+- Bronies.cz (https://bronies.cz)
+-- Fórum: OffTopic (https://bronies.cz/Forum-OffTopic)
+--- Fórum: Generální OffTopic (https://bronies.cz/Forum-Generalni-OffTopic)
+--- Téma: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) (/Vlakno-Nas-mir-filozoficka-uvaha-o-kapitalismu-a-Zeigeist-TZM)
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 31.05.2018
Jak jsem objal svého "nepřítele"
..aneb můj "oblíbený" anarchokapitalismus v lepším světle..
Dost často se totiž stává, že se AnCap pere s RBE, asi jako Islám s křesťanstvím. A já se snažím vymyslet, co s tím (pro sebe), protože myšlenky jednoho zastávám, a myšlenky druhého zatím ne úplně znám a chápu..
Tento (ne zrovna krátký) příběh ilustruje změnu myšlení člověka, který opět poznal, že když si o něčem neznámém něco nastuduje, přestane z toho mít iracionální strach a cítit se ohrožen jinými názory.
K zamyšlení: https://www.mises.cz/komentare/anarchokapitalismus-dil-prvni-vzacne-zdroje-a-system-cen-1120-0 (velmi VELMI dlouhé čtení, ale podnětná diskuze)
Co následuje, je má vnitřní debata nad klady a přínosy obou soupeřících směrů.. či naopak možnými riziky. A kdo má rád spoilery, tak už předem řeknu, že to skončilo téměř s remízou. Ostatně nelze hodnotit záporně myšlenku, kterou se zabývají očividně alespoň průměrně inteligentní lidé, a co si budeme povídat, byť tíhnu víc k TZM než AnCapu, způsob, jak mnozí obhájci TZM/TVP odpovídali na dotazy mi taky zrovna euforii z poznání nepřinesl..
Ale protože oba směry mají blízko k tzv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Libertarianismus jsou pro vzájemnou křížovou palbu jako stvořené.
A byť jsem větším příznivcem TZM, vzhledem k nutnosti postupné změny si dokáži typnout, který z těch směrů se prosadí (pokud se prosadí) jako první - a bude to AnCap (nevyžaduje tolik změn). A uměl bych si přestavit i hybrida obou směrů, viz. úplný závěr. Aneb, proč žít ve stylu "buď jen A nebo jen B"?
..čili, klidně můžete hodně kapitol v tomto textu přeskákat či skočit až úplně na část "Ruku v ruce" ve svém vlastním příspěvku.. je to na vás.. mě sepisování myšlenek pomáhá si je utvářet, a když už jsou sepsané, není důvod si je syslit pro sebe, byť jsou často úplně k ničemu
Dědictví
Je správné platit někomu v současné době za službu (ať už je fyzická nebo jakákoliv jiná - prodej židle nebo prodej elektřiny či filmu). Horší to bude obhájit, až budou většinu toho dělat stroje*.
*) I programování strojů se nejspíš změní. Už dnes se navrhují budoucí roboti (jako šéfkuchařské rameno), které se učí nikoliv tím, že do nich datlujete stovky řádků jakéhosi kódu, ale prostým pozorováním svého okolí. Pokud už dnes Mercedes třídy A je schopen jakžtakž rozumět lidem, za pár let možná už nebude existovat žádná specializovaná profese "programátoři strojů". Stroje se budou od nás učit sami (a pochopitelně jakmile se něco naučí jeden stroj, díky kopírování dat to během pár vteřin budou umět všechny příslušné stroje po celé planetě). https://www.youtube.com/watch?v=1wTf33uGxzw
Protože, pak daný člověk vlastně nevybírá peníze za to, že poskytuje nějakou službu. On v podstatě vybírá peníze jen za to, že něco vlastní. Co vám to připomíná?
Dědičné právo feudálů (nebo států). Po svém předkovi nastoupil na trůn většinou jeho syn. Prostě to, že něco dřív vlastnil jeho rod mu dávalo právo s tím nakládat a prodávat to dalším generacím. A podobně dnes fungují i kapitalisté.
Ti získali dřív do vlastnictví naši planetu nebo její část za protislužbu, že zprostředkují masově více lidem její zdroje. Potud OK. Ale až to budou dělat stroje, neměli bychom toto "dědičné právo" zrušit? Jaký nárok na vlastnění Země budou ještě v té době mít? Právo silnějšího? Právo dědičné (a zde je nutno zdůraznit, že toto právo často vychází z krádeže: nějaký stát vlastní nějaké suroviny a prodává je na základě toho, že dřív on nebo jeho předchůdce dobyl území někoho jiného a přivlastnil si tak nejen jeho území, ale i zdroje, pro které v té době ještě třeba nebylo ani využití - stát pak někdy skrze dotace, nekvalitní smlouvy či lobování dopomohl k těmto zdrojům soukromým subjektům).
V podstatě uznáním těchto práv jako spravedlivých legalizujeme krádež. To, že legalizaci dělá často stát, můžeme brát dnes za normální, ale pokud to dělají občané, nemají moc "morální" právo mluvit o nějaké morálce či se vyjadřovat k návrhům vyvlastnění výrobních prostředků. V podstatě si jen lidstvo bere zpět to, co mu bylo dřív odebráno "několika" jedinci (firmami, státy).
A neříkám zrovna ukradeno, protože okolnosti se mohou různit. Jen jsme dali kapitalistům naši planetu do pronájmu, a čas vypršení smlouvy se blíží. Kromě toho bychom se mohli dohadovat, zda spravovali majetek "s péčí řádného hospodáře" - stačí se podívat, v jakém stavu předáme naše životní prostředí následujícím generacím.
Přístup společnosti k jedinci
Naše společnost je opravdu divná, taková nepřirozená. Nejlépe fungujeme asi tak v dětství. Malé dítě, které se učí chodit, často spadne na zadek. Popláče si, případně se tomu zasměje s rodiči, a pokusí se o to znovu. Protože tady rodina většinou funguje jako podpora a povzbuzení k lepším výkonům, kromě motivace samotného dítěte (je zvědavé zkoumat okolí, a k tomu chůzi potřebuje - nepotřebuje motivaci v podobě mzdy). Doposud je to přirozený vývoj. A očividně slaví celkem úspěch.
Následně jde ale dítě do školy, a byť existují výjimky, ať už jde o státní školství nebo i soukromé (protože často státní školství připomíná čurbes a to soukromé, elitnější, někdy spíš kasárna), rychle se mění režim a namísto povzbuzování, kdy se dítě vyvíjí svým vlastním tempem a svou vlastní cestou, se najednou vše nalajnuje. Nikoho nezajímá vaše individualita, prostě se jede podle směrnic, tabulek a plánu. Motivace se mění na zápornou - často než výhled do budoucnosti jde o strach ze špatných známek, nebo co tomu řeknou rodiče. Pak přichází trest například ve formě zákazu vycházek, sledování televize nebo hraní na počítači, opakování ročníku. Zde svoboda člověka prakticky končí a mění se ve formu otroka.
Jakmile se dostanete do práce, a pokud budete mít smůlu na šéfa nebo nesežete práci, která vás baví (tedy k ní máte vlohy), a tedy zvyšujete šanci, že vám nepůjde tak dobře jak by se očekávalo, přichází opět metoda cukru a biče. Problém je, že nejde často o samotné peníze, ale třeba o to, že na vás křičí šéf. Nemusí ani křičet, stačí když vás kárá. Z nějakého důvodu mi to připadá naprosto jiné, než když vás někdo kritizuje za něco, co děláte ze své vlastní vůle (např. vám kritizuje váš obrázek). Protože z kritiky svých koníčků mám radost (šance najít chybu a zlepšit), z kritiky nadřízených mám jen pokleslou náladu (nebaví mě to dělat, kolikrát to ani nechci dělat, ale z nabízených možností je to nejlepší, a ještě mě za to někdo nadává - a co si budeme povídat, ne vždy to vnímáte jako oprávněné, což není pro psychiku zrovna nejlepší).
Neschopný člověk škodí společnosti 2x
Pokud na člověka musíte řvát nebo ho kárat, a máte k tomu důvod, znamená to, že ten člověk pracuje špatně. Čili výsledek? Práce se dělá blbě (neefektivně) a ještě k tomu vytváříte deprimovaného člověka, a pak už jen budeme hádat, až se to v něm nahromadí, kde a na kom vybuchne jako Starlight (protože vrátit to šéfovi nemůže, nejspíš by skončil). A protože tedy člověk chybuje, nepotřebujeme ho. Naproti tomu, robot chyby nedělá (a ani nebude destabilizovat společnost, když na něj budete řvát).
Robot chyby maximálně věrně reprodukuje
Čili, pak je to blbost programátora a nebo učitele. Výhoda je opět ale v tom, že pokud robot dělá chyby, lze je snadno vyřešit úpravou jeho programu, a pokud jde o celou sérii robotů, jako lusknutím prstu se najednou změní celá armáda robotů na bezchybnou. Hodně štěstí něco takového aplikovat na lidi.Robot má ještě jednu zajímavou vlastnost. Nedá se vydírat ani zdírat. Člověka můžete donutit, aby pracoval s vypětím sil a platit mu za jeho práci málo. Dokud to bude dělat většina podnikatelů, nemá člověk moc míst, kam by utekl (a těch pár hodných podnikatelů zase nemůže najednou zaměstnat celou planetu - třeba Google). Naproti tomu robot, pokud u něj nezvýšíte jeho efektivitu, prostě nebude dělat za méně. Pokud stroj má nějakou spotřebu, a vy mu nedáte dost zdrojů, prostě nebude fungovat a nebo pojede na menší výkon (s úspěchem provozuji vyřazené staré Aku nářadí pro 18V s 12V autodobíječkou, protože ta originální na 24/18V už odmítá baterie nabíjet, a vrtačce to znatelně moc nevadí, ale pochybuji, že bych jí donutil se točit například z jedné tužkové baterie).
Udržitelnost vs. neefektivní pracovníci z masa a kostí
Toto je důvod, proč nejen kapitalismus, ale i socialismus, AnCap nebo primitivní komunismus pro mne nejsou jako celek 100% reálné a zároveň (!) udržitelné alternativy dnešního světa, zvlášť pokud bychom si kladli ambince o nějaký světový blahobyt či expanzi do vesmíru (tady lidé pohoří bez robotů i s nimi na plné čáře, lidi nebrat ani zadarmo!).
Nemůžete vybudovat blahobyt něčím, kde pracují chybující, unavující se, a náladové bytosti, zvlášť, pokud na tom, jak se psychicky cítí, zároveň stojí celá společnost. Protože mi bude houby platné, když armádu dělníků v práci seřvu k vyšším výkonům, když pak po roce takové činnosti bude půlka zralá na psychiatra a v horším případě začne dělat naprosto necivilizované věci (chlastat, hrát na matech, bezdomovničit, krást, zabíjet), které sice mě jakožto majitele firmy nemusí zajímat (zisk jsem měl), ale že tím pomalu rozvracím společnost, to už jde mimo mne (tedy do doby, než mi někdo posprejuje auto nebo barák, a nemusí jít ani o pomstu). To, jestli mne pak zbytek firem nějak potrestá, nebo lidé utečou ke konkurenci už bohužel na věci moc nemění - škoda se stala, a hrozí, že při stejném nastavení podmínek se bude opakovat někde jinde (firem, které to zkusí, bude dost, vždyť to znáte: každý si myslí, že zrovna jemu to projde).
Vzpomeňme si na nepokoje v Paříži, kdy se zapalovala auta, nebo v Praze na summitu, kde se rozbíjely výlohy. Výmluvy, kdo za to může a kdo to udělal, kdo byl či nebyl potrestán, mne moc nezajímají. Mě zajímá jen jedno: systém selhal v prevenci. Nezabránil, aby se to stalo. Pak není o čem mluvit.
Všechno je v cajku, v přírodě to přeci dělají zvířátka taky, ne?
Prý, že to tahle na světě chodí - v přírodě je to přeci běžné, ne?
Ano, v přírodě se samci rádi často porvou do krve o samici nebo o území. Dravec sežere svou kořist (a nebo hladoví). Čili, vy jste ochoten třeba i umřít, jen aby někdo jiný (lepší, silnější, pracovitější) přežil? Což je ta vaše přírodní konkurence v čisté formě? No, to asi musíte, jinak pak tento model neuznáváte.
Já teda ani náhodou, takže k čertu s vaší přírodou a konkurencí
A nevidím důvod, proč by k tomu byl svolný někdo normální..Primáti jsou teritoriální. Pravda. Ale také to jsou (šimpanzi) kanibalové, a často velcí násilníci nejen vůči jiným tlupám ale vůči sobě navzájem. To je váš vzor? Takhle si představujete civilizaci? Nebo jestli ne, tak proč se jimi tak zaklínáte? V čem jsou pak lidé jakožto úspěšný druh pasováni nad zvířata? Že jsme efektivnější v tom si škodit a ničit se? V tom případě asi máme rozdílný pohled na to, co znamená být úspěšný
Kdybychom zůstali u té přírody, tak jedna taková zajímavost. Získat si náklonost zvířete (zvolím kočku, protože ta je vybíravější) vyžaduje, abyste se řídili fyzickým světem.
Když pomineme, že třeba zrovna u kočky není jisté, koho si oblíbí, a často se nechává hladit od osoby, která ji třeba ani nekrmí, víme jedno: kočka nerozlišuje, kdo dané jídlo koupil. Protože v přírodě peníze ani "nákup" prostě neexistují. Kočku bude zajímat, kdo ji krmí. Není to sice záruka, že ho bude mít ráda, ale určitě bude rozlišovat mezi ním, a někým kdo na ní páchá nějaké násilí. Buď fyzické nebo psychické. Ale opět je nutné vycházet z reálného světa.
Kočka tedy skutečně neřeší, že jste si ji vyfotili a prodali na internetu, za tyto peníze nakoupili akcie na burze a přišli o ně. Dokud bude vše z reálného světa z jejího pohledu v pořádku, je vše ostatní nepodstatné. Můžeme to tedy nazvat jako fiktivní svět, či kulturní zvyky. Ano, ona by to stejně nepochopila, ale na druhou stranu - v čem jí to brání vést spokojený život?
Kočku tedy skutečně nezajímá móda, pokud už musí nosit oblečení, ale zajímá ji, zda je oblečení pohodlné, zda jí není v zimě zima (a v létě vedro), atd. I ona si ráda dopřeje luxus, takže časem může být vybíravá v tom, co žere, ale stále se drží v reálném světě.
Možná bychom se měli poučit, a začít posuzovat důležitost věcí kolem nás ne z kulturního hlediska (kam spadá nejen móda, peníze, či dokonce morálka), ale z hlediska dlouhodobého (tedy udržitelného) naplnění našich potřeb. Říkejme tomu třeba pocit štěstí.
A dávejme si pozor, aby se z toho nestala závislost. Podobně jako si někdo musí píchat čím dál tím větší dávky, někdo se může stát závislým na cukru či nákupu oblečení, a pokud to nedělá, dostává abstinenční příznaky - bohužel, jako často u všech závislostí, dávka se musí postupně zvyšovat, aby vyvolávala stejnou euforii jako v předchozím období, a to je ten problém. Nám už nestačí, že se máme do čeho obléci, a že je to pohodlné. My často kupujeme nové věci jen proto, že se dřív rozbijí a nebo že už nejsou "in".
Pak ale jejich nákup není naše volba, je nám vnucena. A my už si to ani neuvědomujeme, protože jsme v extázi, když na účtence nového akčního zboží vidíme "70% sleva". Jenže i to se brzy okouká. Černý pátek už není jen jednou ročně, dokonce už není ani v pátek. Za chvíli budou vánoce celý rok. A co pak? Pokud to ještě do té doby planeta vydrží.
Jenže když si všichni nenecháváme vnutit to, co ve skutečnosti nepotřebujeme (a tedy to od někoho nekoupíme), tak kam půjde kapitalismus, milé děti?
Ateistický svět doufá a modlí se, že bude ještě moci dlouhodobě drancovat..
Je to skoro jako pyramidová hra, jenže ani ta nemůže jet do nekonečna (dojdou hráči pro spodní patra). Můžeme pochopitelně pokračovat v našem zrychlujícím se spotřebním stylu, ale pak to jediné, co můžeme dělat, je pouze doufat a modlit se, že to odnese až generace, co přijde po "našich" dětech (aby nás už nestihli moc zmlátit - většina z nás bude už mrtvá). A nebo nám je to úplně jedno. Nevím, co je děsivější.
Je to hazardní hra. Raději si ani nepředstavujeme co by stalo, kdybychom prohráli - tj. špatně odhadli, kdy se systém zhroutí například kvůli vyčerpání nějakého zdroje (nejde jen o ropu, ale třeba také o ryby).
A strašně nás těší, že se zatím předpovědi nevyplnily. Namísto toho, abychom hledali a zaváděli alternativy, vždycky se jen zasmějeme, když po určité době zjistíme, že ropa přeci jen ještě nedošla, jak se čekalo, a vesele zvýšíme její spotřebu.
A nebo doufáme (či "víme"), že se to nějak určitě vyřeší. To ano, ono se to určitě nějak vyřeší. Nějak (za pár set tisíc let) by se vyřešil i dopad 15km asteroidu na naší planetu. Ale komu z nás by takové "řešení" prospělo?
Lidský druh je velmi přizpůsobivý. Ale pochybuji, že pokud by došlo ke zhroucení společnosti, by někdo, kdo by se ocitl uprostřed rabujícího davu, protože zrovna on by měl třeba ještě funkční auto, myslel na nějaké přežití lidstva. Myslel by (konečně) sám na sebe. Ale to už trochu s křížkem po funuse, že?
Trochu problém je, že si jako zánik civilizace představujeme nějaké ty pompézní události, jako je dopad asteroidu, útok ufonů, atomovou válku, nebo bůh ví co, co se stane najednou, a bude se to dobře vyjímat na filmovém plátně.
Smutnější (a reálnější) bude spíš postupný úpadek, kdy se budeme mít prostě jen hůř a hůř, a tak pomalu, že si toho nejspíš ani nevšimneme. Kdo ale pak může říct, že konec civilizace už nezačal? Nic v historii neskončilo ze dne na den.
Ať už jde o pád Říše Májů, Inků, Říma, Třetí říše či Sovětského Svazu, trvalo to roky, často až desítky let či století. V probíhajícím pomalém úpadku se těžko ukazuje, že probíhá, protože se na změny stíháme adaptovat, a tak je nám to vlastně fuk.
Máme sice zasviněný vzduch, ale protože se to nestalo ze dne na den, naučili jsme se s tím žít. A důležité také je, že nám někdo z televize bude opakovat (byť má pravdu), že za komoušů na tom bylo životní prostředí taky blbě (a hůř). To nás má jako uklidnit?
Pane doktore, dopadne ta moje operace dobře? Nebojte, já jsem sice medinu nevystudoval celou, ale buďte rád, že vás neoperuje naše paní uklízečka..
Společenské patologické jevy
Jedna "drobnost", a kolik to naštve lidí průřezem přes celou společnost, že?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hladina-terlicke-prehrady-vyrazne-klesla-47917?dop-ab-variant=2&seq-no=1&source=hp
Hlavně, že se zase usilovně snažíme na někoho ukázat jako na viníka.
"Pevně doufám, že přijdou nějaké deště"
Tato věta bohužel vystihuje tak trochu celou naši společnost a trh. Všechno je postaveno na tom, že se doufá, že se něco stane nebo nestane. To je jako kdyby posádka Titaniku po zahlédnutí ledovce doufala, že se jim uhne, aby mohli pokračovat v plavbě
Kapitalisté si škodí navzájem
Ono dnes už neplatí, jak tvrdil například Marx, že pouze kapitalisté vykořisťují dělníky. Dnes už kapitalisté vykořisťují i jiné kapitalisty. Víme o tom všichni.
Například již dlouho omílané supermarkety, které tlačí výkupní ceny od zemědělců pod výrobní náklady. Nevím, jak na tom jsou šéfové opravdu velkých firem, ale pokud mohu hovořit z vlastní zkušenosti, majitelé malých firem nemají zrovna lehký život, a prakticky i oni si přejí, aby se na všechno mohli vykašlat (nejen kvůli EET a podobné byrokracii).
Typické, a nedávno jsem to zažil, jsou výhružky zákazníků, že pokud si dovolíme zdražit (cena byla na hraně už před 5 lety, kdy jsme jim ji nastavili, a od té doby se nezvýšila ani o korunu, ačkoliv náklady na mzdy či energie, nájem, atd. stále rostou), půjdou jinam.
Takže ono není třeba skutečně dělit lidi na ty dobré a ty špatné. Všichni jsme na jedné lodi, jen to prostě nevidíme. Kdo by se jim divil - že i jejich život nestojí v podstatě za nic, a jsou rovněž ve stresu.
