V poslední době jsem narazil na dvě zajímavá témata, která se (konečně) zahradničení dotýkají velmi. A tlachání o nich jsem si zdůvodnil subjektivně (pokud jsem se o ně nezajímal ve velkém ani já, tak kdo z ostatních normálních lidí?)
A propo, žížaly, tentokrát z jiného důvodu, mizí i u nás (my jsme si je na pozemek natáhli ještě od prarodičů z menší vesnice, takže se jejich stav zvýšil nejméně 100 násobně - bez přehánění byla dřív na 100 metrech čtverečních tak možná jedna, soudě dle výkopových prací):
Jistě se najdou tací (a asi jim to nelze mít za zlé, jakožto produktům společnosti), co s tím "dovedou žít a nějak si to zdůvodní". Pak ale asi půjde nejspíš už o polobohy nebo svaté muže (ti totiž jako jediní dokáží žít a přežít bez čisté vody a jídla)
Úbytek včelstva a úrodnost
Na kanále Vědecké kladivo se objevilo nedávno video o včelách:
I v tomto budu tentokrát dost blízko tématu vlákna, prože jak známo, spousta rostlin kvete a velká část z nich potřebuje pro opilení hmyz.
Je to ale jen zase další ukázka, že ačkoliv lidstvo dělá něco už dlouho, tak to (ó jaké překvapení) dělá zase blbě (to hlavně z důvodu, že poslední dobou - řádově desetiletí až století - se všichni snaží ve snaze vyždímat ze všeho maximum dělat různé "vylepšení" a pak se nakonec ukazuje, že na to dojedeme - zemědělce nevýmaje: dřív totiž, když sedlák špatně hospodařil, umřel hlady. Dneska vezme pár svých kámošů, vyjele tuny mléka na pole a pak natáhne ruku pro dotace, hurá).
Máme slabá včelstva. Nebo snad je to opět jen další náhoda? Že tu včely byly desítky miliónů let, tedy přežily i všechna minulá globální ochlazování a oteplování, a najednou, když jsou tu lidé (lépe řečeno velmi namnožení lidé), je problém?
Ano, můžeme si pomoci čmeláky, ale tím si vlastně zredukujeme "bezpečnostní pojistku". Asi jako kdybychom měli při skoku z výšky pod sebou dvě sítě, a tu jednu horní by nám začala trouchnivět, taky byste ani nad tím nemávli rukou s tím, že máte ještě tu druhou (kterou ale ještě pořádně nikdo nevyzkoušel tak jako tu první).
No, co, čert vem včely, máme čmeláky. A až se za pár let ukáže, že jejich masové nasazení nefunguje (např. náhlá pandemie), tak si řekneme co? No, co, čert vzal čmeláky, máme včely.. a sakra, vlastně nemáme. Tak máme technologii. Super, lidi, připravte si prkenice, kdo platí, ten bude žrát (protože, jak vidno, nikdo nebude a nechce krmit lidi zadarmo, nebo jim zadarmo dávat technologie a zdroje, kromě planety samotné a včel samozřejmě - jenže lidi mají ze zajímavých důvodů sklon uctívat víc někoho, komu musí platit a tedy je nutí pracovat, než něco, co od nich zase až tak moc práce nechce a hlavně za to nechce žádné peníze, dokonce ani DPH).
V onom videu je krásně zmíněno, že nejde jen o výživu (která se snad díky řase zlepší), ale i o nekvalitu pylu (jeho nerůznorodost). Zde zkusím jen hádat: že by to bylo tím, že se všude pěstuje monokultura, hlavně řepka (zvlášť, pokud je určena na biopalivo, je její pěstování velmi "logické") a nebo se celé lány louky s různými květy přemění na pole s obilím, v horším případě zabetonují do průmyslové zóny? A tam, kde náhodou stojí rodinný domek se zahrádkou, jezdí majitel zuřivě se sekačkou nebo sype herbicid, aby tam nerostlo nic kromě zelené trávy?
V tomto ohledu, byť to jako zahradníci děláme spíš hlavně pro sebe, můžeme pomoci. Kromě majetelů bytů (nic ve zlém, ale já osobně považuji bydlení v bytu, zvlášť, pokud je to ještě podnájem, za mnohem horší, než vlastní dům - už jen kvůli tomu, že nemůžete ovlivnit, co zrovna dělají sousedé - proti tomu ve vlastním domě vás nikdo nevyplaví, a když náhodou soused seká trávu, a i kdyby mi to vadilo, prostě půjdu dovnitř za dobře izolovaná skla a mám klid - v tomto ohledu mi ale sekačky nevadí, protože z těch 90 dB se do 50 metrů stejně dostane tak už jen polovina (subjektivně), a to přeřve klidně i cvrček; zvlášť plusy to má, pokud jste motorista, o finanční stránce nemluvě). Ti totiž sice mohou také zahradničit, ale buď v menším a nebo v zahrádkářských koloniích (dokud je z nich nevyženou hrdinní budovatelé zástavby). Lepší ale něco než nic - až budu příště fotit, ukážu vám příklady, co všechno může růst v jedné přepravce od masa.
Nemusíme hned ale vytahovat černé scénáře o hladomorech a vyhynutí lidstva. Ono bude úplně stačit, když se menší produkcí potravin sníží jejich nabídka a tím vzroste cena. Jak znám náš stát, tak ten než vymyslí nějaká opatření, co by fakt mohla fungovat (jako že si tak po půl století teprve všiml, že by mohl něco dělat s těmi suchy a záplavami), tak nasadí sociální dávky (když někdo zdraží jídlo, stát vybere víc peněz od pracujících nebo je seškrtá z jiných oblastí, jako třeba školství a zdravotnictví, a přesune je do náruče výrobců, aby se i chudí mohli najíst - kromě toho, že to přidá problémy jinde, peníze opět nedokáží vyřešit ten hlavní problém a to bude právě možné snižování produkce potravin, nebo jejich kvalita - "český" med s antibiotiky z Ukrajiny, hurá. Pak ale nevidím důvod, proč by se někdo měl snažit řešit problém se včelami, protože peníze přeci tečou dál a čím dál tím víc, no ne? Nedělejme si iluze, že jsme zajímaví pro něco víc, než jako přečerpávač penězí - počínaje od zemědělství konče zdravotnictvím, jakmile se ztenčí zásoba peněz, začne se i víc kašlat na lidi, a to třeba ne nutně od samotných dokotorů - ale ani sebelepší chirurg, i kdyby chtěl a dělal to nezištně, nemůže léčit celou nemocnici 24 hodin denně 365 dnů v roce bez přestávky, když ostatní utekli nebo byli odejděni kvůli úsporám a léky jaksi nejsou, protože vyhláška snížila limit a ten jste jaksi už v lednu vyčerpali A pokud už peníze nebudou, holt se vyhlásí bankrot a nechá se to zaplatit opět lidi).
Zajímavé řešení je opilování pomocí dronů: http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/technika/184083-vcely-vymiraji-vedci-ale-nasli-nahradu-o-kvetiny-se-postaraji-minidrony/ (určitě bude lepší, když třeba v kolonii na Marsu budou létat mikrodrony než živé včely kvůli bezpečnosti, ale spíš to vede k zamyšlení, že kdyby včely opravdu vyhynuly, tak to znamená jediné: ten, kdo bude drony vyrábět a prodávat, bude prakticky mít v hrsti ostatní lidi, protože kdo si nekoupí dron, ten nebude prostě pěstovat (a jíst) - a je také otázka, zda by se v případě až takto černého scénáře neomezily drony kvůli efektivitě jen na políčka pro lidi, což by prakticky vedlo třeba k vymizení kvetoucích rostlin v oblastech, o které lidi zájem nemají; efektivita opylování větrem je malá, protože ne všechny rostliny jsou na něj adaptované).
Včela není přirozený opylovač všude, ale jaksi "bez práce" zvyšuje zisky pro lidi. http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007040011 A hlavně, jak dopadly společnosti lidí nebo celé ekosystémy, které se rozhodly vsadit vše jen na jednu kartu, už víme..
Může být nezájem lidí o tyto faktory daný prostě jen odcizením? "nás problém včel nezajímá, to ať si řeší těch pár ekoteroristů a zahrádkářů, my ostatní si prostě jídlo koupíme v supermarketu"
Můžeme vyrukovat s tím, že je to přirozené a přírodní, ale až se přemnoží hmyz (bez ptáků či jiných dravců), tak to tím pádem bude také přirozené. Tak snad budou s tím tito lidé nadmíru spokojeni. Hlavně doporučuji komáry.. A já vlastně zapomněli, nasadíme chemikálie. Proč dělat něco jednoduše (a zdarma od ptáků), když to jde složitě (a draze, nehledě na fakt, že lidská neschopnost se vypořádat zvlášť s komáry, např. virus Zika, je jistě velkým uklidněním do budoucna).
Spíš mne zajímá, existuje nějaká oblast, na kterou bych se mohl podívat, a ze které by alespoň nezaváněl nějaký průšvih? (kromě čistě vědeckého pokroku ovšem)
Zkusím si ještě některé rostliny vypěstovat sám ze semen (vyjde to levněji než kupovat hotové rostliny): http://www.osiva-semena.cz/62-exoticke-pochutiny?p=6 a jiné eshopy (šel jsem zrovna na tento, protože měli narančilu a velkoplodá kiwi). Zajímavé jsou banánovníky nebo i jiné rostliny, ale vzhledem k jejich výšce bych je neměl kam dát. A když si třeba porovnáte cenu sazenice Asiminy Triloby (skoro 1000 Kč) s jejími semeny (4 ks za 57 Kč), není "vo čem".
A když už mluvím o těch semenech. Koupili jsme 3 různá balení semen fazolí. Netřeba říkat, že byste je spočítali na prstech dvou rukou a cenově stály tak nějak klasicky těch 15 Kč za sáček. Úspěšně vyklíčilo 1 (!). Tím myslím do stádia rostliny, která neumře. No tak jsme koupili klasické fazole na vaření, kterých koupíte 1 kg asi za 80 Kč, zasadili (po odmočení) 7 do země a světe div se, všech 7 vyrostlo. Už jsou na záhoně a dohánějí tu původní rostlinu. Už si schvováváme i semínka melounu, když se náhodou nějaký koupí k jídlu
Dozrála nám první rajčata. Na keříčkové rostlině. Ta by měla dozávat nejdřív, ale i tak: tato rostlina je na rozdíl od ostatních pod střechou, takže na ní svítí Slunce jen ráno a dopoledne (tak do 10:00). Zbytek dne je ve stínu. Ostatní jsou na plném Slunci a zatím mají všechna rajčata zelená. Možná s tím má co dělat přehřívání rostlin (a jejich stop mechanismus).
Už měsíc se u nás objevuje brouk podobný berušce. Protože jsem se bál, že by mohlo jít o škůdce, a neznal jeho název, zadal jsem do google "brouk podobný berušce" Podle obrázků jsem zjistil, že jde o https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrba%C5%99_uhlazen%C3%BD resp. http://www.chovzvirat.cz/zvire/1185-vrbar-ctyrtecny/ Larvy se živí spíš larvami a vajíčky mravenců (takže jsou jejich přirozenými regulátory) a jinak jen vrbovým listím (vrbu na pozemku máme). Takže byť jde o "mandelinku", je prakticky neškodná a netřeba se s ní trápit (natož ho preventivně hubit).
Všimli jsme si, že jedna okrasná rostlina (keř), co jsme si koupili před X lety, vypadá listově záhadně podobně jako rakytníky. No, tak jsme vytáhli staré faktury, porovnali latinský název a co byste řekli? Měl ho tam! Je to samice, což sama potvrdila tím, že dělá plody. Jelikož naši samci ale ještě nekvetou, zřejmě má v obci taky někdo někde samce. No nevadí, alespoň bude vyšší úroda. Resp. jeden z těch našich samců se chová divně: shodil hodně listů, které zežloutly, ale už si udělal hodně pupenů a z některých již rostou listy nové, tak snad přežije (o ten na kopci se nikdo pořádně nestaral, a jak se mu daří). By mne zajímalo, co všechno tam vlastně máme (už minule jsme tam našli mátu).
Teď nám tu hezky sprchlo. Resp. u nás nic moc (jako obvykle), ale podle zpráv opět deště napáchaly škody: https://www.novinky.cz/domaci/442193-extremni-deste-ve-stredoceskem-kraji-zastavily-vlaky.html Ale jistě, je to přeci přírodní, tak proč se vzrušovat, že? Koho by trápilo, proč se stoleté vody objevují čím dál tím častěji a že počasí je čím dál tím extrémnější (asi si časem zvykneme i na ta tornáda, i ta přeci k životu v ČR patří - když máme tu globalizaci). Že by to bylo tou nízkou matematickou gramotností, že lidem nedochází, že škody se sanují hlavně z jejich peněz? http://grandfather-economic-report.com/mat-sc-literacy.gif
Jo a beru zpět, že masožravci jsou v diskuzi s vegany většinou o chlup inteligentnější, co se týče argumentů Oba tábory jsou někdy totálně na palici.. Asi záleží, kam zrovna člověk vleze http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=654902
[SpoilerButt]
Já bych doporučil veganům, co chtějí změnit svět, aby neukazovali lidem žádná videa. Stačí je odkázat na podobné diskuze viz. výše ty extrémní případy si tam už vypíchne každý sám, a myslím, že většina normálních lidí si raději najde střední cestičku než aby se idenfikovala s jednou či druhou stranou A přitom to nestojí žádné úsilí (víte, on je vždycky snažší přechod z jedničky na dvojku, než z jedničky hned na desítku - konec konců, ani ve společnosti nikde na světě, pokud víme, neproběhl hromadně přeskok z matriarchátní tlupy na parlamentní demokracii přes noc, a ani u ní bych se raději moc dlouho nezdržoval - https://cs.wikiquote.org/wiki/Winston_Churchill ).
A možná by také než etika a ekologie pomohlo vypočítat, o kolik peněz je současný životní styl připravuje. Někteří lidé jsou na tom totiž poněkud závislejší než jiní.. "ono se dá ledasco prominout, ale jakmile se někomu sáhne na majetek, to nebudeme trpět!"
Celá "krása" ekologie je v tom, že je tolik oblastí, které jsou tu málo, tu hodně zdecimované, takže si stačí vybrat klidně i jednu věc, posoudit si, zda nemohu něco udělat lépe, určit si míru, kdy mne to ještě nebude obtěžovat, a prostě s tím začít něco dělat.
Kupříkladu zde "Rychlá móda", která má za následek plýtvání s oblečením (jak jinak; ale jako, čekal jsem že půjde o tuny, ale ne o miliardy tun)
Jen tak na okraj (bod číslo 13): https://www.treehugger.com/sustainable-fashion/25-shocking-fashion-industry-statistics.html - Čínský textilní průmysl vyprodukuje dle tohoto údaje ročně 3 miliardy tun sazí (prachu/popela). Přitom dle dokumentu Threads https://youtu.be/uK8zNw6ONuk?t=3844 by atomová válka vyprodukovala "jen" 100 miliónů tun kouře a 500 mil. tun prachu. Není divu, že mnozí kritizují přehnanou obavu před jadernou válkou (resp. možnost vzniku až tak hrozivé nukleární zimy), když to dokáže náš průmysl řádově překonávat.
Abyste si nemysleli, že si honím triko (v mém případě spíš košili), jak jsem dobrý v ekologii, tak je to jen tím, že ve většině těch oblastí se prostě držíme při zemi. Ale pokud byste věděli o nějaké, kde bych (i jen teoreticky) mohl mít nějaké rezervy, rád se to dozvím.
já nejsem proti využívání dřeva, pokud nepochází k deštných pralesů, a splňuje podmínku udržitelného rozvoje. Totiž, pokud budeme sázet tolik stromů, aby se stíhal doplňovat ten stav, co vykácáme (a to během krátké doby, takže lépe raději sázet víc, a víc druhů najednou), je těžba dřeva, pokud se použije např. na stavbu domů, výrobu nábytku nebo tisk knih teoreticky žádoucí, protože tím vážeme CO2 a odstraňujeme jej z atmosféry. Ono i topení dřevem má alespoň nulouvou bilanci (co vypustíte spálením, to se spotřebuje na růst), spíš trochu kladnou, protože část uhlíku zůstane ve formě popela (a ten je výborné hnojivo).
