To druhé se mi moc nezdá, protože ten zdroj fungoval v pohodě dost hodin, a nezahříval se, a ani počet pásků, které je k němu připojený, by jej neměl přetížit (3.5+4 metru). Jenže neznám jejich příkon (to je problém), předpokládal jsem 12W/m, takže jsem raději investoval do 10A ampérmetru pro DC napětí (166 Kč, koupeno dokonce v ČR), abych měl jistotu. Zřejmě to také může být důsledek šuntových součástek (opět kapitalismus ohrožuje naši bezpečnost - co dokáže takový kondík není radost pohledět https://www.svethardware.cz/forum/showthread.php/14301-Nasledky-spatnych-kondenzatoru ). Zdroj zkusím opravit (je škoda ho vyhodit kvůli součástce za 20 Kč). Takže jsem byl pár dnů bez části světel.. (páskům se nic nestalo)

UPDATE: Po provedení testu vyšlo najevo, že ani zdaleka nešlo o přetížení. Totiž, já čekal, že mám odběr tak 7.5A. No, netrefil jsem se. 2.5-2.7A (podle toho, zda zdroj zrovna dělal 11.9V nebo 12.3V). Tak málo jsem nečekal ani ve snu, protože to znamená, že pásky, byť se sebelépe svítivými LED berou tak málo proudu, že nesvítí nejspíš ani na 1/3 (na druhou stranu, kdyby jely na 100%, asi by už vyžadovaly nějaké lepší chlazení). Na druhou stranu, pokud alespoň ty pásky splňují specifikaci v lumenech, tím lépe pro mne (ušetřím elektřinu/silné zdroje) - v tomto případě to znamená možnost přidat ještě další pásky na tento jeden externí zdroj. Přehřátí to rovněž nebylo, protože v místnosti je teď (u stropu!) většinou tak okolo 20-21C (čekal jsem, že pásky si to vytopí na víc). Zkusil jsem si pro kontrolu přeměřit RGB pásek o délce 1.2m a vyšlo 0.27A, čili 0.5m růstové (3R1B) pásky mají (jakožto součást té 2.7A sestavy) přibližně každý také takových 0.25A, a to je dost málo (6W/m) - přesto ale topí dost enormně (mají vlastní chladící podklad, ale prst na nich neudržíte).

UPDATE2: tak oprava se mi "nepovedla", zdroj vyhazuje jistič i zapnutý naprázdno, takže se tam zřejmě někde udělal průraz a zkrat. To bude na dlouho (jestli vůbec), tak jsem se rozhodl použít zdroj lepší konstrukce (10A ještě nemá ventilátor, takže je tichý, jen jsem mu vyrobil kovový chladič). Nechal jsem ho pro test běžet 6 hodin a v pohodě, tak jsem nečekal potíže. Ty se dostavily v momentě, kdy měl časovač druhý den světla znovu rozsvítit (a hádám, že stejný problém mohl být asi i s tím původním zdrojem). Ačkoliv celá sestava nebere víc než 2.5A (při 230V), vyhodilo to postupně: jistič zásuvky (16A), proudové chrániče a 3F jistič mimo dům. Podotýkám, že když byl spínán ještě jen 1 RB pásek (teď tam jsou ještě 2 další, byť berou navíc jen asi 1.5A/12V tedy 0.078A/230V), tak to celou dobu chodilo v pohodě. Rovněž, když daný zdroj připojím do sítě v jiný čas než ten 360W zdroj, rovněž se nic nestane. Takže jsem to vyřešil tím, že se jednotlivé větve časově spínají postupně (ne najednou). Tak trochu to i simuluje východ a západ Slunce, protože se intenzita zvýší ve 2 krocích místo v jednom, a rovněž se i sníží s určitým rozestupem.