"Svobodná" volba
I tady můžete namítnout, že to je přeci svobodná volba. Nikdo nikoho přeci nenutí, aby se podbízel, klidně přeci může prodávat za ceny, jaké chce on, no ne? No, na papíře to zní krásně. Ale je tu právě ta konkurence. Spousta kapitalistů ráda zabere vaše místo, jen aby měla třeba nějakou práci.
Takže pokud se svobodně rozhodnete nenechat po sobě šlapat, tak se také svobodně připravíte o příjem, a tedy i o blahobyt (jako kdyby snad míra vašeho štěstí v dnešním světě, pokud nejste úplně na vrcholu, závisela na tom, kolik facek si necháte vlepit). Je to sice svobodné rozhodnutí, ale je hodné naší společnosti ve 3.tisíciletí? Aneb buď se podvolíš, a nebo budeš potrestán? V tomto případně kolektivem (společností = trhem).
Představa, že by se výrobci domluvili, a nastavili by si nějakou minimální cenu, pod kterou by nešli, je sice velmi krásná, ale v realitě to takto nefunguje. Vždy se najde někdo, kdo prostě nebude hrát podle domluvených pravidel, protože to pro něj bude výhodnější. A společnost sama také neví, co chce. Nejdřív podporuje zemědělce, aby si mohli navýšit výkupní cenu, ale když zjistí, že se něco zdražilo, a někdo jim ukáže "nepřítele", hned začnou nadávat, že tu máme mafii, kartel, monopol a bůh ví co.. a půjde k tomu, kdo jim sice prodá svinsvo, ale za levné peníze. Tržně v pořádku. Udržitelně? Dost těžko (ono to svinstvo se často vyrobí tak, že nadělá víc škody než užitku, ale co oči nevidí, to srdce netrápí - on to zacáluje někdo jiný).
Proto třeba já beru i poselství Miss ve stylu "lidé by si měli víc naslouchat" nebo "mír pro všechny na světě" jen za líbivé řeči. Jsou to fráze, které sice dobře zní, ale jsou naprosto odtržené od reality. To je jako kdyby si lvi a antilopy volili miss, vyhrála lvice, a popřála "světu", aby lvi přestali jíst antilopy, aby už konečně byl mír. Proboha ale jak?*
*) Také to není o nějaké všeobecné modernizaci celé planety. Ano, můžeme místo běžných vlaků a letadel na delší trasy dát maglevy, ale nevyplatí se (ani kdyby byly zadarmo) na místní trasy. Tam bohatě stačí elektrické vlaky typu lokálka na kolejích - alespoň do doby, než celá trať doslouží. Uvažovat třeba, že musíme po celé planetě postavit levitující vlaky, aby to fungovalo, je trochu zcestné.. vlak totiž nejdřív musí zrychlit, a pak zase brzdit, a nesmí to dělat tak rychle, aby přetížení zabilo cestující
Chudák bohatý
V tomto ohledu je velmi pravděpodobné, že nejen spodní třída, ale i majitelé firem by uvítali bezpeněžní svět. Protože, proč vlastníte firmu? Abyste měli (skrze peníze) přístup ke zdrojům, ke kterým byste se jinak nedostali. Třeba rádi jezdíte ve Ferrari. Teď pomineme, že ho máte jen, aby ho lůza mohla obdivovat (protože v momentě, kdy by ho měl každý, by přestala).
Pokud byste měl možnost získat spolehlivé, bezpečné, rychlé, a úsporné auto bez peněz, k čemu byste potřeboval vlastnit, udržovat a spravovat firmu, dělat si starosti se zaměstanci, burzou, obchodními partnery? Navíc není jediný důvod, proč by to NoName auto nemohlo vypadat třeba i jako Ferrari. Vlastnictví firmy jakkoliv velké, pokud je motivováno jen ziskem a přístupu ke zdrojům/výrobkům, ve světě, kde je přístup volný, přestává být ziskové. Bude přinášet jen práci navíc.
Být bohatý dnes znamená mít víc, než ti ostatní. Což je v podstatě hojnost přístupu. Ve světě, kde by měl přístup každý ke všemu, by byli bohatí vlastně všichni. A když by byli bohatí všichni, čistě jen na papíře by nebyl bohatý (bohatší) nikdo
A nikdo by to pro pracovat nemusel. Když stavíte dům pro svou rodinu a svá zvířata, tak si pozvete firmu s bagrem. Přitom z domu budete mít užitek vy, vaše děti a zvířata. Vy ten dům platíte, vaše děti nejsou náklady jen zprostředkovaně, ale zvířata nenesou žádné náklady. Představme si svět, kde firma = stroje, a zvířata či děti jsme my. Nikdo, kdo chce postavit kvalitně dům, neoblékne kočku do montérek a nepošle jí makat. Absurdní? Jen taková kariaktura dnešního trhu práce, lidské práce.
Změnit sám sebe
Jak ale uzpůsobit třeba svůj život? Pochopitelně, nikdo nemůže vědět všechno. Na spostu věcí je tu Mastercard, na to ostatní pak Google.
Pokud máte skutečně strach o planetu, lidstvo, přírodu a/nebo zájem s tím něco dělat, někde se začít musí, a nejlepší je u sebe. Každý z nás má spoustu vazeb na okolí, a stačí si jen postupně u nich uvědomovat: aha, tato vazba by mohla s něčím souviset, i kdyby to mělo být jen tím, že si ne/dáte do košíku v obchodě bílý cukr.
Studium rozhodně není na pár minut, ale pokud máte zájem něco řešit, není to ztráta času. Ať už budete hledat odkazy pro vliv na zdraví nebo na planetu, každá změna je dobrá a je to začátek cesty. I znalosti jsou zisk: buď skrze ně vytvoříte zisk v jiné podobě, a nebo odejdete bohatší o zkušenost, že třeba tato oblast zisk nenese a tedy ušetříte čas nepokoušením se o to. Podobně stačí třeba zadat do Google "textilní průmysl vliv na životní prostředí" a můžete zkoumat. Dozvíte se zajímavé věci. Pak máte často na výběr dvě věci.
Buď si dát trochu práci, a vybírat si, tj. např. bojkotovat výrobce, který nemá čistý průmysl, a naopak kupovat věci od výrobce, který si na tyto věci dává pozor (jen to nesmí být tím, že lže a skrývá své skutečné závody za líbivé obrázky na etiketách). Výsledek vaší činnosti je znát na trhu (špatní výrobci ztrácí zákazníky, ti lepší je získávají, a to často nutí ty špatné se tranformovat na ty hodné).
A nebo, a to je ta jednodušší cesta, jít cestou kolektivní viny. Zvlášť dobré je to u oblastí, které vlastně tak moc ani nepotřebujete. Je ve všem palmový tuk nebo olej? Fajn, tak prostě ty věci nekupuji. A protože jsou často hodně ve sladkostech, tak prostě přestanu jíst sladkosti (dá to méně práce než číst etikety). A je víc než dost důvodů, proč získám na svém zdraví (a peněžence) víc, než kdybych je jedl.
Nevýhoda je, že tento váš "boj" často nikdo nepozná, takže zbývá o tom jen psát na internetu
Je to prostě styl "jo, je sice hezké, že vy třeba zrovna do řeky chemikálie nevypouštíte, ale nějaká textilní továrna z Číny jo, takže dokud se nedomluvíte, a nepřestane to dělat jako průmysl všichni, tak jděte do háje i vy". Zase je to o tom, že oni prodat musí, ale vy koupit ne.Blahobyt nebo jen umělá nadprodukce?
A bohužel pro systém je jistý jeden fakt, že pokud by si opravdu každý člověk koupil jen to, co opravdu potřebuje (i kdyby mělo jít o norkový kožich, ale ten vydrží určitě víc jak 1 sezónu, aneb móda), neznamenalo by to "chodit nahý, protože nepodporuji textilky", ale přitom by to znamenalo velký propad HDP.
Je to inverze rodiny. V domácnosti se snažíte, aby každý žil spokojeně, ale přitom spotřeboval co nejméně. Kapitalismus se naproti tomu snaží, aby každý žral jako prase, protože když zaměstnává lidi, musí je něčím platit, a tedy musí něco prodávat, takže musí vyrábět. A nebudeme lhát, že do toho často nekecá stát, který potřebuje mít co nejméně lidí na pracovním úřadě.
Zjistěte si někdy jen tak ze srandy roční produkci všech automobilek na světě, nebo roční produkci bot na světě, a porovnejte to s počtem lidí na planetě (a to ani nemusíme brát v potaz, že část z nich na dané boty prostě nemá, a nebo je ani nenosí), a začnete přemýšlet, že ta všechna auta nebo boty snad někdo žere nebo co, jinak to prostě není možné
https://www.statista.com/statistics/262747/worldwide-automobile-production-since-2000/
většina z nich určitě nebude mířit do subsaharské afriky nebo na indický venkov, takže kam se vlastně vcucnulo těch 355 miliónů nekomerčních aut za posledních 17 let, když průměrný věk vozidel třeba v ČR je 15 let u osobních vozů?
Kdyby tam byla auta typu Trabant, nebo škodovka bez katalyzátoru, tak budiž:
https://www.google.cz/search?biw=1426&bih=770&tbm=isch&sa=1&ei=zccLW__3C8jGwQL7rrDoBw&q=autovrakovi%C5%A1t%C4%9B&oq=autovrakovi%C5%A1t%C4%9B&gs_l=img.3..0l3j0i24k1l7.4804.4804.0.4972.1.1.0.0.0.0.118.118.0j1.1.0....0...1c..64.img..0.1.117....0.doI2q9uMx0A
Výroba bot je ještě zajímavější:
https://www.worldfootwear.com/news.asp?id=1817&Worldwide_footwear_production_reached_230_billion_pairs_in_2015
(každý rok čistě statisticky každý obyvatel této planety, včetně novorozeňat v poušti Kalahari u křováků zřejmě vyhodí asi 3 páry bot, když si potřebuje koupit nové - a samozřejmě, jsou i profese, kde boty moc dlouho nevydrží).
Blahobyt nerovná se stoupající spotřeba
To je podobné, jako výroba/spotřeba masa nebo piva (zmrzliny, cukru, atd.) v naší republice. Vy se považujete za průměr, a přitom často ani řádově nedosahujete dané spotřeby, a ptáte se: kdo to spotřebovává za mě?
U textilu je otázka nikoliv "jak budu žít bez oblečení", ale "musím mít zrovna boty téhle značky?" nebo "musím mít ročně tolik bot, i když je nenosím, ale jen prostě společnost by se na mne dívala skrze prsty, kdybych si je vzal/a na sebe víc než jednou?". Jsou to maličkosti, ale cílem není vzdát se blahobytu a žít v chudobě. Nekážeme tu Ježíše.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/dhaka-ukazala-jaka-je-skutecna-cena-zbozi-z-asie/r~i:article:778702/?redirected=1527501123
Jen uvědomit si, zda skutečně kupuji to, co já svobodně chci (nebo potřebuji), a nebo zda kupuji něco jen proto, že to po mě chce nějakým způsobem společnost. Protože, pokud to druhé, dostáváme se zase k jednomu problému: abyste si mohli něco koupit, tak musíte pracovat (pokud jste nevyhráli, nemáte nakoupené akcie, nejste dítě boháče nebo nekradete či nepodvádíte), i kdyby jen na burze.
No jo, ale pokud si to kupujete jen kvůli společnosti (jiným lidem), neznamená to, že jste vlastně jejich otrok? "Oni" vás nutí pracovat pro něco, co sami vlastně vůbec nepotřebujete nebo nechcete? Spousta lidí si třeba musela koupit auto, aby mohli jezdit do práce, protože třeba v danou dobu u nich žádný autobus nejede. Není to ale paradox, že na nákup toho auta (a jeho živení) si buď musíte vzít půjčku a splácet ji, nebo ho zaplatit z peněz, které mohly být utraceny lépe, tedy vlastně pracujete navíc jen proto, abyste mohli pracovat?
Spočítali jste si, že u lidí s minimální mzdou může často to, co utratí za cestu do práce, pokud musí dojíždět, tvořit klidně i 1/10 jejich mzdy? Někdo tomu říká zhodnocení investice (sice utratím 1000 Kč za měsíc, ale vydělám si 10 tisíc), já absurdnost. A jsem si vědom, že ji provozuji taky. Jen se snažím, aby už ne moc dlouho (aneb, to, že jsem odpůrce současné formy práce*, neznamená, že jsem debil, co skončí na ulici jen proto, protože nechce vydělávat peníze - dokud musím, tak prostě budu, ale to neznamená, že je musím utrácet za věci, které mi z dlouhodobého hlediska nic nedají).
*) já se tak jako tak změny systému v pracovním nasazení nedožiji, abych čekal na "spásu seshora". Prostě nečekám, že by se systém změnil do roku 2025, tak si změním podmínky sám. Ale rád bych se dožil alespoň začátku velké změny, než umřu. A taky přistání na Marsu a ponorce na Europě
Společný cíl
Jsem toho názoru, že pro udržitelnost planety je třeba vytvořit lidem prostředí pro kooperaci a přátelství, a ne pro větší svobodu v konkurenci. Protože to znamená, že lidem nenaplníte jejich potřeby.
A pokud někdo nebude mít třeba na jídlo nebo auto, může se uchýlit k násilí (je to snažší než se víc snažit a makat). Takže budete muset stejně tuto situaci řešit, a je jedno, zda tím, že dané lidi vyhledáte a vymažete ze společnosti, nebo je budete nějak trestat, či naopak živit, aby nekradli.
Protože tím jen ty zdroje, které jste původně ušetřili tím, že jste je nekrmili, budete muset prošustrovat na řešení tohoto problému. Ale v pořádku.. už jen tím, že se o dané věci diskutuje (doufejme), jsme na správné cestě k řešit problémy před tím, než přijdou, a ne to nechat nějak dopadnout a doufat, že se to pak případně i nějak vyřeší.
Tento přístup vídáváme dnes a denně. Takže, o co jde? Stejně bude muset AnCap řešit problémy s méně schopnou částí lidstva, tedy nevidím důvod, proč necílit spíš na RBE/TVP a spol. Stejně si bude muset AnCap poradit s robotizací a zároveň vyčerpatelností zdrojů, čili ani on nemůže mít zájem na umělé zaměstnanosti (tedy mít profese, které spotřebují zdroje jen na to, aby se prohodily mezi lidmi peníze a zdroje na životní potřeby).
AnCapu hrozí, že se ti méně schopní lidé leknou, že oni budou hladovět nebo je systém (jiní lidé) odstraní jako příživníky. Problém pro TVP je to v tom, že takto vystrašení lidé mohou skočit po TVP nebo komunismu jako po své spáse, aniž by přemýšleli o realizaci nebo možných rizicích. A to nemáme za potřebí (takto se dostal k moci nacismus).
Jak AnCap, tak RBE nahrazují stát/parlament všelidovým hlasováním (něco jako referendum, ale v reálném čase - online, podobně jako když např. firmy reagují na zveřejněnou poptávku nebo na nabídku práce od potenciálních zaměstnanců).
Když pomineme dnešní zastaralý trh (hlasování penězi či nohama), tak pro oba je vhodný už dnes zavedený systém startupů, kde má každý možnost bez nutnosti existence nějakého státu či parlamentu hlasovat o tom, co se udělá a neudělá. Rozdíl je zase jen v přístupu.
Protože AnCap je v podstatě kapitalismus mínus stát, vlastně by se nic nezměnilo. Někdo by něco navrhl, a pokud by se to lidem líbilo, pošlou na to peníze (jak dnes). Pokud se nesejde dost peněz, tak se to neuskuteční. To je ale tak trochu blbé, když si uvědomíme, že na realizaci toho projektu defakto závisí živobytí daného člověka nebo týmu, co to navrhl. Ten musí najít něco jiného, co lidem nabídne, jinak..?
Namítnete, že o takové lidi se postarají jiní lidé, protože budou vědět, že kdyby se něco stalo jim, tak tu bude něco, co se o ně postará. Ale proč je to tak odlišné od sociálního státu nebo TVP, to je mi záhadou. Třeba je to tím, že tady jde o skutečnou demokracii? Příspěvky jsou dobrovolné? Tak ale nemáme problém se státy, ale se státním zřízením. Demokracie dnes není, jen zastupitelská demokracie - může to být ten problém? Oslabí schválení všeobecného referanda možnost zavedení AnCapu? Pokud se ale všeobecné referendum se současným stavem lidí ukáže jako fiasko, neskončil by podobně i AnCap? A v takové situaci pochopitelně nemá ani cenu pomýšlet na něco jako TVP.
V RBE by byla zachována možnost takto hlasovat, ale jen s tím, že by hlasující nebyli omezeni obsahem své peněženky (když nemáš peníze nazbyt, je ti odepřeno hlasovat - to nikde sice psané není, ale stejně tak není na automatu vydávajícím jídlo, před kterým stojí somálské díte bez peněz: "když nemáš peníze, tak tě necháme umřít!"), ale byla by plná svoboda (jeden člověk, jeden hlas, zatímco v pěněžním systému je opět nerovnost: bohatý člověk má možnost protlačit víc projektů už jen tím, že zatímco chudí se budou muset skládat, on může zaplatit celý projekt jednorázovým příspěvkem). Na realizaci takového projektu by ale rovněž nezávisela existence daného člověka či týmu, takže by šlo jen o to, zda by jim společnost přidělila na daný projekt zdroje či nikoliv. Jiní jiné by ale neměli moc nad "životem a smrtí" daných lidí, co projekt vymysleli (tím, že by ho nepodpořili).
Všelidové hlasování
Nejspíš by se ale jednalo o hlasování o náročnějších projektech (třeba by počítače vyhodnotily, že by daný projekt spotřeboval krátkodobě víc zdrojů*, než je schopen systém obnovit, a tedy by to vyžadovalo souhlas určitého množství lidí - v závislosti na dopadu daného projektu, zřejmě % podle počtu alokovaných zdrojů - zjednodušeně, pokud byste tím připravil na určitý čas polovinu planety o zdroje, musela by projekt podpořit také min. polovina obyvatel Země).
U projektů, jejichž nároky na zdroje by byly v rámci rezervy (tj. dají se ihned obnovit) by takové hlasování asi nebylo třeba (uvedu příklad se dřevem: počítače a roboti budou zalesňovat vybraná území, takže stromů bude relativně dost, a jelikož jde o obnovitelný zdroj, nebude se třeba hlasovat o přidělení např. 1 stromu nějakému uměleckému řezbáři, protože půjde o 0.000 skoro nic z celkového počtu stromů, a systém může pak vydat pokyn, aby se místo toho 1 stromu vysadilo navíc 10. Kdyby ale někdo potřeboval vykácet celý les, vyžadovalo by to souhlas určitého počtu lidí** a jde jen o to, abychom naše bohatství namnožili tak, že postupně bude hranice pro nutné hlasování stále stoupat).