Hlavně, hoření dřeva neuvolňuje do ovzduší tolik škodlivin jako hoření uhlí (většinou má alespoň trochu síry, kromě toho - nikde na planetě nerostou uhelné stromy). http://s.hswstatic.com/gif/fire-reaction-1.gif (pokud jde o radioaktivitu uhlí, ano je. Ostatně jako každý uhlík. Navíc, my jakožto Češi, už tisíc let žijeme na radiaktivním území (z podloží), a stalo se co? Zase ale proč ho ještě k tomu všemu vdechovat? Protože radiace se jaksi sčítá, a přitom její účinky se mohou projevit až za desetiletí).
btw, těch 200MW, které se bralo jako výpočet na spotřebu uhlí, je trpaslík proti některým světovým elekrárnám: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_coal_power_stations Celkem 2 miliony MW (v přepočtu na uhlí: 48 miliónů tun uhlí denně - to je necelých 10 pyramid). Řekněme, že odsíření a eliminace oxidu dusného probíhá s efektivitou 95%, stále se ale jedná o obrovské množství CO2.
Takže až budete zase někdy hlasovat proti jádru, zkuste se nad tím zamyslet: http://nejedly.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=87497 (jaderné štěpení je blbý zdroj, ale ZATÍM nic lepšího a odpovídajícího nemáme)
(co se týče té fotovoltaiky, ta má dvě výhody: nejen, že vyrábí elektřinu, ale zároveň také, pokud není nalepená přímo na střeše, ale je tam mezera, stíní dům, a ten se tedy méně zahřívá - uštříte na chlazení; v zimě to nehraje roli, protože Slunce je nízko a většinou moc na střechu nesvítí; je to tedy mnohem lepší než s nimi zaplácnout pole či louky).
Tady je ukázka (foto) takové hezké malé zahrádky v bedýnce. Zatím obsluhuje cuketu, patyzon a několik rostlinek rajčat (která si tam své působiště zvolila sama, ani je tam nikdo nesel).
Dále foto, jak se daří bylinkám na východním okně (tj. sluneční světlo max. 4 hodiny denně - ano, kvetou) a rajčeti ve skleníku (další případ, kdy se samo někam vetřelo a jak vidíte, nemá speciální péči, nemá speciální substrát ani zvláštní hnojivo, a roste). Mimochodem, pokud chcete nenáročnou rostlinu, kustovnice čínská je jasná volba i pro blba začátečníka, protože ta roste ve skleníku jak blázen, kvete a už dělá i plody.
A protože se nám začínají hromadit sušené bylinky a máty, začal jsem budovat v garáži systém poliček (mj. nejen na sklenice, ale i pro "nástroje"). Prý jsou teď u nás řemesla jako truhláři (výroba nábytku) a stavaři v krizi (resp. je jich málo, a nebo nejsou kvalitní), tak jsem vyřešil problém po svém..
Pustil jsem se do výsadby semen pro exotické rostliny. Některé se musí podle návodu namočit, jiné na 4 týdny až 3 měsíce stratifikovat. Já teda nevěděl, o co jde. Nakonec se ukázalo, že jde o prohnání semena zimou (v ledničce), aby si myslelo, že už je jaro, a vůbec vyklíčilo. Tak, uvidíme, jak se nám to povede.. http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?36,43959
Sklidili jsme už starší hrášek, který nebyl moc dobrý syrový. Ten si teda zapíšeme, ale stejně jako u jahod, borůvek a malin, které užíráme hned na záhoně, to nebude asi moc přesná evidence
Kolem mát (a jahod) jsem položil (jen tak na volno) zámkovou dlažbu. Lépe se to bude kolem sekat (máta totiž vypadá dost jako tráva).
Letošní úroda cibulí a česneku bude zřejmě bohatá. Jinak jak vidno, pěstovat rajčata je velmi snadné - rostou prakticky ve všem (a mezi čímkoliv).
Salát z min. roku už totálně změnil vzhled a kvete. Jestli získáme semena, zkusíme zasadit a získat vlastní salátovou "odrůdu".
Teď je docela deštivé období, ale jsme připraveni. Tzv. šedá voda obsahuje jen málo živin (většinou jen trochu kůže, chlór a draslík), ale na druhou stranu nepřidává další dusík, a lze s ní polévat i listy (pro některé tropické rostliny je ale tvrdá voda nebo voda s chlórem (neodstátá) nevhodná - u zeleniny to nevadí - http://ona.idnes.cz/tvrda-voda-a-chlor-ohrozuji-zdravi-dtc-/zdravi.aspx?c=A090302_125348_vase-telo_bad - selský rozum oponuje: chlór se přirozeně vyskytuje v lidském těle jako součást žaludeční šťáv; u nás třeba pitná voda z kohoutku či studně nikdy nesmrděla, pokud se nejednalo o vadu boileru, a jak ve městě, tak na vesnici).
Mám už sehnaný zdroj na 12V LED, v létě budu objednávat hliník a polykarbonát (vymyslel jsem si pergolu, takže zakryji i ten bok, co jsou teď rajčata - na fotce je vidět už zabetovaný trám), takže se snad nebudu nudit jako teď (věřte nebo ne, ale to zahradničení je hrozná nuda, jen sedíte a čumíte do země.. ani čtení Bible moc nepomáhá ukrátit čas).
Přišla mi krabice hnojiv (resp. velkobalení zinku, hořčíku a dalších) a málem jsem se lekl Kdo viděl dokument Potraviny sro., tak zná.
Kdo neviděl, mno, tak třeba: https://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto#Kritika (no jo, jenže dneska se většina lidí zajímá nikoliv o import GMO, ale o import obyvatelstva, aneb "zachránili jsme 10 000 uprchlíků od Libyjských břehů.. u jednoho rybáře to šlo ztuha, když jsme ho tahali, ale nakonec se nám jeho člun přeci jen podařilo od toho mola urvat"). Jinak ta hnojiva jsou od českých výrobců..
Ty jejich aféry jsou zajímavé už jen tím, že tato společnost sídlí už i u nás https://www.monsanto.cz/ - informace na jejich obranu: https://www.monsanto.cz/dokumenty/stahni-dokument/id-dokumentu/297/ - já nemám osobně nic proti Monsantu (výlučně), protože to tutově nebude jediná společnost, a navíc jednoduše házím všechny, kdo z mého pohledu mají ekologické rezervy na jednu hromadu - ostatně, není přímo "vina" Monsanta, že zemědělci používají GMO plodiny - pokud jim nestála s pistolí u hlavy což se můžeme jen a pouze dohadovat.
Já osobně od této firmy nic nekupuji, většinou ani neberu výrobky od jejich zákazníků, takže jí jen vedu v patrnosti ale jinak prakticky nezájem (co se týče ostatních, každý svého štěstí strůjcem).
GMO může mít své zápory, ale má i své klady. Pořád ale větší škodu nadělá špatně obhospodařované pole, ze kterého déšť spláchne ornici. I kdyby na něm nebylo ani zrníčko GMO.
Zase jsem chytřejší. Takže "masný polotovar" https://www.stream.cz/adost/10004832-mleta-masa (nejde ani o to, že ti chytřejší si přečtou obal a koupí si něco jiného, spíš o ty ostatní lidi)
Trochu matematiky: když se někde objeví studie, že to či ono zvýší riziko něčeho (třeba rakoviny) o 1% (resp. třeba o 10% víc ze současné hodnoty, která je nějaká), tak část populace z toho šílí, a ta druhá to bagatelizuje...
Já nevím, ale nevidím důvod, proč dělat něco, co mi nějaké riziko zvyšuje. Kromě toho, 1% vypadá jako malé číslo, ale když máte 10 miliónů lidí, kteří sdílejí zdroje relativně chudého zdravotního systému, a máte tam 1% riziko vzniku rakoviny, tak se hypoteticky jedná v nejhorším o 100 tisíc lidí. A to je, v přepočtu na náklady, dost slušná částka, která jednoduše a prostě bude chybět jinde.
Nedělám si iluze o efektivním využitím zdravotního pojištění pro blaho lidí, ale až zase budete drbat o tom, proč jsou zubní plomby placené, tak se podívejte, kam jinam jdou peníze zbytečně (i když, ony i ty plomby by se při zdravém stylu všech lidí nemusely používat - očividně to ale nikoho, včetně státu, až tak moc netankuje - taky proč, nemocní lidé musí utrácet, a tedy stát získá DPH, a to i bez Babiše).
To, že stát nějak bolí, když lidi nejsou v práci, je hezká pohádka, ale kdyby skutečně chtěl, už by s tím něco udělal. V minulosti dokázal, že když něco chce, prosadí si to tak či onak (hokej v ne/proplácení nemocenské je skvělý příklad; nebo třeba EET, to bude pro většinu lidí známější).
Ono mávnout nad postupnými účinky třeba pesticidů je snadné, protože to nebolí. Samozřejmě, kdyby to lidi zabilo hned, nebo alespoň rychle, jako např. dřív svaté DDT, asi by mluvili jinak. Zvláštní, protože byť logicky nikdo se nebude tvářit šťastně, když na něj půjde vrah s mačetou, tak nebude ale tolerovat ani někoho, kdo se do něj bude snažit soustavně píchat malinkatým špendlíkem
Ostatně ani radiace, které se všichni bojí, vás nezabije hned. Alespoň ne v dávkách, s jakými se teď například můžete setkat např. v okolí Fukušimy nebo Černobylu (ale pravidelných letů nad oceánem se kupodivu nebojí nikdo, snad kromě některých maminek a těhotných, co nemají až tak moc přehled). A taky to nebolí. Asi také existuje hodná a zlá radiace http://chernobylzone.cz/wp-content/uploads/2012/11/ozaren.gif
"moc to řešíte, to byste nesměli koupit nic". Což si můžete přeložit "buďte pohodlní, nic neřešte a plaťte za všechno, co vám někdo naservíruje, i kdyby to byly totální blafy". Znáte ten vtipný slogan "nahoře neschopnost, dole nezájem"? Politici jsou neschopní s tím účinně bojovat, a spotřebitele kvalita či původ prostě nezajímá Možná že ti Eloi nejsou až tak mimo mísu..
Vím, že to s tím nebude souviset, ale je zvláštní, že se začnu zajímat o veganství, a po týdnu běží díl Simpsonů, kde se Líza stane vegetariánkou. Pak se začnu zajímat o problémy se včelstvy, a ten samý den večer v TV reportáž o včelách. Totéž s vodou. Ale spíš to je jen tím, že si teď člověk těch věcí v TV víc všímá. I tak je fajn, že o tom informují i masová média.
Vezměte si třeba, že by se všechny organismy inspirovaly "dokonalou" lidskou společností, a např. by byly všechny závislé jen na fotosyntéze a teple (jako třeba my jsme teď závislí na ropě/elektřině). Počínaje rostlinami, konče živočichy. No a teď by přišla silná doba ledová! Víte, co by se stalo? Všechen život (alespoň ten složitý) by vyhynul - nám se to nemůže stát, že?
Vládneme přeci Zemi. Asi jako dinosauři.. ostatně, všechny zmizelé civilizace si většinou říkaly, že oni jsou na vrcholu a nic se jim stát nemůže (alespoň podle chování, a naposledy se mezi ně zařadil třeba mistr Hitler); i kdyby skutečně platilo, že jsme se už poučili, stále nás může hladce vyhladit supervulkán, velký asteroid nebo třeba výbuch supernovy, a jako lidstvo neděláme prakticky nic tomu, abychom si zajistili 100% šanci na přežití, protože v cestě stojí, překvapení týdne, PENÍZE).
Nebo.. třeba kdyby celá planeta vyznávala stejný způsob života. Třeba kdyby všichni ekoteroristi a objímači stromů a batikovači triček byli ze světa vymazáni úctihodnými velkoprůmyslníky, a mohla se ve velkém rozjet těžba stromů bez jejich obnovy. Za chvíli bychom skončili jako na Velikonočním ostrově.
Jen proto, že celá planeta nedělá to samé, se vždycky najde někdo, kdo nerozumné chování nějak omezuje, a nebo, pokud se ukáže, že to jeden směr totálně podělal, je díky odlišnému myšlení někoho na druhém konci světa možné situaci alespoň trochu zachránit (třeba Kůň převalský).
Tak proč si myslíme, že pěstovat na co největší ploše jen jedinou plodinu nebude mít žádné následky? Jako, že když jsme se mýlili už tolikrát, že tentokrát máme 120% pravdu?
Pravda, když by se nechaly plodiny vyrůst jen tam, kde by se jim to líbilo (třeba, a to teď HODNĚ přeženu, tím, že by nad republikou přeletělo pár letadel, a všude by shodila semena všech plodin), což se praktikuje dneska v malém u alternativně smýšlejících zahrádkářů, byla by sklizeň náročnější na logistiku, možná by byla i nižší, ale zároveň by nevyžadovala téměř žádné pesticidy nebo přehnanou péči.
A když se stane nějaká pohroma, poškodí to jen malou část sklizně dané plodiny, protože ta většinou bude působit jen lokálně. Nebo bude díky vyhovujícím podmínkám rostlina odolnější.
Není samozřejmě problém pěstovat obilí nebo kukuřici na velkých lánech, pokud se ovšem staráte o půdu (hnojíte ji přirozeně, pole je rozdělené remízky proti erozi, střídáte plodiny, povrch pole je pokryt nízkou "travou" a na zimu se oseje zeleným hnojivem), ale stejně musíte používat pesticidy, protože jakmile by se tam dostal škůdce, nemusí prakticky nikam jinam chodit a bude se množit, dokud všechno nezničí. Jsou sice přírodní postupy, ale ty nejsou vždy na 100% účinné (na druhou stranu nepoškodí třetí stranu - známá vlastnost postřiku proti mšicím: pokud postříkáte květy ve dne, zabijete opilující hmyz).
Pokud se někdo diví, proč se snižuje úrodnost půdy, tak to může být také tím, že když v přírodě nějaká rostlina uhyne, rozloží se na místě, kde vyrostla, tedy vrátí všechny živiny a prvky zpět do země (vlastně jich tam dodá víc, protože během růstu vytvářela cukry, atd.). Jenže co uděláme my? Zasejeme na pole semena, ve spousta případů se už nepoužije hnůj, ale nějaké hnojivo typu Cererit (což jsou živiny, ale ne humus), a když to vyroste, všechno se poseká, zrno se odveze pro lidi a stonky na slámu. Takže do půdy se nevrátí prakticky nic.
I kdybyste tam ale dali hnůj, většinou jde od zvířat, která nikdy neviděla kvalitní trávu, takže tam možná máte NPK, ale všechny ostatní mikroprvky vám postupně mizí. A jestli někdo žije v představě, že zdravé rostlině stačí jen dusík, fosfor a draslík, tak to je asi tak naivní, jako že člověk zdravě přežije jen ve složení Herman Con (psáno s C). (kdo neviděl Básníky, ať se jde dovzdělat)
Úplně "geniální" je ale vytvořit kilometrovou hladkou plochu, navíc v kopci (ideálně ještě nad nějakou obcí a nebo řekou), a zaset tam řepku. Tato plodina je v takovém objemu víceméně úplně k ničemu (kromě zvyšování spalin, zhoršování stavu motorů a přečerpávání ohromného množství peněz), a když přijde pořádný plavák, tak tu máme samá pozitiva: ornice pryč, zabahněná obec, zničený majetek, poničená kanalizace, v lepším případě i močůvka v obývacím pokoji, zabahněné řeky a moře, snížená hloubka koryt, vylévání řek, nízká schopnost krajiny absorbovat vodu, vyšší počet záplav... a to určitě nestojí žádné peníze, že?
Ale koho by to zajímalo, vždyť dotace se do rukou pěstitelů dostanou. A vlastně i pro společnost je to přínos. Lidi musí znovu postavit, všechno vyhodit a nakoupit znovu, obec musí zaplatit vyčištění kanalizace, takže se peníze točí a HDP stoupá. Přitom jsou na tom lidi ještě hůř než před tím (někteří se museli i zadlužit).
Řešení ale není otočka o 180 stupňů (někteří zvládnou i 360), protože to zase přináší další problémy (100% polykultura na malém dává malé výnosy - ano, bohatě stačí pro rodinu v eko kvalitě, ale kdo by živil pak ty vědce, dělníky, atd.? O vládě ani nemluvě).
Já jsem teda RoundUp zatím nikdy nepoužil (přiznávám ale, že na mě jeho reklama s pampeliškou udělala dojem - jen jsem vždycky zapomněl, jak se to jmenovalo, takže na hubení trávy mezi dlaždicemi používáme Dominator, a tím končíme - to ale taky není zrovna žádné terno, byť máme spotřebu tak 150 ml za rok).