UPDATE3: Jak to vypadá, nejspíš je na vině samotná technologie LED resp. jejich zdroje:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,33798.0.html
https://forum.tzb-info.cz/133813-omezovac-nabehoveho-proudu
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,36491.0.html/view
aneb proudové špičky. Totéž se týká samotných zdrojů, kde by bylo vhodné asi použít omezovač proudových špiček (velký náběhový proud), což ale není v našich obchodech levná sranda (řádově tisíc Kč), ale mé řešení rozdělení do sekcí je také očividně přijatelné, tak zůstanu u něj (možná později vyměnit jistič, ale uvidíme). Sranda bude u samotného hlavního vedení, protože jsem zatím nezkoušel zapínat naráz všechny jeho větve (vždy se nahodí hlavní, max. 1 vedlejší a při testech jsem ručně zapínal další dvě). Nejspíš to vyřeším tak, že na každou z nich přidělám 12V časový modul (vytváří nastavitelné spoždění, v tomto případě bude 10-60 vteřin bohatě stačit, ale jsou i delší moduly). Relátkové moduly mají většinou spotřebu v sepnutém stavu 0.5W. Existují sice i stavbnice bez relé (MOS), ale na nich je často ještě spousta dalších hovadin (display), takže jejich spotřeba je někdy i vyšší (0.6W). Jsou rovněž i typy s přepínatelným výstupem a různými módy (zde je teoreticky možné nechat časovač třeba 5 vteřin zapnutý a po uběhnutí této doby relé odepne, a připojit výstup na vypínací kontakt, ale kde je záruka, že než na začátku relé sepne, že to neudělá proudovou špičku?)

UPDATE4: nakonec jsem objevil na eBayi omezovače proudu (soft-start) jako moduly (někdy i jen s termistorem a pojistkou), v cenové relaci řádově stokoruny a to už se vyplatí. Dokonce jeden prodejce (výrobce) je soukromník z Evropy (Slovensko).

O proudových špičkách jsem věděl, že se to týká třeba motorů (či kompresorů a mikrovlnek), proto je takový problém je provozovat např. na fotovoltaiku (invertor musí mít výkon nikoliv na těch 60-100W, co žere kompresor, ale i na startovací proud, což ho posouvá cenově už poněkud jinam - případně je nutné opět všude dodat softstart moduly) - ale že mne to překvapilo u zdrojů, tak jsem se rozhodl si jen tak ze srandy změřit skutečnou spotřebu. U ledničky to je dle očekávání (80W provoz, ale přes 0.5kW špička a jak se zdá, kromě topení je lednička* asi největší žrout elektřiny u nás - byť na svou třídu asi ještě v normě, 0.5 kWh za 24h, kdy byl zrovna ten jasný den, venku před 20, doma +23), a počítač spíš překvapil (včetně monitoru). Potřeboval jsem ale také změřit spotřebu toho 360W zdroje, zda ho náhodou nepřetěžuji..

..a zjistil jsem, že ani náhodou. Ve skutečnosti všechny pásky berou méně, než kolik uvádí výrobce. Otázka je, zda také méně svítí. Každopádně to není až tak hrozné. Totiž, uvidíme, jak to poroste teď a kdyby to náhodou ještě nebylo dokonalé, mám ještě cca. necelých 100W prostor na současném zdroji (což je řekněme 1/4 až 1/3 současně instalovaných světel). Je to příkon pochopitelně celého zdroje, čili na výstupu je o něco méně než těch udávaných 240W z 360W max.kapacity. A to ještě 1W žerou nově ty časovače na dvou větvích (aby se všechny LED nepřipojily ke zdroji naráz).

*) a propo, až vám bude někdo vnucnovat novou ledničku A+++ s tím, jak ušetříte 10 tisíc za provoz, tak si nejdřív spočítejte, kolik vlastně žere ta vaše stará lednička, pak si udělejte rozdíl obou provozů (nová vs. stará) a toutou částkou si vydělte pořizovací cenu nové ledničky. Pokud vám vyjde víc jak 5 let, o nové ledničce bych vůbec neuvažoval, protože dost možná zhebne dřív, než se Vám vůbec vrátí náklady do ní vložené, a ekologicky neušetříte nic, protože bude nutné likvidovat už dvě ledničky V lepším případě budete platit "jen" za opravu/výměnu kompresoru, ale to můžete i u té staré (+ třeba nové těsnění za pár desetikorun) a rovněž tím zlepšíte její parametry

