informace, které vypadají až podezřele dobře. Musíme si uvědomit, že nejen prodej masa a mléka či vajec, ale rovněž prodej sójy, tempehu či seitanu je stejný byznys, a jen proto, že se něco veze na Eco nebo Vegan vlně ještě neznamená, že to v důsledku nemá horší následky.
A jen tím, že všechno hned nepřijmete, a dohledáte si spoustu věcí okolo, i jaký má to či ono vliv na zdraví, může ve svém výsledku třeba i přenést ovoce tím, že byť se masožravec nestane veganem, může se začít zdravěji stravovat nebo se vegan lépe zajímat o ekologickou stránku věci.
A to ještě zapomínáme, že i kdyby všechny krávy na našem území měly welfare péči (jako že důkaz jaksi chybí, a i kdyby byl, jednalo by se o zprostředkované informace, tedy potencionálně zfalšované - ne všichni můžeme projet všechny kravíny v zemi), tak ne všechny mléčné výrobky na našem trhu jsou od našich výrobců.
U některých nelze ani počítat s tím, že by byly z našeho mléka (např. čokoláda Milka - alpské mléko, na obrázku kravičky pasoucí se na louce - ano, a v prosinci dostanou sněhule, aby jim nebyla na pastvě pod závějí zima ).
Některé ty výrobky nejsou ani Made in EU. A když zabředneme ještě víc do hloubky, co etičnost výroby mléka pro pracující ve třetích zemích, které bude nejspíš co nejlevnější a tedy o nějakém welfare nelze hovořit (protože lepší podmínky = dražší výrobek a ten si mohou zaplatit třeba Evropani, ale ne dělník, co pracuje za 1 dolar na den).
No a většina výrobků u nás pro nižší kategorii je Made in China. To byl jen takový příklad (ne všichni Čínani pijí mléko a i kdyby, nemusí nutně pocházet z drsného prostředí), že i člověk může být Vegan třeba 100x, ale pokud si nebude hlídat i ostatní aspekty svého života, stále to bude mít někde chybu (a fakt netuším, jak ohlídat kvalitu života dojnic pro dělníky na druhé straně planety, protože u těchto výrobků kolikrát chybí informace i o něm samotném, natož o tom, kdo ho vyrobil a jak jedl).
Tady bychom museli i bojkovat výrobky ze zemí, u kterých by byly pochyby, ovšem za cenu zhoršení podmínek tamnějších pracujících (na druhé straně to může pomoci dlouhodobě zlepšit život přes ekologii všem, protože levná pracovní síla + levné výrobky nejdou dohromady s vyspělou technologií nezatěžující životní prostředí, jelikož stojí peníze).
Mimochodem, když už jsme u té ekologie a i když můj názor není důležitý, jsem rád, že pan Pohlreich už ve svém pořadu (Rozpal to, šéfe) nevyhazuje citrusy (nevím, co se s nimi děje později, a je to možná jen tím, že není zrovna v dosahu koš, ale co vidím, to chválím).
V diskuzích se často objevuje argument "a čím byste chtěli živit vaše domácí mazlíčky?"
Totiž, z diskuze ani nevyplývá, že by příslušní vegani měli kočky nebo psi, ale budiž, vyjdeme z této premisy.
Ta navíc vychází z předpokladu, že celá planeta se hned zítra stane vegany, a my budeme nuceni vybít všechna hospodářská zvířata (což je nesmysl).
Podíval jsem se na složení granulí pro kočky (značka je známá, ale nebudu jmenovat), a nachází se v nich 4% kuřecího a 4% hovězího masa. Resp. 30% proteinů (částečně i z rostlinných bílkovin - zvláštní, ne? Pokud člověk jako všežravec tráví tak děsně špatně (schválně nadsazuji) rostlinné bílkoviny, proč je cpeme vysloveným masožravcům?), ale prostě pouze 10% obsahu je maso.
Zbytek je třeba zelenina (což, přiznejme si, není pro kočky zrovna přirozená potrava, přesto to funguje - vlastně jsou naši domácí mazlíčkové spíš vegetariáni).