Pokud mi jde o zdraví (asi se budu muset vzdát i žvýkaček, byť jsou doporučovány pro čištění zubů), měly by mne v podstatě zajímat jen základní fakta: je daný výrobek nějak nebezpečný? Pokud ano, jak moc (jaká koncentrace je nebezpečná i pro jedince bez imunity)? A v jakých situacích (kombinace s jinými jevy, možnost se s ním setkat ať už aktivně či pasivně)? Pak už ani tak moc nesejde na těch ostatních argumentech:
Proč by mělo mít váhu, že zdraví škodí všechno ostatní, ať už je to chemické nebo přírodní? On je totiž rozdíl mezi tím, že Vám poškodí zdraví 10 litrů čisté vody (protože nikdo normální tolik vody najednou nepije) nebo že kyanid je přírodní (protože na rozdíl od umělých sladidel, pesticidů nebo chlóru, které na nás útočí prakticky ze všech stran, nikdo normální nejí a nekouše pecky).
Třeba že tohle řešení je z těch ostatních to nejlepší (nejméně hrozné)? Nikdo nebude přeci dobrovolně dýchat azbest, i když bude vědět, že plutonium, arzen, cyankály nebo rtuť jsou mnohem horší. Proč bychom si měli vybírat z možností, které nabízí někdo další? Máme přeci právo požadovat vlastní možnost.
Nebo snad, že to dělají všichni ostatní? Či alespoň hodně lidí? Spousta lidí sí píchá, a i když přiznávám, že mám velké nutkání zkusit, jak člověk vidí sjetej po LSD, nikdy mi to nepřišlo rozumově až tak dobrý důvod si ho brát.
Argumentace daní za pokrok je také pochybná, protože pokud pokrok znamená jen výměnu jedněch chorob za jiné a jeden druh stresu za jiný, pak bychom měli asi přehodnotit, co toto slovo vyjadřuje. Znečištěný vzduch nebo rizikové prostředí není nezbytná podmínka k tomu, aby lidstvo dosáhlo blahobytu. Když většina lidí definuje, čeho by chtěla dosáhnout, většinou jsou u sebe slova "bohatý" a "zdravý"
(pokud už ne rovnou "šťastný", ale zatímco spousta lidí dokáže být šťastná, pokud je zdravá, byť chudá, normální člověk asi nebude šťastný, pokud bude nemocný, i kdyby měl všechny prachy světa - představte si Billa Gatese, jak každý den zvrací a trpí 24 hodin migrénami. Je to defince štěstí? Jestli nadhotíte "za peníze si koupím léky", stačí se podívat na net, a najdete spoustu bohatých lidí nebo politiků, kterými peníze nepomohly. A proč? Protože nemohou: něco, co neexistuje, nemá žádnou hodnotu ani moc, nemůže ani pomáhat). Jenže jak chcete být zdraví, když se o své zdraví nezajímáte? A pokud už ano, často to končí koloběhem: nemoc, prášky, další nemoc, další prášky. Nebudeme si nic nalhávat: bolest hlavy může potkat i člověka s dokonalou životosprávou (a vím z vlastní zkušenosti, že často jde v pohodě překonat i bez blbých prášků).
Ale argumetace tím, že vás klidně zítra srazí autobus, tak na co bylo jíst zdravě, je asi tak dobrá, jakože nemá cenu už zítra vstát a jít do práce, protože během příštích pár miliónů let sem spadne asteroid a všechny lidi zabije. To je argument člověka, který je v úzkých a nebo se alespoň neobtěžuje vymyslet něco lepšího.. Pokud už to vezmeme jako argument, tak bychom se měli snažit zbavit se autobusů. Potažmo dopravy (kdyby lidi nebyli nuceni chodit do práce, prakticky by se z 90% vyřešil problém dopravy, spotřeby benzínu a znečištění velkoměst, a do práce chodíme kvůli penězům, takže opět PENÍZE = problém a ne řešení). Je to argument "volba nemá smysl". Protože ať uděláte cokoliv, stejně jednou umřete. Takže podle některých lidí je řešení se prostě celý život chovat nezřízeně, abych si pro sebe urval co nejvíc a užil si.
Jestli chcete povýšení lidí nad zvířecí říši, tak přestaňte konečně používat zákon silnějšího (bohatšího). Systém, kde se planeta buduje místo toho, aby se plundrovala; systém, který se o lidi i ostatní živé tvory nezištně stará. To na téhle planetě zatím nikdy nebylo, a tím bychom se lidi jako druh stali teprve výjimeční. Výjimečnost není v tom, že místo tesáků máte v ruce kulomet (je to jen vyšší level na té samé linii).
Ale docela mne zajímá, jestli náhodou tato potencionálně škodlivá kukuřice není v něčem, co jím (lupínky), protože i kdyby nebyl povolen import GMO (jmenovitě ta od Monsanta, proti GMO zatím obecně nic nemám, spíš naopak), tak importujeme hotové výrobky, a kromě toho se pěstuje už i u nás:
Fór je v tom, že GMO od Monsanta je sterilní (logicky, protože kdo by si pak kupoval další dávky od Monsanta, když by si namnožil tu první). Tedy se většinou nedá po sklizení použít jako osivo na příští rok, a pokud se tento konkrétní gen sterility začně šířit mezi ostatní farmáře..? Sterilní plodina, která existuje ovšem na celé planetě, nedává z hlediska evoluce smysl.
Víte, já nejsem študovaný chemik, ale pokud mohou být problémy s plodinami, které se chemicky stříkají pesticidy, jak je na tom plodina, která si pesticidy vlastně přímo sama vyrábí?
Pokud by ale skutečně BT fungoval tak, jak se píše, byl to by velký přínos. Jenže šíření genu sterility může způsobit jen pokles produkce nezávislých zemědělců a větší závislost na osivu jedné jediné firmy. A v tomto ohledu mi výmluva "lidi jsou blbí a GMO se bojí bez důvodně" použivá jako argument proti zavedení označování GMO přijde dost ubohá (byť, a to si přiznejme, to může být pravda).
Ono nejde ani tak o to, jestli jsou mé obavy opodstatněné. Ať si třeba nejsou. Ale spíš to, že dost lidí to prostě vůbec nezajímá - to je zajímavější..
A pak tu máme vegany. Což o to, samo o sobě je to užitečné, ale spolu s tím přichází na přetřes sója. Pár % veganů v populaci si může dejme tomu zajistit Eco sóju z místních zdrojů, ale jak řešit hypotetický přechod obyvatelstva planety na veganskou výživu, v níž sója má podíl, když víc jak 3/4 sójy na světě je GMO, a dost možná třeba zrovna od Monsanta? https://en.wikipedia.org/wiki/Genetically_modified_soybean
Mimochodem, znáte nějaké celebrity nebo politiky, kteří se chlubí tím, že jedí hlavně GMO? Asi špatně hledám, Google mi pořád vnucoval jen celebrity, které proti GMO bojují. Koukat se na lidi z vyšší třídy má své výhody: většinou mají způsob, jak získat víc informací (nebo to někdo získá za ně), takže by "do huby" vyloženě nic špatného nedali. A když nechtějí oni, proč bychom měli my?
OT: Lidem se zdají v noci různé blbosti (třeba poníci ), na mě vyskočilo slovo "genocida". Vím proč, v diskuzích proti veganům je to častá obhajoba, a z toho už člověk musí zblbnout..
Podíval jsem se do wiki slovníku, a je tam takový zajímavý drobný detailíček: vztahuje se (zatím) pouze na lidi. Tzn. že kdybychom si chtěli hrát se slovíčky (což teda nemám zrovna v lásce, ale ať je taky nějaká sranda), pokud argumentujete tímto slovem na zvířata, nechtě jim přiznáváte lidská práva. No a pokud je zároveň jíte, je to dokonalá střelba na vlastní branku, protože vlastně obhajujete tak nějak kanibalismus (btw i na wiki o kanibalismu je jasně řečeno, že lidské tělo prostě kompletně maso bez následků - škodliviny - strávit nedokáže)
Na druhou stranu, potkat opravdu sečtělého člověka, tak před ním ze sebe uděláte blbce už jen pozdravem Takže bych si z toho až tak těžkou hlavu zase nedělal.. Toto slovo používají v souvislosti se zvířaty i média.
- učíme se jíst cuketu
- kedlubny už mají správnou velikost
- sklízíme mrkev a petržel
Přesto ale není důvod jásat. Byl jsem se podívat u souseda, co bydlí u řeky, a např. jeho papriky jsou už prakticky velikostně ke sklizni (ne nutně zralé), zatímco u nás teprve odkvetly. Může v tom být více faktorů, ale jeden je zřetelný hned - půda (jeho je spíš černozem, u nás "štěrk", jak to nazvala maminka - když musíte ze země mrkev vykopávat, tak se ani nedivím, že nechce růst; taková zemina s krustou si ani nedokáže poradit s vodou).
Sice jsme jí vylepšili (proti čistému jílu), ale asi nelze očekávat, že seženete kvalitní zeminu pod 600 Kč za tunu. Uvidíme příští rok, kdy by už měla být půda obohacena hnojem (navezu si asi tak tunu na 25m2 a bude mít půl roku na rozklad). Za ten naštěstí už neplatím
Bylinky jsme přesadili do většího květináče, aby lépe hospodařily s vodou.
Další potencionální problém je počet opylovačů. Máme vysazenu hromadu okrasných volně rostoucích rostlin (mj. třeba levandule - poučujeme se, kde se dá), takže tu máme včely prakticky všude, kam člověk šlápne (jedou i po jetelu - aby měly co jíst), ale byť jsou tu i čmeláci, představoval bych si něco lepšího než třeba 3-4 jedince na záhoně s okurkami v danou chvíli (pamatuji si od babičky, že tam na každý květ stála prakticky fronta). Protože až tu budou vzrostlé všechny zasazené stromy, bude potřeba těch včel asi 10x tolik. Zatím jsem to vyřešil podpořením průmyslu, a nákupem dvou domečků pro hmyz (např. pro divoké včely; taky aby to "nějak" vypadalo), ale třeba pro škvory si vyrobíme vlastní. A ze zbytků dřeva z poliček pak sestavím i něco pro čmeláky (ale chytat je nebudu - lenost a nespolehlivost):
Dnešní tématický blok bych mohl nazvat Problémový. Protože ničemu jinému se nevěnuje. Nejprve něco přesně k tématu:
Objevil jsem, že u dvou ze 4 citrusů (jmenovitě pomeranč a citroník) dochází ke shazování listů (přitom třeba pomeranč se snaží dělat i nové). Podle Google by se mohlo jednat o toto:
No, nevím, jaká změna prostředí je mohla postihnout po několika měsících, ale klidně můžu zkusit méně zalévat. To máte těžké: udržujte vlhké, nesmíte přelít a nesmí vyschnout
ale s tím bychom si mohli poradit (Broskvoň už se s houbou vypořádala - sice jí v sobě stále má, ale už roste velmi rychle a dělá zdravé listy i výhony - postřik bude stejně až před zimou a na jaře).
Podle fotek totiž to, co tam máme, nevypadá na strupovitost, ani to nemá jakoby plíseň. Nesouhlasí ani barva.
Naproti tomu, kiwovníky, borůvky a zimolezy jsme již snad dovedli ke zdárnému růstu. Jednoduše jsme si jich přestali všímat (u jedné borůvky jen odstraňujeme mechanicky mšice).
Citrusy snad taky pochopím, abych jim neničil život. Dám jim teď třeba týden až dva naprosto bez vody, a uvidím, jak budou reagovat.
Kdo by to býval řekl, že citrusy nemají moc rády teploty nad 18 stupňů:
Možná jim dopřeji ventilátorek na solární pohon. Můžete koupit i u nás za pár set Kč, nebo (paradoxně) koupit kšiltovku s ventilátorem a vzít ho z ní (vyjde to levněji). Nebo, komu na tom až tak nesejde, může podpořit dělníky v Číně (na Ebayi seženete BuyNow stejný model jako u nás asi za 70 Kč +/-, v aukci ještě levněji) - prakticky je tím podpoříte, i když to koupíte u nás (na 99% to bude jejich dílo).
Další, s čím se můžete ve skleníku setkat, hlavně na listech kustovnice, je takový bílý poflak (fleky). Na rozdíl od takových bílých mušek (molice), které máme třeba hlavně venku (ve skleníku jsou proti nim pověšené ty barevné desky s lepem - mohu potvrdit, že včely se tomu skutečně vyhýbají) - já jim říkám létající křída, ale zatím je nehubíme, protože třeba na květáku nedělají viditelné škody (však taky co je pár molic na metrovém listu - slouží zároveň jako podpěra pro rajčata).
Mimochodem, i cuketa má bílé listy, jen vrchní stranu a to prakticky všechny včetně nových (kustovnice má takto "označené" je staré listy). Ale toto je normální stav (záleží na odrůdě), protože cukety nám rostou naprosto v pohodě.
Dám pak vědět, jak jsem dopadl. Zkusím meďnaté přípravky, ale dám zpočátku menší koncentraci než se doporučuje (ostatně, rostliny meď potřebují taky, příznaky jejího nedostatku se projevují, jak jinak, podobně jako jiné "choroby" - žlutnutí listů, skvrny podobné chloróze).
No, a následuje několik relativně dlouhých témat, na která jsem natrefil při studiu. Některá souvisí se zahradničením přímo, jiná spíše nepřímo.
Jakou budoucnost nám chystá náš systém školství?
Mě toto "učení se sám od sebe" baví, a to na vzdory tvrzení, že bez peněz by nebyl pokrok. Rozhodně víc, než kdyby se to do mne někdo snažil narvat ve školních lavicích nebo mne za to někdo platil (protože by chtěl výsledky). V placené práci by mne taková hromada neúspěchů dokázala jistě celkem slušně vytočit
Zvlášť na základní škole se moc na samostatnost nedbalo (pokud tím nemysleli jen "samostatně se nafiblovat doma strany, které vám učitelé na konci hodiny vypsali"). Hledat si informace jsem se musel naučit pomocí Googlu díky svým zálibám (tehdy hlavně programování). Na střední škole to za mé doby bylo o něco lepší, ale i tak toho bylo jen minimum (asi dva učitelé z celého sboru). Od té doby se toho trochu zlepšilo, alespoň podle návštěv v bývalém působišti, ale stále jedeme ten starý zkostnatělý systém.
Vím, že nás má škola hlavně naučit se učit, ale lidstvo udělalo obrovské pokroky i v dobách, kdy žádné školství nebylo. Děti se učily podobně jako u zvířat, a to hrou. A přitom, co lidstvo dokázalo! Dnešní systém je tak nějak divně nastaven v představě, že když místo několika jedincům nabušíte téměř všechny možné základní znalosti a vědomosti do všech, že se tím úměrně zvýší počet géniů. Výsledek vidíme sami: géniů je pořád stejné množství, jen se o nich dřív ví (a měl bych pochyby, na kolik je to díky školství, protože spousta z nich buď ve škole propadala a nebo jí dokončila předčasně). Ale generujeme velké množství dělníků.
Víte, proč lidstvo údajně hloupne? Protože čím jsou někteří lidé chytřejší, tím méně mají dětí, protože ty stojí čas a peníze a nebo si to zdůvodní jinak, či provedou adopci. Čím mají lidé méně peněz, tím víc si pořídí dětí, ať už kvůli penězům nebo prostě proto, že si neuvědomují, kam to vede. Takto se množí počet těch, kteří nedosáhnou na lepší vzdělání, protože to je prostě placené (ani na státní vysokou školu se nedostanete jen tak bez financí - co třeba pomůcky?). A ačkoliv je toto výborné pro oběh peněz (máte více levné pracovní síly), z hlediska lidstva je to časovaná bomba (dalo by se říci, že medián IQ se snižuje, byť to nesouvisí jen s ním).
Práce, kde se člověk naučí jen jednu věc a tu dělá stále dokola až do zblbnutí je na nic. Protože, k čemu pak byla ta snaha 8-16 let učit člověka se učit, když se z něj vlatně stal robot, co by měl dalších 45 let dělat to samé, a v běžném životě si ani nedokáže spočítat rodinné finance (důkaz máte v počtu zadlužených osob a exekucí - byť hlavní vina nemusí být jen ve školství, není úplně bez viny - jakékoliv číslo počtu dlužníků v krizi vyšší než 0 je špatné)? http://www.psfv.cz/cs/pro-odborniky/mereni-urovne-financni-gramotnosti/2015/mereni-urovne-financni-gramotnosti-2601 (z posledního testu vyplynulo, že 42% dotázaných nebylo schopno spočítat X * 1.Z = Y )
Odpověď, že každý si může najít takovou práci, která ho baví, je trochu nesmysl, protože kdyby každý dělal IT nebo manažera, kdopak by do zblbnutí ve fabrice montoval kliky do dveří auta nebo připravoval bulky do hamburgerů? Takto lidi nic "nenutí" se vzdělávat. Ono, všechna práce, která lidi nutí něco dělat je ve své podstatě špatná (zapomeňte na evoluci, že se to tak dělalo dřív a že zvířata taky musí makat - jsme homo sapiens sapiens, dostali jsme se nad svět zvířat, ale přitom jsme si jaksi zapomněli vybudovat svět odpovídající naší inteligenci - zatím jsme jen pohodlně převzali jeden z modelů přírody, a to téměř svět virů; uznejte, že bytost s takovou inteligencí by neměla žít v takto omezeném prostředí).