To, a zrovna v ní je taková zajímavá věc (opět nutno věřit citovaným zdrojům, které by se ale měly dát ověřit právě díky odkazům), která jaksi nehraje odpůrcům veganství do karet, aneb "že bez masa by lidé nepřežili". Popisovaní lidé (chudina) podle všeho měli maso tak jednou dvakrát do roka, pokud vůbec, a přitom vykonávala velmi těžké práce. Smůla chlapci a děvčata Ale ono to může být všeobecnou degenerací. Je skutečně možné, že mnohým moderním lidem bude třeba pití mléka škodit, ale pak mohou být klidně lidé (jako třeba naše generace), která prakticky žrala v dětství ze země, max. si mrkev otřela po vytrhnutí ze země o košili, spali se zvířaty v posteli, aniž by jim i umyly packy, a na dezinfekci si nikdo tehdy vůbec nehrál. Ale kdo chce tam, pomozme mu tam. Já zastávám názor, že jsme se vyvinuli z tvorů, kteří svými packami lezli po stromech, na jejichž větve kálelo nespočet ptáků (a pochopitelně i oni sami), a těmi samými packami si utrhli ovoce a snědli. Na toto je náš imunitní systém stavěn, a pokud se ho snažíte očůrat různým Domestosem nebo Savem používaným 24h/7d a ultračistým prostředím, je to možná váš problém (čistota půl zdravý, špína celé). Tedy, ano, skutečně může být pravda, jak tvrdí příznivci jezení masa nebo pití mléka, že jeho konzumace neškodí. Ovšem neplatí to pro tu civilizovanou kastu, která tyto názory vypouští z huby

Víte, ty bláboly o škodlivosti mikrobů z našich střev, které by nás okamžitě zabily, kdyby měly možnost, mohou být i pravdivé (a sám tomu věřím, alespoň podle zdrojů, které jsem si nastudoval), ovšem je s tím jaksi problém u člověka, který má zlozvyk si kousat nehty a přitom už asi 6 let operuje s vodou z ČOV, a světe div se, žije (a ne zrovna špatně). To je přesně ten problém, kdy osobní zkušenost člověka v podstatě diskredituje všechny vědecké teorie nebo fakta (natož internetové články). Protože prostě nefungují, byť by šlo jen o jednu osobu z miliardy. Osobně to ale nikomu dalšímu nedoporučuji dělat, jedině na vlastní nebezpečí

Pokud jste ale enormně nemocní, zkuste na místo zvýšení spotřeby léků spíš jít opačným směrem, a tedy přiměřeně ubrat na třeba přehnané hygieně (jinak můžete skočit jako neznalý zahradník - klidně i po několika letech pokusů - který zabije mladé rostlinky tím, že je utopí, protože se mu zdají, že vadnou a stále je zalévá, ačkoliv umírají, protože jim uhnívají kořeny ). Je pravda, že dřív, když lidé začali žít ve městech na těsno, tak umírali na dříve neznámé choroby, ale když vezmete v potaz, že v podstatě spali ve chlívech se zvířaty, a i v pozdější době ve velkoměstech vlastně po ulici tekla stoka splašků, je třeba se zamyslet, zda náš organismus je opravdu tak chromý (jak nám tvrdí reklamy), že musíme denně likvidovat všechny bacily, které se náhodou objeví během hodiny na kuchyňském stole. Zvláště, pokud jde o děti, kterým se teprve imunitní systém tvoří a tedy se potřebuje na něčem učit, aby měl schopnost přežít v okolním světě. Zajímalo by mne, kdy přesně v lidských dějinách jsme si to tak dokonale pohnojili, že vznikl mýtus, abychom si ovoce před pozřením řádně omyli (aneb, které jiné zvíře, kromě mývala a opic kvůli soli, si všechnu potravu myje, vaří, dezinfikuje UV zářením nebo pasterizací? A pak dotaz, které jiné zvíře, kromě člověka, trpí tolik alergiemi, zubním kazem a jinými chorobami, ačkoliv jen člověk má k dispozici zdravotnictví a vědu?).

