Já a asi nějací dva kámoši (už nevím o koho šlo), sme jeli autem a hledali nějaký místo, kde bysme se najedli. Nakonec sme našli nějaký pajzl, ale nechtěli nám nic prodat a navíc to tam vypadalo, jak v typické školní jídelně, takže sme jeli dál, no a dojeli k nějakému zámku, který byl obehnaný plotem. Tak sme přelezli jeden plot. Byl tam ještě jeden, ale než sme přelezli i ten všimnul sem si dvou policajtů, který nás sledujou. Řek sem něco jako: k**** musíme vypadnout! Honem sme přlezli zpátky a ti dva nás sledovali. Nakonec sme je setřásli v takový dlouhý pravotočivý zatáčce se spoustou odboček. Ohlídnul sem se a viděl jednoho z těch policajtů, jak pokračoval rovně. Jel na kole.
Tak sme pokračovali dál na takové obrovské parkoviště a auto schovali úplně dozadu za nějaké vrata. Vyšli ven a přátelsky pokecali s nějakejma motorkářema. Řekli sme si ale, že se jim nedá věřit, tak sme šli zpátky za vrata, že seberem auto a vypadnem. Ale to se stihlo nějak přetransformovat na terénní motorku. No, netrápilo nás to. Tak sme jí vytlačili ven na to parkoviště a tam STÁL TEN POLICAJT S TÍM KOLEM VEDLE SEBE.

Zdálo se mi o tomhle fóru, kde byli všichni uživatelé poníci z mane6, kteří si pořád chtěli měnit avatary ze svých na ty ostatních a já jim pořád vysvětloval, že je to hloupost a že v tom bude hroznej bordel. Nádhera, mám pocit, že mi mozek uteče ušima...

No každý asi zná Totally Spies Špionky,že.Takže jsem se ocitla s nimi na naší zahradě kde byl postavený nějaký bunkr,já jsem tam šla a byla tam nějaká paní.Chtěla na mě stříknout nějakým sprejem,ale já jsem to nějak vykryla a tím pádem se postříkala sama.Později nás ta paní chytila a postříkala nás.Z naších vlasů se pomalu stávali chapadla a byli zelená.Já jsem nějak utekla a schovala se.Začala jsem někomu volat a vůbec netuším komu.Poté co jsem někomu zavolala tak přiletěl vrtulník a tu paní zatkli.Naše vlasy se daly zase do pořádku a poté mi již zazvonil budík.

Takže jaké je ponaučení ? Když hlídáte šestiletou holčičku,nikdy a znovu říkám,nikdy se s ní nedívejte na pohádky,NIKDY ! Jinak se z vašich vlasů stanou chapadla

Ujel mi autobus

Se dvěma staršími broníky jsme se vydali pařit. Jedna z nich byla pegasis a cestou si kupovala jakýsi drahý lístek na autobus či co. Nakonec jsme přišli do jakési obrovské arény. Zem byla rozdělená do takových segmentů, které mohly vyjíždět nahoru/dolů asi o 3 metry a dohoromady tvořily ze země takové vlny, které se občas měnily. Bohužel to zrovna opravovali, takže se nepařilo a byl tam klid. Ještě si pamatuju, že jsme tam potkali další dva (reálně existující) české broníky.

Byl jsem na nějakém poli, kde na mojí straně byla temnota a na druhé straně stáli: Ilias, Eden, Elizasleyn, Melodiana, Luka, Kayle a ještě ''hodná'' Morgana. Řekli mi, že jsem poslední následovník bývalé monarchie a že proto mě zabijou, protože nedokáží snést někoho, kdo následoval demon lorda. Moji osobní strážci byli doom guardi z Warcraftu.

