Co se dá považovat za fakta a potenciální riziko:

Naše energetická síť je centralizovaná, že by to snad lépe nedokázal ani tatíček Stalin a Lenin s kolektivizací. Elektrárny jsou navíc často poblíž velkých měst. Jejich vyřazením způsobíte i civilní ztráty. Propojenost sítí má za následek, že výpadek jedné přetíží druhou, která následně také zkolabuje, což je problém třeba u našich hranic.

https://www.securitymagazin.cz/technologie/blizi-se-blackout-stredni-evropy-nemecke-vetrne-elektrarny-zpusobuji-pretizeni-site-1404045840.html

Přitom tím vyřadíte z provozu továrny i desítky km daleko (často stačí vyřadit i transformátory po cestě - což dokáže i silnější sluneční erupce). A kdyby nám šlo o boj s ufony, prakticky tím zruší naše výrobní kapacity.. Jo, za druhé světové války se to vyrábělo. V USA nikdo nebojoval, a SSSR si továrny přesunul na východ. Naše situace v případě útoku Ufonů by se ale spíš blížila situaci Německa v roce 1945. Na nějaký Den nezávislosti můžeme zapomenout

Naše logistika je velmi centralizovaná, všechno se vozí pomalu z jednoho uzlu (centrální sklad supermarketů - kam se nejprve sváží zboží od dodavatelů a teprve z něj se pak rozváží k odběratelům), a většina měst je závislá na externích zdrojích nebo dodávkách. To pochopitelně nejde moc řešit, když se města rozrůstala bez hlavy a paty, a neuvažovalo se o tom, že v nich za 100-200 let budou jezdit kovové krabice

A snad vůbec poprvé je ukázána i zranitelnost Internetu (když pominu různá You Tube videa, která z toho udělala armagedon už dávno), který tvoří dnes již páteř naší společnosti a civilizace vůbec. To už by podle tvůrců nemělo moc společného s původním návrhem, který jakžtakž zaručoval funkčnost i při zničení některých uzlů. Komunikace přes satelity je rovněž zranitelná, drahá, a ovlivnitelná počasím či indukcí ze Slunce (erupce).

Chybí nám velká decentralizace, kdy každé město bude mít svou vlastní energetickou síť (zdroje), lépe řečeno každý dům alespoň nějaký zdroj (například fotovoltaické panely - protože to řeší mnohé krizové scénáře, kdy po blackoutu lidstvo zdivočí a začne všechno a všechny ničit a krást). Totéž platí i o výrobě potravin (alespoň v malém lokálně jako nouzový zdroj, který ale rovněž v dobách míru snižuje náklady a spotřebu zdrojů, které by jinak padly na přepravu). Nejde o izolovanost, ale o možnost přežití i pokud by najednou dodávka "zvenčí" ustala.

Vůbec to, že existují nějaká klíčová odvětví, klíčové posty, stavby, uzly.. pokud je něco klíčového, znamená to, že když to přestane fungovat, vezme to s sebou jako domeček z karet i zbytek společnosti. A to není moc povzbudivé. Ochromit společnost, které vládne 200+80+1 lidí je mnohem snažší (zvlášť, pokud je náhodou chytnete pohromadě při zasedání), než kdybychom byli mravenci (královna je důležitá pro rozmnožování, ale kolonii neřídí).

Nepotřebujeme mimozemšťany, aby nás něco mohlo v současném nastavení ohrozit (stačí nám plně obsah naší sluneční soustavy, a to nemluvíme třeba o válce či terorismu).

Všechno dnes souvisí se vším. Když nebude internet, nebudou ani poníci A to nemyslím jen v tom smyslu, že se nedostanete na You Tube nebo Skype. Bez internetu nebude fungovat bankovní systém, v podstatě ani logistika včetně potravin, atd. Pochopitelně, můžeme přejít třeba na komunikaci rádiem, ne? Dřív přeci internet také nebyl.

Jenže asi tušíte, že dřív nebylo tolik lidí, takový objem přepravy, tolik různých typů zboží a služeb. To, že se dřív lidi uživili vypalováním lesů a motykami neznamená, že stejný postup můžete nasadit dnes a zachovat tím stejnou životní úroveň miliardám lidí. A jak nám historie ukazuje, takový přechod z dnešní doby blahobytu to doby třeba 30.-50. let minulého století by nebyl moc idylický.

Někdo se podívá na dokument o ufonech a prohlásí to za totální blbost. No, někdo se na něj podívá, ufony ignoruje, a přesto tam najde spoustu věcí k zamyšlení. Lidé se nestarají o věci, dokud fungují. Bohužel, až jednou třeba náhodou přestanou fungovat, bude už pozdě (Blackout v New Yorku roku 1977 byl hezký příklad, jak by proběhl přerod dnešního světa na svět o 100 let dřív, a teď si to představte ne v jednom městě, ale globálně na celé planetě - kde je nějaká pojistka, aby se to nestalo? No není..).

Všichni řeší, co by dělali, až se to stane.. Ale to se nesmí stát To by měla být naše priorita. A ten jediný, kdo skutečně může změnit Váš svět, jste jedině Vy sám.. A opravdu to platí. I kdyby vám chtěl život nalajnovat někdo mocný, pokud byste opravdu chtěli, nejspíš byste si sehnali dost lidí, a ten někdo by taky mohl skončit na dně přehrady - když bych použil příměr jak se to řeší dnes, ale to už jdu do krajností Bojíme se války, ale málokdo, včetně těch, co se bojí války, si připuštějí, jak moc by nás mohla poškodit taková mírová sluneční erupce, pokud by vyřadila elektrickou síť a/nebo internet. Vesmír je myslím mnohem větší hrozba než nějaká "naše" válka (protože ta se často dá alespoň lokalizovat).

Nejspíš každý víme, jak nepříjemné je, když něco, co normálně funguje a na co se spoléháme (přitom to už pomalu ani nevnímáme), najednou přestane fungovat (většinou v tu nejméně vhodnou dobu a je lhostejné, jaká pitomost to je). Ať už jde o sekačku, světlo, internet, počítač, čistá voda či vzduch..