To, že se mi zatím nedaří úplně na 100%, jak jsem si to představoval, je celkem výhoda, protože až se mi jednou podaří dotáhnout moji snahu na úroveň, se kterou budu spokojený, alespoň nikdo nebude moci tvrdit, že:

- mám (na rozdíl od něj) dobré podmínky pro pěstování, např. černozem
všude okolo v okruhu 300-500 metrů jen samý čistý jíl

- že mám štěstí na přírodní podmínky, např. vlhkost kvůli zalévání
Pokud sledujete předpovědi poslední dobou, tak když už je hlášený déšť, tak to den dva před tím stihnou odvolat a naprosto obrátit - namísto bouřek jasno a +32C, a navíc, jako mnoho míst v republice, máme občas tu smůlu, že i kdyby 10 minut v sousedním městě byla průtrž, tak u nás, pokud vůbec něco spadne, to je spíš takové mrholení *

- že jsem bohatý nebo mi to zaplatili bohatí rodiče
Být nižší střední třída je výhoda, protože poznáte nejen, jak žijí normální lidé i ti méně šťastní, ale zároveň musíte být trochu kreativní a pracovití, abyste se někam pohnuli, takže to není jen o něčem mluvit, ale vědět o tom jen z knížek nebo internetu

- že jsem zemědělec, nebo mám vystudovanou nějakou pěstitelskou školu
Ani elektrotechnické vzdělání není zrovna ideální - chce to jen zájem se neustále učit nové věci, a umět používat Google

- že mám k tomu blíž, protože žiju na vesnici, nebo mám velký dům
Pravda tak na půl: na vesnici sice žiji, ale cca. 600m2 volného (nezastavěného) pozemku se sotva dá nazvat polním hospodářstvím, a 43m2 našeho domu se sotva dá nazvat "velký". Kromě toho, díky mému životu ve městě a hlavně době, kdy se lidé zbavovali krav i zahrádek mám téměř dokonale zpřetrhané vazby na dřívější život, kdy jsme přeci jen ještě trochu pěstovali, nehledě na dětství prožité u prarodičů na vesnici, kde měli i menší políčko, ale to už je 20-25 let zpátky

- že jsem génius, co všechno ví
Jak vidno na délce mých textů, věděl jsem o tom velké kulové, a musel jsem prostě studovat. Ani to není záruka, že se vše podaří, a to ani po více pokusech

- že na to mám hodně času, protože nechodím do práce
Když počítám cestu, tak trávím mimo domov asi 10-11 hodin denně. K tomu tak 8-9 hodin průměrně prospím, a pochopitelně se rád i doma ještě najím (snídaně, večeře), v koupelně trávím nejméně 30 minut denně, takže mi zbývá tak 3-5 hodin, a vzhledem ke své lenosti je raději strávím u televize, nebo čtením (třeba Bible, když už to "musí" být), než něčím kreativním (jako třeba kreslení). Být líný je opět výhoda. Alespoň vidím svět z pohledu těch, co se rádi flákají, a chtějí se tedy vymlouvat, že nejsou žádní kreativní workoholici. K tomu navíc ještě psaní - čast doma, zbytek v práci - opět, jestli vy na takové "blbosti" nemáte čas a "závidíte" nebo si to nemůžete dovolit, a chtěli byste, je to jen váš problém - aneb jak praví "náš pán svatý kapitalismus": každý sám za sebe

Občas to chce prostě jen hodně trpělivosti, času a být dostatečně drzý něco neustále zkoušet (když to funguje v kreslení, proč by zahradničení mělo být jiné?)

Jinými slovy, pokud se to povede mě, může se to podařit i 90% republiky.. ten zbytek umí říct jasně "nechce se mi".

Jak bylo ve filmu U poklady stál, stačí si jen říct: Když může být TOHLE TO doktorem, tak já taky!

*) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/letni-teploty-se-budou-drzet-nejmene-do-zacatku-cervna-na-nekterych-mistech-muze-byt-az-32-stupnu-celsia-47983?dop-ab-variant=2&seq-no=2&source=hp
Nehlásili ještě minulý týden, že v úterý bude pršet, a týden před tím, že už nás vedra nečekají?