Možná, že schopnost dětí se toho nejvíc naučit v mládí je daná i nějak přirozeným vývojem. Že by byl stres nutný k tomu, aby se děti lépe učily? Jasně, v přírodě taky občas dojde k tomu, že je mládě napadeno třeba predátorem a nebo je nuceno od své matky odejít (což se ale u těch vyšších savců děje méně než u těch nižších). Lze uznat, že bez podnětů se jedinec naučí méně (např. opice se u nás naučí ovládat počítače, zatímco v přírodě by se o to ani nesnažily, ale to není ani tak otázka učení, spíš v tom, jak odlišně v několika oblastech funguje náš mozek - umět si položit otázku Proč? a Jak? I když, tu druhou třeba někteří ptáci obstojně zvládají). Věřím tomu, že nějaká chytrá hlava by dokázala případnou nutnou podmínku stresu nasimulovat lépe, než zavřít děti na 5-8 hodin do školy, nechat je sedět v lavicích (což je pro děti hrozně "přirozené") a známkovat je za to, co neví. Chceme po lidech, aby byli kreativní, inovátorští, samostatní, ale učíme je se drtit postupy, jak se to dělalo dřív a jakoukoliv neposlušnost či vybočení trestáme.
O systému alternativního školství existuje pár dokumentů, a dost se toho dá najít na netu. A osobně bych ho preferoval nad jakoukoliv dnes zavedenou formou státního školství. Vemte si třeba zahradničení. Děti by se naučili audiovizuálně něco o rostlinách, fotosyntéze a jak to celé funguje, a bez zkoušení, co se naučily, by měli možnost si rostliny vypěstovat (kdo by nechtěl, ať si třeba čte knížku nebo jde mezitím do jiné třídy). Komu by to nešlo (jako třeba mě), by mohl pomoci učitel a nebo by si sám potřebné údaje našel na netu. A nebo by mu pomohl chytřejší spolužák. Což by ostatně fungovalo i díky tomu, že by třeba děti z vyšších tříd mohly chodit pomáhat dětem ze tříd nižších (pokud už vůbec celé to dělení podle věku nezrušit).
A nemuselo by jít jen o pěstování rostlin, ale o cokoliv jiného. Malování pro ty, kdo by chtěli. Nebo třeba elektronika. Získat audiovizuální informace o tématu a pak volitelně zkusit sestavit třeba 12V obvod s nějakou funkcí. Děti tohle baví, většina by to zkusila dobrovolně. Žáci, co by byli napřed (třeba je to bavilo dřív, tak už o tom vědí všechno), by se nemuseli účastnit teorie, ale mohli by pak ostatním dětem pomáhat. Stejně tak, kdo by se cítil na víc, nemusel by si sestavit jedno z nabízených schémat (rozvítit žárovku, spustit zvonek), ale zkusil by něco sám. Když by to nefungovalo, mohl by poprosit o pomoc ostatní, vytvořil by se tým. Nadané děti by takto nemusely opouštět běžné školy a být odloučeny od ostatních (kastovní systém), naopak by se mohly zapojit a pomáhat přirozeně ostatním, a přitom nebýt nijak omezováni ve svém vlastním rozvoji (co na tom, že ostatní děti zapojují žárovku, toto dítě by si sestavilo třeba počítač a kdyby ho zrovna elektronika nebavila, šlo by to třídy, kde by se třeba zrovna řešila chemie). Totéž by platilo pro děti slabší nebo nějak postižené. Nemusely by "nestíhat", protože by nebylo co. Mohly by trávit čas s ostatními dětmi.
Že takové školy nejsou? Jsou. Že jsou dražší? No, vše je otázka priorit. Jste důležitější vy teď nebo váš potomek, potažmo vaše budoucnost, ve které vy budete žít, většinou jako důchodce bez současných příjmů? Pokud bude většina lidí požadovat jiný typ škol, a snad bude brzy doba, kdy budou mít rodiče právo odmítnout státní školství a stát bude povinen v případě, že kapacita soukromých škol nebude stačit, zajistit alternativní výuku sám. Stále je to ale jen systém poptávky a nabídky. Pokud nic nebudete požadovat, můžete do zblbnutí nadávat, že to nikdo nenabízí (smlouvání, které je běžné na některých trzích, je takový náznak, že ani cena není pevně daná výrobcem/prodejcem). To ostatně zase souvisí s peněžním systémem, protože dneska musí téměř všechno nějak generovat zisk. Chápeme to správně? Už nejen zdraví lidí, ale i jejich budoucnost je teď na prodej.
Třeba nemáte "čas" na ekologii, lidská práva nebo další věci, ale pokud máte své děti nebo je plánujete, zkuste se zamyslet, zda mají život takový, jaký by měly mít (a jaký pak zajistí ony vám, ať už přímo nebo nepřímo skrze společnost, kterou budou utvářet). A zda je berete jako sobě rovné a nebo máte vztah pán-otrok (tohle nesmíš, protože jsem to řekl; tohle je špatné; nezajímá mě tvůj názor; proč nejsi pořád doma?; to nemáš nic lepšího na práci než si hrát? už nejsi děcko, abys koukal na pohádky!).
Pořád si hrajeme na nějaké humanisty a nadřazený druh, přitom jen přebíráme modely ze zvířecí zvíře. Pokud vychováme agresivní a průbojné kapitalisty, aby se mohli prosadit v naší společnosti, kde je důležité jít si tvrdě za svým, jinak nejste nic, není to nic jiného, než obdoba vztahu matky a mláděte, které je kvůli zdrojům odkopnuto, aby se o sebe postralo samo, protože matka již čeká další mládě, a přitom pro toto mládě bude později jeho vlastní matka jen soupeř o zdroje, a jako takovou se jí nebude štítit odstranit. Ale to se v naší společnosti neděje, že? Nebo se vymlouváme na to, že to jsou výjimky. Pokud si necháte vyoperovat rakovinu, taky se spokojíte s tím, že tam doktor nechal byť jen nepatrný zbyteček nádoru?
Přitom, jak je dnešní školství nastavené? Učitel je nadřízený, děti poslušně sedí v lavicích, den mají nalinkovaný na hodiny a pauzy. Kde je nějaká kreativita a volnost (jediný, kdo k ní vyzývá, je nějaká TV reklama na něco úplně jiného)? Spíš vychováváme vojáky. Sedni, vstaň, ticho! Celý ten rozvrh je na nic. Ať se v duchu sám každý přihlásí, koho štval tělocvik v tom smyslu, že se ráno spotil jako prase, a protože se většinou časově přetáhl, nebyl čas se ani osprchovat (pokud bylo vůbec kde), takže jste celý den seděli spocení v lavici? Proč by si děti nemohly sami určovat, kdy a v jaké míře tělocvik mít budou? Většina dětí je hravá. Kdybyste to z nich nejdřív nevymlátili drilem v lavicích, nemuseli byste pak nuceně zavádět tělocvik. Vždyť u těch, kteří by si zvolili nějakou manuální činnost, by docházelo ke cvičení tak jako tak (kdo někdy stavěl, kutil nebo zahradničil, tak ví, že občas to není zrovna leháro, ale zároveň nepřepnete své síly).
Svým způsobem vlatně stále žijeme v otroctví. Jen lidi ho tak nevnímají. Až budete příště koukat na film Matrix (Druhá renesance), zkuste o tom přemýšlet trochu jinak. Většinou nám jsou ukazování jen vnější nepřátelé (zlí mimozemšťané, zlé stroje nebo atomovky odpalující skynet), zatímco ten náš systém se prezentuje jako hodný (zvlášť američané ve svých filmech oslavujících patrionismus hodně často někoho zachrání, osvobodí nebo nakoupou zadek zlým "imperialistům" z vesmíru, co chtějí naše ženy nebo drahé kovy a hlavně, pošlapat demokracii!). Čest výjimkám.
Naše generace, alespoň pokud jsou lidi jako já, to změní jen s obtížemi. Pereme se s tím, co si myslíme, že bychom měli dělat, a s tím, co podvědomně chceme dál dělat. V tomto ohledu by už chtělo vychovat následující generaci lépe, aby připravila svět i pro nás samotné. Protože třeba já si nedovedu představit, jak by měl třeba vypadat vůbec ten klidný přechod z jednoho systému do druhého, a kde by to mělo začít. Paradoxně, naše menšina už dávno stojí mimo peněžní systém v tom myslu, že spousta nepracuje, a funguje to.
aneb, zase ty peníze..
Ano, určitě je dnešní doba taková, že se "všichni" máme dost dobře, když si můžeme podle některých dovolit ztrácet čas řešením takových blbostí, jako je etické chování ke zvířatům, ekologický rozvoj lidstva nebo dokonce snad i lepší vzdělávání dětí. Jenže to by neměl být důvod tyto diskuze zlehčovat a říkat někomu, že si neváží toho, co máme (komunisto! utopisto!). Lidstvo si přeci nikdy nevážilo toho, co mělo. To je ten důvod, proč jsme tam, kde jsme. Kdyby pračlověka v jeskyni, co zrovna vynalezl oheň, a teď se pokouší o malování, všichni "chytří" okřikli, že se asi má fakt dobře, když řeší bejkárny, kdyby raději šel něco dělat pořádného, a on by se na umění vykašlal (a všichni po něm, protože proč dělat bejkárny), kde bychom asi byli?
Já třeba chápu, proč je ekonomika vystavěná okolo ropy. Je to zdroj energie, byť ne čistý, ale vydatný, má spoustu vyžití a přináší skutečné výsledky a zlepšení života lidí (to, a na druhé straně zase některým život zhoršuje). Naproti tomu mi není jasné, proč je současně vystavěná okolo peněz. Koho napadne jediná oblast, kde peníze jsou čistý přínos a ne naopak překážka, ať si doma zvedne ruku.. Ropa je dneska nezbytná, ale z velké míry časem nahraditelná (alespoň pokud jde o energii). Peníze naproti tomu jenom jsou ... Skoro jako nějaký relikt, co se používá, i když pro to už není důvod.
Současný model (demokracie a kapitalismus) je součástí přirozeného vývoje, ale nelze akceptovat, že je to to nejlepší, co může lidstvo lidem nabídnout. Pokud někdo brání jejich "zrušení", je to jen proto, že mu to tak buď vyhovuje a nebo je prostě naučený, že všechno ostatní musí být nutně jen horší. Ale nenechme se ukolébat. Další systémy, které přijdou později, také nemusí být dokonalé. Třeba jich bude ještě několik. Jednou se možná propracujeme k dokonalosti. Ale věřit tomu, že současný systém je dokonalý vrchol a ještě ho bránit urážením všech těch, kdo třeba vymyslí něco dalšího (ne, nepočítám se mezi ani jedny), to je snad skoro až bránění pokroku
A dělat to ve jménu "svobody"? Ta už dávno není, stejně jako se teď už nedělá většinou nic ve jménu "Boha". Svoboda je, když vás nikdo k ničemu nenutí a nejste tedy ovlivněni. Že svoboda myšlení jako taková není, na tom není nic divného (člověka ovlivňuje a jeho názory formuje společnost, spolužáci, učitelé, politici, internetová fóra, jeho rodiče, soudní systém, právní systém..). Stejně tak nemáme nikdo ani svobodu v chování. Naše "svoboda" spočívá v tom, že jedete po silnici, a občas vám dá křižovka na výběr, zda chcete vlevo nebo vpravo. A většinou ani to není Vaše svobodná volba, protože vy po ní jedete s určitým záměrem (třeba do práce), takže i tato vaše volba je defakto už předem daná.
Nejde jen třeba o dopravní předpisy, jak musíme jezdit (asi uznáme, že je to výhodné v tom, aby se většina řidičů nezabila, ale stejně tušíme, že to omezuje i ty, kteří jsou prostě lepší - nařídit na rovince 90, když by se tam dalo jet 150, to přeci nezachrání o tolik víc životů).. Domorodci v pralese jsou nuceni shánět si potravu a bojovat o přežití. My jsme nuceni vydělávat peníze, abychom získali potravu a přežili (pokud teda nechceme brát sociální dávky, což ale nemění nic na tom, že proto, abychom přežili, musí teda vydělávat peníze někdo další). Až Vám bude někdo říkat, jak moc velkou svobodu máme, podívejte se, kde všude jsou regulace a co všechno MUSÍTE dělat. Nejsme na tom o nic lépe, než ti domorodci v pralese. Jen ti mají možná kolikrát větší svobodu slova (a hádal bych i menší míru korupce).
Peníze prý jsou motivací, prostředek ke získání cíle. Věc, která nutí lidi být lepší. Jo, to možná až v druhé řadě. V první řadě jsou nástroj, který vás nutí něco dělat, abyste vůbec přežili (tomu říkám pokrok od zvířecí říše!). Je možná pravda, že to je způsob, jak ohodnotit práci člověka, a že třeba majitel velké firmy, která zaměstnává tisíce lidí a ještě dává na charitu si zaslouží velké peníze, a nechám na zvážení každého, ať si zdůvodní, zda majitel firmy je prospěšnější než jeho zaměstnanci, a zda musí burzovní makléř brát 10x víc než je průměrná mzda (v USA je to dle JPP řádově ještě víc).
Že by svět bez peněz nemohl existovat? V současné době se vede debata nad základním nepodmíněným příjmem. A co jiného by to mělo být, než částečný svět bez peněz? Nepodmíněný příjem vlastně znamená, že stát z daní, co vybere od firem, zaplatí lidem, aby si mohli jít do firem něco koupit. V tomto případě budou peníze už jen zbytečný prostředník. A motivace pro lidi, aby do práce přeci jen šli (aby se měli tzv. lépe, jako v Hvězdné pěchotě - jsi u vojska? Můžeš volit) Celé to má ale smysl jen, aby se udržel současný stav, jen už bez pracujících (je otázka, kdo bude chtít zaměstnat, byť motivovaného, dělníka, co si chce přilepšit, když ho může nahradit levnějším strojem). Neřeší to plýtvání, ekologii ani efektivitu (stále se bude vyrábět šunt pro ty chudší). Ale zajímavý byl experiment provedený v Namibii, kde došlo v souvislosti s tím k poklesu kriminality. A nebo projekty v Indii.
V současnosti je spíš problém k přístupu ke zdrojům a výrobním prostředkům. Nic nebrání státům to znárodnit, když už jsme si většinu klíčových oblastí nechali převést na zahradniční vlastníky, a jednodušší (a méně právně problematické) by nejspíš bylo, kdyby stát založil firmy vlastní, kde nepodmíněný příjem bude zatím jen dočasné řešení. Protože pokud bude stát nabízet svým občanům zboží ve vlastních firmách "zadarmo", jak znám běžný lid, tak ke konkurenci už jich moc nepůjde. Je to jen jiná forma znárodnění, protože v tomto modelu konkurence prostě zkrachuje na nedostatek zákazníků. Jak se ovšem dostat v mezidobí k potřebným zdrojům, které někdy leží mimo oblast daného státu, to zatím fakt netuším. A nejspíš to netuší ani Zeitgeist
Krásné je také ono heslo "když se budeš hodně snažit, něčeho dosáhneš". To je pravda v téměř každém případě. Jen mi není jasné, proč spousta lidí div neuctívá pracháče, třeba i ty, kteří se do luxusu narodili, nijak společnosti nepřispěli, a jen se chlubí tím, kolik sporťáků mají a jak velkou ZOO se zvířaty si v obýváku postavili. Nedává to smysl (jasně, lidské myšlení není racionální, ale stejně).
Přeci musí být jasné "každému", že i kdyby společnost chtěla (a můžeme se hádat, zda chce či nechce), tak prostě na této planetě nejsou zdroje, aby se každý měl takto "dobře" (když se nad tím zamyslíte, proč by měl mít doma každý 10 sporťáků? Jiný účel než chlubení to nemá - je to pochybná prestiž někoho, kdo vlastně plýtvá - až bude vaše dítě pouštět v koupelně vodu do kanálu a přitom sedět v obýváku, běžte ho pochválit - ukazuje svou společenskou prestiž, že ono na to má).
Já v tom viděl jen duální přístup (u někoho mi to vadí, u jiného to obdivuji), a stojí mne méně námahy používat jen jeden (asi jako používat dvě gramatiky: jednu ve škole spisovně, a na netu s hrozivými hrubkami; nebo dvoje dopravní předpisy - jedny ve dne a druhé v noci "jezdí méně aut, tak proč bych blikal", jenž pak ve dne "jé, já nedal blinkr?").
