Stejně tak by mohlo být líto bisexuálům všech hetero/homo, protože taky o "něco" přicházejí

Asi takto, každý stav (ať už jde o nemoc, poruchu či ne) by se měl "léčit" jen tehdy, pokud to dotyčnému nevyhovuje. Třeba, také existuje spousta "nešťastných" Aspergerů, kteří potřebují pomoc, pak jsou zde tací, kterým stav naprosto vyhovuje.

Snaha pomáhat na nesprávném místě nebo nesprávným způsobem může pak skončit jako "pomoc" původním obyvatelům Austrálie.

"když něco funguje, tak se v tom nešťourej"


Prý rande....

jo, fakt sem jeden cas uvazoval, ze ti dohodim rande nejakou slecnu, co je rada oblecena no to je jedno, ja pak pochopil, ze s tim asi nemas problem a ze to tak proste je ...

...no hele ja mam zas vlastne pravej opak, ja sem vlastne muzska verze toho, cemu se u holek rika "nymfomanka". a jsem vlastne dost chudak a ani bych se nedivil, kdyby me taky bylo nekomu lito obcas si rikam, zlata asexualita... no nastesti ted ve strednim veku je to uz trochu lepsi (asi prirozenej ubytek testosteronu, nebo co...) ...no trochu se to zlepsilo, i kdyz ne nejak moc teda...

Ono mnohdy je člověk až tvrdošíjně asexuální, ale jen do doby, kdy narazí na toho pravého/pravou. Pak jdou často všechna předsevzetí a nechutě stranou   Vím to z vlastní zkušenosti   Až do 19ti zarytý asexuál, po potkání toho pravého ještě 4 roky tvrdohlavě trvajícím na svém volském předsevzetí a až v 23 jsem rezignovala a konečně si přiznala, že lžu sama sobě, a vydala se vstříc životnímu osudu, který trvá i nadále a mohu říci, že šťastně   Takže Marti, ono to přijde - tedy pokud se nestihneš zakopat někde mimo civilizaci, jako jsem to měla původně v plánu já   A Mácamánku, nelituj nás asexuály, my se dřív či později vyléčíme sami a o to víc si to užijeme   

no dle me jsou "lecitelne" pripady ale taky proste existuji skutecni asexualove, kterym to proste nic nerika a s nejvetsi pravdepodobnosti ani rikat nezacne. tuhle byl dokonce nekde clanek, ze v Japonsku mnoho mladych muzu odmita sex, protoze sou proste cely den v praci, domu prijdou vecer a utahani jako kone a sex je fakt to posledni na co by proste meli chut...

"Bojím se", že v mém případě to není přecevzetí typu "nesexuju, protože nemůžu protože jsem si řekl 'ne', ale chtěl bych"

"Neboj, taky to na tebe přijde", říkávala babička od mých sedminácti, kdy mi koupila výbavu. Měla dřív pohřeb než já svatbu.

Částečně mimo civilizaci, alespoň tu kapitalistickou a její koloběh peněz, se zahrabat chystám, ale asi bylo myšleno něco ve stylu "pustý ostrov", takže to nehrozí (na to jsem moc pohodlný).

Bratranec/nevlastní bratr/ mi říkal, že na základní škole jsem snad dokonce provozoval něco na způsob "rande" s jednou holkou, ale nikdy to nedošlo ani na pozvání domů či na večeři, tak nevím, co měl na mysli

Vím určitě, že jako dítě jsem vůči sexu tak vyhraněný nebyl, ale čím jsem byl starší, tím to víc a víc šlo do pryč, a přestal mě zajímat někdy v pubertě (na jejím konci jsem jím už opovrhoval).

Jop, to už je takový klasický asexualismus středního věku, kdy se člověk (většinou) už vyřádil a pohltí ho povinnosti a stereotyp 

Stejně mi stále připomínáš mě samotnou v době dospívání, takže nad tebou hůl nelámu   Mě tématika sexu byla taky dlouho hrozně odporná - když za mnou některý kluk začal tahat křídlo, panicky jsem před ním zdrhala.   Taky jsem trpěla silnými depresemi, že všichni randí, já bych měla taky, ale vůbec se mi nechce   Jenže pak potkáš někoho, kdo je ti tak moc duševně blízký, že si řekneš "Ok, tak já to teda se sebezapřením jednou zkusím..." a nejspíš zjistíš, že se to přežít dá   Hlavní je ale mít to štěstí a tu správnou bytost, s kterou tvému srdci bude dobře, potkat a já doufám, že se ti to nevyhne 

Martin - vidis, EresielRanwa ma taky tendenci te "lecit"

EresielRanwa - "když za mnou některý kluk začal tahat křídlo" - to jako klavir?

Když už by mi někdo měl být duševně blízký, proč do toho tahat sex? (otec mi to kdysi zdůvodňoval zachováním lidstva, což mě v době umělého početí nemusí moc trápit)

Což by bylo také na dlouhé OT povídání, např. se co týče homosexuality v této oblasti, a neb absolutně stupidní snaze některých českých poslanců zabránit těmto párům v osvojením dětí, takže sexuální orientace jaksi v dnešní době nemůže mít vliv na to, zda se daný jedinec bude či nebude množit. Btw, ani o tuto formu pokračování své pochybné DNA nemám nijak zvlášť zájem.