Pokud bychom hospodařili na polích klasicky, tj. jejich kultivaci a hnojení by prováděla stáda krav (klidně i těch domácích), nemuselo by jednak dojít k žádné argumentační genocidě, a jednak tyto krávy by po smrti neodletěly do nebe, ale mohly by se zpracovat právě pro domácí zvířata, záchranné stanice či zoologické zahrady.
Protože, kočky i psy, na rozdíl od nás, trochu zdegenerovaných lidí, nemají problémy s opravdu mrtvým masem (nehledě na standardy, které odlišují např. krmnou pšenici a pšenici pro lidi).
A pokud by to náhodou nestačilo, nedávný objev "umělého masa", resp. masa, které se pěstuje v laboratoři z krve, by případný výpadek mohl nahradit (protože kočce je skutečně jedno, zda hamburger vypadá jako hamburger, a zda je tam tuk či ne, protože v granulích ho stejně moc nenajde).
Jen je trochu škoda, že tento argument spousta veganů neuvede, a místo toho začne protistraně nadávat do kreténů a jim podobných.
Zrovna ZOO by mohly živit masožravé druhy jednoduše tím, že by pro ně vybudovaly skutečně přirozený výběh (což není zrovna levné, protože by to vyžadovalo možnost, aby "krmení" mělo možnost utéct, a asi by se to návštěvníkům nelíbilo, kdyby např. had lovil v pavilonu myší, o lvech ani nemluvě).
A jako vždy si trochu rád rýpnu do naší "ekologické" a "ekonomické" společnosti:
Pomineme zdroj této krásy, protože to jde slyšet i z ostatních médií, včetně ČT.
Jedná se o prosté (spíš sprosté) plýtvání zdroji (a mrhání lidskou prací): "Neměli možnost je místo toho darovat lidem v nouzi, protože by s tím musel souhlasit majitel značky výrobku" - konina: Odtrhnu labely a už to není žádná značka.
Nebo už dneska stačí, aby někdo na něco nalepil něčí značku, a od té doby se ta firma stává pánem dané věci? Nebo byl prostě jen někdo líný likvidaci cedulek zajistit? A že neuvedli výčet těch firem - jeden by se rád dozvěděl, komu záleží víc na vlastních kšeftech než na pomoci potřebným..
VŠECHNA loga jdou nějak odstranit. I kdyby se měla vyříznout. Pochybuji, že potřebný odmítne nové boty jen proto, že třeba mají poškozenou vrchní vrstvu. Nebo by to stálo peníze? Jak prosté.. chceš boty? Přijď si, pod dohledem si utrhni cedulky a jsou tvoje. Myslím, že takto by se do oběhu dostalo tolik zboží, i mezi nepotřebné. Já bych si třeba klidně šel utrhnout, když by to bylo zadarmo.
A takových příkladů racionálního chování se najde víc:
Automobilka se může přesunout klidně úplně na východ, ale co až začnou stávkovat i tam? A hlavně, když nebudou na západě lidi mít práci, kdo bude kupovat ta jejich auta? Resp. spíš za co? Zvláště hezky se čtou poslední dva odstavce daného článku.
V poslední době, alespoň pokud mohu soudit podle situace v naší firmě (Praha), a ve firmách, které má "pod palcem" maminka (cateringová firma, a nadnárodní firma pro výrobu drátů), ať už byla příčina jaká chce, řadoví zaměstnanci si již nyní nenechávají kálet na hlavu, a zaměstnavatelé s tím nemohou prakticky nic dělat.
Přijde nová síla, a fláká se. Nelze ji propustit, protože není náhrada. A pak se bez ohlášení sama sebere a zmizí.
Jiný případ: vedoucí platí lidem tak málo, že mu trvá půl roku sehnat náhradu. Během roku se změnil: namísto "já jsem bůh, všechny vás vyházím, za rohem čeká 20 dalších" už je to "dobré ráno, paní Kyliánová".
Situace je už taková, že je vedoucí, potažmo firma, nucena tolerovat i lidi, co místo práce chodí ven kouřit, kdy chtějí. Dokonce se tolerují už i krádeže jídla. V té nadnárodní firmě se dřív vyhazovalo s áčkem např. když přišel někdo opitý. Dneska? Dostane max. napomenutí (i několik po sobě). A to tam nejsou zrovna nízké mzdy (v čistém je to kolikrát i víc než průměrná mzda).