Zdálo se mi, že jsem seděla v hospodě v nějakém přístavu a poslouchala jsem, jak se baví dv muži o nějaké dívce, kterou srazil vlak.
Potom jsem se najednou octla poblíž nádraží na kolejích ale nebyla jsem to já. Měla jsem dlouhé blonďaté vlasy, bílé šaty a držela jsem v ruce kytici světle fialových květin, které jsem předtím natrhala.
Šla jsem apaticky a rovně vpřed, periferně jsem vnímala vlak, který přijížděl zprava a slyšela jsem jeho troubení a cinkaní od závor na přejezdu.
Nemohla jsem uhnout, nebo jsem spíš nechtěla. Pak jsem ucítila, jak do mě vlak narazil. Br. Hnusný sen.
A ještě k tomu se mi často vrací.

Ležel jsem na zemi, na které byl červený koberec a polštáře, které zajišťovaly mé pohodlí. Byla to uzavřená místnost s dveřmi na jedné a okny na druhé straně pokoje. Nebyl jsem tam sám. V každém rohu byly další skupinky lidí (přibližně tak po dvou), které se spolu bavili. I vedle mě někdo byl. Byla to dívka, jejíž vlasy ozařovalo světlo z lampičky upevněné ke zdi, o kterou jsme se v pololeže oba opírali a zvýrazňoval její mladou a hezkou tvář. Viděl jsem nás oba z cizího pohledu. Povídali jsme si, ale nic jsem neslyšel. Viděl jsem jen, jak se naše ústa otevírají a občas něčí tvář doprovází smích. Byl to klidný, hezký sen, dokud nepraskla žárovka, která svým svitem ozařovala onu dívku.

Scéna se změnila, již to nepůsobilo jako klidné místo. A nejen scéna, ale i ta dívka byla jiná. Nesmála se, neměla v očích ten upřímný a milý pohled. Viděl jsem tam spíše jiskru, ne, spíše plamen. Malý černý plápolající plamínek, který v každém oku zastrašoval mou mysl. Její pohled se zarýval každým okamžikem hlouběji do mé mysli. Bylo to jak noční můra. Neuvěřitelná bolest hlavy, ale nedalo se uhnout. I když bylo něco špatně, furt to byla Ta dívka, která před chvilkou zářila s jasným světlem v srdci. Proč je to jinak, proč je jiná? Snažil jsem se do ní proniknout i svým pohledem, abych pochopil, co se stalo, co jí tak změnilo. Jenže v okamžiku, kdy jsem tak učinil, si klekla a začala se ke mě přibližovat víc a víc, až síla bolesti mé hlavy sílila. Jako by nechtěla, abych to zjistil. Když už se naše obličeje téměř dotýkaly, slyšel jsem řev, pláč a naříkání v mé hlavě. Byl to ženský hlas. Byla to snad ona, jak volá o pomoc?

Po téhle části jsem se vzbudil.