Tzn. pokud si to připustíte, a stejně po tom toužíte, vlastně jdete tzv. přes mrtvoly (pokud má planeta omezené zdroje, tak každý, kdo si tzv. nahrabe, vlastně jen ubírá těm ostatním - nevidím na tom nic obdivuhodného). Je to iluze, že se všichni můžeme mít dobře, když si budeme závidět a vzájemně spolu soupeřit (a vydělávat peníze pro někoho jiného). Což ostatně začíná i ve škole. Pokud máte 10 lidí na 10 jednotek zdrojů, a jeden člověk bude mít 5 jednotek a ostatní každý 0.6 jednotky, a ten jeden bude mít společenskou prestiž, a všichni se budou chtít mít jako on, máte jen jednu možnost: sebrat zdroje někomu dalšímu. Otázka, zda ti, co společnosti nějak prospěli, by se měli mít lépe, je možná špatně položená: pokud někdo opravdu chce společnosti prospět, proč by mu mělo záležet na tom, že se má lépe než ti ostatní? Jako protiargument je často použito vnucování, že se dotyčný má všeho svého majetku teda vzdát (pěkná blbost). Ostatně, nikdo by neměl radit nikomu nic, co by neudělal on sám..
(vždycky je dobré si pročíst i komentáře, kolikrát je v nich víc rozumu než v samotném článku).
Pozn.: jestli má ale hnutí v něčem pravdu, tak že lidi bez peněz pracovat budou. Kdo někdy slyšel pojem Open Source, tak těžko bude někoho dalšího přesvědčovat, že bez peněz ani kuře nehrabe.. proč by měla být představa planety Země verze 2.0 public domain na základu Open Source tak absurdní?
Ono na film, kde by stroje lidstvo ovládli a SkyNet zavedl mír a blahobyt asi málokdo koukal, ale v realitě si myslím, že to málokomu vadilo (snad jen těm, kteří se hrnou kupředu a výše nehledě na ostatní). Ono totiž, kdyby se kapitalismus skutečně vystavěl na ekonomii a ekonomice, tak by nebylo co řešit, ale tady ekonomika prakticky nefunguje. Možná tak ještě v rodinách, protože rodina nebo jedinec si nemůže dovolit plýtvat víc, než mu společnost dovolí, zatímco celá společnost, jak se zdá, si klidně plýtvá víc, než jí dovolí zdroje planety. A protože jsme teď na vrcholu blaha, těžko vidíme ty potencionální problémy (sytý hladovému nevěří).
Ono možná, pokud na monopolní systém nadávají přímo sami jeho uživatelé, tak si nic jiného ani nezaslouží, a místo toho, aby vytahoval nějaké strašáky z minulosti, měl by řešit budoucnost, a pokud toho není schopen, není tu pro něj místo. Můžeme uvěřit tomu, že chyba fakt není v systému, ale v lidech. Jak pevný takový systém ve skutečnosti ale je? Řekněme, že systém funguje správně, a jen lidi nepřemýšlí ekologicky a udržitelně. Takže od zítra buď systém lidem vnutí udržitelné chování, a nebo se pro něj rozhodnou lidi sami. Tzn. že výrobky musí vydržet desetiletí až století, místo 1-2 roků (aby se co nejméně plýtvalo). Takže továrny vyrobí jednu sérii zboží pro každého, a pak.. zavřou. Na 10 až 20 let. Myslíte, že systém neskolabuje (zavřené továrny znamená propuštění lidí, nepracující lidé nemají peníze, nikdo nekupuje, tím pádem nikdo nevyrábí)?
Monopolní říkám proto, že ve své podstatě nikdo z nás nutně nepotřebuje používat třeba auto. Nebo počítač. Ano, nebylo by to nejlehčí, ale na téhle planetě je dost lidí, kteří nemají ani jedno. Ale jídlo a vodu potřebujeme všichni. Jak chce systém zajistit lidem v současném modelu tuto potřebu, pokud by nikdo nepracoval a tedy by si neměl jídlo za co koupit, a i kdyby měl, nikdo by ho (zdarma) nevyráběl?
Na sociální dávky zapomeňte. Můžete je sice vyplatit, ale nezapomeňte: už nejsou žádné fabriky, které jídlo vyrábí (bez příjmů v podobě bezcenných papírků (nebo 0 a 1 na internetu) zkrachovaly). I kdyby stát peníze natiskl a dal je majitelům pekárny, ten nemá mouku (možná ani vodu, elektřinu a jejich zaměstnanci se bez peněz nedostanou do práce - nemají na benzín, MHD zkolabovovala taky, museli by jít pěšky, ale proč? Aby dostali pár bezcených peněz?). A kdo by mu prodal mouku za peníze, když si za ně nic nekoupí (nikdo nic nevyrábí, protože všichni už mají vše potřebné doma a vydrží jim to na dlouho)? Toto je stabilita našeho systému. Nebo máte jiný scénář? Jako třeba "to se nikdy nestane"? (to si jistě říkal i Hitler, nebo Marie Antoinetta)
Kontrolní otázka: proč se toto nestává třeba v ČR, ať už vesnice nebo město, při výpadku proudu? Je to jen kvůli hustotě zalidnění? Nebo kvůli nerovnosti? Ať už jedno nebo druhé, co to způsobilo?
Někde jsem četl, že systém tohle ustojí, že to jen ukazuje na jeho pevnost. To říkají asi ti, kterým zrovna neshořel obchod. Ale moment? Takže cílem našeho snažení je udržet systém? Na lidech teda nezáleží? Je teda jedno, kolika lidem shoří dům, hlavně, že to ustojí systém?
(někdy si říkám, kde beru všechen ten čas tohle číst - ano, pravda, možná teď zrovna zanedbávám třeba malování, ale když mě baví tohle, proč dělat místo toho něco jiného? Toť otázka - na druhou stranu totiž, kdybych nedělal toto, možná bych jen čuměl do blba, takže je lepší dělat toto než nic)
Co já ale vím, třeba peníze jako takové škodlivé nejsou. To spíš, jak je společnost dneska vnímá..
Určitě by nebyl problém v budoucnosti zajistit systém, kde by bylo o každého postaráno, aby mohl žít v klidu a bez strádání, a pro ty, co by chtěli víc, by se zavedla měna kreditů, která by reprezentovala jejich užitečnost společnosti (ve smyslu ochrany planety, zdrojů a všech živých organismů na ní - v rámci možností). Jen ale nevím, k čemu by v podstatě byly, v systému, kde když by měl někdo chuť se projet ve ferrari, tak by si ho prostě půjčil z centrální evidence a pak zase vrátil. Pokud by toto mohl udělat každý, jaký má smysl mít jich v garáži 10? Pokud ovšem nebudeme podobný přístup brát tak, jak by se asi brát nejspíš měl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Diogen%C5%AFv_syndrom (a ruku nad srdce: kdo z nás to nedělá).
Možná by "morální kredity" mohly být cílem za lepším životem, např. mít k dispozici víc něčeho nebo v lepší kvalitě. Ale to už zase zavádíme rozdělení lidstva, byť podle morálního hlediska, a to nikdy k ničemu dobrému nevedlo. Nezištná pomoc je prostě nezištná. V tom případě jí netřeba nijak odměňovat. Zištná pomoc už zavání hrabáním si pod sebe na úkor ostatních (pokud by bylo víc zdrojů, než by lidi spotřebovali, není důvod je hromadit u některých jednotlivců, když se dají přerozdělit mezi zbývající lidi alespoň přibližně rovnoměrně). Zkrátka, mám problém napasovat peníze do budoucího systému.
Jakékoliv materiální ocenění práce není nutné. Stačí se podívat na malé děti. Ty si hrají, malují, tvoří, učí se novým věcem. Nikdo je do toho nenutí, nikdo je za to neplatí. Nenajdete žádnou studii, podle které by mozek pracoval spalováním peněz. Co je definice "koníčku" nebo "hobby"? Je to činnost, které lidé dělají bez nároku na mzdu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobby Proč by tedy lidé nemohli vykonávat své hobby pro blaho všech lidí bez příjmu, protože vše potřebné by jim obstarala společnost. To, že by většina lidí třeba nedělala nic užitečného pro většinu ostatních nehraje roli, když máme automatizaci a stroje (ty by mohly zastávat i funkci armády - i kdyby byl na světě mír, co ochrana před vesmírem? Třeba asteoridy).
Bude zajímavé sledovat, až se vyvine AI, jak k ní bude lidstvo přistupovat, a kdo hlavně bude jejímu zavedení bránit či jí prosazovat, a jak bude hlavně napsaná.
Řešení ve formě "obávané" A.I.? Když systém očividně nefunguje, jak ukazoval příklad z odkazu o Blackoutu v New Yorku
Co myslíte, bylo by skutečně "zotročení" lidstva stroji, které se o lidi postarají a zachovají planetu skutečně tak hrozné, proti současnému stavu? Jakou míru "svobody" můžete ještě ztratit, když prakticky už skoro žádná není? Žádný tvor na planetě nebyl dosud nikdy 100% svobodný (ani volné divoké zvíře). Což by mohla být další meta, které bychom jako lidi měli chtít dosáhnout.
Tady by to ale chtělo předělat původní Asimovy zákony robotiky, které jsou poplatné své době. Opravdu potřebujeme další systém octroctví? Nebylo by lepší, kdyby se stroje a počítače řídili třeba heslem "Zabezpečovat životní potřeby všech lidí, zajistit blahobyt lidstva v harmonii s ekosystémem planety, dostatečně ochraňovat faunu a flóru, zajistit udržitelné využívání zdrojů planety a současně zajisťovat vědecko-technologický vývoj včetně bezpečnosti planety jako takové"?.
Možná to trochu splňují ty modifikované zákony https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky, ale ty neřeší moc ekologii planety. Pokud bude chtít člověk dál drancovat, musí mu robot pomáhat. Jak je definován bod 1? Kdy robot neublíží člověku? Pokud pomůže s reklamou na výrobek vyrobený s pomocí dětské práce, ublížil tím člověku nepřímo. A jak moc vyndracovaná planeta ještě splňuje stále body 1 3 a 4? Vzato do důsledků, aby mohl robot splnit bod číslo 1, musel by většinou plně odmítnout bod 2, který je pak zbytečný. A jak řeší tyto zákony např. války? Jak má robot zabránit válce? Proč by měl člověk řídit AI, když nedokáže řídit ani lidi?
Nevím, jakým způsobem se AI nakonec prosadí a kdo ví, možná budu i já mezi těmi "odejděnými". Ostatně, jako mrtvole mi to bude už jedno, takže co.. Navíc, její výkon nemůže růst exponenciálně, protože ani výkon jejího CPU nebude neomezený (leda by si v nějaké továrně postavila něco lepšího a nebo ovládla internet, ale je otázka, zda by kapacita linek stačila na synchronizaci jejích částí v relativně pomalých domácích PC).
Ale je to jen má představa. Vy můžete mít jinou. Každopádně změna je na nás, ať už v tom či onom. Nikomu své představy nenutím, jen ukazuji příklady (co vymysleli jiní), jak by to třeba mohlo jít jinak (sám si taky dost často beru ze spousty nového jen to, co se mi hodí).
Protože toto je teď samozřejmě nereálný požadavek. Nemůžete třeba 100% změnit jednu oblast společnosti (školství či zemědělství), když ostatní zůstanou, a hlavně to nejde udělat přes noc a z vrchu. Je potřeba, aby si každý jedinec sám postupně uvědomil, co vlastně chce, co je pro něj nejlepší, co je reálné, myslel trochu na budoucnost a pak se třeba bude měnit společnost jako taková. Tyto změny se totiž již dějí (ať už s vámi či bez vás). Pomalu, ale jistě. Není na škodu je občas trochu popostrčit.. zvlášť, pokud chceme mít jistotu, že to nebude "o nás bez nás".
Co se týče "zemědělské" firmy Monsanto, to je takový vděčný terč na plivání jedů na Internetu.
Člověk se dozví hodně zajímavých věcí, když se snaží zjistit, zda ten dokument o ní je pravdivý a případně jak, ale hodně se tu setkáváme s dualitami pod různými články od diskutujících:
"pokud nesouhlasíte s politikou firmy Monsanto, tak jste proti GMO jako takovým"
případně"pokud jste proti GMO, tak asi chcípnete hlady, protože všechny šlechtěné plodiny jsou GMO"
Inu, zajímavé diskuze se na netu vedou, jen co je pravda. Docela mne pobavilo, jak se Monsanto snaží ovládnout svět. Ono, firma s jejím obratem by to skutečně nikdy přímo nedokázala, ale ona ho vlastně ani nepotřebuje - třeba Microsoft má sice větší obrat, ale kdyby byla krize, operační systémy nemají (zatím?) omezenou životnost a nejsou klíčové k jídlu - tyto žabomyší války jen odklánějí diskuzi od jiných problémů (podle mne):
Monsanto je především firma obchodující na burze a má dost vlivné akcionáře, tudíž priorita bude generovat zisk. Až poté může (ale nemusí být) u firmy tohoto typu třeba nějaká dobročinost (např. firma Baťa na začátku 20. století u nás). Protože firma ve ztrátě může taky brzy skončit i s případnou charitou.
Zkusím se jakoby vcítit do firmy, kterou bude především zajímat zisk. Vykašlu se teď na její pochybnou historii (např. Agent Orange), protože v tom případě bychom se ani jako Češi neměli moc ukazovat po tom, co někteří naši občané páchali během a po 2. světové válce
Kromě obvyklých činností (vývoj nových technologií, reklama, prodej, dohody s odběrateli, placení daní) bych se v první řadě pokusil prolobovat nějaké zákony, které by mi zjednodušily podnikání. Třeba menší kontrola a rychlejší zavádění na trh. Rovněž neoznačování složení výrobku kvůli hysterii kvůli GMO (takový zákon by jistě třeba uvítaly manufaktury s dětskou prací, pokud to projde schválením, je vše legální), protože lidi často blázní zbytečně a stačí jim nakecat, že voda škodí, a přestanou jí bez rozmyslu pít (dihydrogen monoxid ).
Už vůbec bych se snažil zlehčovat zdravotní dopady svých produktů. Podplatit jde každý, takže pár vědců nám napíše dobrou studii (nejlépe našich vědců), no a když těch pár ostatních napíše opak, tak třeba přispějeme jejich výzkumáku nějaké ty všimné, a lehce je popostrčíme k tomu, aby se daných potížistů ve svém vlastním zájmu zbavili. Studie stejně nikdo nečte a stačí napsat kouzelnou větičku "vědci potvrdili že".
Rozhodně by bylo žádoucí, abych měl na klíčových pozicích ve výborech a vládě své lidi, jakožto odborníky na danou problematiku, a ideálně si je buď nějak zavázat, třeba příspěvky nebo tím, že je později zase zaměstnám. Pokud se tam dostanou legálně, není problém (třeba za tiché podpory občanů, kteří budou zrovna řešit úplně jiné problémy - v tomto případě je žádoucí upozorňovat třeba na problémy lidských práv, a pokud daný problém není, vytvořit ho, i kdyby jen uměle v médiích).
Pokud to někde bude skřípat, není na škodu zkusit úplatky. Pokud by se to náhodou nepovedlo, pokusíme se to nějak zakecat, že to byl příspěvek, daného člověka zastrašit, atd. Když se ani to nepovede, většinou je pokuta stejně v porovnání s tím, co se již dřívějšími úplatky získalo, směšná. A časem ta kauza vyšumí, lidi zapomenou.
Pokud se nám už povede udělat si patent na nějakou plodinu, je vhodné získat na ní dotace, aby se mohla prodávat buď pod výrobní cenou a nebo pod cenou, za jakou se prodávají konkurenční plodiny (dumpingové ceny, státní dotace). Díky tomu se výhledově všichni kvůli ceně přeorientují na náš produkt, a z trhu zmizí ty ostatní. Stačí tlačit na vládu a hrozit ztrátou pracovních míst. Na to voliči slyší.
Pokud se tímto nepodaří zlikvidovat konkureční společnosti, které např. prodávají osivo, je lepší je rovnou koupit a přestat jejich produkt nabízet. Tímto budou prakticky nuceni skoro všichni si koupit naše osivo, protože jiné už na trhu nebude a nebo bude díky malé produkci a výrobě dražší než naše. Rovněž je dobré koupit i jiné společnosti, např. takové, které třeba předpovídají počasí a poskytují data farmářům. A nebo koupíme firmy, které třeba vedou výzkum, který se nám nehodí (třeba možná souvislost našich produktů s úmrtí včel).