Vtipná byla i poslední porada, kdy přednášející radil zaměstancům, aby si vážili své práce, že u brány čeká zástup dalších, a někdo prohlásil: "A ze kterého směru?" Tím porada prakticky skončila, protože vážnost přednášejícího byla v luftu.
Lidé už odmítají pracovat neplacené přesčasy. Dřív to vedoucí nařizoval, později už jen zkoušel, teď už se o to ani nepokouší (jo, pravda, 80% lidí ho pošle do háje, ale těch 20% se ještě bojí a prostě to vezme, i když se tím připraví o volno a prakticky porušují zákonník práce - 16-20 hodin v kuse; a většinou platí, že čím starší zaměstnanec, tím víc je mu to už jedno - brzy bude mít své "jisté", jenže mladí jim kvůli mzdám po týdnu od nástupu zdrhli).
Neříkám, že ta situace je správná, ale ukázalo se (opět), že hybnou silou není horních 10 tisíc, a že když lidi chtějí (resp. nechtějí), tak ve vhodné situaci nezmůže elita, která dřív lidmi opovrhovala (nízké mzdy, dlouhé směny, snižování stavů, navyšování práce na jednotlivce, nevyplacení bonusů, jednání zvrchu) absolutně nic.
Můžete být člověk, vrchol evoluce, a honák tisícihlavého stáda krav, které vás poslouchají na slovo. Ale když se to stádo zblázní a prožene se nejbližším městem, které srovná defakto se zemí, pak se ukáže skutečná moc toho pána něco ovládat
Pro mne jsou to takové smíšené pocity: na jedné straně jsem rád kvůli mamince, protože teď je prakticky boss ve firmě ona, na druhou stranu se mi to moc nelíbí, protože taková situace je i u nás v práci, a prakticky nejde sehnat kvalitní zaměstnance, co by odvedli dobrou práci (prostě se to nějak zfušuje a lehárko, vždyť co, prachy přijdou, a vyhodit je nemůžete, protože nikoho lepšího nemáte - jenže si neuvědomují, že ty peníze taky nejdřív oni musí vydělat, aby jim je mohla firma dát).
Je to ale jen o tom, že lidi si svou prosadí, když mají informace o situaci.
Firmy, které si současnou situaci zavinily sami tím, že vytvářely prostředí s nízkou mzdou, a ještě jim za to měli být lidi vděční, není třeba litovat. Holt jakkmile to situace dovolila, lidi jim zdrhli jinam.
My zůstáváme jako blbci asi už jen ze setrvačnosti, protože na těch pár let nemá cenu měnit místo (třeba kvůli vyšší mzdě).
Z poslední doby lze jmenovat i další příklady, kdy se "lůza" postavila na odpor proti "vrchnosti".
Aniž budeme spekulovat, kdo má pravdu, holt někdo by si měl přiznat, že funkce není všechno, a lid si do některých věcí prostě kecat nenechá. Jak dlouho bude pan ředitel/paní ředitelka ve funkci ve škole, která neplní kvóty na počet žáků? Alespoň v běžném případě by se na ní už vrhli úředníci ve snaze ji zavřít pro neefektivitu.
Jen my toho na zalévání zatím zas tolik nemáme, protože jsme letos ještě vlažnější zahradníci než loni - inu nedostatek času kvůli práci a stále řešíme dokončení koupě našeho domku (už rok a půl...), takže ani chuti něco začínat na "nevlastní" zahradě moc není 
No, snad z nich aspoň něco vzejde. 
podle Windy bude teď až do středy bez deště (to Google slibuje déšť alespoň v úterý). Už se nedá spolehnout ani na to, že když není ráno rosa, mělo by pršet. Asi začnu brzy chytat rosu v noci na kovy 
(kolikrát hlásili 3 dny po sobě déšť, a nespadlo nic)![[Obrázek: cernikovic.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=cernikovic.jpg)
![[Obrázek: spotrebael.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=spotrebael.jpg)
![[Obrázek: elfmansvs.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmansvs.jpg)
![[Obrázek: elfmanudu.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanudu.jpg)
![[Obrázek: elfmanvcv.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanvcv.jpg)
![[Obrázek: zverinaelf.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=zverinaelf.jpg)