*) Kdo si teď představuje, jak těžký úkol to je, a že by to počítače nezvládly, tak je to jednoduchý vzoreček v Excelu, např.: Pokud((Alokace/Celkem)>(Rezerva*Koeficent_obyvatelstva); vypiš_všeobecné_hlasování; přiděl_zdroje)
Nejasný by mohl být jen onen koeficient, a ten bych si představil třeba tak, že se dynamicky mění v intervalu (0;1> podle počtu projektů v poslední době (tj. čím víc lidí je aktivních, tím méně zdrojů je možné bez hlasování přidělit novému projektu; naopak pokud by bylo aktivních jen pár lidí, je zbytečné jejich kreativitě házet klacky pod nohy tím, že je budeme zdržovat ještě nějakým hlasováním, o které nejspíš nebude kvůli pasivitě lidstva ani zájem). No a kde se vezmou ty ostatní údaje? Obyčejný skladový systém, nic magického. To, jestli je projekt užitečný nebo až nebezpečný může zase rozhodnout systém automaticky prostým porovnáním vlivu na celou planetu, což už je sice trocha víc matematiky, ale stále nic, co by už dnes nezvládaly například programy pro předpověď trasy hurikánů. Čili by se nemělo při dobře odladěném systému stát, že se bez vědomí lidí schválí něco, co ohrozí lidi nebo životní prostředí - při nejasnosti je opět možné nechat lidi hlasovat. Pokud se bojíte, že nic nejde odladit, tak je zajímavé, že se taky nebojíte sednout do moderního auta, které je také plné softwaru: co když je program airbagu neodladěný, a vybouchne vám do kxichtu za jízdy? To neřešíte, že? Opět se nabízí: pokud máte o něco strach, nic vám nebrání se na tom podílet. Tedy alespoň v systému jako je Projekt Venus. Zkuste dneska přijít například do Pentagonu a říct: já mám pochyby, že váš software na odpalování raket je dobře napsaný, takže k němu chci plný přístup, abych mohl zkontrolovat zdrojový kód. Pošlou vás do háje (v tom lepším případě). Jakou míru kontroly nad stavem planety budete mít v AnCapu? Kromě možnosti potrestat viníka, až všechno podělá.. Můžete namítnout, kdo by třeba házel všude atomovky? Jenže to věděli už mocnosti dřív, že atomovky by jim nic nepřinesly, jen by ztratily moc, blahobyt, ale "vyhrály" by, takže tady šla racionalita do háje.. je to skutečně jen o státech a nebo u firem hrozí podobné neřesti? Přeci jen, v obou uskupeních jsou zase jen lidé.**) Krátce jsem uvažoval nad tím, že by prioritní hlasy (nebo právo veta) měli mít lidé žijící např. poblíž daného lesa, který by se měl vykácet, ale pak mi došlo, že to je dost nebezpečné. Takoví lidé by totiž mohli bojkotovat i užitečné projekty. Namísto zavádění nějakého "přehlasování pro obecní blaho" se spíš nabízí řešení mít lesní školky v neobydlených oblastech, a pochopitelně pokud bude požadavek třeba na 10 tisíc stromů (aka 1 les), neznamená to, že těch 10.000 stromů musím vzít z jednoho místa. Klidně můžu vzít 100 z jednoho lesa, dalších 100 z jiného, takže tím tolik nepoškodím životní prostředí, a ani nebude třeba obtěžovat změnou krajiny místní, nebo zavádět riziko, že tím získá jistá část lidí moc nad jinými lidmi jen tím, že někde žijí, a to současně s tím, že zároveň neexistuje riziko, že by byl někdo vystěhován jen proto, že se to většině lidí zrovna hodí. Pokud se budeme držet vlastnického práva, můžeme definovat systém jako rodinu, a planetu Zemi jako její majetek. My jakožto děti dostaneme přidělen svůj pokoj, který si sice máme uklízet, ale nikdo nechce, abychom opravovali třeba okna, když prasknou, a stejně tak jako děti nemůžeme namítat, když rodiče budou vlastnit něco, co nepatří ani jednomu z dětí. Proč by si tedy systém nemohl vyčlenit část Země pro tyto výrobní účely, aby nikdo nemohl přijít s nápadem, že tohle je jeho a teď to řešte? Řešil bych, ve stylu AnCapu porušil právo na kolektivní vlastnictví.
Chceme změnit svět, a nebo si jen honíme své ego?
Někteří (netvrdím, že všichni) příznivci jak RBE tak AnCapu mají neodbytný pocit, že musí ten druhý proud nutně zdiskreditovat, aby vyhráli. Ale to pak vůbec nepochopili, o co tady kráčí.
Asi jako když se někdo nazývá brony, ohání se seriálem o přátelství, a přitom napadá jiné fandomy (protože třeba nemají rádi poníky) nebo přímo fanoušky (ne seriál, fanoušky) starých generací. Je to skoro až jako náboženství. Pokud vám jde skutečně o to pomáhat lidem, tak vám přeci nezáleží kterou knížku čte, jak říká svému bohu a nebo kolik apoštolů/svatých má jejich víra.
A jestli je posláním některých zastánců AnCapu nebo RBE jen kopat do konkurence, aniž by měli podnětné připomínky, bude něco špatně. Ostatně, sama kritika, pokud je zajímavá, nemusí nabízet řešení, ale postačí poukazovat na možné problémy - kladů si lidé vymyslí sami i bez toho dost
Je rozhodně lepší říct: "bojím se, že tohle bude fungovat takhle a to je problém" než "stejně jste jen utopisti, a melete cosi o světové nadvládě strojů". Jo, tady jsem asi trochu neobjektivní, protože co se týče kritiky AnCapu, pokud je postavená ve stylu "je to fajn, ale nestačí to, protože..", tak jí beru. Já mám v podstatě s AnCapem jediný problém: kdyby principy, na kterých je postaven, fungovaly, fungoval by i současný tržní kapitalismus, aneb cituji:
Nemyslím, že potřebujeme zákony na ochranu spotřebitele. Lidé sami půjdou tam, kde je zboží kvalitní, zdravotně nezávadné a je o něm pravdivě informováno. Tlak konkurence stačí – nemusí tu být žádné byrokratické tlaky. Pokud dnes lidé neprověřují kvalitu potravin, které kupují, může za to nejspíše stát, který vytvořil iluzi, že se o všechno postará za ně. Ve svobodné společnosti by však věděli, že když si sami neprověří nějakou firmu, tak se můžou napálit.
Skutečně je na vině jen stát, a nebo lidská blbost, pohodlnost? Proč už dnes tedy lidé netlačí na výrobce, aby produkovali kvalitní zboží?
Možná, protože máme trh, který zaměstnává lidi, tedy určuje jejich kupní sílu, a tedy se rozhodují nikoliv podle kvality, ale podle ceny? Skutečně platí, že spotřebitelé skrze konkurenci protlačí svůj model demokraticky - nikoliv ale ten nejkvalitnější, nýbrž nejlevnější.
O tom, jaké blafy se dnes prodávají, čteme každý den. Skoro každý den to je ve zprávách. Tedy informovanost tu je. A lidé? Nic.. padá to na systému školství, jenže je tu problém: než zavedete AnCap, musíte nejprve změnit školství. A podle jaké logiky, když školství je řízeno státem, tedy nemůžete změnit školství, dokud nezavedete AnCap? (zjednodušeně řečeno).
Počítejme také s jistou setrvačností: lidé vychovaní v jednom systému mají tendenci si své chování přenášet do systému nového, pokud jim tam bude kuprospěchu. A pokud AnCap dál bude mít trh, kde kromě kvality bude rozhodovat i cena, lidé prostě pojedou ve starých kolejích. Třeba mám jen přehnané obavy, ale jedu prostě podle nejčernějšího scénáře (pak už nás to může jedině překvapit v dobrém).
Dvě strany téže mince..
Můžeme ale najít spoustu shodných bodů, tak proč se nezaměřit na ně (stejně to všechno dopadne jinak, ale není na škodu si projet co nejvíc možných alternativ).
http://pravyprostor.cz/predvidani-lidskeho-chovani-v-anarchokapitalismu/
V podstatě jsou tyto žabomyší války ve stylu: pokud nejsi s námi, jsi proti nám. A to je dost často omyl.
Vždyť třeba ani sami bronies se často nedokáží shodnout na tom, co přesně znamená být "brony". Tak jak bychom pak chtěli dojít ke shodě při definici pojmů jako je morálka, dobro, přátelství, nutný směr vývoje, atd.?
Je potřeba se zbavit nebezpečné iluze státu jako něčeho odvěkého, nevyhnutelného a nadpřirozeného.
Na tomto se myslím můžeme snadno shodnout.
https://luboradamek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=656108
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 31.05.2018
Nepřítel mého nepřítele je můj přítel?
Já vlastně tedy podporuji AnCap
To, že si dnes myslím, že by kapitalismus bez států byl hrozný neznamená, že bych chtěl státy zachovat. Rozdělení planety na státy je zastaralé, takže když zmizí, bude to jedině dobře. Jenže AnCap se v podstatě tady zastaví. To je málo.Musí zmizet i všechny firmy. Žádná firma na světě nic nevybírábí. Je to jen pojem. Pár údajů v databázi (obchodní rejstřík) či pár čísel v bance. Stroje a lidé vyrábějí. A protože jsem toho názoru, že lidi jsou líní, unaví se, chybují, stávkují, potřebují na práci hodně zdrojů, zkrátka jsou neefektivní, vyházel bych je všechny. Co nám tedy zbyde?
Nejsou státy, nejsou firmy, nejsou zaměstnanci. Zbyli jen roboti. Ti neřeší, kdo má jakou víru. Neřeší, v jakém státě člověk žije (ve stylu "arabové jsou špatní"). Neřeší barvu pleti. Neřeší denní dobu. Pracují. Víc opravdu nepotřebujeme.
Lidi pak budou opravdu "svobodní" a co se svým časem už udělají, to je v podstatě na nich. Jestli budou jen spát, nebo jíst, nebo začnou cestovat, či dokonce něco tvořit, i kdyby to byly malby pochybného původu. Nikdo, ani Bůh, ani trh, ani stát, ani žádná firma či šéf, ani jiný člověk (ať už skrze šikanu v kolektivu nebo skrze trh) nemá právo jim říkat, jak mají prožít svůj život, pokud to bude souladu s udržitelností.
Lidé se stanou parazity v těle planety Země, kde orgány budou roboti a mozek počítače. Viry také nemusí pracovat. Jen dnes máme to tělo se vším všudy: bojujeme spolu navzájem a ještě k tomu se nás snaží vymazat protilátkami naše vlastní tělo, resp. společnost, kterou jsme si postavili ve stylu přírody (a té jde nahrazování jednoho druhu jiným celkem dobře, tak proč by u lidí měla udělat výjimku?).
Klíčem je vzdělání a uvědomění si
A po troše vzdělání (neplést s propagandou, indoktrinací, školou jako takovou, titulem, atd.) už nebude pro normálního člověka problém chápat smysl udržitelnosti - nedělat nic, co mi nic nepřináší užitek, a také nedělat nic, co mi dlouhodobě může škodit.
To znamená neničit jiným jídlo, protože tím se můj hlad neukojí (=zbytečná ztráta času a výdej energie = budu muset o to víc jíst, čili další ztráta času). A neničit životní prostředí, protože to můžu za pár let odnést taky. Kromě toho, bude dost těžké najít činnosti, které by normální (mentálně zdravý) člověk mohl udělat, a měl z nich prospěch a přitom zároveň uškodil jiným v podobném systému.
Musíme (nebo nemusíme?) si uvědomit, že krádež samotná by asi moc neznamenala (prostě by si okradený tu věc nechal znovu poslat), ale také by se mohlo stát, že by se v okradeném probudila touha po pomstě, a šel by s kamarády prostě zloději namlátit hubu (pokud by už neexistovalo nic jako policie a soudy). Ano, to je jistě onen zisk, o který zloděj tolik stál
To jediné, co potřebujeme, aby lidé uvažovali takto v souvislostech. Aby si spočítali, že lepší si o danou věc požádat systém, a třeba si chvíli počkat (stejně není kam spěchat), než riskovat vymlácené zuby (sice by mu je systém bezplatně udělal znovu, ale asi tušíte, že to není zrovna příjemné - kromě toho, namísto trávení svého volného času podle svých představ bude muset teď do nemocnice, čili opět, jistě něco, o co se "vyplatí" usilovat).
Zkrátka, řečeno dnešním termínem, lidé budou usilovat o zisk, ale vyhýbat se ztrátě. Je to jasná definice a v jednoduchosti je krása. A platí to za každé doby v každém globálně propojeném systému: když poničíte systém, který vás "živí", uškodíte jen sobě (ať ten systém ekonomický, demokratický nebo přírodní ekosystém).
Toto je podmínka jak pro TVP tak i pro AnCap, jinak nebude možné zavést první, a udržet to druhé.
Zisk vs. ztráta, trest vs. léčba
Pokud zničíte společné pole, bude méně jídla. Tedy i méně pro vás (a ještě riskujete jevy spojené s nedostatkem - nepokoje, násilí, nestabilita, a to může zasáhnout i další sektory, na kterých zase máte svůj zájem - čili, ničit pole, byť není vaše, je do nebe volající blbost).
Zájem na nestabilní společnosti mohou mít jedině psychopati. Těch je menšina, ale existují. A mohou se léčit. A byť se vám to může protivit po zkušenostech např. s tajnou policií (socialismus, nacismus), právě to, že bude systém vědět o každém a o všem, je jakás takás záruka, že když už někdo takový narušený něco zničí (aby se tím vrátila stará doba nedostatku v domnění, že tím zase získá na důležitosti a bude vládnout), bude velmi rychle odhalen a nebude moci napáchat další škodu.
Třeba ale nemusí být povinnost se nechat sledovat. Klidně budete bez čipů. Ale je dost možné, že až vás někdo zraní, a unikne odhalení právě proto, že čip neměl, a nebo vy budete potřebovat pomoc, ale nedostanete ji včas, protože nikdo nebude vědět, kde zrovna jste a sám si nebudete moci pomoc zavolat, můžete změnit názor. Bohužel, takhle nějak vznikly i totalitní státy
Pak nepřichází trest, ale hledání příčin daného chování. Tedy léčba. Cílem není daného člověka zničit, ale pomoci mu. Abychom se poučili a systém vylepšili. Jinak je to jako trestat kulku za zabití člověka, ale už se nezajímat, kdo a proč stiskl spousť. Pak je také šance, že se mohou dobrovolně přihlásit i ti, kteří cítí, že s nimi něco není v pořádku (podobně jako se dnes dobrovolně přihlásí na léčení třeba někteří alkoholici či pedofilové, aniž by předtím něco spáchali - kdyby věděli nebo jen tušili, že je tam pak někdo zavře a zmlátí, budou se bát, začnou se vyhýbat společnosti, aby nebyli odhaleni, začnou žít "v podsvětí", mohou být paranoidní, časem mohou spáchat nějaký trestní čin, tím ztratí kontakt a přístup k systému, začnou mít nedostatek, mohou začít krást či hůř - ne, takové riziko opravdu nemám rád, a to ještě jen proto, že někteří chtějí mít pocit nějaké hloupé spravedlnosti*).
*) On člověk, který někoho třeba omylem přejede, může opravdu reagovat zkratkovitě, zvlášť v době, kdy mu hrozí dlouhé soudní tahanice, nic se stejně nevyřeší, jen ho zavřou do vězení, min. dostane podmínku, může přijít o řidičák, a jistě je velmi nápomocné, když se v televizi objevují příbuzní, kteří hrozí useknutím rukou dotyčnému, aby dostal co proto. To aby se pak jeden bál se vůbec hlásit a bude doufat, že se na něj nepřijde. A žít takto, to je jistě velmi psychicky zdravé a 100% se to nikdy neprojeví (ironie). Bohužel, dnes se to nebere jako chyba systému, kde by měl být "potrestán" systém tím, že se zhodnotí proč k tomu došlo, a udělá se náprava například zavedením systémů do všech aut, která by před chodci uměla zastavit. Protože odsouzením člověka se čas už stejně nevrátí. Důležité je poučit se, a chybu neopakovat. Děje se to tak dnes? Je strach z vězení či mastného odškodnění skutečně velkou motivací, aby se už nikdy nestalo, že někdo někoho autem zabije omylem? Příbuzní se bohužel měli už dávno zasadit o to, aby všechna auta měla systém proti střetu s chodci. Chápu, že to je ne úplně reálné v dnešní době, ale je to reálnější, než odsuzovat lidi kvůli spravedlnosti, leda by snad odsouzení či poprava člověka nějak záhadně vzkřísila mrtvého. No, nevzkřísí, ale protože to skončí právě u toho odsouzení, příště zase nějaké auto zabije dalšího chodce, a pak dalšího a dalšího. My budeme dál lidi zavírat do vězení, a chodci budou "vesele" umírat dál. A budeme se pohoršovat nad tím, proč všichni lidi nemají na auto za milion a víc s těmito systémy, a dovolují si tedy jezdit v šunkách a ohrožovat nás všechny.. budeme čekat, až to vyřeší trh, až budou tyto systémy dostupné většině pracujících, a budeme počítat mrtvé, kteří "položili hrdině svůj život na oltář pokroku společnosti". Blbost.
Já jsem se naštěstí nikdy nemusel potýkat se situací, kdy by mi někdo nebo něco násilně sebralo třeba bližního nebo významnou část majetku. A nejspíš by se ale našli jedinci, co by řekli: "Přál bych ti, aby sis to vyzkoušel na vlastní kůži, abys viděl, jaké to je".
Jako vážně, tohle nás má dovést k řešení? Musím si prožít hrůzy světové války, abych dostal právo se o ní bavit a navrhovat, že v podstatě celé válčení je nesmysl, zvlášť v dnešní době (kdy získáte často víc obchodem než krádeží z cizího státu - holt moderní válka není zadarmo, a dokud dřív umírali jen pěšáci na koních, to se to válčilo), a že bychom se měli zaměřovat na prevenci, a ne na nějakou pomstu či jakousi spravedlnost?
Co s pojmem, který se stejně jako pojem morálka obměňuje jako ponožky? Neměli bychom spíš naše definice stavět na něčem, co budou mít problém vyvrátit budoucí generace? Bylo spravedlivé mít otroky? Dřív rozhodně ano, to by vám potvrdila většinová společnost. Můžeme ale vyvrátit, že člověk nepotřebuje k životu vodu? Ani dnes se bez ní neobejdeme, a nejspíš s tím ještě hezkých pár tisíc let budou mít problém i generace, co přijdou po nás. A může žít člověk bez televize? No, otázka spíš zní: může vést bohatý život bez zábavy? Jenže pojem zábava je zase poněkud široký (pro někoho je zábava týrat zvířata). Na toto neumím odpovědět ani v náznacích, protože jsem technik a ne filozof.
Jsem tedy komunista nebo anarchokapitalista?
Děsně se mi líbí, když mne někdo nazve třeba komunistou, nebo čím koliv jiným. Já jsem Parazit (a můžete si to hláskovat). Sežeru kapitalismus, komunismus, AnCap, Zeitgeist, trh, konkurenci, přátelství, socialismus, rozberu vše na části, porovnám, spojím, a co mi nesedí, to vyflusnu ven
Fuzzy logika jak vyšitá.Pokud je něco dobrý nápad, tak nezáleží na tom, jestli to navrhl komunista, kapitalista, příznivce AnCapu, nebo někdo ze Zeitgeist. Pokud je to blbost, nezáleží na tom rovněž
A kdo posoudí, co je blbost? Každý sám.. a časem se vykrystalizuje průnik, nějaká shoda. Je to jasné, protože i moje názory a postřehy považují jiní za blbost, ale právě proto se o nich debatuje.Někdo nemá rád RBE, Zeitgeist, Projekt Venus, ale je komunista či příznivce AnCapu? Super, alespoň se shodneme na tom hlavním: že je třeba řešit současný stav.
Co je výborné na AnCapu (můj pohled): svobodná společnost (v tomto případě spíš anarchismus)
Co je výborné na kapitalismu: nabídka a poptávka, systém výroby*
Co je výborné na komunismu, RBE, Zeigeist: rovné příležitosti**
Průnik: robotizace, AI, automatizace = zajištění potřeb lidí***
*) Projekt Venus není dítkem socialismu ani komunismu 19.-20.století, ale kapitalismu 20.-21.století, aneb Průmysl 4.0 na druhou - rozdíl je jen v tom, že kapitalismus by chtěl zavedení technologie všude zpoplatnit, to je celé
**) Nemyslím tím jen rovnou šanci zbohatnout, ale rovnou šanci se najíst, napít, mít kde bydlet, bavit se, léčit se, a to třeba AnCap nenabízí - nemůže, když má trh, případně peníze, leda by zavedl minimální mzdu či sociální programy, ale to je jen základ "státu" a už to tedy není čistý AnCap
***) A tím paradoxně i práv, jako je třeba svoboda. Viz. onen nadbytek: svoboda žít není narušena násilníkem, který mi chce ukrást něco, co sám nemá a chce. Toto AnCap neřeší. Bohužel. Potrestání mého vraha mi je fakt k ničemu. Tímto máme vyřešen i požadavek AnCapu na ochranu soukromého vlastnictví - když nikdo nemá potřebu krást, nebude narušovat mé vlastnictví.
Jestli hledáte, kde tam je třeba Strana Zelených nebo veganství, jakožto ta část, která se bude starat o přírodu, tak to vůbec není nutné. Příroda a ekosystém je klíčem k naší udržitelnosti (alespoň do doby, než se Povzneseme
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mytologie_Hv%C4%9Bzdn%C3%A9_br%C3%A1ny#Povznesen%C3%AD ), takže pokud to nějaká ekonomika myslí opravdu vážně, nemůže si dovolit tuto stránku opomíjet a dál brát planetu Zemi jen jako inventář pro rabování (protože i les je kapitál - čili je žádoucí ho namnožit; protože zatím náš tento kapitál splachujeme do žumpy - což za chvíli oceány skutečně budou - nemůžeme si říkat kapitalisté - jsme blázni).Jeden o voze, druhý o koze, a nebo mluvíme v podstatě o tomtéž?
