Poníci ve snech - Verze k tisku

nevím proč ale tahle debata je lepší než některé jiné další z mých skromných snů.
sním a probudím se na louce krásné a čisté louce všude klid a ticho pak zafouká mrazivý vítr a já se otočím a pak se vše změní jsem namístě které označuji jako řeznictví(jemný popis maso místo podlahy a vše se podobá masu krvavé stromy květiny co pláčou krev atd. prostě můj oblíbený kout mého děsivého pod vědomí a pak si uvědomím že se před mojí tváři oběví kulička krve a zní se zformuje jaka si postava kosti jí trčí z těla a nemá kůži její syčiví zvuk láká mou pozornost a já cítím strach jen jedinou věc dělám když se bojím soustředím se a vyhodnocuji své možnosti postava kráčí směrem ke mě a nechává za sebou čerstvou stopu krve no a pak když se otočím jdu na druhou stranu ze země vyrostli obrovské masivní masové stěny když se přiblížila a dotkla se mě tak její kostnaté ruce jemně porostlé masem bez kůže se začaly domě zarývat drápy strach začal vítězit a já sem začal panikařit v tu chvíli jsem pomyslel jen vzdáleně na svou smrt a snažil se vybavit si něco krásnýho ale nic postava z masa co volně vyselo na lebce vytvořila úsměv a začala se chechtat bylo to spíš jen sýpání formované do smíchů no a pak se zjevilo světlo a tam stojí Luna.Maso kolem ní se roztéká jako puding a já běžím k ní ale ona řekne ne jdi tam kam tě nese srdce a mysl no a já se nadechl a rozběhl se proti tomu tvorovy,ten však uhnul bez problémů a chytil mě ze zad za krk a jedním plinulím pohybem mě dal k jeho tváři mezi tím jsem slyšel jak jeho praskající kosti a trhající se maso se snaží vyrovnat váhu ale neunese mě padl jsem na zem a cítil jak maso pode mnou začíná hnít a ucítil jsem jaky si dotyk na svém triku byla tam flutershy a zvedla mě ze země a řekla:jen tvoje vědomí a tvé city tvoří tohle prapodivné stvoření a dodala tenkým a malým hlasem tak ho propusť a nech ho jít pak jsem se podíval na hroudu masa a kostí co zní trčeli a řekl pevným a silným hlasem běž jsi volna ale až tě povolám budeš mi sloužit,věrně a se ctí pak jako by se vše vrátilo zpět na louku a tam na kopci seděla Celestie a Luna a leželi vedle sebe a bavili se a vedle se zhmotnila flutershy a řekla no vidíš přátelství je přeci jen magické a zaklepala na mé čelo pak sem se probudil a poblil se pak sem měl dva týdny horečky a vše co jsem snědl tak jsem taky vyblil i vodu byli to dva týdny něčeho hroznýho dík za čtení a přeji hezký den