V první části snu se mi zdálo o bývalým (není to vskutku u mě nic neobvyklého, zdává se mi o něm minimálně 1x týdně, přestože už jsem ho půl roku neviděla). Tuhle část si pamatuju ze všech nejmíň, vím, že šlo o to, že si nebyl jistý svojí novou přítelkyní. Váhal, jestli se ke mě nemá vrátit, ale šlo jasně vidět, že nová přítelkyně pro něj hodně znamená => sen na hovno, cítila jsem se hrozně.
V další části jsem byla na jakémsi bazéně, kde jsem dokonce mohla koupit něco za eura, už nevím s kým jsem tam byla, myslím, že s mojí kamarádkou z dětství, kterou jsem taktéž dlouho neviděla.
Další část byla asi ta nejlepší, totální scifárna, já v malém transportéru, přistanu na obří lodi, kde žije komunita lidí a já tam neměla nic lepšího na práci, než hledat plyšáky... ano, byla jsem považována za dítě, co vylezlo z transportéru a první, co jsem musela udělat, bylo vybrat si plyšáka hrozně dlouho jsem váhala, protože už byli rozebraní, pak sevtam nahrnula další partička děcek, co mi ukradli ty poslední hezký, mezi kterýma jsem váhala...
Další část, poněkud zmatenější, já na jakémsi místě, patrně to ještě pořád souviselo s tou sci-fi částí a tam spousta různých lidí, myslím že i někdo ze školy a já tam zpívala smile song a poskakovala po schodech a po zábradlí jako Pinkie Pie...
Další část, šlo o život jakési holce, připletla se k tomu porno hvězda (no tady tuším odkud to mám, ale nebudu to rozmazávat ) a aby jeden drsnej týpek jel někam pro něco, co by tu holku zachránilo, chtěl "služby" od této pornohvězdy, jinak prej nikam nepůjde. Takže šlo o to, tuhle pornohvězdu přesvědčit
V další části jsem narazila na jakousi podivnou komunitu ošoupaných chudých lidí, mezi kterejma byl Evan Peters souložící s beranem - jakože WTF?! - jak jsem mohla nechat jednoho svýho top miláčka podstoupit něco takovýho?! Navíc mi ještě přímo v tom snu řek, že to zkoušel i s ženskou, ale s beranem je to lepší - to byla docela podpásovka - navíc, i kdyby se mnou v tom snu chtěl něco mít, asi bych si to rozmyslela, vzhledem k tomu, čeho jsem byla svědkem xD
V poslední části jsem s někým fightila na život a na smrt a chtěla jsem být pohřbena doprostřed mezi ní (byla to holka, s kterou jsem fightila) a to druhý myslím kluk, kterýho jsem milovala, možná ex, nejsem si jistá, ale ten už mrtvej byl.
A ještě si pamatuju jakýsi malý střípek, kdy jsem byla já nebo někdo jinej, to si nejsem jistá, předvolána před jakéhosi vládce a chtěl něco vědět, ale vyslýchaný zapíral a zapíral, takže vládce poslal "harpyji" - ale vypadalo to tak jen zdánlivě - která umí číst myšlenky, načež vládci chladně řekla, co chtěl vědět, ale ta harpyje byla dost zajímavá, škoda, že neumím moc kreslit... no tak to je asi zhruba vše, na něco jsem možná zapomněla, ale na zevrubnou představu, jaký šílenosti se mi zdají, to asi stačí...

A teď mi vysvětlete, jestli je něco takovýhohle "normální"

V první části jsem byla ve zverimexu u školy, kam jsem dřív dlouhá léta chodila, ale teď už jsem tam pěkně dlouho nebyla. Povídala jsem si s tou paní prodavačkou o rybičkách a taky jsem doma experimentovala se 2 akvárky, měla jsem to, co mam teď al ještě jedno menší, v kterým jsem měla hafo ryb.

Ve druhý části jsem se potulovala po jakýchsi ruinách a fotila jsem si to tam, cestou jsem potkala nějakej vejlet děcek asi tak z devátý třídy a mezi nima byl i jakýsi blondák... v těch ruinách jsem se fotila na některým místě sama, ale když jsem se pak podívala na fotku, ten blondák tam byl taky (duch?). Nakonec jsme si nějak padli do oka (doslova, dívali jsme se zblízka do očí, přičemž já byla z těch jeho doslova odvařená, přestože říkal, že se mu jeho oči nelíbí) a pak jsme se i chvíli líbali. No po tomhle krátkém "románku" jsme vyskočili na prázdnou korbu jakéhosi auta a chvíli jsme spolu jeli do neznáma. Povídali jsme si o všem možném i nemožném, ale pak ho napadlo přeskočit na korbu jiného auta (obě ale jeli stekným směrem) a já si blbec na té první korbě nechala notebook xD

Blondáček pak zmizel, nechal mě na tý korbě napospas, mě nezbylo nic jiného, než kontaktovat řidiče, aby zastavil. Prvně jsem na něj mluvila anglicky, ale ukázalo se, že to je Slovák. Volal druhému řidiči, u něhož jsem si nechala ten notebook a já začínala bejt v klidu, dokud ten parchant nedorazil doprostřed lesa, nezastavil a nevytáhl na mě dildo pohybem, který připomínal tasení meče ze zad xD to už mě prešla veškerá sranda...

V poslední části byl jen záběr na blondáčka, co se díval na televizi a ve zprávách byla moje fotka, že jsem pohřešovaná a nejspíš jsem byla unesena. Pak měl hrozný výčitky... konec snu. Ještěže si už nepamatuju, co se pak dělo s tím řidičem