Nebavil bych se o tom, že v RBE je povinné se o všechno dělit a mít všechno stejné, a podobné socialistické žvásty. To nikdy fungovat nebude, málokdo z příznivců RBE to prosazuje, protože si dost lidí je vědomo, že člověk sám od sebe prostě nebude neustále fungovat jako hodný. Uvrhněte mě do strašného hladu, a pak mi dejte možnost někoho pro jídlo zabít. Udělám to. A jestli mě pak odsoudí stát nebo nějaká agentura v AnCapu, to mi už bude jedno (měl jsem na výběr: nějaký trest nebo smrt hlady, prašť jak uhoď a trest je méně jistý), a mé oběti taky.
Prostě zatím platí, že bez ohledu na to, jak se nazveme, jsme lidi. A dokud lidi musí jíst, spát, pít, dýchat, stejně jako každé jiné zvíře, tak jsme zvířata
Velmi inteligentní, dominantní druh, ale stále jedni ze zvířat. Problém je, že stejně jako si myslíme, že MY jakožto druh jsme něco víc než ostatná tvorové, máme krásnou tendenci si myslet, že JÁ jakožto jedinec jsem něco víc než ostatní lidé, a tedy mi přísluší např. víc práv prežít, atd.Pokud totiž AnCap kalkuluje s tím, že lidé budou ochotni zaplatit* někomu za svou ochranu nebo vymáhání práv (namísto odvádění daní státu), tak se stejně dobře dá kalkulovat s tím, že lidé budou ochotni si vybudovat něco, co je ochrání nebo bude vymáhat jejich práva. Protože peníze jsou "zhmotněná" práce (nebo myšlení), je vcelku jedno, jestli si ochranu zaplatíte z peněz a nebo jestli použijete práci přímo.
*) a zase je otázka, zda bohatí nebudou schopni zaplatit víc za prosazení své "pravdy" či zájmů. Nejde o to, že "dnes to státy dělají", ale že v tom pak tedy není skoro žádný rozdíl
Vzácnost zdrojů
Dost se často také neshodneme na vzácnosti zdrojů. Nejde o množství, ale o využití. Tedy nejde ani o samotnou 100% alokaci. Pokud já budu mít zdroj vody o objemu 2 litry, asi se shodneme, že to sakra vzácný zdroj. Ale co na tom? Nic. Já vodu vypiju, a pak ze mě zase vyjde (různými způsoby, často i dýcháním). Takže stačí jen jedna prostá věc: vodu zachytit (z WC, ze vzduchu srážením), vyčistit (např. destilace, UV), a mám znovu 2 litry pitné vody.
Když bychom se na to dívali z dnešního pohledu, tak by každý předpovídal, že první den se napiju, a další den už mi nic nezbyde, takže do pár dnů až týdnů zemřu na selhání organismu. Nesmysl.. Asi vidíme, že problém na naší planetě není v tom, že by na ní nebylo dost vody. Proč tedy +/- miliarda lidí nemá přístup ke kvalitní vodě? Že by jim v tom bránil stát? A jak jim v tom pomůže AnCap? Na druhou stranu ale netvrdím, že jedině stát jim tu vodu může poskytnout (protože, jak vidno, neposkytuje).
Ano, kdyby na této planetě žilo třeba 1000 miliard lidí, asi by správa zdrojů už dostávala dost na frak, protože bychom někde nejspíš mohli narazit na meze, ale stále to přeci není problém: pokud nestačí jedna planeta, přestěhujeme lidi na jinou. A kdyby nestačila naše sluneční soustava, měli bychom expandovat do Galaxie. Kromě toho, i kdybychom na to šli prostou interpolací, tak do konce tohoto století nás bude tak maximálně 20 miliard, čili, v dohlednu žádný problém, který by ekonomiku RBE mohl potopit v tom, že by každému nemohla dát stejnou kvalitu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Projections_of_population_growth
A kdyby vás snad trápil nárůst lidstva, v tomto odkazu je trochu níže mapka, kolik dětí připadá na 1 ženu. Všimněte si, že nejvíc to je v chudých částech světa. Čili neplatí žádné "když se budou mít všichni jako my, tak se přemnožíme". Spíš naopak (protože nejde pochopitelně jen o to lidi nakrmit, a dát jim dobrý standard bydlení, ale také jim všem poskytnout široké spektrum vzdělání, a to nejde, dokud budete za všechno chtít zaplatit, a pochopitelně, pokud se bude svět dělit na státy či jiná "nepřátelská" území - včetně firem).
Dáme si do nosu!
Je docela vtipné, jak se AnCapové a Zeitgeististi kočkují, a přitom mluví o tom samém. AnCap má společnost, kde není stát, RBE je společnost, kde nejsou státy. AnCap prosazuje soukromé vlastnictví, RBE prosazuje přístup*, Ancap prosazuje svobodu jedince, Zeitgeist rovněž (jen trochu jinou cestou), AnCapu je proti státnímu školství, RBE je proti povinnému školství.. rozchází je tak trochu jen v tom, že zatímco u AnCapu by to měl (mimo jiné) řídit "trh", u RBE to budou místo lidí organizovat počítače, ale i to je svým způsobem "trh". Stále by mělo platit, že veřejný zájem i je zájem konkrétních jedinců (pokud plujete na lodi, je ve vašem zájmu, aby se nepotopila**).
*) Což je vlastnictví svým způsobem taky, u něj ale ještě vzniká povinnost se o danou věc sám starat, což u přístupu moc vyžadováno není: vůbec zveličeno: vzduch vám také nepatří, ale máte k němu svobodný přístup, a paradoxně moc neplatí "že (čistý) vzduch není vzácný", protože při současném tempu znečištování bude nejspíš za chvíli na světě víc mobilů než čerstvého vzduchu, to je ten problém současného trhu. Nebudeme si nalhávat, že na tom státy a jejich pokroucená dotační či jiná politika nemá svůj podíl, ale rozhodně není trh nějaký svatoušek - životní prostředí se ničilo (třeba kácením a vypalováním lesů) ještě dávno před tím, než vznikl stát nebo kapitalismus, takže jak vidno, problém leží jinde - proto je třeba eliminovat možnost těchto projevů
**) něco podobného by mělo platit i dnes, ale lidem toto prostě nedochází, je jim to jedno, myslí si, že se loď potopit nemůže, nebo dokonce ani nevěří, že to je loď (takže se prostě nepotopí). Případně ji rozbebírají pro svůj krátkodobý prospěch (a jen čekáme, kdo vytáhne ten příslovečný špunt, aby ho mohl prodat). A tady se zase AnCapu a Zeitgeist shoduje na nutnosti vzdělání lidstva, a to stylem každý sám za sebe, bez vůdce/státu.
Když to velmi hodně zjednoduším, tak RBE je systém založený na přátelství a spolupráci, zatímco AnCap sice také potřebuje spolupráci (přátelství), ale je stále založený na kapitalistické konkurenci, kdy spolu lidé soupeří na trhu. My bychom si měli zdůvodnit a poznat, která ta cesta je udržitelnější.. To neříkám snad proto, že bych u bronies a seriálu založeném na přátelství lhal a loboval proti AnCapu, jen říkám jak to zatím vnímám já. Neříkám, že AnCap je nepřátelský systém, jen si myslím, že RBE v podstatě konkurenci nepotřebuje a tím i vylučuje ("prát" se s někým je namáhavější než být neutrální, natož někomu pomáhat - jde jen o to, který systém lidem umožní být neutrální, tj. líní - nemuset dělat nic, tedy se ani nepokoušet o násilí)
Ale tohle všechno já beru.. Jsou to hodnotné připomínky k věci, a třeba dřív mě je nenapadlo řešit (viz. onen příklad s těžením rudy na svém pozemku). Byť dané argumenty vypadaly dřív směšně, či se ve vás i trochu začne vařit krev, následně zjistíte, jak diskuze pokračuje, že lidé najdou společnou řeč.
Diskuze, diskuze, diskuze
Tady se vlastně nedělá nic jiného, než co praktikuji já sám: vezmou ten nejhorší možný scénář a nechají oponenta, aby obhájil, že to nepůjde k čertu. Byť je to někdy vyháněno až do absurdních výšek, ale určitě je správné, zvlášť v dnešní době (nejdřív musíte zavést technologii, aby mohla být utopie, a změnilo se chování lidí, obráceně to moc dobře nepůjde - lidé nebudou mít důvod), že se k vyspělým technologiím přistupuje s opatrností (kvůli zneužití).
Ale to platí vždy. Pokud dáte nůž svým dětem, můžete v lepším případě získat pomocníka v kuchyni nebo třeba talentovaného řezbáře. Pokud ale budou nepřipraveny, čeká vás návštěva pohotovosti. A co hůř, pokud by našly situaci, ve které by jím nůž skýtal konkurenční výhodu, mohou s ním třeba i spáchat zločin.
Jediné, s čím bych stále nesouhlasil, je ten požadavek na scifi technologii, aby se něco jako utopie mohlo zavést. Víte, první automatizované stroje byly tkací stroje na děrné štítky, a bylo to už v 19.století. Tehdejší lidi tedy nezastavila neexistence počítačů, nebo nějakých futuristických vyspělých technologií, stejně jako se NASA nezastavila při cestě na Měsíc neexistencí mikroprocesoru, bez kterého si dneska nedokážeme pomalu ani upšouknout
Jinak další věc: ten počítač, podle toho, jak jste zadal úlohu, Vám samozřejmě naplánuje (kdyby takový počítač existoval, on zatím ani neexistuje) cestu klidně skrz domy lidí a podobně, prostě mu vyjde, že je efektivnější někomu zbourat dům, postavit cestu přes něj a dotyčného někam přemístit: Co pak?
Už za dob starých her typu Warcraft existoval jednoduchý algoritmus, který hledal optimální cestu pro pohyb panďuláků po mapě, a nepomáhal si podvody typu "když není mezi startem a cílem přímá cesta, tam smažu les, řeku, skálu"
Tytéž námitky, jen samozřejmě krásu přírody převeďte do toho, že existují lidé, kteří nechtějí mít telefon jen dokonale funkční, ale také třeba (pro ně) krásný. Ti mají smůlu? Na krásu rezignujeme? Z té nikdo užitek mít nesmí?
Proč? Krásný telefon = nějaký vzhled. Tj. nějak vyrobený kryt. Že by společnost za 10-50 let přišla o technologii 3D tiskáren? Už dnes si přeci může každý vymodelovat a nechat vytisknout cokoliv (pokud je to reálně možné). Někdy se stydím za to, že jsem programátor, když dokáže někdo říct "já jsem programátor, takže vím 'všechno' nejlépe" a pak plácne tohle
To není o tom "co když se počítač rozhodne". Když bych měl citovat hlášku z Číslo 5 žije: Je to jenom stroj, nemůže se smát, brečet ani lhát, není smutný ani veselý, prostě se řídí programemTakže správná otázka zní: je jeden kryt efektivnější než druhý? Protože u mobilu těžko budeme požadovat aerodynamický tvar, tento požadavek padá. Nebo snad materiál? Jestli si vyberu dřevo, plast, či sklo? Písku, dřeva a paradoxně i plastu máme na této planetě tolik, že i kdyby si každý na světě nechal udělat 1 metrový kryt, bude to jedině dobře (že se ze skládek dostane někam, kde bude užitečný, a dřevo se dá vypěstovat). Nebo je problém v množství? Protože nikdo normální si na mobilní telefon nebude dělat 50 kg kryt (už z definice to pak není mobil), myslíte si, že skutečně bude rozhodovat pár gramů rozdílu, zvlášť, když na světě budou miliardy a miliardy tun?
Podle stejně absurdní logiky bychom mohli říct, že některá jména (zvlášťě ženská) jsou delší než jiná, takže je neefektivní je přenášet po internetu nebo tisknout. Budou se tedy všichni lidé povinně jmenovat nějakým krátkým kódem (kombinace znaků ASCII?). Nebo vydá počítač příkaz k eliminaci všech lidí nějak dlouhého jména? A proč by to dělal? Na základě čeho?
Počítač nemá vrtochy, pojede podle naprogramovaného algoritmu, a pokud ten stanoví taková a taková pravidla, prostě budou, a nemusíme řešit, že by bylo nařízeno všem mít hranatý kryt z papíru. Blbý algoritmus může být napsán stejně jako jsou blbí politici nebo blbý trh. Je otázka, co se dá snáz kontrolovat (hledat chyby) a tedy opravit, resp. k čemu má naráz a koordinovaně přístup větší množství lidí. Jestli s tím máte problém, že by i systém, který se stará o lidi (nebo jim vládne) měl být pod vládou lidí a přitom mluvíte cosi o nějaké diktatuře, pak vám bohužel nerozumím
Když teď nebudeme řešit nějaké sociální tlaky ve stylu "je to in" nebo jak moc je to zneužitelné, která diktatura či diktátor donutil 2 miliardy lidí poskytovat o sobě informace na FaceBooku, a někteří jdou se statusy tak daleko, že se prakticky nechávají sledovat se svou vlastní účastí? Nikdo.. lidé se tak rozhodli, a udělali to. A protože se to líbilo víc lidem, tak vznikl Facebook. Jestli si lidé zvolí TVP, je to jen na nich.. ale musí o tom mít všechny informace, a to ideálně racionální. Ne si bránit AnCap tím, že o něm raději jen řeknu jak to fungovat "určitě" bude, když nebudou státy, ale na TVP hledat jen samé vady, jako kdyby snad AnCap neměl rizika - kritizujte vyváženě. Jak vidíte, lidem určitá forma diktatury nevadí. Nevadí jim dnes státy (byť se můžeme shodnout, že nevidí celou pravdu), nevadí jim Facebook a zneužití jejich dat, tak proč by se měli vylekat nějakou diktaturou TVP? Myslíte, že v kapitalismu jsou snad lidé úplně svobodní, pokud jde například o volbu výběru spotřebního zboží? V čem je rozdíl, že budou omezování počitačem na základě kapacity nebo na základě peněz? Také jdete spáchat terostitický čin na metro, když už je plné a prostě vás tam nepustí? Asi ne.. je to dané kulturou, vaší, prostředí.. Kultura lidí v TVP může být pro nás stejně tak nepochopitelná, jako naše kultura pro neandrtálce. Uznáváme, že lidé se budou chovat tak, že chtějí mít co největší zisk. A co když největší zisk bude znamenat nedělat teroristické činy? Tak je prostě dělat nebudou.. Nebo nebudou krást. Vyplatí se dneska nekrást? Když vás nechytí, tak je to ideální způsob "obchodu". Druh, který neví, kde má míru, prostě vyhyne, bez ohledu na to, jak je vyspělý. Takže se teda nepodvolíme diktatuře planety, a vyhneme. Ale budeme svobodní.. sice mrtví, ale svobodní. A pak už také nebudeme muset řešit, jak by se lidé v takové diktatuře chovali. Ono dost dobře nejde přesvědčit lidi o něčem, když se jim to nelíbí. Dám příklad, patříte k těm horším vyznavačům AnCapu nebo RBE, a chcete tak moc "vyhrát", že lidem lžete o tom, jak moc špatný je ten druhý systém. Jenže to už v principu prohrajete. Oba systémy mohou fungovat jen s chytrými lidmi. Pokud se vám jej podaří zavést skrze oblbování lidí, zkrachujete stejně jako komunismus nebo nacismus. A pokud lidi vzděláte, vaše názory je pro změnu zajímat nebudou, protože si najdou fakta sami. To je bohužel úděl pravých učitelů. Nemají a nemohou mít nad svými dětmi žádnou kontrolu. My se musíme zajímat o původní myšlenku, a ne o to, kdo jí šíří. Stejně jako nemůžeme odsoudit nůž jen proto, že s ním někdo neumí zacházet či ho snad zneužívá, nebo jen proto, že snad nedokáže popsat jeho funkci a výhody. Ale sami byste si měli zjistit, zda se nezdá zneužít, případně jak a proč.
Jen bych měl jedno dloubnutí: nebylo by užitečnější, než udělat výpad ve stylu "takže počítač pošle všechny zdroje tomu, kdo si o ně požádá, bez toho, aby zjistil, na co a jestli je vůbec potřebuje" spíš vymyslet alespoň v základu algoritmus, který by dokázal zdůvodnit opodstatnění žádosti?
Pokud se budeme držet u počítačů, čas procesoru je jistě zdroj, není-liž pravda? Takže že by Windows/Linux už od doby 95 (když nepočítáme 3.11) neuměly určit, která aplikace potřebuje času víc a která méně? Ano, ne vždy to fungovalo tak jak mělo, ale je to začátek.. tady se přeci také jedná sdílení omezených zdrojů (procesoru, paměti) teoreticky nekonečným počtem odběratelů (aplikace). A jaké překvapení, zdroj nikdy nedojde.. jen pokud spustíte více projektů, potrvá jejich vykonání déle. Abych toto věděl nemusím mít bůhvíjaké znalosti počítačů.
A pokud bychom se drželi přírody, naše planeta už dobrou půl miliardu let vytváří a přerozděluje zdroje na základě požadavku různorodých živočišných a rostliných druhů, samozřejmě s přihlédnutím k jedninečnosti každého jedince daného druhu. A to bez počítačů, politiky, peněz, zákonů, finančního trhu.. pokud takto udržitelně dokáže spravovat sklad v podstatě "generátor náhodných čísel", nemyslím si, že bychom s našimi počítači nedokázali totéž.
Který systém je reálnější zavést (dnes)?
Jestli se AnCap bere jako nějaká přechodná fáze, tj. ne hned odstranění států, ale začít omezením jejich vlivu (minimálně se můžeme shodnout na to, že bychom zrušili dotace - většinou končí v těch neproduktivních sektorech), tak proti tomu já nic nemám - skoro všechno je lepší než co máme a měli jsme do teď
Protože pokud jde třeba o to, aby lidé nemuseli platit za nekvalitní služby státu skrze daně (dost častý argument u AnCapu), tak k tomu se tak či onak pomalu směřuje: pokud by skutečně roboti sebrali lidem práci, nebudou mít ani mzdu, tedy ani z čeho platit sociální, zdravotní a daň z příjmů, a když nemají peníze, ani nekupují, tedy stát přijde o DPH, spotřební daň, daň z převodu nemovitosti, atd.
My skutečně nejsme tak jiní, jak si myslíme
Jenom se musíme vykašlat na nějaké ego ("já jsem A a proto ty jsi nicka, protože jsi B"). Jak se říká: když se dva perou, třetí se směje. A pokud se AnCap bude brát se Zeitgeistem, bude se smát hlavně (státní) kapitalismus (byť za chvíli bude potřebovat respirátor, aby se u toho neskácel 
).Jde stejně jen o to, že ani já, ani Peter Joseph, ani pan Urza nejsme zbylých 7-8 miliard lidí, takže naše právo o něčem rozhodnout rovná se téměř nule, čili je i bezvýznamné se kvůli rozporům na budoucí společnost nějak důrazně hádat a urážet. Jeden křičí A, druhý B, a pak je převálcuje dav, který bude křičet C
A co je hlavní, AnCap je pořád stále ještě kapitalismus. A pokud se bude chovat tržně, stejně prostě lidi z práce vyhází v momentě, kdy je bude schopen nahradit roboty (kvůli ceně práce). Skoro jak by řekl agent Smith: je to nevyhnutelné. V tomto ohledu je třeba AnCapu fandit, protože pokud zde v této době nebude žádný stát, co by uvaloval nesmyslné daně na roboty, zavedou se mnohem rychleji. Jen se bude muset společnost do té doby nějak vyrovnat se zástupy lidí, co přišli o sociální podporu.
Ale o co jde.. společnost nejspíš stejně může směřovat k AnCapu, a v průběhu toho se zjistí, jak to funguje či nefunguje, upraví se to či ono, a zase budeme vést dlouhé debaty, jestli "současnost" tehdy stojí za nic nebo je lepší, a jak z toho ven. To, že je přechod ze státního kapitalismu na AnCap snadnější a dnes reálnější/rychlejší, o tom se asi nemusíme bavit. Jen jde o to, že jen na tom se to asi nezastaví.
Pokud TVP/RBE nepotřebuje státy, a AnCap se zasazuje o jejich zeštíhlení až zrušení, beru ho jako historickou etapu, která určitě bude mít své místo. A jestli je TVP konečný vrchol lidské společnosti? To pochybuji.. nejspíš za 100 či 1000 let vymyslíme a uvedeme v praxi další prototypy společností, o kterých se nám ani dnes nezdá a nebo nám přijdou příliš šílené.
Stejně tak je mnohem reálnější, že TVP nevznikne za ideálních 10 let, jak hlásal Fresco (jakožto možnost), ale postupně. I v Praze rostou mrakodrapy mezi starou zástavbou. Nikdo nepřijel, nesrovnal nejdřív celou Prahu se zemí, a pak začal teprve stavět znovu (byť, čistě z hlediska zdrojů, by to bylo "levnější" - údržba historických budov je často dražší než postavení moderní budovy se stejnou funkcí; protože když třeba teď doslouží kanalizace, musíte řešit kde vede, řešit statiku domů nad ní, rozkopat ulice, řešit tím dopravní komplikace, atd.).