- letos bychom si mohli přidat ve větším maliny, borůvky/muchovníky, trochu meruněk, jinak se jen pokusíme znásobit loňský rok

- u některých jídel jsme už téměř plně soběstační (cukr, sůl a mouku nepočítejme). Takové jednoduché jídlo typu bramborové knedlíky, špenát s domácím vajíčkem a bylinkami, a k tomu syrová mrkev a listový salát. Sice to může vypadat jako obsah žaludku, ale určitě výživnější než třeba pouhá dušená mrkev s bramborem (jen tak bokem, kdybyste se chtěli dovzdělat, tak veganství/vegetariánství podporuje i sama Bible, hned na začátku části Daniel - v královských službách, strana 1161 ).

- nevím, za je ještě moc brzy, ale všimli jsme si nepřítomnosti včel. Prakticky nula (jedna dvě za den), u čmeláků je to podobné. Co se děje? Každopádně ale borůvky, zimolezy a začínající rajčata už máme (jahod je také hromada), takže něco to asi opylovat musí..

- citrusy se nedaří a nedaří, ať děláme co děláme, ale jestli jsou tyto kytky tak vybíravé, tak prostě budeme bez citrusů (náhrad máme dost - zkoušíme pěstovat i vlastní stromky z pecek, zatím máme dvě mladé meruňky).

- máme už vyúčtování stočného, a je to čím dál tím lepší. Přišlo i vyúčtování elektřiny: proti minulému roku jsem jen o 1000 Kč víc. Jsou v tom nejen ta růstová světla, a spotřeba elektřiny na stavbu (dobíječka, vrtačka, rozbruška..), ale i vytápění skleníku (tentokrát už máme údaje za celou zimu). Pokusím se to srazit (přístavbou skleníku).

- těch pár brambůrek a mrkví vyrostlo přes zimu v malých květináčích (brambory asi 10 cm hlíny, mrkve asi 5 cm)

http://ceskapozice.lidovky.cz/o-lidske-pyse-aneb-jak-vycistit-vodu-od-plastovych-mikrocastic-pvc-/forum.aspx?c=A170912_234439_pozice-forum_lube

Aneb popel je fajn hnojivo, ale ne každý je užitečný

http://www.olbramkostel.cz/jake-skodliviny-vznikaji-palenim-komunalniho-odpadu-predevsim-plastu-v-domacich-kamnech-a-kotlich/d-1395

http://zena30.cz/2018/03/03/pet-lahve-plasty-problemy/

Pokud jste nedávno postřehli zprávu o bakteriích/enzymu, které požírají plasty, možná vás napadlo, že to je skvělý objev. Ale co by se (čistě teoreticky) stalo, kdyby tyto bakterie (pokud existují a dané plasty se spíš nepotápí na dno) začaly požírat plast i tam, kde je to nežádoucí..? Co všechno je dneska z plastů? Silnice, pneumatiky, flees mikiny, okapy, počítačové kryty, části aut, vodovodní potrubí, hadice, zubní náhrady (byť tady nejde o PET a spol.).. resp. kdyby jejich schopnost získaly některé jiné běžné druhy (třeba půdní bakterie).

http://www.osel.cz/9406-zelena-je-v-poradku-to-jen-nase-mysleni-z-ni-dela-rizikovou.html

Vypadá to, že nás čeká ještě celkem slušná porce práce Já na tom nebudu o moc lépe.. resp. asi takto: kdyby se každý choval k planetě a ostatním tak jako já, byl by svět hned rázem udržitelnější, ale i tak by to ještě stálo za dred takže si netřeba namlouvat, že bych snad byl nějaký borec.. Být jen o něco lepší než ti nejhorší není totiž žádná výhra

http://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Zprava-evropskych-akademii-ved-Potrebujeme-zmenu-ve-vyzive-a-zivotosprave/

A daný čaj se podobně jako padělané zboží z tržnice likviduje. Zřejmě máme asi na světě dost zdrojů pro všechny lidi, tak si můžeme dovolit je ničit. A říkám my, protože stejně jako žádný diktátor nemůže udělat nic bez svých slepých poddaných, ani velké firmy, ať už kácí pralesy, mají intenzivní velkochovy a nebo prostě jen plýtvají zdroji, toto nemohou dělat (dlouhodobě) bez našich peněz, a je fuk, zda jim je cpete přímo (tedy přímo výrobci), nebo sprostředkovaně (skrze supermarket) a nebo skrze jejich mateřské státy (například tím, že tam jako turista jezdíte a utrácíte, a stát pak třeba vrací firmám u nich působící část daní nebo jim dělá jiné pobídky).