Jakmile si získáme určité postavení na trhu, je žádoucí vyvolat hysterii proti GMO. Totiž, lidi stejně nevědí, zda nějaký výrobek GMO má či ne, takže naše zisky to neomezí, a naopak se žádná nová společnost nepokusí o vývoj svých GMO, protože už by se na ní předem sesypali lidi, a v zárodku by jí ušlapali. My už nějaké peníze máme, takže to ustojíme.
Ideální také je, když okolní státy, třeba EU, v obavě před všemi GMO nebudou rozlišovat jejich složení a funkci, a zavedou zdlouhavé testování. 10 až 15 let testovat GMO si může dovolit nějaká větší zajetá firma, ale ne nějaký nováček, takže nám to opět bez práce zlikvidovalo konkurenci. Nám stačí se zaměřit na trhy, které testování nevyžadují, protože dlouhodobé zkoumání samozřejmě snižuje náš zisk.
Občas je vhodné zastrašovat lidi, aby přešli na naše osivo, popř. s nimi začít soudní spor. Ono totiž i v případě, že nejsme v právu, tak máme většinou více prostředků na právníky a soudy, takže pokud se podaří řízení různě protahovat, protistraně většinou dojdou peníze a bude nucena přistoupit na mezisoudní vyrovnání.
Dobré je také ovládnout zahraniční trhy. Lépe je začít se zeměmi, které jsou buď chudé a nebo jinak rozvrácené, protože zde se lépe daří ututlat různé průšvihy a také se snadněji uplácí. Dobré je spustit nějakou kampaň, jako že to děláme čistě pro blaho lidí nebo planety, papír snese všechno.
Stejně jak na domácím trhu, tak na zahraničním se dají použít všechny výše uvedené praktiky. Zvláštně nutnost nasadit nižší cenu je důležitá, protože kupní síla obyvatel je nižší, a tedy musíme hlavně vyřadit z trhu levnější místní konkurenci. Reklama je dobrý přítel. Že občas neodpovídá skutečnosti nás tak moc netrápí, protože se to většinou prokáže až po určité době, a maximálně za to dostaneme pokutu, která v rámci zisku nehraje žádnou roli.
Jakmile vytlačíme konkurenci (ať už zkrachuje nebo jí koupíme), můžeme ceny zvýšit. Kdo na na to nemá, tak si jednoduše půjčí. Pokud někdo zbankrotuje, jeho místo zastoupí za chvíli někdo další, protože lidi jíst musí. Zabrat půdu v cizí zemi je většinou velmi snadné, protože i když nabídneme směšně nízkou částku, za kterou bychom doma nekoupili ani fň, tady nám za to lidi urvou ruce a raději to prodají nám než místním. Tím zajistíme, že klesne potravinová soběstačnost a získáme další zákazníky.
V rámci získání většího trhu stačí napadat farmáře, u nichž se najde gen naší GMO plodiny. Nemusíme řešit, zda jí vysel nebo ne. Ostatní se třeba leknou, když bude stačit jen podezření k tomu, aby byli léta popotahováni po soudech. Opět můžeme využít svůj kapitál a vést zdlouhavý proces ve snaze protistranu zastrašit (hrozící bankrot). Do nekonečna si půjčovat nemůže, zatímco my ano. Dobře se hraje s veřejným míněním, kdy dotyčného můžeme např. nepřímo obvinit z toho, že svým sobeckým přístupem způsobuje hladomor ve světě.
A cizí GMO se může najít u kohokoliv. Stačí, abychom třeba jen tak omylem přeletěli letadlem, a "ztratili" náklad našich semen, zrovna jako na potvoru nad polem, kde se naše GMO nepěstují. A i kdyby nám nestálo za to vést spor, opylující včely brzy jeho odrůdu nakazí tou naší. Občas totiž tuto službu vykonají i obyčejní lidé za nás. Stačí jim prodat naše semena na jídlo, a oni určitě semtam nějaké v nepozornosti cestou domů vytrousí. A kdo ví, třeba se jako na potvoru jedno semeno ujme.
Zvlášť pro nás to je výhodné, pokud je náš druh sterilní, a jeho sklizená semena nejdou zasít. A ještě lepší je, když to pole je čistě náhodou nějaká šlechtitelská oblast nové konkurenční odrůdy a nebo BIO pole. Čím méně ostatních semen bude na výběr, tím větší podíl na trhu budeme mít a tím spíš si budeme moci diktovat ceny.
No a protože takto nejprve vyřadíme konkurenci v těch slabších státech a tím pádem ovládneme trh, získáme tím i trh v těch bohatších státech, protože v globalizovaném světě se skoro všechno dováží, a bohaté země v rámci úspor dováží právě z těch chudších, takže náš průnik na daný trh nás stojí podstatně méně než frontální útok.
Toto je perfektní postup, jak získat peníze. Po technické stránce mu nelze moc vytknout..
Valnou část jsem opsal z netu, jen jsem tomu dal ucelenou podobu, a u toho zbytku jsem se prostě jen víc projevil kreativně, že by to nevymyslel leckterý konspirátor
Takže, pokud z něco z toho firma Monsanto fakt dělá, je to sice sviňárna, ale prakticky dělá jen to, co jí systém dovolí, schvaluje a chválí (byť něco z toho je za hranou legálnosti nebo alespoň morálky), a vzhledem k tomu, že akcie tímto jdou nahoru, v rámci peněžního systému vlastně koná výborně, jelikož potěší akcionáře. Proč si tedy vlastně lidi vůbec na něco stěžují? Proč si hned skoro každý myslí, že jde o ovládnutí světa? Já si osobně myslím, že lidem okolo této firmy je svět a lidi v něm prakticky u zádele.
Já osobně jsem mimochodem velký fanda GMO, genetického inženýrství, klonování, umělé intelgence, vědy a techniky obecně, vesmíru, pokud to nemá v ruce hovado A když už jsme u toho, někdo by se místo zabývání se soudními procesy a sterilizací osiva měl třeba zabývat tím, jak pozměnit kód některých kvetoucích rostlin, aby byly lépe větrusnubné, což by mohlo pomoci vyřešit problémy s nedostatkem hmyzích opylovačů, popř. aby byly samosprašné (což některé rostliny jsou, a samozřejmě, pokud máte dvě, byť samosprašné, zvyšuje to úrodu, ale obejdou se bez opylovačů v případě nouze). S tím, že by se ale měly nasadit až jako poslední šance, a ne to pustit do oběhu hned teď. Robovčely? Až zabráníte ptákům je chytat https://www.youtube.com/watch?v=PJqEoHewVGQ
Protože ale peníze vládnou světu, stále ještě je dobrý způsob ovlivňování chodu světa pomocí peněz. Vašich peněz. Hodně zjednodušeně - Váš nákup je otázkou života a smrti určité společnosti. Když se Vám nebude líbit co prodává nebo co dělá, a nenecháte si nakecat, že jiná volba než tak jejich neexistuje, jdete prostě jinam (jak se říká "spokojený zákazník se vrátí, nespokojený o tom všude kecá"). Ostatně kvalita výrobku s tím ne vždy souvisí.
Vezměte si třeba takovou reklamu. Všichni víme, jak se jmenují tyhle dámské vložky. Kdybychom je chtěli, tak si je kupujeme. Potřebujeme to slyšet 50x denně z každé pauzy mezi pořady? Zvlášť, když si uvědomíte, že každý takový 10-30 vteřinový šot stojí řádově desetitisíce Kč na vysílacím času. Takže každý den firma vyhodí řekněme 1 milion na to, aby vám řekla, co už dávno víte. A bude to takto dělat klidně i půl roku. Samozřejmě, je to jen součást propagace, a na ceně výrobku se to nemusí vždy projevit nějak enormě, ale peníze to jsou, a ty platíte samozřejmě Vy jakožto zákazníci. Vlastně platíte, když si výrobek koupíte, ještě cenu za ty, kteří si ho nekoupili A to ani nemluvíme třeba o takovém SuperBowlu. Tohle jen ukazuje na to, že se o vaše peníze firmy prostě perou. Neříkám tím nic nového.
P.S.: Teď mi došlo, že ani argument, že "dneska lidi nemají čas na vzdělávání" je nesmysl. Očividně i já, jakožto pracující člověk, který ještě k tomu zahradničí, má moře času projíždět internet a zabývat se různýma blbostma. A to se ještě doma stihnu i nudit
Jen taková zajímavá věc ze Zvědátorů: Klíště může způsobit "vegetarismus" (konspirátoři si to mohou nazvat: "Tajný spolek veganů-iluminátů se snaží ovládnout svět vývojem látky, která lidem zabraňuje jíst maso" ):
Hrozí nám hlad, kdy masožravci budou jíst vegany a vegetariány A když už jsme nakousli hlad ve vlákně zahradničení, co údajní lidi, kteří vydrží bez jídla a jak by to mohlo fungovat? (opět Zvědátoři)
Já si myslím, že by to mohl být trpaslík.. malý trpaslík, co mění věci A nebo to jen potvrzuje, že žijeme v Matrixu a tihle lidi přišli na to, jak obejít pravidla. Krása té myšlenky je, že vlastně taky IMHO nejde potvrdit ani vyvrátit.
Ale na té efektivitě jíst málo něco je (že když třeba hodně jíte, ale špatně, tak spoustu energie vydáváte jen na boj s přijatou potravou, což není moc efektivní). O mém příjmu můžeme pomlčet, protože prakticky neexistuje - kaloricky to je v běžný den možná tak 1000, ale naše babička, když ještě žila, ta byla asi fakt závislá jen na práně. Resp. to, co ona snědla za celý den, aniž prakticky cokoliv vypila, to by mi nestačilo ani k snídani. Jo, nenechala si to rozmluvit, a za dost let umřela na mrtvci a dehydrataci organismu. Ale fascinující je to, že normálního člověka by ten její životní styl zabil tak možná do měsíce..
No, to naštve, že? Takže bude důvod alespoň zdražit. Osobně si myslím, že pokud se nepodaří vylepšit akumulátory jako takové, bude budoucnost elektromobilů ve vodíkových "bateriích" - palivový článek (je to čistčí a hlavně, nádrž na vodík není plná vzácných a nebo naopak toxických prvků). Zatím je myslím trochu problém s efektivitou, ale pokud by se elektřina brala třeba z termonukleárních reaktorů (v nejhorším z jaderných) nebo z obnovitelných zdrojů, nemuselo by to až tak vadit (Dysonovu sféru na vás!).
V tomto ohledu je už ale také relativně ekologické spalovat "benzín" vyrobený elektrickou nebo biologickou (bakterie) cestou ze vzduchu (z CO2). Zvlášť u bakterií (ty totiž většinou stáhnou o něco víc CO2 než kolik se uvolní následně při spálení jejich odpadu - musí taky něco jíst - cukry z rostlin, a vzniká biomasa). Pokud se to celé zase nervrtne, jak píší diskutující pod jedním článkem: http://auto.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A130501_125003_automoto_vok ).
U aut se často zaklíná CO2 a jak by bylo super, kdybychom začali jezdit na baterie. Je samozřejmě potřeba započítat nejen výrobu ropy, a samotného auta, ale u elektrického vozidla také výrobu jeho baterie: http://www.hybrid.cz/pocitame-je-z-hlediska-emisi-vyhodnejsi-spalovaci-auto-nebo-elektromobil (ať už jde o srovnání spotřeby na km v kWh i u benzínu, nebo fakt, že baterie se sice musí vyrobit, ale dá se pak taky recyklovat). V diskuzi je zajímavý nápad spojit fotovoltaiku se stíněním pastvin.
Konečně začala červenat první velká rajčata. Letos teda dost pozdě. Ale na vsi jsme asi první..
Meloun Pepino se nám letos moc nepovedl, ale naproti tomu se červený meloun ze semínek z obchodu již po květech nasazuje na plody. Zatím jich má méně než 10, ale co není, může být (je jen otázka, kolik jich uživí ta rostlina, když roste v malém truhlíku).
Sklidili jsme své první letošní borůvky, ale ty nemá cenu zatím zapisovat, protože jich je málo (stejně tak maliny a část jahod - na maliny stejně chodíme ještě i do lesa, protože naše úroda je zatím bídná - máme asi 15 cm rostliny)
Šíření padlí a žlutých listů ve skleníku se zřejmě zastavilo (u rzi zatím nevím), ale nechvalme dne před večerem. Každopádně o ten 1 plod mandarinka nejspíš přijde (bez listů ho neuživí).
Jenže s těmi melouny jsem to asi zakřikl. Sice kvetou, dělají i plody (na rozdíl od Pepina), ale týden poté se "ztrácejí". Jsou dvě možnosti: buď propadnout módní depce, jak je všechno na p*d, a nebo.. se jít dovzdělat, přiznat si, že toho stále ještě nevím dost, a vyrůst
Zase jsem si vydělal. Další "oprava" televize (nevím, kdo ten "smart" model programoval, ale nechal bych ho přiřadit čísla všem CZ a SK stanicím, co SkyLink má - pak by mu asi došlo, že hromadné přejmenování by nebyl až tak blbý nápad). Shodou okolností majitel včel, takže se nám částečně vrátil ten pyl, co si včely u nás zobou
Je to sice taková menší odbočka, ale k životu na vesnici (jehož je zahradničení součástí) to patří. Mimochodem, z nové zástavby na našem sídlišti zatím něco pěstují asi jen 3 domy (včetně nás) z asi 20-30. Naproti původní zástavbě, kde má skoro každý zahrádku, ne-li menší hospodářství.
Jako náhradu obyčejného bílého cukru jsme kromě hnědého (třtinový) zkusili ještě fruktózu. Obvykle se dá sehnat 1 kg cca. za 100 Kč (zatímco cukr bílý 20 Kč a hnědý cca. 45-60 Kč). Fruktóza sladí o 30% víc než běžný cukr, takže 1 kg můžeme na přepočet vzít jako 70 Kč a víc.
O zdravotních účincích bílý vs. hnědý se už mluvilo, tak zbývá ještě nějaké info k tomuto ovocnému cukru (někdy se výrábí i z brambor):
I když může být označen jako "pro diabetiky", je nejspíš problémový:
Tzn. že její použití bych omezil, a to třeba na pokrmy, kde se běžně může vyskytovat, ale je jí třeba nedostatek (oslazení kyselejšího ovoce). Stačí udržet množství na nižší hladině (tj. nejíst to po tunách - např. 1 kg ovoce má 50g, ale to spolu s ní dodává i jiné látky; nebo je dop. nepřekračovat 1,5g na 1 kg hmotnosti těla, což v mém případě je 102g).
Podařilo se nám úspěšně "s velkou slávou" použít lis na jablka, aniž bychom to měli všude okolo (raději jsme to dělali venku)
Jablka jsme vzala jarní, kyselá, ne moc měkká, ani tvrdá, nejprve jsme je nakrájeli a pak vhodili do plechového (nového) kbelíku s dnem doléhajícím na zem (ne ty s "obručí" kolem, kdy je dno o něco výš) a dřevěným pěchovadlem (násada a kulaté prkékno + igelit) jsme je rozmašírovali na kaši.
Pak jsme je vhodili do lisu, bez nějakého pytlíku atd., a pomalu lisovali. Tentokrát šlo vše dle očekávání (nic nelezlo bokem).
Získali jsme asi 1.5 litru moštu. Aby byl trochu sladší, přidali jsme 1 polévkovou lžíci fruktózy, což odpovídá asi 10g (takže na 1 litr, resp. +/- 1kg to je 7g + to, co bylo v těch jablkách). Tohle člověka určitě nezabije, a dostane do sebe alespoň něco zdravého.
Kolik to stálo?