Společnost se shodla..
Mimochodem, to, že se na něčem společnost přibližně shodne, a začne něčemu nadávat nebo si z toho dělat srandu, ještě bohužel není záruka, že se všichni nepletou.
Bohužel, jsme jen lidé, a už z podstaty věci děláme chyby (často proto, že prostě nedokážeme vidět celou "pravdu" - myšleno, že těžko nějaký člověk může chápat například celý spletenec politických vztahů celé planety, nebo komplexnost ekosystému celé planety). A platí to tedy i o trhu.
Nebo jestli tomu nevěříte, proč myslíte, že jde celá planeta do kytek? Ono to třeba není tím, že by někdo zlý chtěl, aby život na Zemi skončil. Pravda může být prostší: pokud rozjetý vlak zvaný civilizace řídí milion strojvůdců, kteří spolu nemluví, a často ani nemají výhled z přední části vlaku, těžko to může dopadnout nějak skvěle (protože strojvůdce v polovině chce jet na plný plyn, ale nevidí, že na kolejích jsou napadané šutry).
Ostatně, to, jak si dost vzdělaných lidí dělalo dřív srandu z Darwina a jeho teorie (byť nebyla úplně správná) je obecně známo. A kdo měl nakonec pravdu? Takže bych byl opatrný se posmívat novým myšlenkám (ať už je to RBE nebo AnCap), zvlášť jen proto, že to je zrovna cool a myslí si to většina (aka stádní chování).
Míra svobody pojatá až absurdně
Zase ta televize..
Pusťte si někdy začátek pohádky Honza málem králem. Ta scéna na tržišti je naprosto trefný příklad toho, jak si lidé představují, že má někdo moc. Tři vlci ovládají stádo oslů.. On i ten příklad s odvalováním kamenů z cesty, což nikdo nechtěl dělat, ačkoliv si tam všichni poškodili povozy, je zajímavý příklad, kdy je ne-spolupráce cesta do pekel pro všechny zúčastněné
A když už jsme u té TV, tak nedávno šel na Prima Zoom dokument: Návrat do Černobylu. Také taková "hezká" připomínka ducha dnešní doby, aneb vyhozené zdroje a duální přístup (lidi ano, zvířata ne), který se projevil bohužel i ve Fukušimě.
Systém totálního zabezpečení
Když už tomu nechceme říkat třeba RBE, proč ne zrovna takto? Něco podobného údajně používá i společnost Google pro své zaměstnance (stejně tak je můžeme nazvat občany státu Google).
Tento systém nepředpokládá, že každý na světě bude mít třeba auto. Víte proč? Protože ne každý na světě chce auto.
Vlastně, pro takový systém jsou továrny dnešního typu přinejmenším zbytečně naddimenzované. Lepší by byly menší výrobní linky s univerzálnějšími roboty, které by byly schopny nejen vytvářet různé typy zboží (aby se čas továrny využil smysluplně v případě, že by po jednom artiklu klesla poptávka), ale také pouze v malých sériích.
Čili by se vyrábělo pouze na základě objednávky zákazníka (auta, oblečení), nebo podle předchozího stavu na "trhu" (chleba). Co se stane, když bude málo chleba? Tak se prostě dopeče další. To je otázka několika hodin, a systém navíc nemusí čekat, až počet chlebů klesne na 0, aby šel teprve zadělávat těsto.
Ale je to skvělý systém v tom ohledu, že nevybírábí zbytečně víc věcí (na sklad) po tisisích, a pak nevytváří umělou poptávku po tomto zboží. Což šetří zdroje, a tedy zbyde na všechny dost.
Citace:
Nebaví mě činnost X a nedokážu si představit, že by ji někdo někdy dělal dobrovolně, proto potřebujeme peněžní systém aby motivoval lidi vidinou zisku a hrozbou chudoby.
Podívejte se třeba na iReportéra - tito lidé dostanou často jen možnost za krátkou dobu "slávy" něco natočit. A udělali to. Stačilo, aby měli tu možnost. Nechtěli (třeba už nemohli) být zaměstnáni jako reportéři za plnou mzdu. Já bych to třeba teď nedělal, ale očividně to jiné lidi baví. Čili nemůžu říct: bez peněz by nikdo nedělal zprávy jen proto, že mě zrovna by to nebavilo dělat
Další citace:
Abych Vám to lépe vysvětlil. Nechci jezdit potrubní poštou do bazénu, kdy mi to počítač umožní, když ho můžu mít na zahradě (a ne, na světě neexistuje tolik zdrojů, aby každý mohl mít barák s pořádným, vyhřívaným bazénem - což si bude přát hodně lidí).
Důkaz místo slibů? Na světě nemáme dost kamene, cementu, železa, hliníku, atd. abychom nemohli pro každého člověka vykopat díru do země, a nemáme ani dost plastu na solární ohřev nebo na FV výrobu elektřiny pro ohřev (to pro případ, že nejste v Africe)? Jsem vůbec na planetě Zemi?
Nebo že by na Zemi nebylo dost vody?Normální lidi to mají snažší. Ti se o tyto "blbosti" nezajímají, vše jde kolem nic.. takže vlastně mají docela fajn život
A nejspíš by se i dost pobavili, jak se na internetu lidé hádají o jakési ekonomice.Lidé potřebují stroje, aby mohli být lidmi. Když nebudou mít stroje, tak budou dělat stroje ze sebe navzájem, stroje na produkci, spotřebu, indoktrinaci a zabíjení.
Víte, jaký je rozdíl mezi studentem a počítačem? Do počítače musíte natlouct data jenom jednou.
Obecné zajímavosti
https://www.google.cz/search?ei=wPILW9beFcaiwALIm7CQCw&q=masdar+abu+dhabi&oq=Masdar+A&gs_l=psy-ab.3.0.0i67k1j0i203k1l9.6775.6894.0.8229.2.2.0.0.0.0.111.216.0j2.2.0....0...1..64.psy-ab..0.2.215...0.0.fPuMYCcFcZo
https://www.youtube.com/watch?v=FyghLnbp20U
Vypadá to, že nám ti "zlí muslimové" zase jednou natrhli zadek, co?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/po-tropickych-tricitkach-prijdou-bourky-krupobiti-a-mozna-i-tornada-48054?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp
Jasně, prostě takové typické, květnové středoevropské počasí
Brzy nejspíš zase v televizi přispěchají s geniální radou: poradí lidem, aby v těchto vedrech raději nevycházeli, šetřili se a zůstali doma ve stínu nebo u vody. Super. A ještě by mohli přidat radu, jak to mají udělat ti, co musí do práce. Nebo jak se vyhnout hezky ovoněné výhni běžného auta stojícího někde v koloně (v létě i mimo velká města, protože opravujeme opravujeme a když už, tak rozkopeme pro jistotu i objížďky, aby si řidiči nemohli pískat).
Takže, šup do práce, nahodit klimošky, ať můžeme vesele spotřebovávat zdroje, které údajně neexistují.. hlavně, že pak budou chybět, ale to je v "pořádku", ne?
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 31.05.2018
Projekt Venus a totalita
Už jen to, že systém na bázi RBE/TVP by pro většinu lidí byl mnohem zajímavější než pokračovat v kapitalistickém "válčení", nebylo by lepší namísto neustálého prohlašování "proč to nemůže fungovat" spíš hledat cesty "jak by to fungovat mohlo" resp. "co tomu brání?"
A vypíchnu jednu věc z té dlouhé diskuze: TVP systém není navržený jako totalita. Pokud nechcete totalitu, tak je divné, proč požadujete po příznivcích TVP, aby vám dokázali odpovědět na řešení každé hypotetické situace, která nastane. Protože, když odpovědí, je ten systém prakticky totalita (už předem ví, jak všechno dopadne, a když ne, tak si to vynutí), a když nedokáží odpovědět, je to důkaz nesmyslnosti TVP - jako kdyby snad AnCap nebo dnešní kapitalismus dokázal předem řešit každý problém.. a přeci jak nějak funguje
Vy vlastně posuzujete kvalitu myšlenky podle kvalit jejího nositele, v tomto případě tlumočníka.
Když bych to hodně zlehčil, i kdyby TVP byl jen primitivní skladový systém, který by zdroje spravoval, přiděloval a pak o tom zveřejnil report (co kdy komu na co), tak lidé z AnCapu (resp. jim podobní) by byli první, kdo by tyto reporty projížděli, aby měli jistotu, že se vše děje správně či zda snad někdo neohržuje vlastnické právo (přístup) někomu jinému.
Čili, dohlížecí funkci lidí máme zajištěnou, totalita strojů tedy nehrozí a všichni ostatní lidé si mohou hodit nohy na stůl.. vše by fungovalo k obecné spokojenosti všech. Jo, pokud je pro někoho totalita fakt, že když si objednám sto tun soli a ještě veřejně prohlásím, že jí pak bez užitku jen tak hodím do oceánu, a systém proti tomu bude mít nějaké pojistky, tak ano.. vivat totalita. Ale když to řeknu s největší mírou absurdity: přijdete k planetě Zemi, a řeknete, že chcete všechno jídlo na sebe, protože prostě chcete a pak ho zničíte.. i kdyby vám v tom nezabránili ostatní lidé, protože by to nebylo udržitelné, což už je tedy totalita, tak zničením všeho jídla na zemi vypukne hladomor, lidi se začnou rvát o zdroje, nejspíš zabijí i vás.. čili, opět jste byl totalitárně potrestán.. ale prosím vás..
Problém s kapacitou a městy
To je stejné jako s kapacitou. Když si postavím malý dům, tak chápu, že nás tam nemůže bydlet tisíc. Resp. může, ale stálo by to pak za nic. A rozdíl je v tom, že dnes se prostě vyplácí chápat "svoje" a "cizí" jako dvě rozdílné věci. V době, kdy budu chápat i podvědomě, že "cizí" je vlastně "moje", takže když zničím cizí, jsem asi nějaký mentál, protože si ničím i svoje, tak se nebudu mermomocí třeba stěhovat do města, které je už plné.
Jo, pokud by už nebylo žádné město volné, tedy systém vyčerpal své kapacity, tak je to v háji, nebyl dobře navržen, a končíme, protože to vyvolá nepokoje (min. budou lidé naštvaní, že musejí žít v přeplněném městě). Jen nechápu, v čem je takový systém horší než kapitalismus? Já vidím jen jeden rozdíl: TVP se v první řadě snaží postarat o všechny lidi, pak maximálně hrozí, že se to nepovede. Kapitalismus už z principu část lidí "likviduje", aby měl jistotu, že na ty dravější zbyde dost.
O tom, jestli podobně postižení jedinci, kteří by byli ochotni zničit systém i za cenu, že půjdou sami do kytek, budou menší hrozbou v AnCapu můžeme vést další debaty.. Takže vlastně příznivci obou systémů se v podstatě nehádají o to, který systém je lepší, ale který stojí víc za houby
Pak se také nabízí otázka, co je to město? Pokud je jedno město slepenec okrsků a ty pak jednotlivých domů na ploše třeba 10x10 km, proč by nešlo definovat jako město něco, co je slepenec samosprávních celků? Byť mezi nimi bude třeba vždy 1 km pás zeleně (park/les), a takové město se pak bude rozkládat třeba na 200x200 km, stále ho můžeme považovat za město (každá část se svou "samosprávou").
Pak není vůbec problém, aby v takovém jednom městě žilo 25 miliónů lidí (takový New York, který ale dnes zabírá jen cca. 1000km2). A čistě interpolací, pokud by plocha jednoho města byla tedy 40.000 km2, na povrch Země (souš 148 900 000 km1) jich můžeme dát hypoteticky až 3722, tedy násobeno počtem lidí se dostáváme na nějakých 93.050.000.000 lidí (93 miliard). To je dost místa i na několik století dopředu (a vůbec neřeším, že žít můžeme i na oceánu).
A ptáte se, kde budeme pěstovat? No uvnitř těch měst (vertikální farmy). Není důvod proč si ničit krajinu nějakými polnostmi nebo to vozit z jiných oblastí. Skleník udělá saharu i na pólu, naopak zakopaný skleník udělá mírné písmo i v Sahaře.
Přitom hustota zalidnění bude jen 624 lidí na km2. Pro srovnání New York má 11.000, ČR asi 135. Může se to zdát jako hodně lidí na moc málo místa, ale když si vezmete, kolik % ČR jsou jen louky či lesy, kde nepotkáte živáčka. 624 lidí na km2 je 1 člověk na 1600m2. To je jako kdybych já bydlel u sebe doma a moje maminka by byla o dvě parcely dál. Museli bychom na sebe hulákat.
Celá planeta pak může být jedno velké město a problém tedy nebude v tom, ve kterém budu žít městě, ale na které adrese budu žít (ne že by v tom byl rozdíl, ale pokud kvalita měst bude všude ta nejvyšší možná/dostupná, nezáleží prakticky na tom, jestli budu bydlet tady nebo o 100 km vedle, a vliv klimatu se také projeví až na větším rozdílu.
Jinými slovy mi v té první odpovědi prostě tvrdíte, že cokoliv, co budu chtít udělat, musím mít schváleno od nějaké vědecké komise? Prostě nemůžu si sám sehnat sůl a dělat si s ní, co mě napadne. Musím k tomu všemu mít povolení.
Ano, stejně jako v AnCapu si nemůžu jen tak něco vzít, protože to bude někomu patřit (třeba onen důl nebo sklad se solí). V AnCapu si to můžu koupit, tady mi to schválí třeba ta komise (protože ani v AnCapu nemá nikdo povinnost mi to prodat). Kdo zaručí, že komise bude jednat nezaujatě? Kdo zaručí, že mě v AnCapu někdo prodá to, co potřebuji? Trh? Trh jsou lidé. Takže máme odpověď. Nezaujatost komise mohou kontrolovat lidé. Pokud kapitalisty v AnCapu pohání k prodeji (tedy např. schválně neprodat něco někomu, protože ho nemám rád) zisk, tak v TVM zase komise musí brát na vědomí, že je pod dohledem masy lidí, a ty byste nechtěli naštvat. Pochopitelně, ututlat se to dá někdy všude. Ve státě, v TZM/TVP, v AnCapu.
Jiná věc je, že to, že je člověk zastánce třeba TZM neznamená, že je i jeho budovatel. Nemusí znát odpověď na všechny otázky, někdy ani nemůže. To že jsem třeba já zastánce fyziky, a přitom o ní vím velké kulové, není důkaz, že když Lux něco neví, tak že neumřete, když na vás zapůsobí fyzikálně třeba 300 gé
Jinými slovy: neznalost není důkaz neexistence nebo nemožnosti. Myslíte, že kdyby lidé věděli, jak létat už v 18. století, že by nelétali? No, ale podle vaší logiky by zastánce vědy tehdy nevěděl, jak postavit letadlo, čili je nemožné létat letadlem... Vy ovšem aplikujete princip "co bylo dřív byli břídilové, dnes jsme největší borci, a cokoliv z blízké budoucnosti nemůže existovat, protože to je utopie"A jak vidím, nejen mě leží "cestovka pro plyšáky" v žaludku
A to je vše, přátelé
Nesouhlasím s tím, že se "podle peněz řeší, co lidé chtějí".
Jak? Co když něco chci a peníze nemám? Co když bude poptávka po čisté vodě, ale nebudu za to ochoten zaplatit? Znamená to, že se tedy čistá voda udržovat nebude? A proč bych vůbec měl platit za vodu? Kdo jí vlastní? Z jakého titulu? A proč není čistá všude? I to řeší peníze?
Jak říkám, čistě teoreticky ano - kdyby trh fungoval jak má. Jenže to vyžaduje vzdělané lidi. A kde má AnCap záruku, že když budou lidé opravdu vzdělaní, že se nevykašlou právě na celý ten koncept? Když si trh bude diktovat, co se bude vyrábět, není to zase jen forma diktatury? Tentokrát budou ale kapitalisté v moci spotřebitelů? A co když se někdo "dobrovolně" toho nebude účastnit, byť jako bývalý kapitalista? Co se s ním dobrovolně stane? Bude běhat po světě a shánět nějakého mecenáše, který by byl ochoten se o něj postarat, aby neumřel? Protože jinak to není zrovna moc na bázi dobrovolnosti. A nebo překousne svou lidskou důstojnost, a bude vyrábět to, co lidi chtějí, byť je mu to proti srsti? Podobně jako se dřív "dobrovolně" stávali prostí lidé služebníky panstva?
Nezavrhuji předem ani jeden směr, protože oba dnes mohou oslovit spoustu lidí, a tedy se později nějak budou muset tak či onak dohodnout.
Chápu, že je snadné podlehnout kouzlu počítačů a technologie, protože vidíme, jaké divy dělá, stejně jako že je možné milovat kapitalismus už jen čistě z historických důvodů, protože když ho postavíte vedle čehokoliv jiného, tak z hlediska blahobytu obecně to je jako nebe a dudy. Jen je k tomu nutné podotknout, že i bez kapitalismu se měli třeba Římané nebo Řekové jako v ráji (protože na ně dělala armáda otroků, čili není moc velký rozdíl mezi dnešním systémem, kdy na ty bohaté dělají ti chudí - protože kdyby chudí dělali za stejné peníze jako bohatí, kdo by jim byl ochotný zaplatit, a byli by pak vůbec ještě nějací bohatí nad průměr?)..
Stejně jako slepá víra v techniku se může stát osudnou, pokud se nedomyslí všechny detaily.
Něco na konec..
Rád říkám lidem, kterým mé výstupy připadají až moc nad jejich chápání, že jsem alespoň podle IQ testu jen mírně nad průměrem
, čili jsem na tom stejně, jako velká část lidstva. A pokud jde o množství, ani Bibli nepřečtete na jeden zátah (vím, o čem mluvím), tak proč byste měli tyto texty. Ale pokud máte s něčím problém, není to nejspíš tím, že byste byli hloupější, ale že jen nedostatečně využíváte svůj potenciál.Trochu na odlehčenou (inspirace jedním příspěvkem k diskuzi):
Víte, kolik robotů je potřeba k nahrazení práce 20 státních úředníků?
Lidé by si měli osvojit nový typ myšlení. Namísto být škůdcem, který z toho nemá nic, aneb "když musím pracovat já, budou všichni!" se zaměřit na to, abych z toho také sám něco měl (zisk), čili "když nemusí pracovat oni, já nebudu taky!".
Jestli Vás štve, že mnozí přečůrali systém a žijí ze sociálních dávek, položte si otázku: Není to prostě tím, že jsou chytřejší než já? Protože vy jste vlastně ten blbec, co chodí do práce a má se nejspíš i hůř než oni
A je ten systém tedy vůbec správný?Já mám jednu velkou "výhodu". Nejsem vědec, sociolog, filozof, věřící (alespoň v rámci náboženství), dobrý programátor, politik, vůdce, myslitel, nebo cokoliv kvalifikovaného. Jsem BFU, nebo jak já sám říkám BKP - blbec, kretén, pitomec. Nemám patent na rozum, a nikdo ani po mě nemůže chtít přesně popisovat nějaké ekonomické teorie či vědecká fakta.
Ale pokud to někdo myslí s přeměnou společnosti vážně (a to ještě na principu nenásilí, tedy že změnu nechce nebo nemůže vnucovat celé planetě), bude se muset chtě něchtě podobnými existencemi zabývat. S některými to bude mít lehčí, s jiným horší, ale takový je už život. Je nás plná planeta, a faktem je, že kdyby všichni mysleli jako příznivci AnCapu, RBE, TVP nebo Ježíše Krista nebo naopak Hitlera či Stalina, nebylo by už dávno co řešit. Jenže jak vidno, svět prostě není černobílý, ani v odstínech šedi.. je to myšmaš všeho.
Je jedna další věc, se kterou se bude muset AnCap vypořádat. Kdyby se zrušil stát, dostane se na trh práce hromada "zbytečných" lidí - úředníků, politiků. A co s nimi?
Počet státních zaměstnanců je cca. půl milionu, byť někteří by jistě našli hned uplatnění i v soukromém sektoru.https://www.letemsvetemapplem.eu/2018/05/29/poulicnim-umelcum-v-londyne-muzete-nove-prispet-aniz-u-sebe-mate-penize-staci-mit-iphone/
Však to je správné. Nezapomeňme dát platební terminály i žebrákům, aby také mohli jít s dobou a užívat si výdobytky naší civilizace
A víte, proč je jednodušší říkat pravdu, tj. nelhat, byť v malém?
Nemusíte si pamatovat dvě pravdy, a ještě se bát, kdy se vaše lež provalí.