Lidé jsou pány svého osudu. Síla a moc na trhu se počítá hodnotou kapitálu: Pokud bude mít firma A větší peníze například na reklamu nebo dumpingové ceny, či efektivnější výrobní závod než firma B, získá pravděpodobně i větší trh. Místo firmy A můžete klidně dosadit skupinu lidí.

Jenže lidé se nespojí. Mají strach. Bojí se, že kdyby dali peníze do nějakého spolku, někdo je ukradne (co bylo dřív v komunitách i celých vesnicích normální, bylo během 100 let zničeno a postaveno na úroveň "utopie" (věřit si vzájemně), čili návrat do středověku.

Takže ničeho nedosáhnou. Brek nikoho nezajímá, když peníze tečou. Pokud by přišlo 10 miliónů lidí za firmou VW (nebo Monsanto), a řeklo (teď něco plácnu): tady máte od každého z nás 10.000 EUR a prodejte nám firmu (akcie), my si budeme auta vyrábět jen za cenu materiálu, představenstvo po dohodě s antimonopolním úřadem neřekne: "Bububu, Ilumináti rulez World!" ale "kde to mám podepsat?". Jestli se neumíte v kapitalismu chovat, sežere vás..

Můžeme si vzít takový hypotetický příklad nedostatku v naší zemi. Teď nás celkem trápí sucho, ale i tak spolu Praha a přilehlé vesnice až po hranice se Slovenskem celkem vychází, byť se můžeme kočkovat. Co by se ale stalo, kdyby nejen u nás, ale i v Evropě/ve světě kvůli suchu klesla produkce potravin? Přestalo by se do ČR dovážet (nejsou přebytky). OK, zatím to ještě jde. Jen by se prostě zdražilo. Na tom by ještě venkov mohl vydělat (na Václaváku asi těžko vypěstujete lán obilí nebo brambor). Ale co kdyby se situace ještě zhoršila a úroda by nestačila už ani pro vesnice? Myslíte si, že by vesnice pak prodávaly jídlo Praze? Raději by si ho nechaly, aby jejich obyvatelé neumřeli hlady (peněz nebo televizí se nenají). To pochopitelně povede k nárustu nespokojenosti pražanů, kteří začnou hladovět. Dnešní ukázkové řešení je podpořit nenávist propagandou o útočnosti a rasismu vesničanů proti pražákům, a poslat jim tam armádu. Jasně, třeba nás všechny postřílejte, když myslíte, že vám to zvýší produkci potravin. Můžete si třeba vzít holínky, nasednout do traktorů a jít si to jídlo vypěstovat místo nás, když ho tolik chcete. Co může venkov pak už ztratit? Jen mi pak ale můžete vysvětlit, jak má toto všechno vrátit starý dobrý blahobyt? Protože přesně takhle se totiž lidstvo chová na této planetě..

Budeme mít dost peněz, abychom mohli žít (pokud už ne vůbec jen přežít)? Voda nebo peníze? https://pardubice.idnes.cz/sucho-elektrarna-kone-ryby-vodaci-dr0-/pardubice-zpravy.aspx?c=A180727_112406_pardubice-zpravy_skn (zajímalo by mne, kolik lidí navrhne "skvělé řešení", aby ukázali, jak nespohlivé jsou obnivitelné zdroje: místo vodních elektráren postavíme víc holt těch normálních (uhlí, plyn, jádro). Jasně, takže když už jsme pokakali vodu, proč ne i vzduch a půdu, že? Nás spasí peníze, nic jiného k životu nepotřebujeme). A ano, jsem si vědom, že o víkendu naši zemi "spasil déšť, čímž vyvrátil tyhle nesmyslné teorie o globálním suchu". U nás to naplnilo 4 sudy z 8, a promočilo zem asi do hloubky celých 3-4 cm. Hurá, to nás opravdu "spasí", když většina rostlin má kořeny půl metru hluboko.. a zemědělcům je to platné jako mrtvému zimník, když týden před tím sklízeli už uschlou kukuřici.