Asi 2 kg jablek - 0 Kč (nasbíráno v aleji a u souseda)
10 g fruktózy - 1 Kč
práce 2 lidi x 10 minut (minimální mzda 66 Kč/hod): 22 Kč
návštěva fitka pro 2 osoby - 2x5 minut (ruční lis; 100 Kč/7h): -2.5 Kč
(cestu na sběr a zpět nepočítám, protože ani do obchodu se asi nebudete teleportovat )
Celkem na litr: 14 Kč
Pro srovnání:
Cena moštu v moštárně (neředěný): 32 Kč
Cena v Tescu: 26 Kč (divné co? levnější než u výrobce, že by to bylo vyšší kvalitou? Nebo velkoobjemovou produkcí? Jako že v moštárně to dělají ručně po kusech? A jako bonus dostanete pasterizaci)
Kaufland nebo Albert v akci: 20 Kč
+ jsme získali asi 0.5 kg "odpadu", který by se dal použít třeba v závinu (jen to bude sušší), a nebo prostě zkompostovat:
vyprodukuje 1 tuna odpadu asi 100 kg zeminy. Pokud 1 kg pytlované zeminy v běžném obchodě vyjde tak na 1-2 Kč, můžeme si od ceny za 1 litr moštu odečíst za ten 0.5 kg odpadu asi 10 haléřů
Objevil jsem na TED zajímavé video od člověka, který dělal jako odborník spoustu chyb. Přišel nejen s příběhem, že se z toho musí jeden poučit, ale nabízí i zajímavé potencionální řešení hladu ve světě - zvýšení úrodnosti půdy za pomoci překvapivého zdroje:
Aneb k jakým chybným rozhodnutím mohou vést nedostatečné informace a víra v neomylnost, aneb na co jsme ještě (taky) nepřišli:
Ono to celé je "až moc krásné, než aby to byla pravda", ale já mám rád jednoduché věci (protože v jednoduchosti je krása), a je jedno, v jaké oblasti (využití jeskyní na Marsu vs. stavění drahé kolonie pod kopulí, atd.). A historie tomu dává za pravdu (kurděje vs. prosté jezení ovoce, eliminace úmrtnosti rodiček v nemocnosti - prosté umývání rukou).
pozn.: George Monbiot používá zajímavý postup: nejprve si vymyslí tezi typu "jezení masa má zachránit planetu" a pak rozebírá, proč je to nesmysl; přitom to hlavní, co Allan ve svém videu zmínil, byla obrovská pohybující se stáda dobytka - o jejich konzumaci tam nutně nešlo - je to jen bonus;
Ale jo, ten článek má v něčem postřeh (že by třeba měl být schopen doložit své zdroje), ale na můj vkus je tam až moc zmíněno náboženství - osobně jsem nebyl na těch jeho pozemcích, tak mohu jen "věřit". Pokud kecá, a vědecky bylo potvrzeno, že to nejde, tak je to jen další kecal. Ale pokud jeho metoda funuje, i přesto že věda (spíš někteří vědci) říká, že to papírově nejde, tak lze říct jen jedno: "na**t na vědce" protože věda je v tom nevinně - minimálně bakterie "žeroucí" metan jsou holou skutečností: https://lternet.edu/research/keyfindings/soil-microbes-and-agriculture a http://sciencenordic.com/bacteria-eat-greenhouse-gases - ale ty nemusí nutně souviset s Africkými pláněmi; každopádně vlhká půda určitě udrží víc bakterií než vyprahlá a fakt je, že když na jakkoliv blbou půdu položíte klidně i uschlou trávu, zůstane pod ní vhlhkost klidně týden po dešti, zatímco holá půda (byť s rostoucí řidčí trávou) vyschne klidně do půl dne - vyzkoušeno doma (vedlejší efekt: je kvůli tomu víc slimáků )
Monbiot také bojuje za změnu klimatu, jen, alespoň podle wiki, uznává drastičtější metody - možná mu jen něco tak "směšně jednoduchého" jako stádo dobytka nedává smysl.
Ať už má pravdu kdokoliv, není na škodu zkusit obojí přístup - ať vyhraje ten lepší - klidně se mohou vzájemně doplňovat; musel bych si to celé prostudovat - určitě to není jen zázračná metoda, že naženete milion krav na saharu a za rok tam máte deštný prales, ale nejspíš se shodneme, že je někdy lepší něco zkusit (ti sloni by ale nejspíš nesouhlasili), než pořádat nějaké konference o klimatu a psát o tom stohy studií.
Kromě toho, o tom, zda je výrok pravdivý, nerozhoduje, která osoba ho pronesla (byť něco třeba v minulosti dost zvorala). Pokud by Hitler prohlásil, že v noci je tma a normální lidi v noci spí, taky se přeci nezačnete spát ve dne jen proto, abyste nedělali to, co řekl Hitler..
A např. "kde je vědecký důkaz?" No, ono je někdy dobře, že něco kašle na vědu
(byť se to píše všude, včetně filmu Pan Včelka, přijde mi to až tak moc stupidní, že mám problémy věřit tomu, že to fakticky věda dřív říkala, stejně jako její dřívější omezení rychlosti vlaku kvůli smrti cestujících - http://rationalwiki.org/wiki/Bumblebee_argument - ale to bude nejspíš jen tím, že je to už tak "dávno", že i kdyby to byla pravda, považuje se to už dneska za JPP).
Ale co, není to prvně ani naposledy, kdy se věda, vědci nebo vážení myslitelé totálně sekli..
Dnes se jim smějeme, ale zároveň se někdy až křečivitě držíme toho, co známe dnes a kriticky shazujeme mnoho nových myšlenek a postojů, jako kdyby jsme zrovna my měli být tou generací, která se určitě neplete a tedy to, co používáme teď, je neměnné a spolehlivé..
A v rámci tématu o "jídle" jsem našel další alternativní zdroj masa (nemyslím tím jeho náhražku něčím rostlinným). Pokud nechcete jíst zvěřinu, ale vadí vám uzavřené velkochovy, můžete zkusit:
Je fakt, že cenově to není, na co jsme zvyklí z řetězců, ale jak říkám, pokud chcete jíst maso stejně jako ho jedli naši předkové, kupte si maso, které jedli naši předkové, a alespoň si ho budete víc vážit (ostatně, my tu zveřinu jíme po částech doteď, takže nebylo tak moc drahé koupit si maso na 1-2 měsíce za 300 Kč ).
Pokud byste jedli maso střídmě, tak za předpokladu, že toto má skutečně vyšší kvalitu, utratíte za něj (průměrně 470 Kč za 1 kg "bedýnky" včetně vajec) 37.600 Kč (80 kg / osoba / rok). Naproti tomu, pokud budete jíst jako průměrný evropan (90 kg) klasicky ze supermarketů, tak zaplatíte 14.400 Kč (v případě BIO masa 18.000 Kč), tedy asi 50%.
To znamená, že aby to Vaše peněženka nějak nepocítila, museli byste maso omezit tak na 40 kg ročně a výpadek nahradit bohatší stravou (uvedené množství znamená, že každý týden sníte asi 3/4 kg masa, což je asi tak 3-4 návštěvy restaurace (např. 200g steak, kde vás ovšem 1 kg vyjde na 800 Kč; a jíst maso každý den v týdnu se tak jako tak v "množství větším než malém" nedoporučuje - je to individuální; záleží na životním stylu - maso v sobě má tuk, a pokud nemáte dostatečný výdej, jíst ho denně po kilech asi nebude úplně nejzdravější ). Náhodou se to shoduje i s doporučením tradiční čínské medicíny (3x až 4x týdně maso, ale kvalitní a střídat druhy).
btw. "super" diskuze od některých lidí pod Allanovým TED videem: "vegans are going to hate that the solution to ecological problems is actually more animals hahahaha?" "Yes because vegans want to exterminate all the animals?" Ani nepotřebujete komediální kanál v TV
Osobně bych se vykašlal na nějaké nálepky.
I když se budu chovat (částečně/zcela) jako vegan, nemusím o sobě tvrdit, že jsem vegan. Nebo brony. Jako kdyby snad ta nálepka řešila vše. Myslíte, že neexistuje "budhistický terorista" nebo "rasistický brony"?
Jak odlišit "vegana", co zuřivě zakazuje každému jíst maso, a "vegana", který maso u ostatních toleruje, a jen např. bojuje proti velkochodům, ale přírodní farmy nebo zveřina mu nevadí, byť ji nemusí jíst?
Min. k zamyšlení je vyslovený rozpor zde: http://www.pepato.eu/2012/11/the-real-meat-society-reznictvi-kteremu.html jak může být kuře levnější než paprika? (nebo hotový hamburger levnější než kilo surových rajčat - tady je samozřejmě cena práce, ale už jen ta hezká představa, kolik hamburgerů za cenu jednoho z obchodu si můžu udělat doma sám..)
Popř. pokud se skutečně kravičky z řetězců pasou na trávě, jak nám tvrdí jejich prospekty, proč je jejich maso tak levné? Že by supermarkety měly nějaký efektivní systém zpracování humánní cestou, nebo jim snad záleží na lidech, a tak ceny dotují, a že by se snad ti všichni "skuteční" Eko zemědělci snažili jen okrádat nás chudáky tím, že by nadsazovali cenu 2x až 5x výš?).
Kdo má rádi studie, může si ověřit, jak moc "kvalitní" je maso z uzavřených chovů krmených "zrním" v porovnání s masem zvířat, co se mohou pást venku:
Příklady táhnou (dodatek k výchově dětí) - aneb, jak můžeme chtít, aby se naše děti chovaly zodpovědně, udržitelně a ekologicky, když se podívají na dospělé, a co vidí?
Řečnická otázka: jak alhokol, tak drogy typu marihuana a pervitin jsou u nás zakázané při řízení auta. Přitom to druhé je více méně zakázané i v běžném životě, zatímco to první je úplně tolerované. Dává to smysl?
OT:
K zamyšlení: odsoudíte jen útočníka, nebo má vinu i společnost, která vytváří prostředí, aby toto bylo "normální"?
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/443497-utoky-ziravinou-v-londyne-dvojice-utocniku-na-skutru-napadla-pet-lidi.html
* argument "je to výjimka" neberu - vysvětlete to těm lidem
* super je pročíst si diskuzi, to je zase výkvět - na druhou stranu, kdo by se nenaštval, když to společnost posvědcuje - stačí i jen nepřímo; všimněte si rozdílu v přístupu k systémům: chybějící svoboda v komunismu se "musí" řešit armádou, svržením režimu, revolucí; ale násilnosti s kapitalismu (neříkám, že nebyly ani za komunistů) se řeší výroky typu: selhání jedince, stát dělá co může, nejde to prostě uhlídat, všechno je to v lidech, potřebujeme víc věznic, zabijte muslimy..
* co myslíte, je správný postup, jak doporučují mnohá hnutí či lidé? Vyhodit televizi, nečíst noviny, aby se k vám nedostaly špatné zprávy a nekazily vám den? Takový ten přístup "my strčíme hlavu do písku a ono se nám to vyhne, a zatím to vyřeší někdo jiný"
Úplně to vypadá, že většina lidí na netu jsou buď počítače a nebo programátoři. Protože taky neumí rozlišit víc jak 2 stavy (jste buď xenofob+rasista a nebo sluníčkář). Škoda, že když bůh programoval, tak zapomněl implementovat do lidí fuzzy logiku. Ať se milovníci dualit poperou: Co je víc? Mozek nebo (jakékoliv) tělo?
Zajímavost - odměňování a výkony u růzých typů prací (za peníze a zdarma):
Jsem zjistil, že já jsem vlatně anarchista: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchismus (doteď jsem tohle slovo vnímal negativně a je mi už jasné proč: média do mne cpala obrázek archista=házet zápalné lahve do výloh, a já se neobtěžoval si o tom něco najít sám).
Když už nic jiného, postupně jsem změnil svůj názor na děti, protože už vidím, že jsou jen dalším produktem společnosti, včetně jejich chování. To ale nezmění nic na tom, že tím spíš si nechci žádné pořídit, protože nejsem schopný z nich trpělivě vychovat slušné lidi.
Bližší pohled na podezřelé výpočty spotřeby vody na získání masa z chovů (asi jako jsem se já nedávno divil těm megačíslům vody na vypěstování kg brambor):
Ono je ale rozdíl, když se kráva napase na louce, kde tráva roste zadarmo z dešťové vody, a nebo je celý den zavřená v kravíně, a krmí se něčím, co se musí jednak dovést, a někdy i vypěstovat - a kolikrát je to to samé, co bychom mohli jíst i my.
V tomto ohledu jsem byl možná blíž já, když jsem počítal jen to, co dané zvíře skutečně vypije za den..
Na odkazu viz. výše jsou i zajímavé další údaje, jako např. co se může stát s metanem, který krávy vyprodukují:
(pravda, je sice účinější než CO2, ale metan má "krátkou" dobu životnosti v atmosféře, takže pokud je zdravé životní prostředí, nekumuluje se; a nezapomeňme na bažiny).
(nicméně, pokud kráva skutečně vypije 100 litrů denně, tak pokud roste 2 roky, spotřebuje přes 70.000 litrů vody - pak už je jen na nás, abychom jí vrátili do oběhu pokud možno čistou, např. skrz nějaký ekosystém, který dokáže zpracovat močovinu).
Trochu mne to donutilo zamyslet se, odkud vlastně čerpám údaje. Skutečně USA dovážejí jen necelé 1% sójy a masa za Brazílie? Já si doteď myslel, že (jak je v módě), že za všechno zlo na světě (i to, že mi nerostou melouny) může USA?
Podle těchto statistik dovezly USA loni 318 Gt sójové mouky:
(USA jsou dokonce na třetím místě s 11.000 Gt a v případě produkce dokonce na druhém s 42.000 Gt; první je Čína se 72.000 Gt).
Pokud skutečně existuje nějaké odlesňování Jižní Ameriky kvůli sóji (prý to spíš teď jde na vrub Indonézie, a to kvůli oleji), tak hlavním, řekněme viníkem, není ani tak USA, ale spíš EU (a Čína).
(resp. je stále možné, že na 1 kg masa se musí zkonzumovat 10x tolik kalorií rostlinné stravy - přeci jen, takový člověk roste dejme tomu 15-18 let, tak kdyby každý den snědl 2000 kcal včetně dětství, odpovídá to do dospělosti: 13.140.000 kcal. A když to vezmeme jen technicky, hodnota lidského těla je podle Jamese Cola asi 82.000 kcal. Tzn. že jíst dospělé lidi by bylo velmi neefektivní - na každou 1 kcal kterou byste získali musí daný subjekt sníst asi 160 kcal).
Musím se naučit nejen informace získávat, ale také si je důkladně prověřovat (často se stává, že najdu pár různých zdrojů, které mi potvrdí to, co si myslím, a dál už to neprohledávám - pokud tam vysloveně něco nebije do očí - což je očividně chyba).
Vlastně jsem taky manipulovatelný, a to dost a ve všech oblastech - stačí, aby někdo připravil informace ve formátu, který bez výhrad příjmu a půjdu slepě za tím; díky předsvědčení, že nemáme čas se vzdělávat, vlastně jen papouškujeme, co říkají média - ať už státní či altertavní - a těžko se tomu divit, protože i když si ten čas uděláte, stejně se může stát, že si moc nepomůžete - to je ale jen výzva se vzdělávat dál a dál..
Snažil jsem se alespoň trochu ověřit teorii, že když nebude nikdo lidi nutit, aby pracovali, že se z nás stanou líní povaleči. Nevím, jak to funguje i jiných koníčků, ale u zahradničení to rozhodně nehrozí
Pokud se mohu počítat mezi normální lidi, tak tato teorie fungovat nebude. Ano, je pohodlné si prostě jen sednou a nic nedělat, ale tohle nevydržíte. Někdo to vydrží dělat třeba týden, ale já asi tak pár hodin. Zvlášť, pokud jsem doma sám (třeba se nám nekryjí časově směny s maminkou), tak se většinou zvednu a jdu se alespoň procházet po zahradě (byť bezcílně). Po pár dnech už si prostě práci vyhledávám a rovnou jí dělám. Myslím, že pro většinu lidí by byl těžký problém nic nedělat.. A kdyby to období trvalo déle, tak bych určitě začal něco něco většího..
A napadla mne další blbost Vzhledem k tomu, že budu přistavovat k domu pergolu (6x2 metry), která bude jednak bránit přívalovým dešťům, aby nám pršelo na posezení, a jednak bude sloužit k zachycení dešťové vody, tak si tam udělám i letní kuchyni. Protože, když budeme vařit venku, tak můžeme: a) využít solární vařič, b) teplo, které vytvoříme, nezůstane uvnitř domu a tedy o to méně se bude muset chladit.
Alespoň to budeme mít blíž surovinám (vzdálenost kuchyně - záhon - skleník asi 5 metrů; tohle žádný obchod v čerstvosti netroufne).