"Vesmír se nemohl stvořit sám, to Bůh ho stvořil. Bůh prostě je, stvořil tedy sám sebe. Když může stvořit sám sebe Bůh, může totéž udělat i vesmír. Vesmír je tedy Bůh."
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 31.05.2018
Ruku v ruce
Může klidně vzniknout něco jako je fúze AnCapu a TZM, nejspíš jako fáze po AnCapu/kapitalismu a před TZM. Tj. v době, kdy už budeme mít výrobní nadbytek, ale stále ještě vzácnost některých zdrojů, či třeba ještě nebudou postavena některá města. Zde by mohly peníze, či třeba kredity hrát roli rozdělení prostředků.
Například:
U zdrojů, které budou omezené (mezi které třeba rozhodně nepočítám např. vodu) by systém vždy vzal jejich maximální množství dostupné v daný okamžik, a vydělil to počtem lidí na planetě. Tím by mu vyšla cena za jednotku. Takto by to udělal u všech surovin či zboží. Součet jednotek by se pak rozdělil rovnoměrně mezi lidi. Každý člověk by tedy dostal nepodmíněný příjem, ale stále by neměl absolutní blahobyt. Lidé by si mohli vybrat, za co utratí své kredity, a když by je vyčerpali na jednu věc, už by logicky nemohli spotřebovávat další.
Je zde sice několik problémů, ale to je prostě pozůstatek kapitalismu, který si s sebou ponese i AnCap. Lidé se budou muset naučit finanční gramotnosti (podobně jako dnes), a stále může hrozit, že když někomu kredity dojdou, bude chtít další, takže zboží ukradne. Nicméně by měl být předpoklad, že pokud dojde k významné robotizaci průmyslu (a k tomu může dojít ještě za éry kapitalismu), bude zdrojů (tím myslím i zboží či jídla) tolik, že jejich přepočet na kredity bude enormně malý.
Ano, stále budou jisté "luxusní" věci, které spotřebují hodně zdrojů, např. velká jachta, ale v porovnání s tím bude třeba jídlo nebo voda tak běžné a hojně se vyskytující, že jedna jachta bude mít hodnotu například 10.000 tun jídla. Možná se tedy lidé budou muset uskromnit, pokud budou například chtít Ferrari v tom smyslu, že si buď koupí jedno Ferrari a nic, a nebo jednoho SuperBa a k tomu třeba 5 televizí, 5 počítačů a 1 elektrokolo, ale u jídla už vzhledem ke směšně nízké ceně nebudou muset řešit, zda dát dětem pořádně tento týden najíst a nebo jim koupit penál do školy.
A postupně, jak by pokračoval rozvoj automatizace by se další a další výrobky stávaly více nadbytečnými (ne nutně nekonečně, ale pokud by systém zvládl vyrobit najednou 2x tolik, klesla by i 2x tolik jejich cena). Zachováváme tedy do jisté míry ekonomickou kalkulaci, byť toto, co jsem nadnesl, je nejspíš blábol, jen hrubá myšlenka, ale slučujeme tím námitky ze strany AnCapu o nedostatku (byť relativního) a požadavků TZM na nepodmíněný přístup.
Pokud by tedy běžný člověk neplýtval, prakticky by mu peníze nikdy nemohly dojít, protože běžné spotřební zboží (byť ve velmi vysoké kvalitě) by z jeho rozpočtu ukrajovalo směšnou částku. A jelikož by ani tito lidé nechodili do práce, měli by dost času si svůj majetek hlídat proti těm pár nepřizpůsobivým, či vymyslet nějaký ochranný systém, a nebo, abychom si zase půjčili něco od AnCapu, zaplatit si nějakou agenturu, která by jim vše hlídala.
Tu agenturu by pak provozoval někdo, kdo by si chtěl žít nad poměry ostatních, čili by potřeboval extra příjem. Jen by tam musel buď pracovat sám, a nebo sehnat lidi ochotné pracovat ale za menší podíl, než kdyby si agenturu vedli sami. To sice může potenciálně vytvořit prostředí k vykořisťování, ale vzhledem k tomu, že zaměstnanci té agentury nebudou na jejím majiteli existenčně závislí (půjde jen o přivýdělek), mohou ho také snadno kdykoliv kopnout do zádele a odejít, pokud by se jim nelíbily podmínky spolupráce (čili konečně báze dobrovolnosti).
Toto mi přijde zajímavější než se hádat, co se stane, když si pro sebe zaberu 100 tun soli a ještě to považuji za nějaký přínos (zisk). Nevím, to vyřeší lidé v té době. Ať už přímo ručně a nebo skrze upravení parametrů nějakého počítače.
Stejně tak si za kredity můžete například koupit byt ve městě nového typu. Ale pokud tuto potřebu mít nebudete a stěhovat se do TVP zatím nechcete, klidně můžete ušetřené peníze koupit za jiné věci. Lidem chvíli potrvá, že se té hojnosti přejí, ale jde o to jim nabídnout dost, aby se přestali (většina) prát, nenutit je do práce či školy (nestrestovat je), ale zároveň zajistit, že i když jeden člověk vyčerpá svůj podíl kreditů, zbyde dost na ostatní (čili je zajištěna udržitelnost, a zároveň se držím definice vlastnictví Johna Lockeho že "musí zbýt dost pro ostatní").
Rovněž mohou lidé někoho finančně podpořit, aby se třeba mohl zahájit nějaký větší projekt (charita nebo startup, je fuk jak to nazvete).
Dá se celkem snadno i regulovat populace planety. Systém by například mohl vyhodnocovat počet lidí a počet dostupných zdrojů a zboží. Čím více lidí by bylo, tím méně by logicky zbylo na každého člověka.
Pořídit si dítě by nebylo pro nikoho zátěž, protože mít podíl 1/8 miliardtiny planety, to by stačilo i na vychování celé vesnice, nicméně, pokud by lidí bylo "málo" (úbytek obyvatel), mohl by systém nastavit koeficent pro vychovatele.
Totiž, žádné dítě nebude majetek rodičů, ale k pořízení dítěte by je mohlo motivovat, že by získali určitý díl z podílu dítěte nepřímo úměrně jeho věku (tj. čím starší dítě, tím méně z jeho podílu pro rodiče). Pokud by lidí začínalo být moc, o tuto dávku by rodiče přišli (případně by byla úměrně počtu lidí snížena). Děti by se tak nestaly obchodem (jako dnes se sociálními dávkami).
Dítě by ani nemělo povinnost vyrůstat s rodiči, kdyby se o něj špatně starali. Pro tento účel by mohla být zřízena centra typu "dětských vesniček", ovšem řízené například počítači (tj. by jejich existence nezávisela na ochotě jiných lidí se těchto dětí ujmout - protože by tím vychovali potenciálně deprimovanou novou generaci - a navíc, to, že se někdo chce o někoho starat, ještě neznamená, že by měl - pokud dítě nebude chtít (ostatně chceme, aby lidé byli soběstační, a nepotřebovali "stát", aby se o ně povinně staral, ne? A rodina je v podstatě stát v malém); i mnoho zahrádkářů své rostliny spíš zabije přehnanou péčí než nedostatečným zájmem a vím, o čem mluvím).
Špatní rodiče by tedy přišli i o příspěvek. A nemělo by se ani stávat, že by své dítě násilím drželi třeba ve sklepě. Kdyby byl zaveden systém sledování, mohlo by být počítačům "divné", proč se jeden člověk zdržuje stále na jednom místě nebo proč ho nikdo ještě neviděl venku, atd.
Ano, je to forma regulace, ale musíme si uvědomit, že vždy nás bude něco regulovat. Můžeme si vybrat. Neexistuje 100% anarchismus. Pokud se zbavíte regulací od lidí, nastoupí příroda. Stejně jako nemůžete zákonem zakázat gravitaci, tak ani tím, že prohlásíte, že jste svobodní, se nezbavíte například nutnosti jíst, dýchat, pít.
Buď si nastavíme nějaké regulace udržitelnosti (byť se můžeme snažit je mít co nejmenší*), a žít si dlouhodobě v blahobytu, a nebo si žít jako prasata, nechat za nás rozhodnovat trh (aneb organizovaný chaos) či nekompetentní politiky (a nebo také blbě napsané programy), a riskovat, že překročíme meze únosnosti, a tedy že nás začne regulovat někdo jiný: buď planeta skrze hladomor, nebo my sami sebe skrze válku o zdroje, atd. V podstatě to jsou regulace a tak či onak omezený blahobyt, a nebo nezřízený blahobyt, později nedostatek, úpadek a zase regulace (zdevastovaná planeta prostě neudrží obří populaci lidstva).
Kdo o tom rozhodne? Nějaký diktátor? Programátor? Chjo... Chápu, že se bavím sám se sebou, ale proč si musím vytvářet takové imaginární debily? Zřejmě na základě čtení diskuzí na netu, což je dost vypovídající průřez té aktivnější části lidstva v západní civilizaci. Samozřejmě, že o tom rozhodnou lidé, společnost. Nepsaným hlasováním, které stejně jako doteď bude utvářet svět i později.
*) I vlastnické právo je regulace (vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného). Rozdíl zde je v tom, že vlastníte nepodmíněně určitou část zdrojů Země, které stačí bohatě pro vaše zabezpečení (neumřete hlady, máte 24h denně čas se věnovat sami sobě, netrpíte žízní, nejste nemocní), nikoliv jen majetek, který jste si museli odpracovat. A protože jste vlastně akcionář, naplňujeme i podmínku kapitalismu, kde má každý zájem na namnožení bohatství Země, protože se tím zvýší i jeho podíl. Můžete namítnout, že budou lidé ochotni to očůrat. To nejspíš budou, ale v čem se to liší od dnešních dnů? I dnes máte poctivé akcionáře, kteří se nesnaží firmu tunelovat. Rozdíl by byl v tom, že by neexistovala chudoba. Ne v tom, že by všichni byli stejně bohatí - někdo může mít všechny prachy světa, ale bude stejně nešťastný, protože vy umíte zpívat a on jen kráká
Uvědomuji si, že toto je paskvil, splácanina. Ale je to z jedna možností, kde nemusíme počítat s černobílým dělením světa. A není moc od věci, že generace, která by už vyrostla v tomto světě bez bezprostředního nedostatku, by ho možná i tak považovala za zátěž, a třeba by peníze zrušila - už jen z principu, kvalitní věc si koupíte párkrát za život a ne každý rok, čili za chvíli byste už nevěděli, co si za svůj podíl koupit (leda ho využít na podporu projektů - ale pak se můžu ptát: je to ještě AnCap nebo už TVP/RBE/komunismus?). Ne každý člověk má totiž nereálné nároky. Většina z nás si už dávno odvykla toužit po nějakém bohatsví, protože jsme rezignovali kvůli jeho nedosažitelnosti (normální člověk si prostě za život běžnou prací nevydělá na svůj ostrov a tryskáč).
Mnozí lidé by možná svůj díl využili, ale spousta by jej vyčerpat nedokázala, nevěděla by jak. Tím bychom mohli snížit drancování planety. Pokud by někdo chtěl využít víc než svůj podíl, musel by přesvědčit ostatní, aby se pro něj vzdali části svého podílu. Tedy tu máme demokratické hlasování. A prakticky nelze voliče vydírat, protože už z podstaty, pokud se od nich snažíte získat jejich přebytky, těžko jim něco chybí, co byste jim mohli nabídnout (jinak by neměli přebytky, ale nedostatek, a neměli by vám co nabídnout).
A co by se pak stalo, kdyby někdo získal nadbytečné kredity od ostatních a chtěl si nakoupit spoustu zdrojů, které by neexistovaly? Totéž, co v kapitalismu nebo AnCapu. Prostě by se podle poptávky musela upravit výroba. A snad možná díky dlouhodobému sledování všech poptávek na světě by se nemělo stát, že jeden spekulant náhlým vyšroubováním ceny jedné komodity poblázní trh (či počítačový systém), který začne hned vyrábět jen tu jednu komoditu, čímž omezí zdroje na vše ostatní.
Zneužitelný je každý systém, a lze zavést jen takový, který budou lidé ochotni akceptovat. Tj. je pravda, že kdybyste dnes chtěli zavést systém, kde by podíl lidí byl přidělován počítačem, našla by se spousta hackerů, kteří by vám podíl ukradli podobně jako dnes peníze. V takovém prostředí to prostě není reálné (podobně jako kdyby měl být dnes zaveden AnCap - spousta lidí se spoléhá na stát, byť marně, a odnesli by to hned například důchodci, kteří by naletěli šmejdům).
Systém vždy nejprve vytvoří kastu lidí ochotných žít lépe, a ti si systém upraví podle sebe. Tím zase vyroste další generace, atd. atd. až se objeví jednou takový generace, kde drtivá většina nebude mít potřebu krást jiným jejich podíl, stejně jako nemá dnes většina chlapů nutkání se na ulici vrhnout na každou samici a oplodnit ji. Přeháním? Ne, je to jen evoluce, která netrvala ani 1 milion let. Prakticky jsme porazili svou přirozenost primátů. A změnit kulturní zvyky je mnohem snažší (za 2000 let jsme změnili formu zábavy ze zabíjení gladiátorů v ringu na sledování komedií v televizi - a to ani nemluvím, jak rychle se třeba z Němců stali po porážce Hitlera demokrati namísto nacistů).
Systém, který je náchylný na nabourání je v podstatě k ničemu. Ale jak vidíte, i dnes máme klíčové systémy, které by bylo velmi "výhodné" nabourat, a přesto se to málokomu (pokud vůbec) povedlo, a valná většina lidí se o to ani nikdy nepokusila - např. centrální uzly internetu, systémy pro odpalování nukleárních střel, atd. Proč by tedy na podobném zabezpečení nešlo vytvořit systém správy zdrojů (aneb něco jako dnešní bankovní systémy).
Zastávám názor, že mnohem raději budu udržitelně parazitovat na strojích a planetě Zemi, než neudržitelně parazitovat na jiných lidech. Udržitelně to totiž nejde. Nejen kvůli lidské neefektivitě (v porovnání se stroji v podstatě neschopnosti), ale také kvůli tomu, že lidé nejsou stroje. I když na základě pozorování a statistiky uděláte vzorec chování lidí, stejně se občas najde někdo, kdo se chová mimo tabulky. A s tím souvisí i má sobeckost.
Nemám problém se shodnout se zastánci AnCapu, že mi záleží tak maximálně na mě, mé rodině, mých přátelích a tím to hasne. Jenže zatímco panuje někde takový názor (schválně to říkám tak, aby to nevyznělo, že si to myslí všichni), že mi je už celkem fuk, jak si žije třeba takový Franta ve vedlejším městě. No, je i není. Určitě není v mém zájmu, abych se o něj staral nebo na něj platil. Jenže. Můj zájem také je, aby mne někdo nezabil nebo neokradl. A zde vyvstává problém. Já nemůžu říct, který z cca. 1-2 miliard lidí, kteří jsou schopni docestovat do ČR není můj potenciální vrah či zloděj (podvodník).
Řešení jsou v podstatě dvě. První si zakládá na tom, že když nevím, kdo je (může být) vrah, tak zabiji raději všechny ostatní lidi. Jenže, to má menší riziko. I kdyby už existoval svět, který by celý řídili stroje, a dokázaly se i opravit. Stejně se může stát, že něco přestane fungovat. A nabízí se tedy otázka: dokážu já sám (případně s rodinou) uvést systém zase do chodu? Protože jestli ne, končí můj blahobyt. Tedy nemůžu lidi zabít. Nemůžu si vybrat, které lidi nechám na živu, protože jsou to potenciální vrazi (kolikrát byl vládce zabit i členy své rodiny).
A pokud bych lidi nemohl zabít, tak jim třeba zakážu cestovat sem nebo je budu držet v lati, aby nemohli získat například prostředky pro mé ohrožení (jenže protože nemohu rozhodnout, zda železo, které jim posílám, použijí na výrobu čističky pitné vody a nebo kulometů, raději jim ho nedám vůbec). Není to ale kontraproduktivní? Nehrozí, že tím místo 1 potencionálního vraha vytvořím už celé davy, kterým budu ležet v žaludku?
Druhá možnost je, že se musí nějak zajistit, abych já nebyl pro někoho zájem pro vraždu či krádež. Jak? Musím dát tomu člověku vše, po čem touží, resp. alespoň to, co mám já, aby se nemusel rozhodovat mezi mnou a sebou. Ale zase je problém. Já nevím, o koho bych se měl starat. Musím se tedy postarat o všechny.
Jenže, já se nechci o nikoho starat. Musí se tedy postarat systém. Tedy ten by měl každému člověku dát možnost získat zdroje (výrobky) v těch oblastech, u kterých se prokáže, že mají společenský vliv na počet vražd či krádeží. Tedy alespoň statisticky významný. Pokud jeden člověk z miliardy zabije jiného protože nemá jachtu, nemůžeme to brát jako důvod dát každému jachtu - vzhledem k tomu, že očividně 999.999.999 lidí kvůli jachtě nezabíjí, je efektivnější buď odstranit a nebo vyléčit daného 1 člověka.
Ano, může se stát, že jakmile pokročí technologie, bude schopná vyrábět i jachty tak efektivně, že budou velmi dostupné. A pokud budou lidé dobře informovaní, začnou se ptát "proč taky já nemám nárok na jachtu?" Buď můžeme počkat, až se kvůli nim zabije dost lidí, a nebo v momentě, kdy bude dost zdrojů na dost jachet přidat jachty do položek, které mohou lidé dostat zdarma (nebo prostě snížit cenu odpovídajícím způsobem), pokud chtějí. Ne každý i tak bude chtít jachtu. Představte si, že každý v ČR vlastní jachtu. A kde s ní bude plout? Na Vltavě? Labi? 10 miliónů jachet? Ve světě dnešní blbosti by k tomu mohlo dojít, ale předpokládá se, že společnost, která se dopracuje k něčemu jako TVP už nemyslí úplně kolenem. A co se stane, když si někdo pořídí jachtu a pak už jí nebude potřebovat? V dnešní době byste si ji asi syslili, i kdyby měla shnít, ale zase je předpoklad, že "o trochu chytřejší než debilní" společnost si bude uvědomovat, že je lepší něco, co už nechci, dát k dispozici dalším, protože mi to alespoň nebude překážet, a za druhé se o to bude starat někdo jiný a já si pak zase můžu říct o novou. Dělat naschvály, byť pro to nemáte důvod, je spíš doménou dnešních lidí, a dá se říct, že dokud takové chování nezmizí (tj. lidé budou škodit jiným už jen ze zištných důvodů a ne z blbosti), nenastane ani TVP - a dost možná ani ne AnCap. A když už, je mnohem zajímavější mít vlastní plovoucí dům než jachtu - na oceánu je víc místa. Kdyby měl jednotný systém úchytů, mohou být lidé sousedy a když by si začali lézt na nervy, prostě by odpluli jinam. To, že je přelidněnost (slamy, hluční sousedé) problém i dnes, a co to s lidmi může dělat, se popisuje v mnoha studiích. Jenže, na to, abyste se dnes mohli odstěhovat, potřebujete peníze na nákup nového domu, a když je ten váš starý neprodejný? Lidé takto dnes nepřemýšlí, ale protože TVP nemůže vzniknout s dnešním myšlením, nemá cenu se zabývat, co by bylo kdyby tam byli všichni jako dneska. Pokud TVP vznikne, tak tam většina lidí nebude jako dneska, stejně jako se dneska většina lidí "nezabíjí na potkání", oblíbené to hodnocení lidí v pravěku
Kdybychom se tak dál chovali, nevznikla by civilizace, nevznikl by ani kapitalismus. Takže lidé se změní, když jim to přinese zisk. Bez ohledu na nějakou přirozenost.A zde nastavá zase problém s lidmi. Lidé jsou neefektivní a dělají chyby. A já si přeci nemůžu dovolit, aby systém, který se stará o lidi proto, abych já nebyl zabit nebo okraden, stál na jiných lidech. Protože jejich případná chyba, lenost nebo neochota by mohla vytvořit mého vraha. To je nepřípustné. Tyto základní věci tedy musí zabezpečovat stroje. A ty ostatní? Ty už mohou volitelně dělat stroje, pokud o ně bude zájem (poptávka) a nebo to mohou (pokud chtějí) dělat jiní lidé.
Pochopitelně nikdy nebudu mít jistotu, že mě někdo nezabije. Nemusí ani chtít, může to být nehoda či pomatení mysli. Ale 100% šanci nemáte nikdy v ničem. Prioritou je tedy zde snížit riziko k nule co nejvíc to jde. Pokud jsem v dnešním systému přežil 35 let, a zítra bych měl násilně umřít, tak i kdybych snížil riziko na 50%, měl bych hned předpoklad dožití 70 let a to už něco přeci znamená.
Jinými slovy, je to stále něco za něco. Já jsem ochoten se systémem uzavřít smlouvu o tom, že mne bude živit s tím, že na oplátku se zřeknu možnosti vlastnit ostrov či osobní tryskáč. Vzhledem k tomu, že mi i tak zůstává možnost cestovat po světě i na ty ostrovy, tak mě to omezuje asi podobně, jako kdyby ve vedlejší Galaxii vybouchla supernova a řešila se škodlivost jejího záření na mě. Pokud bychom se drželi tržního modelu, v čem je AnCap výhodnější než RBE/TVP, aby si ho lidé zvolili ("koupili")? Nebo lepší otázka: v čem je výhodnější pro většinu lidí? I trh musí pracovat s demokratickou většinou. To, co jsem popsal já, je v podstatě AnCap jen se zavedením obrovského nepodmíněného příjmu, který stačí nejen na přežití, ale i na bohatý život většiny dnes normálních lidí.
Není to, že bych si myslel, že by AnCap nemohl zajistit vznik společnosti typu RBE nebo TVP. Ostatně, když to dokáže kapitalismus, proč ne AnCap. Já si jen myslím, že v takovém případě nemá moc šancí se AnCap udržet, to je celé. Ale mám takový dojem, že s takovým přístupem by mnoho zastánců AnCapu problém nemělo.
A to, co tady popisuji, se tak či onak podobá Ciopisis, což je takový takový hybrid kapitalismu, socialismu, RBE/TVP, nejspíš i AnCapu, a bůh ví ještě čeho. Variant systémů je nepřeberně, a kdo může říct, který funguje v praxi lépe? A ještě hůř, kdo může říct, který si lidé vyberou? Mělo by platit, že i když jsem třeba příznivce AnCapu, ale hrozí, že si lidé vyberou TVP, tak bych se měl sakra snažit, aby o tom věděli první poslední a zároveň spolupracovat s lidmi od TVP, aby to pořádně fungovalo. Když je nemůžeš porazit, tak se přidej. A totéž platí pro lidi z TVP, pokud bude větší naděje, že se AnCap zavede dřív.
AnCap resp. lidé kolem něj jsou si této možnosti vědomi, jenom často tvrdí, že dnes nemáme technologii na to, aby to fungovalo. Já tvrdím, že máme. To je asi jediný podstatný rozdíl.
A argument o sociálním inženýrství?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD_(bezpe%C4%8Dnost)
Je léčení nemocných přirozené? Jsou protézy pro chybějící končetinu přirozené? Je zachraňování nedošených dětí..? Je léčení cukrovky nebo AIDS? Je charita..? Je živení chudých a nemohoucích..? A co náš obchod a trh..? Ten přeci také pomohl rozvoji lidstva, čili přežití řádově mnohem víc lidí, než by bylo přirozené. Takže vlastně jde o sociální inženýrství.. nalajnovali jsme lidem, jak mají žít a jak se chovat, a upravili jsme populaci na planetě (směrem nahoru). Nebo reklama..? Vzdělávání..? A všude na všem někdo bazíruje, takže má zájem o určitý směr nebo chování lidí. Celý náš svět je prakticky dneska skoro sociální inženýrství.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD_(spole%C4%8Densk%C3%A1_v%C4%9Bda)
Ono je fuk, kdo bude rozhodovat, když to bude pro lidi přijatelné. Když budou lidi milovat Hitlera, bude jim vládnout Hitler. Když si zvolí počítač, bude to počítač. Když po 50 letech přijdou na to, že už je nová generace tak hodná a sluníčková, že si klidně zase mohou zvolit komisi, která doplní rozhodování "blbých" počítačů, tak si ji zvolí. A nikdo, ani já, ani žádné hnutí (pokud v něm teda tehdy nebude většina lidstva) jim v tom nezabrání. A zase vznikne stát.. protože lidi sice jsou svině, ale zase ne 100% kapitalisti, a vždy bude potřeba se starat o ostatní lidi, zvířata nebo planetu, a taková skupina bude považovat ty ostatní, co to nechtějí dělat, za zlo, a vyčlení se od nich. Pak se ukáže, který model bude úspěšnější, zda plně robotizovaný, centrálně kontrolovaný, ale decentralizovaný, s lidmi bez nutnosti pracovat, a nebo model kapitalistický bez států. Protože i když bude probíhat obchod mezi AnCapem a TZM/TVP, je otázka, který model bude produkovat levnější a kvalitnější zboží, a hlavně, ke kterému bude utíkat víc lidí. Zkrátka, přirozená evoluce.. A jestli je vůbec možné, aby na jedné planetě mohl existovat současně AnCap a TVP, protože jak jsme viděli na koexistenci kapitalismu a socialismu, budou se prát o zdroje planety.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD_(spole%C4%8Densk%C3%A1_v%C4%9Bda)
Pokud se chce AnCap nebo TVP prosadit (alespoň v očích některých jejich přízvniců) během krátké doby, selže a to fatálně. Pokud se chce prosadit postupným vývojem, je jediná možnost, jak toho docílit motivovat lidi se vzdělávat a zajímat se o svět kolem sebe, a zvyšováním blahobytu, protože tím získají tito lidé čas právě na vzdělání a seberealizaci (zábavu) - pokud musíte dřít na poli, abyste se najedl, na vzdělání vám už moc času nezbyde, natož o nějaké aktivní řízení světa. Jenže v tomto případě nebude mít nikdo přímý vliv na to, jaký systém se nakonec zavede.
Čili? Hádat se dnes o tom, jak se za 10-100 let bude řešit zabrání dolu a nebo 100 tun soli je trochu mimo mísu
Jestli máme strach, že TVP je jen diktatura, jediný způsob, jak se jí trvale vyhnout, je vzdělat co nejvíc lidí na světě. Jenže pokud se sám nestanete diktátorem a nebudete lidem vnucovat svou "pravdu" bez důkazů, a tedy použijete volný přístup k informacím a dáte lidem hlavně čas, aby je mohli zpracovat, zvolí si nakonec svůj systém, a postaví si ho dle svých pravidel. Pokud to pak budete nadále třeba nazývat diktatura, byť to bude 99% lidem vyhovovat, tak se budete muset hodně snažit, abyste argumenty zbytek světa přesvědčil..Zatím to jsou jen naše názory a dohady. Aby se ukázala "pravda", potřebujeme znát nejen názor, ale i chování zbytku planety. A ta zatím z vysoka kašle nejen na TZM, ale i na AnCap. To už se sami lidé musí postupně dopracovat k tomu, jestli chtějí mít možnost (jen možnost, žádná záruka neexistuje) získat Ferrari, ovšem za cenu toho, že třeba za 20 let (když dojde na nejhorší) budeme místo masa jíst brouky (bude to levnější než invitro maso, dokud teda nedojdou brouci) a budeme dýchat hezký smog (dokud se lidé "nepoperou" a ty zlé znečišťovatele znevýhodní, ale jak, když ta nízká cena je přeci tak lákává), a nebo si nastavit reálné priority, žít a smířit se s tím, že si Ferrari prostě jen půjčím, když budu chtít a že si třeba na něj 1 den počkám. S dnešní společností totiž nebude 100% fungovat ani TVP, ani AnCap. A jestli oba směry chtějí (což je správné) společnost změnit vzděláním, pak nevidím důvod, proč by nemohl fungovat nejen AnCap, ale i TVP. Ať už se státem nebo "státem".
O tom, co je utopie, rozhodne historie. Létat rychlostí větší než 100 km/h s 300 lidmi nejde, protože na světě neexistuje lepší letadlo než mají bratři Wreightové. Lidstvo nikdy neovládne vesmír, protože i ty nejlepší rakety letí jen 75 tisíc km/h. Televize se nikdy neujme, nevidím pro ni využití.. Faxování je příliš drahé, než aby našlo komerčního využití.. elektronická pošta si nikdy nezíská oblibu veřejnosti..
Když budou lidi chtít utopii, postaví si utopii, i kdyby to mělo znamenat začít na čisté loutce a vymyslet ony "neexistující děsně chytré počítače". Když lidi nebudou chtít a bude jim jedno, že svět jde do kytek, půjde svět do kytek, i kdyby byla sebelepší technologie, a AnCap/TVP se nikdy ke slovu nedostane, i kdybysme si ho teď vyladili k dokonalosti..
Čili, pokud bychom se měli s někým hádat, tak ne AnCap a TVP mezi sebou, protože v tom celkem máme jasno, ale spíš s veřejností, protože té je to v lepším případě fuk, a skutečně teď vůbec neřeší, jak bude trestáno ukradení 100 tun soli, když 1/4 světa nemá co jíst a pít, a polovina je naštvaná na politiky a systém práce.
Ono totiž třeba onu prvotní krádež, která by v novém systému nastala, lze řešit na koleni: úpravou podmínek, aby ani ti nejzarytější odpůrci neměli důvod krást. Protože, kdyby čistě hypoteticky zítra někdo zavedl TZM, tj. měl bych jídlo, dům, dopravu zdarma, a nemusel už do práce, a někdo by mi ukradl auto (divné, že mi ho třeba neukradl doteď - v čem by byla jeho motivace v budoucnu větší?), no tak by to možná naštvalo, ale třeba by mi to i udělalo radost, až bych dostal zdarma auto úplně nové (pak bych si jen vzpomněl na chudáka zloděje, jak se trápí s 10 let starou šunkou
). Čili, taková drobnost by byla to poslední, co by mne trápila..Z takových kleptomanů by se dala udělat i celkem úspěšná sběrná služba. Když už bych něco nechtěl, nechal bych to někde ležet, a on by to někdo za chvíli sebral a uklidil. Protože to je stejné. Dnešní doba se moc neliší od doby, kdy by bylo "všechno" zdarma. Protože i dnes jsou věci, které nejsou přibyté a zalité betonem v podstatě zdarma. Pokud chci nové auto, přijedu si s náklaďákem, naložím a odjedu. Pokud mne u toho nechytnou, mám auto zdarma. Skutečně je důvod, proč to většina lidí nedělá, nějaká hrozba trestem? Protože tím byste uznali, že státy svou roli v podstatě plní (a to je nesmysl).
Totéž platí pro některé podporovatele TZM/TVP. Dlouhé texty mi nevadí, ale když z nich nechápu půlku použitých termínů a pak ještě zjistím, že 50% textu není nic konkrétního, moc mi to nedá. Jak se v tom má najít třeba nějaká matka samoživitelka se střední školou? Zde je kritika oprávněná: někdo položí konkrétní dotaz, a mnozí odpovídají obecnými frázemi (jako politici).
Já bych se osobně nezabýval tím, jaký nejlepší systém zvolit pro správu omezených zdrojů. Mě zajímá to, jak tyto zdroje co nejvíc namnožit do té míry, že přestanou být omezené. A myslím to v tom smyslu, že nebude hrozit nedostatek. Jistě se shodneme, že kyslíku je na této planetě jen omezené množství (není nekonečná). Přesto ale, když pomineme nehody (hluboké studny - CO2 je těžší než kyslík, nebo problémy s karmou - CO), tak má každý člověk kyslíku habaděj, že necítí jeho nedostatek.
A jak jsme viděli na historickém vývoji, můžeme snížit nedostatek prakticky každého zdroje: docházela ropa, nasadili jsme lepší technologii (ne politiku) a díky tomu jsme získali další naleziště. Před 100 lety bylo auto nedostatkové zboží, dnes je auto (alespoň v západním světě) téměř spotřební zboží. Čili nedostatkovost klesla. A díky čemu? Strojová výroba, roboti, automatizce. My se tu bavíme o tom, který systém je nejlepší pro blahobyt, ale to je omyl. Kapitalismus, o tom žádná, jen dovede ze všech stávajících systémů motivovat lidi k práci (možná ještě bič otrokáře, ale tam přeci jen hrozí větší riziko vzpoury), a protože je práce těžká, jsou i nuceni přinášet inovace (usnadnit si práci).
Jenže roboti žádnou motivaci potřebují, už teda nebude záležet na žádném -izmu. A pokud si lidé chtějí vždy usnadnit práci, co jim zabrání, až bude všechno robotizováno, aby si neusnadnili práci ještě víc, a neposlali celý trh (resp. nutnost chodit do práce) do háje? Zeptám se jinak: když nemusí pracovat Bill Gates (kdyby nechtěl), proč musí pracovat ostatní lidé? Není snad Bill také jen člověk?
Tady to nejspíš narazí na problém "jak znárodnit planetu", nicméně, pokud má AnCap velký problém se státy, mimo jiné proto, že deformují trh například dotacemi, jak se postaví k jejich dětem (produktům)?
Mnohé velké firmy dnes (neříkám všechny) vděčí za svůj trh právě lobování u států (může tam spadat i Monsanto). Čili, pokud reset, tak pořádný. Ať mají všichni stejné výchozí podmínky. Protože jinak sice říkáte "státy fuj", ale zároveň "firmy, co dnes ovládají trh, byť i díky státům, jsou v pořádku". Čili už zpočátku máte trh stejně zdeformovaný a potrvá velmi dlouho (pokud vůbec), než se podle logiky kapitalismu narovná (a problém je ten, že i před státními dotacemi ve 20.století vznikali větší kapitalisté, kteří pohlcovali ty menší, a tedy si budovali monopol).
Ale stejně tak dobře chápu, že reset trhu by nás uvrhl o 100 let zpátky. Navíc ani nevím, jak by to proběhlo.. že by se třeba firmy musely povinně rozštěpit, aby se srovnala síla na startu s novými hráči - například státními úředníky, kteří by chtěli začít podnikat? Tím bychom drasticky snížili efektivitu a produkci (a zvýšili spotřebu).. navíc, já sám jsem pro monopoly (pokud neřeší cenu a jedou po kvalitě, protože bychom se tím alespoň zbavili situace, kdy máte stroj od jedné firmy a nepasuje vám do něj akumulátor od firmy druhé).
Jak vidno, tohle já rozhodnout opravdu nedovedu.. ani nemám představu, jak by to mělo fungovat, abychom tedy konečně měli "fér" společnost (byť tržní).
https://www.mises.cz/clanky/anarchokapitalismus-dil-prvni-vzacne-zdroje-a-system-cen-1120.aspx
Má otázka by tedy zněla: co se stane, když zdroje docházejí, a ceny rostou? Je řečeno, že lidé méně kupují. Jenže proč? Ne proto, že by chtěli, ale protože si daný zdroj nemohou dovolit. Pokud rostou ceny osobních tryskáčů, s tím se dá žít, pokud zdražuje přístup k zábavě, s tím se sice dá žít, ale budeme mít chudý život (a to není také dobré). Ale co když se zdražuje enormně cena jídla, vody nebo léků? Dokážeme bez toho žít? A jak to vyřeší trh? Má motivaci najít efektivnější výrobu, tj. aby cena klesla a mohli si jí opět lidé dovolit? Ano, ale jen pokud už nemá komu prodávat. V momentě, kdy je část světa bohatá a může si tedy dovolit platit vyšší ceny za jídlo než ta chudší, je výhodnější nechat cenu nahoře. Sice platí, že v chudších státech stojí i jídlo méně, ale bohužel už neplatí, že by tomu odpovídala i nabídka (na západě si člověk z 10% své mzdy přecpe paňděro, v Africe si za 10% mzdy kolikrát nekoupí skoro "nic", byť je to levnější).
A jde také o to, že dnes se nebohatne nikoliv tím, že byste lépe využívali vzácných zdrojů, ale tím, že náklady přenášejí na externí subjekty. Jinými slovy: je snadné mít levné výrobky, když budete málo platit lidem. A pokud by vám za takovou práci nedělali, žádný problém - přestěhujete se tam, kde to ochotni dělat budou. A tam jim nejspíš ani nebudete muset platit sociální a zdravotní. A když se upracují k smrti? Opět žádný problém, nastoupí další lidé.
A samozřejmě platí, že lidé si raději zvolí levnější náhradu dražšího výrobku - jenže, je to dobře? Šuntová baterie bez ochrany bude jistě levnější než kvalitní baterie, jenže pokud ta šuntová brzy shoří nebo má mizernou kapacitu, musí se jich za stejné období vyrobit víc. Čili, z peněžního hlediska je to dobré: daný prodejce a výrobce vydělává víc, ale z hlediska zdrojů je to nesmysl (plýtvání).
Ono je snadné plýtvat se zdroji, dokud nejsou vzácné. A až budou? Tak zdražíme.. ale to nám obyčejným lidem (spotřebitelům) přeci blahobyt nezvýší, ne? Zdrojů je méně (staly se vzácnějšími), čili výrobků není víc, ale jsou jen dražší. Musíme hledat zase nějaké alternativy a doufat, že existují. Toto je řešení, které nabízí současný trh spolu s neinformovanými spotřebiteli: dokud je kde brát, tak se hrabe, a až nebude z čeho brát, tak se zdraží.
Já se ale ptám: dokud bylo ryb v oceánech dost, tak se prostě lovily čím dál tím víc.. a když jich je méně, jejich cena roste.. a až nebudou? Nebo jejich cena bude tak vysoká, že si lidi nebudou moci ryby dovolit? Začnou jíst něco jiného? Jenže tam se bude aplikovat úplně ten samý scénář. Takže až nebude co jíst, jaké cenové řešení nám představí trh pak? Teprve pak budeme zavádět nové úspornější technologie a snažit se dostat z toho marastu? Protože dřív to asi nepůjde (stroje jsou proti lidské práci drahé, takže se nejdřív musí prodražit stávající výrobky vůči kupní síle, aby si lidi řekli - jo, tohle ruční z oceánu je drahé, raději si koupíme maso z laborky, to už je konečně levnější).
Ono totiž platí, že ti, kdo se zdroji zacházejí neefektivně, krachují. Jenže dnes se už celá planeta stala jednou velkou firmou. A stejně jako v každé jiné firmě platí, že jí může snadno vytunelovat a poslat do krachu i jeden majitel ze sta, pokud má stejné zmocenění nakládat s daným majetkem. Dnes sanuje zkrachovalé firmy často trh (jedna firma vydrancuje zdroje, stát=lidé nebo jiné firmy to pak ní musí sanovat) nebo se zachraňují státy či banky penězi z jiných bank či daňových poplatníků. Kdo ale bude sanovat celé lidstvo? Že by nám snad Bůh dal úvěr? Nebo přiletí Ufoni?
Jak dnes zacházíme se zdroji neefektivně? Máme například neefektivní města. Když chcete dnes opravit třeba vodovod nebo kanalizaci, musíte u toho zničit vozovku nad ním. Čili, musíme zase opravovat vozovku. Ono může být pravda, že k zavedení TVP nemáme dost zdrojů, protože s nimi plýtváme. Co z toho vyplývá? Že pokud lidé budou chtít TVP, musí se zasadit o neplýtvání zdrojů. Je to diktatura? Chcete žít? Ano.. no tak musíte jíst! Ale já nechci? Tak umřeš, no. Je to diktatura? Ano, diktatura systému. Ale ten systém to nedělá proto, že by z toho něco měl, ale protože je tak nastaven. Stejně jako jsou nastavené různé ekosystémy - když se nebudete chovat podle jejich pravidel, vyhynete (a nebo je zničíte, pokud jste člověk). Čili, to není o tom, že musíme nejdřív nějak lidi násilím změnit, a oni pak budou chtít TVP. Ne! Lidi se nejdřív musí změnit sami (a k tomu potřebují informace a umět nad nimi uvažovat), a pokud se rozhodnou, teprve pak budou chtít TVP. Nebo Ancap.
Pochopitelně, toto by fungovalo, když by lidé uvažovali inteligentně. Jenže když budou lidé blbí, tak spadne i systém podobný TVP. Či spíš se ani neuskuteční. Pak je ale otázka, jestli když budou lidé dostatečně inteligentní, aby fungoval kapitalismus udržitelně, proč by chtěli zůstávat jen u něj? Protože pokud je správné to, co lidé chtějí, tedy je to tržní a ziskové, co když lidé chtějí nesmysl? Když bude půlka planety ochotna zaplatit za židli jen 10 Kč místo 500 Kč a zároveň prohlásí, že jim bude úplně jedno, že dřevo na ty židle si vlády či firmy vezmou například pomocí války v chudších zemích (ukradnou ho), je to stále tržní, ale je to udržitelné a správné? A udělají to ty kapitalisté? Protože podle logiky trhu je špatné dělat něco, co lidé nechtějí = zkrachujete. Toto mi vadí na kapitalismu (prakticky i na socialismu), a není to ošéfované jinak než "lidi se to naučí", "lidi pochopí", "lidi budou donuceni okolnostmi".. čili nám zase vyplývá nutnost lidi vzdělávat (nebo nějaká forma tlaku = diktatury). A co když lidé nebudou chtít? Protože třeba nemají čas? Kolik desetiletí či staletí blahobytu nás ještě čeká, než zkolabujeme do většího marastu? Dá se to stihnout tržními metodami?