- náhodně jsme zastihli (okřídlené) mravence v den páření
Elektroinstalace:
- začínám připravovat domácí LED pěstění (zatím mám 360W zdroj na 12V)
- fotovoltaické větráčky ve skleníku
Úroda:
- druhé kolo nově koupených jahod (frigo sadba za pár desetikachen - 12 ks)
- první sklizeň brambor z "velkého" záhonu
- pokračování sklizně malin a velkých borůvek
- vymýšlení, jak sníst kustovnici a rakytník (je to trochu kyselé)
- počátek sbírání vlastních semen (salát)
Ostatní:
- léčení citrusů a padlí se zdá být zatím relativně úspěšné
- opatření u melounů (ochrana proti dešti - pomocí stolečku, a proti vodě - polystyren)
Pro zajímavost, zatím jsme sklidili asi 1/3 k tomu určené plochy, kde jsme získali 6.94 kg brambor (a na dané místo jsme rovnou vyseli mrkev). Čekal jsem teda víc Jak vidíte na fotkách, daná plocha má 170x50 cm, tj. 0.85 m2. Vyjel jsem si tabulkovou vydatnost sklizně brambor od zemědělců. Víte, kolik ta dělá? http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html
23 až 38 tun (dle typu, včetně "odpadu") na hektar. Kde asi udělali soudruzi chybu? Jám mám v přepočtu (bez odpadu, který šel do kompostu - pár brambor tam bylo) 81.65 tun na hektar. Chlapci, vraťte diplom (nebo výuční list). A to máme zatím ne 100% kvalitní zeminu.. Ještě bude test sklizně z černozemě, abych Vám "dodal" sebevědomí V roce 2015 jste měli dokonce jen 21-22 tun/ha ( http://www.apic-ak.cz/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2015.php )
Zatím odhadem máme na bramborách hrubý zisk (7x11 Kč děleno vstup 2 Kč) 3850% (7700% p.a.). Vstupní práce? Když nepočítáme zahrabání brambor do země, tak když bych vulgárně řekl, že jsme se na ně pak v....i, tak bych měl plnou pravdu (a to jak doslovně, tak přeneseně). Spotřeba pitné vody: 0 litrů.
Voda:
Díky dešťům máme teď hodně vody (nespotřebovává se). Jelikož je mi líto pouštět na živiny bohatou odpadní vodu do kanálu (dešťová ze sudů alespoň končí přepadem v jezírku, a to se rozlévá do zahrady pod vrbu), zkusil jsem jeden test: Vzal jsem hadici, napojil na IBC nádrž z ČOVky, a pustil samospádem na náš umělý kopeček (rovný vrchol o ploše tak 3x4 metry).
Když jsme skončili se základní stavbou, byl tu všude jen jíl (ani tráva nebyla, tu spolehlivě zničily stroje). Jak myslíte, že dopadla krajina, kterou jsme přes 6 let (spíš pasivně) zušlechťovali hnojením (trávu totiž jako vedlejší produkt jen při zalévání okrasných rostlin) a sekáním (bez koše, tráva se nechala ležet, během pár dnů se ztratila)?
No, odpovím protiotázkou: Co by se teoreticky stalo s průmyslově "zušlechtěnou" krajinou (zdevastované pole, vybetovaná nebo vyasfaltovaná plocha se zastaralou kanalizací), kdyby právě prodělala 5-7 dnů dešťů, a asi 3-5 hodin po posledním lijáku (ne nějaký deštík, to nebraly okapy) by na 1 metr čtvereční spadlo dalších asi 600 mm srážek (ne, to není překlep)? A to rozloženo do asi 4-5 hodin.. (600 mm na 1 m2=600 litrů vody; jen pro info je to roční úhrn srážek na Hrálovéhradecku: www.agronormativy.cz/docs/rpttab2020001.pdf )
Já to nevím, ale řeknu Vám, jak to dopadlo u nás: všechna ta voda se po celou dobu VSAKOVALA i s těmi pevnými částicemi na ploše asi 20x20 cm.. (a to díky nedávným výkopům vím, že kořeny trávy zatím sahají tak asi jen 10-15 cm do hloubky) (btw, bylo to večer, takže žádné - "se ti to vypařilo, vole" ).
Pokud zrovna Vy letos patříte k těm, kteří dostali po velkých deštích nechtěnou nadílku, mohu Vám jen poblahopřát k Vaší volbě a podpoře systému, co se o Vás tak hezky "stará"
Začíná mi trochu svítat, jak vznikají všichni ti konspirátoři, popř. neonacisté a anarchisté..
P.S.: Všimněte si docela hezky provedených obrubníků. To, že já nemám zrovna zručnost na hezky vypadající slaboproudé elektro (ale to nebyl až tak účel, spíš jsem chtěl probudit jen zájem "co všechno si lajk doma udělá" - určitě to někdo zvládne mnohem lépe) a že u tzv. vnitřností (tj. co není vidět) mám snížené estetické standardy, neznamená, že musím úplně všechno zprasit
Krásný příklad, že staré nefunkční věci nemusíme vyhodit (většinou skončí na smetišti) a jít si rychle koupit nový model šuntu, co umí to samé, ale že s trochou práce (snahy) se dá věc opravit a používat dál (kalkulačka): https://www.youtube.com/watch?v=Q0rSv8NfQXQ (možná to časově vyjde dráž, než kdybyste si danou věc a koupili a pak si šli na ní vydělat, ale po stránce zdrojů této planety jste ušetřili ohromné množství energie a materiálů, nehledě na ropu).
Někdy mi připadá, že volný trh je, když se podnikatelé předhánějí, kdo rychleji vyrobí lepší a levnější šunt, a že kapitalismus je, když jsou v supermarketech plné regály zboží, ale ani kousek toho, co zrovna sháníte
Sklizeň cibule a česneku z jedné sekce záhonu (rostla spolu s kedlubnami a rajčaty). Zatím jsme je nevážili (o jeden kus jsme přišli - shnil). Cena za kus česneku je 15 Kč, cibule 2 Kč (někdo by mi mohl vysvětlit ten nepoměr, vyrostlo to stejně rychle na stejném místě ve stejném množství). Místo nich nasejeme obratem mrkev, abychom měli letos větší sklizeň.
Co jsme tak počítali, kdyby se podařilo udržet alespoň 8 kg/m2 z brambor, tak by stačilo pro naši plnou bramborovou soběstačnost na rok (2 lidi) osadit buď 10m2 (a po sklizni osít něčím dalším) a nebo 2x za rok sklidit z plochy 5m2.
Za chvíli bude sklizeň semen pórku (sice mám pochyby o tom, co z toho vyroste, ale pro srandu to zkusíme).
Z Humpolce dorazil Hliník (je to základ na další skleník, a pro LED světla do interiéru).
btw.: taková zajímavost pro ty, co nemají rádi hlavně firmu Monsanto (jakožto "původce všeho zla na planetě", zřejmě teda asi až po USA, Bushovi, islámu, Rusku a Židech), protože: neumožňuje zemědělcům kvalitně zasít příští rok ze semen, které jim vyrostly tento rok. Víte, co je to odrůda F1? Totiž ta, kterou si dost možná všichni kupujeme v obchodech v těch malých 10 Kč sáčcích? To přesně totéž. Jedná se o hybrid, takže snaha nebýt tzv. "otrokem dané společnosti" a vysadit si sklizená semena, může taky skončit úplně něčím jiným, než z čeho jste to sklízeli. Sám ani nevím, co nám z těch semen salátu vyroste
Já osobně nejsem příznivce extrémů (město civlizace vs. vesnice život v hnoji), takže jasme sice na vesnici a zahradničíme, ale přivezli jsme si sebou veškeré výdobytky 21.století, a co se týče vzdálenosti na dojíždění, lidi z okraje Prahy to mají většinou do supermarketu nebo práce dál než my (5 minut supermarkety autem, práce 15 minut). Víceméně jsme si vzali z obou světů to dobré, ale vyškrtli (alespoň co se týče města) to špatné (zácpy, smog, randál..).
My jsme sice zatím od permazahrady daleko, ale nutno říct, že sklízíme úrodu i s tím, že nám housenky žerou listy. Ono totiž, když si květák udělá 10 listů o délce lidské ruky, tak to nemají šanci sežrat Dokonce se na ně nastěhovala hromada pavouků, kteří likvidují ty bílé mušky (molice). Ne všechny, ale ani tak ta hejna nemají prostě šanci nadělat nějak velkou škodu. Nejvíc teda zatím trpí zelí, co se musí včas sklidit, jinak ho něco sežere. Mezi tím se proplétají rajčata, cibule a další, o kousek dál roste šalvěj, a holt to některým hmyzákům nesvědčí.
Ale i ti jsou důležití, jak už jsem možná psal. Co se týče opylování mát, tak ty jsou teď naprosto obalené hmyzem. Nejen včelami, dokonce jsou tu i vosy, mouchy (masařky), pestřenky, někdy i mravenci či nějaký ten brouk, a všechny vidíte, jak lezou z květu na květ, a sají. Možná neopylují tak dobře, jako včely, ale přínos nejspíš mít budou
I když u těch mravenců si nejsem jistý, co tam hledají, když to rozhodně nejsou žádní vegetariáni - ale pokud nemají co jíst, tak sežerou i plody (kvůli cukrům).
Ostaně i kůň si rád dá nějaké to maso, když se mu "chce" - ve formě hmyzu nebo malých hlodavců, ptáků či hadů, někdy i akvarijní rybičky; někteří rádi i banány či rajčata (plody nejsou tak jedovaté jako spíš rostliny, a naopak hrozí větší nebezpečí od jadérek jablka než od rajčete).
I mravenci plní svou úlohu, od chytání hmyzu až po provzdušňování a hnojení půdy (chodbičky, jejich mrtvá těla). Někdy pomáhají i se "setím" semen. Na druhou stranu, mravenci mohou být přičinou toho, že se na listech berou mšice (roznášejí tam jejich vajíčka - záměrně, protože mšice jsou pro mravence něco jako pro nás krávy).
A pro zajímavost: místa, kde by se mělo začít něco dělat s kvalitou půdy (zatím ale slyšíme jen: to je přirozené, nás se to netýká, půda neubývá ale méně se využívá, to je jejich problém, atd.): http://blog.agrivi.com/Media/archive/2015/10/concern.gif
- další sklizeň brambor (tentokrát jen 4.7 kg, z plochy 1.7 x 0.4 = 0.68 m2, tzn. že z 1m2 by to vyšlo 6.9 kg - je to méně než minule, ale bylo to zrovna pod rajčaty, kde se špatně kopalo. Možná vykopeme zbytek na podzim při rytí, pokud tam něco zůstalo)
- naše dosavadní zásoby z letošního roku (naložené zelí, kečupy, okurky nakládačky, sirup z meduňky)
- sklizeň rajčat se rozjela (zatím něco málo přes 4 kg)
- další kustovnice, jahody, atd.
- na záhoně už některá rajčata neunesla váhu plodů, takže jsme je byli nuceni sklidit ještě zelená, protože jinak by uhnila (byla v kontaktu se zemí) (tyto dva pekáče zatím nejsou zapsané, čekáme, jestli budou OK)
- melouny relativně rostou (už jsme jeden snědli, protože začal měknout - byl sice ještě zelený, ale normálně jedlý)
- minivinici se zatím daří (plodit bude až za rok či spíš dva)
- Broskvoň se již po nemoci vzpamatovala (postřik proti houbě jí čeká až na podzim a na jaře)
- už máme zaplněné 2 kompostéry (to se ale ještě slehne), takže hlíny na příští roky bude dost.
- líska zatím roste asi nejlépe (4 z 5 nových rakytínků také)
- živý plot (listový) začal konečně pořádně růst (je to levnější než budovat dřevěný, pletivový nebo betonový plot a hlavně to něco dělá - přeměna CO2.. nikoliv na kyslík, ale na pevnou hmotu)
Závist je prý smrtelný hřích, ale když se podívám na kočky, jaký ty mají život...
Tak nám hezky sprchlo, je zalito a máme doplněny sudy
Problém s citrusy
Co se týče citrusů, tak největší problém bude (kromě výživy) spíš přelití (nakrm prase a jinak na nic nešahej). Protože pokud se dá věřit článku zde:
Teplota do 40st. by ještě nemusela být kritická (nad 45 by to zabilo každého). A starší rostliny s více kořeny, tlustčím dřevem a hodně listy budou navíc méně náchylné než ty mladší (což jsem také vypozoroval).
Podle teploměru není na úrovni země nikdy nad +32. Jo, v úrovni metr a půl je 35-40, když svítí Slunce, ale tak vysoké zatím nejsou.
Problém může být také v přesolené půdě. Některé rostliny nevědí, co by roupama dělaly Ať si vezmou příklad z fíkovníku.
Budu se fakt muset poučit od rajčat. Třeba ta, co máme v 5l kbelíku, vyžadují v teplech denní zálivku, jinak jim vadnou listy (ale voda vše hned spraví), zatímco ta vysazená do záhonu jsou naprosto OK, a to je kolem nich někdy i vyschlá krusta.
Jestli mají citrusy rády rosení (resp. vlhkost), mohl bych jim jí poskytnout odpařováním vody (stačí pár otevřených nádob; kdybychom chtěli blbnout, tak bateriově poháněný rozprašovač vůně s časovačem, jen místo vůně dáme destilku).
(jo, kritizovat neumětelnost nákresu je plně dovoleno, ale přijde mi to jako zbytečnost. Navíc, třeba můj plánek, podle kterého jsem stavěl garáž, byl ještě horší ).
Rozšiřování "kolchozu"
Nashromáždil jsem dostatek materiálu, abych mohl zase něco přistavět. To zahrnuje i přípravu vnitřku domu pro pěstování.
Nábytek na zakázku: poličky pro rostliny. Fígl je neobjednávat si to někde u specializované firmy, ale jednoduše si nábytek nakreslit, vypsat si díly a nechat si za pár šupů v truhlárně a spol. vyřezat a olepit desky. Sestavit si to musíte doma většinou koupené i z Ikea nabýtku (polepená deska 2.8 x 2.1 metru stojí tisícovku, olep hran je pak cca. 35 Kč za metr dle síly - případně si vzít lepidlo a koupit si hranu - olepovačka stojí 2200 Kč, kdybyste toho měli víc, a ABS hrana bez práce stojí 5-15 Kč).
Přišlo i dřevo (trámy, latě) na stavbu pergoly. Asi to využiji i na dřevěný most přes jezírko, abych ho nemusel při zalévání obcházet. Dřevo šlo dost nahoru: si ještě pamatuji, když jsem stavěl, že stálo 4500 Kč za kubík bez impregance a dneska už je to okolo 10 tisíc Kč za kubík.
Dneska by mi měl přijít polykarbonát a okapy, takže pokud půjde vše dobře, budu zaneprázdněn stavbou a dám na nějaký čas pokoj. Aby měl pan Babiš radost, tak jsem mu za min.měsíc příspěl na DPH částkou 7 tisíc Kč. Ať slouží.
To ostatní
Zajímavost: Zpracováváte doma syrová vejce, a nemáte k tomuto účelu oddělený pracovní stůl v hodnotě 70 tisíc Kč? Pak jste podle hygieny nebezpeční. Alespoň takto jsou totiž hodnocené (některé nebo všechny?) kuchyně (závodní?) našimi státními orgány. Je pravda, že jistá hygiena být musí, ale je teda otázka, proč normy jsou odlišné pro lidi doma a pro lidi v restauraci, když to stejně budou jíst zase ti samí lidé? Ono to kolikrát vypadá, že když nebudeme jíst a připravovat jídlo na operačních sálech, tak umřeme. Největší noční můra hygieniků by nejspíš bylo přeložení do Indie nebo Vietnamu Zatím to spíš vypadá, že vymíráme my a ne ti, co žijí ve špíně (byť to má vícero příčin) - alespoň v poměru obyvatel na planetě. Z hlediska imunitního systému bude za chvíli trvalé se stravování mimo domov životu nebezpečné (protože Vaše tělo prostě nebude na boj s nemocí připraveno).
A jedna zajímavost pro ty, co nevěří, že komunistická myšlenka v určitém smyslu (od slova komuna - a ne, není to výmysl Sovětského svazu) nemůže fungovat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kibuc
![[Obrázek: elfmaneqe.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmaneqe.jpg)
![[Obrázek: elfmanpdp.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanpdp.jpg)
A když už jsme u toho, někdo by se místo zabývání se soudními procesy a sterilizací osiva měl třeba zabývat tím, jak pozměnit kód některých kvetoucích rostlin, aby byly lépe větrusnubné, což by mohlo pomoci vyřešit problémy s nedostatkem hmyzích opylovačů, popř. aby byly samosprašné (což některé rostliny jsou, a samozřejmě, pokud máte dvě, byť samosprašné, zvyšuje to úrodu, ale obejdou se bez opylovačů v případě nouze). S tím, že by se ale měly nasadit až jako poslední šance, a ne to pustit do oběhu hned teď. Robovčely? Až zabráníte ptákům je chytat 
).![[Obrázek: elfmaneye.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmaneye.jpg)
Jak vidíte na fotkách, daná plocha má 170x50 cm, tj. 0.85 m2. Vyjel jsem si tabulkovou vydatnost sklizně brambor od zemědělců. Víte, kolik ta dělá? http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html![[Obrázek: elfmankzk.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmankzk.jpg)
![[Obrázek: elfmanpgp.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanpgp.jpg)