Jak se mají lidé vzdělávat, když jsou chudí a musí pracovat (nemají na to čas, a někdy ani peníze, protože školství je tam či onde placené)? Protože dost problémů světa je právě proto, že je zde chudoba (lidé zde nemají technologii, takže ničí životní prostředí, a také jsou ochotni si nechat ničit životní prostředí od bohatých států (aby tyto mohly mít levnější zboží), protože jsou rádi za každou korunu - a chudí lidé nemají často co ztratit, tak si dovolují víc na ty bohaté), jak chcete zajistit, aby se tito lidé vzdělali, a přijali AnCap a hlavně aby fungoval?
Pokud nechcete čekat dalších 100 let, až se to povede jim samým, budete to muset dotovat. No jo, ale takže my použijeme socialistické metody přerozdělení bohatství, abychom vyřešili problémy světa a mohli zavést kapitalismus? To popírá logiku, protože pokud by financování vzdělání jedněch lidí druhými vyřešilo problémy světa tak, aby mohl fungovat skutečně tržně a udržitelně, znamenalo by to, že socialismus funguje a tedy kapitalismus není třeba. A TVP je v podstatě socialismus (jen nepřerodělujeme peníze jedněch lidí, kteří si je museli odpracovat, pro jiné lidi, ale přerozdělujeme zdroje planety, na které nikdo dělat nemusel, a které jsou v podstatě dnes lidem prodávány - což je opět přerozdělování, ale jen těm, kteří na to mají, tj. jsou ochotni pracovat.. a to zase nedává smysl v době, kdy mohou pracovat stroje).
Pokud byste zavedli AnCap jen na západě, tak to je jen velkohubé pojmenování otrocké nebo zlodějské planety. Ta bohatá spolu bude obchodovat, ale rabovat bude u té chudé části, čili podobně jako pro běžného Atéňana ze střední a vyšší třídy byl ráj na zemi už tenkrát, ale makat na ně museli otroci, a co se nedalo koupit, to se ukořistilo válečným tažením. A logicky, kdo se bude zastávat třeba indonésie? Oni mít peníze na AnCapové právníky nebudou, a lidé na západě budou rádi, že se mají dobře, tak proč by hájili nějaké domorodce. Zvlášť, když by jim došlo, že by šli sami proti sobě (lepší podmínky pro cizí = vyšší náklady pro nás = dražší zboží, méně cenově dostupného zboží pro každého).
Přeháním? Možná, ale nejsem jediný.. a kdyby jo, zkuste to 100% vyvrátit, že se to nemůže stát? Ono je totiž snažší říct, že TVP by zkolaboval, kdyby v něm byli lidé s dnešním myšlením. Jenže, copak lidé s dnešním myšlením mohou vůbec vybudovat TVP? To je jako říct, že kdyby v dopravním letadle 737 seděl na sedadle sloní samec, tak spadne. Jenže on se tam v reálu nemůže dostat, takže tato situace jaksi je mimo realitu. To je jako říct, že kdyby byli v nebi čerti, tak to brzy zkolabuje. No jo, ale jak se mají čerti dostat do nebe, když si pro sebe vybudovali peklo? Naproti tomu je celkem reálné předpokládat, že AnCap může nastat dřív, než budou dostatečně vzdělaní lidé (aby chápali, jak trh funguje, a tedy jak se chovat, aby z toho měli vždy zisk). Co pak? Kde je nějaká pojistka? Tu poslední (ve formě států, byť byla často k ničemu) jsme odstranili. Možná se vytvoří po nějakém chaosu (větší násilí, lidé pochopí nutnost to řešit, atd.), ale takže je nutné zavádět nový systém zase jen skrze násilí? Ať už chtěné (revoluce) nebo potenciální (nezvládnutí stavu).
Navážím se takto do AnCapu hlavně proto, že jde zavést mnohem snáz než TVP. A tedy zatímco pro TVP musí být lidé sami připravení, do AnCapu mohou spadnout bez přípravy. A spousta z nás je dost neschopná i v dnešním systému, kde nám zadek kryje stát. Teorie, že když nebude, tak se naučíme postavit se na vlastní nohy je možná dobrá, ale připadá mi to jako hodit neplavce (ne novorozeně, to plavat umí) do vody, a čekat, že se sám naučí plavat (a to pokud možno dost rychle, aby se neutopil).
Toto je samozřejmě případ, kdy by změna měla proběhnout rychle. Ale pokud na to půjdeme postupně, je zase na místě se ptát, jak pomalé tempo je dostatečné, a tedy, jestli máme vůbec čas. Což by ovšem pro TVP platilo také, ale tam nejsou zase ta rizika spojená s nutností (nikoliv volbou) obchodovat pro zajištění blahobytu. A když nastavíme pomalé tempo, nestane se, že místo AnCapu se zavede RBE?
Protože se stane něco, co je pro AnCap typické. Nejde o to, co odpoví dnes příznivce TVP na otázku někoho z AnCapu*, ale trh rozhodne, co se udělá, a jak to bude fungovat! A trh budou lidé. Jinými slovy: nemá smysl vymýšlet, jak budeme co dělat. Ono se to vymyslí časem "samo". A jestli bude trhu připadat správné, že se sice zavede TVP, ale krádeže budeme místo výchovy a studia řešit popravou daného jedince (který byť měl nadbytek všeho, stejně kradl a vraždil), bude to tržně správné. A upřímně, nejspíš i bilogicky. Protože pokud bude společnost bez násilí a plná blahobytu, a najde se tam někdo, kdo se bude chovat násilně, tak tím, že ho odstraníte zabráníte také šíření jeho genů, a jeho chování, byť je ovlivněno prostředím, je ovlivněno i geny. A zbydou vám jen lidé, kteří jsou adaptovaní na svět bez válek. Byť to proběhlo skrze násilí na jednotlivích, ale vše bylo tržní.
*) Podle stejné logiky by se ekonom mohl zeptat běžného člověka, co ví o burzách, monetárním systému a kapitalismu, a když by nevěděl, nebo odpověděl špatně, tak říct: tržní systém je špatný! Ani ten, kdo v něm žije, nedokáže vyřešit všechno, takže je vlastně už všechno v háji.
Jestli to je nebo není humánní rozhodne opět až budoucnost. My tu jsme dominantní možná díky tomu, že byli odejděni neandrtálci (a dinosauři). Brečíte snad po nich? Vzdali byste se dnešního světa, svého života jen proto, aby tu mohli být? Nebo pokud vám záleží na vlastním státu (myšleno územně), litujete, že se rozpadla Říše římská či Rakousko-Uhersko? A rozhodně ne bez násilí.. takže se klidně může stát, že zatímco dnes tu někdo debatuje zda v TVP něco řešit násilím nebo ne, společnost rozhodne za ně později, a pokud se to ukáže jako efektivní (prakticky během jedné či dvou generací vyřadí "vadné" jedince z genofondu), málokdo bude pak pochybovat o správnosti.
Stejně tak by to pochopitelně dopadlo, kdyby svět ovládli oni drsní Ilumináti. Těm by to také připadalo správné, až by se zbavili podřadné části lidstva. Jde jen o to, jakou cestu si chcete zvolit, a kolik % lidstva dostane šanci v klidu žít. Protože problém přelidnění se dá řešit snadno, buď lidi vyhladit a nebo zlepšit produkci. Stejně tak lze řešit i násilné chování: zabráněním mít děti a detencí, zabitím, a nebo vzděláváním. Každá z těchto cest má své parametry a náročnost. Společnost si sama rozhodne, jakou bude považovat za účelnou a košér, a my si musíme uvědomit jen jedno: tu společnost vytváříme právě teď my.
Toto je zase můj názor, jenže my nemůžeme vědět, kolik lidí na světě uvažuje podobně, nebo bude uvažovat podobně, až k tomu dostane možnost (např. ti chudší, až se dostanou na naši úroveň). A mluvím jen za sebe, že mě navážení do TVP řekněme "štve" (nevím jak to jinak nazvat, možná frustrace z toho, že to ti lidé nechápou, ale co když je to naopak?). Byť může být opodstatněné, ale zase: to beru na vědomí já, kolik dalších jako já to nepřejde mávnutím ruky a bude to brát jako útok na jejich ideály?
Nejspíš si asi stále nerozumíme v tom, že TVP není a nemůže být atraktivní pro firmy, tedy aby vznikl v současném systému jako produkt, který bude generovat zisk. Už z principu je TVP v kapitalismu ztrátový projekt. Aby fungoval, museli byste ho dotovat (kupovat zdroje a ty dovážet), a nebo mít dost velké soběstačné území, kde by fungoval, a i tak byste ho museli dotovat v počátku (vybudovat všechnu infrastrukturu). A naoplátku by vám, jakožto vlastníkovi, nepřinesl NIC. Byl by tedy velmi výhodný pro lidi, co by v němi žili, ale ne pro kapitalistu. TVP je ta největší charita, která byla zatím vynalezena. Jen v tom, že ji nemusíte dotovat trvale, pokud by byl celoplanetární. Sice to znamená obrovské vzdaní se majetku na začátku, ale s tím, že pak už se o vás stará jen jakási kupa železa a zdroje si berete z planety a vesmíru (tady je docela vtipné, když nadhotíte, že jde těžit z vesmíru, a spousta lidí to odmítne jako Scifi nebo Utopii - přitom fotovoltaické panely jsou co?).
Takže, buďme realisti, jak by měřítko zajímavosti pro dnešní firmy mělo být užitečné při posuzování něčeho, co má mít přínos pro lidi jako takové? Když si já zřídím doma zahrádku, je výhodná pro mě. Stejně tak to mohou udělat další lidé. Ale žádná firma na světě nebude investovat své peníze lidem do zahrádek (s tím, že by ale vlastníci produktů byli ti lidé, ne ta firma).
To nám tedy odpovídá na otázku: měřítkem, zda něco má smysl, nejsou firmy, ale aktivní a "chytří" lidé. Protože ti často dělají něco nejen proto, aby ušetřili (vlastní jídlo), ale často, že je to baví. A teď mi řekněte: můžete dělat v tržním systému něco jen proto, že vás to baví? Svobodně? Bez toho, že si za to řeknete o protislužbu? Asi jen ve svém volném čase, že? Zbytek musíte věnovat něčemu "ziskovému", materiálnímu (abyste si mohli koupit životní potřeby).
Ale to když vezmu do krajnosti a budu hodně konspirační, tak jednoduchý způsob, jak ukázat, že je něco naprosto k ničemu je sebrat lidem všechen volný čas, aby neměli čas na zábavu a vzdělání, ale jen na svou vlastní obživu. A bez toho, aby tu byli Ilumináni nebo nějaký světový diktátor se to na spoustě míst planety celkem obstojně daří. Pro takového 10ti letého zemědělce nebo pastevce v Africe je naprosto neužitečné a neziskové se věnovat třeba sledování televize, protože prostě nemůže. Tak ale jak je to možné, když jinde je to sakra ziskové odvětví? Kdo za tu situaci může? Tak trochu všichni.
Vývoj šel v různých částech světa různě rychle (ani bohužel, ani bohudík, byť spíš to druhé), takže jistá zaostalost tu mohla být (neměli důvod moc inovovat, když jim tam třeba nesněží). Jenže pak přišli imperialisté, ať už jim pomáhali státy, králové či na to šli sami, takže vlastně my říkáme: vy jste nám pomohli, ač nechtěně dřív (zdroje, otroci), a my se za to na vás dnes vykašleme, protože zavedeme systém, kde konečně bude každý muset makat sám za sebe, ať máme tu rovnost příležitostí..
Kdo ví, třeba to fungovat bude (je to podobné jako můj vzkaz kapitalistům "děkujeme, odějděte"), ale třeba taky ne. Když to bude fungovat, bude to super. A když ne? Budu pesimista, a problém je, že kdyby neregulovaný svět skončil nějakým velkým násilím nebo dokonce válkou, tak už tuplem z toho nevybudujete žádnou TVP ani Utopii. To už pak nebude ani kapitalismus, ani AnCap, ale prvotně pospolná společnost (max. s tím, že místo kyjů budeme mít ještě zbytky moderních zbraní). Naproti tomu, kdyby se pokazila TVP, tak přechod do AnCapu je prakticky otázka chvíle. Dá se tedy říct, že AnCap vlastně kryje TVP zadek.
Otázka, zda není dost zdrojů na planetě pro vybudování TVP pro všechny lidi je zajímavá. Před 100 lety zřejmě nebylo dost zdrojů pro to, aby všichni lidé žili v blahobytu. Pak přibylo 5 miliard lidí, životní standard většiny se zvedl, někdy až do nebes (i chudý byt takové chudší rodiny by mohl i smetánce 19.století připadat jako ráj na zemi, se vší tou elektřinou, topením, televizí, mikrovlnkou), a opět se nám vytahuje to omílané: na světě není dost zdrojů, aby všichni mohli žít v blahobytu.
Toto si zapamatujte. Do půlky tohoto století nás na planetě bude nejspíš 9 miliard. A nepochybně i díky kapitalismu se úroveň většiny lidí na planetě zvedne (neřeším teď stav životního prostředí), byť u některých to bude víc znát (a nemám teď na mysli horní 1
. Bude i v té době někdo tvrdit, že stále nemáme dost zdrojů na vybudování TVP? Takže ty zdroje, co se mezitím spotřebovaly na ten zvýšený blahoby, se vzaly kde? Vycucaly z prstu? Přičarovalo je modlení k bohům?Já nevím, jak si někdo představuje blahobyt, ale mě stačí pro začátek kvalitní jídlo (dnes těžko dostupné i když si chcete připlatit za BIO - hrozí podvod), mít kde bydlet (40m2 na osobu), nemuset chodit do práce (!) a mít volnost pohybu (i za cenu, že budu čekat 2 hodiny na MHD, ale musí být neplacená) a možnost seberealizace, což v dnešních slovech zahrnuje zdroje v hodnotě asi 1000-2000 Kč měsíčně (na koníčky).
Netvrďte mi, že na tohle nemá planeta zdroje, byť by v tom byla zahrnuta výroba spousty robotů (můžeme si vzít zdroje z těch "kvalitních" spotřebičů, které leží na skládce, nebo z těch válečných lodí, které leží potopené na dně moří). Schválně si udělejte průzkum, jestli by 90% lidstva nebylo ochotno na toto přistoupit. A u těch 10% by bylo zajímavé se ptát, proč, a také, jestli by díky tomu, že těch 90% má konečně klid na to žít (a i cestovat), jestli by nezbylo dost zdrojů pro těch 10%, co chtějí víc (kde ušetřit? Právníci? Budovy soudů? Neustále tisknuté letáky soupeřících supermarketů? vlastně, tady se ptám, proč v dnešní době tabletů ještě vůbec používáme papír? Bez ohledu na systém).
Můj oblíbený příklad je ropa. Resp. benzín. Kdyby lidé nejezdili do práce, ale třeba jen cestovali, tak pojedeme teda všichni na dovolenou. Hromadná doprava je efektivnější, o tom se nebudeme hádat. Čili, když každý člověk bude cesovat a 1x týdně se přesune do nové destinace vlakem (letadlo je primitivní a rizikové), je to lepší, než když se 2x denně 5x v týdnu bude přesouvat do práce a zpět autem (nejezdím MHD, protože každý člověk má jinou pracovní dobu, MHD to nemůže reflektovat a tak jezdí zrovna v době, kdy to nepotřebuji, a třeba odpoledne bych se nedostal domů vůbec, i kdybych si chtěl počkat, leda bych si zaplatil okružní jízdu po celém okrese, ale to pak postrádá smysl do práce jezdit).
Takže nám najednou zbyde dost benzínu pro ty chudáky, kteří bez extra zdrojů prostě nemohou žít. Nevím, co s nimi budou dělat a co jim to přinese, ale mají tu možnost. A nemusíme brečet, že nezbyde pro všechny nebo že by ti "lepší" byli nějak omezováni. Tato situace má totiž ještě jednu výhodu: ti, co nebudou chtít pracovat (v dnešním slangu to jsou "nemakančenkové, vyžírkové, buřiči") alespoň nebudou mít tolik důvodů neustále si na něco stěžovat (to je hrozný, zase do práce, tam je ten debilní šéf/šéfka).
A nejspíš bychom zjistili, že zdrojů na světě dost ještě na další věci, které by se daly rozdat. A hlavně, kdyby nebylo potřeba nutit lidi makat, tedy i roztáčet nutně ekonomiku (aby vlastníci továren mohli mít také svůj příjem), nemuseli bychom neustále pořád spotřebovávat, takže bychom šetřili životní prostředí, a to jsou přeci také zdroje, ne? A pochopitelně kdyby nebylo třeba vyvýjet stále "nové" výrobky jen proto, aby se stále něco prodávalo, mělo by to kladný vliv rovněž. A bez reklamy by lidé konečně začali požadovat časem skutečně to, co je samé napadne, že by chtěli, a ne to, co zrovna viděli v televizi, že to musí nutně mít, jinak budou "out".
Nevidím jediný důvod, proč bych měl teda řešit věrohodnost nějaké konkrétní osoby, třeba pana Fresca. Můj vůdce to není a nikdy nebude, ani kdyby TVP postavil (prostě se to vylučuje, pak by to nebylo TVP ale další diktatura a z ní je opět možnost se dostat vzporou, násilím, revolucí, takže co by si pomohl?).
https://ankap.urza.cz/
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 01.06.2018
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/penize-jen-tak-bez-prace-nepodmineny-zakladni-prijem/r~074e47ee4e0011e8a72bac1f6b220ee8/
Pan Jörg Hofmann vede mateřskou školku? Nebo proč se nemůže vyjádřit každý sám za sebe?
Já bych byl docela šťastný, kdyby mě někdo nezištně živil (ovšem za předpokladu, že by ho to samotného nijak neomezovalo- což dnes není reálné), ale rozhodně bych neseděl doma a nic nedělal..https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/penize-jen-tak-bez-prace-nepodmineny-zakladni-prijem/r~074e47ee4e0011e8a72bac1f6b220ee8/v~diskuse/
A: Jestli tedy neni resenim snizit ty davky, nez zavadet socialni a ekonomicke pokusy.
B: Není, protože jednak nemůžeš nechat umírat lidi na ulici hladem a jednak nezvládneš vlnu kriminality, kterou hlad vyvolá. Ti nepracující lidé začnou mít hlad a budou vymýšlet, jak se k penězům a jídlu dostat - práce pravděpodobně nebude to, na co přijdou. Dávky nejsou pomoc nepracujícím lidem, sociální dávky jsou v podstatě převlečené výkupné za bezpečnost na ulicích.
K tomu bych jen snad dodal, že dneska je i pohřebnictví byznys. Pokud nemáte dost peněz na rakev, kremaci, případně místo na hřbitově, raději se ani na smrt nechystejte. A teď si představte, že se vám bude v krajním případě po ulici válet hromada neboštíků (tj. těch, co nemají peníze na jídlo či léky). Opět. Kdo bude potrestán? No ti co zůstanou.. aby se jim nešířily choroby, budou muset úklid zacálovat z vlastní kapsy (a nebo to zaplatí stát, což je v podstatě to samé).
Sociální systém je v podstatě taková hra (zisk vs. ztráta), kdy stát hledá co nejmenší částku, kterou zaplatí potenciálním škůdcům, aby odvrátil riziko způsobení škod těmito škůdci - které by převyšovaly náklady na sociální dávky - a aby se vyhnul nákladům například na jejich uvěznění. Ono možná platí, že bohatí vykořisťují dělníky, ale také možná platí, že chudí drží bohaté tak trochu v šachu. Je jich víc, ale stačí jim fláknout něco drobků od stolu a dají pokoj. Jen počet těch drobků, které spodní třída vyžaduje, se tak nějak potichu zvyšuje (co stačilo na klid dřív, už dnes nestačí).
A nutno uznat vyšší třídě jistou prozíravost, protože co by se stalo, kdyby nepřiravené spodní třídě dala větší blahobyt než je nutné? Ta by nejspíš za chvíli zase stejně nebyla spokojená, a požadovala by víc - a časem by to bylo víc, než kolik by systém v dané době byl schopen vůbec vyrobit. Je tedy vlastně pomalé zvyšování důchodů a zavádění dávek záruka, že jsme se zatím nezničili v protestech za nesplnitelný blahobyt? (dneska vám stát dá 10 tisíc nepodmíněný příjem, což ještě ztěží utáhne, ale za rok zase přijde masa lidí, že to nestačí, protože si mezitím zvykli na lepší životní standard, a chtějí třeba i každý 50 litrů benzínu měsíčně zdarma? A když to vláda nedá, tak co? Začneme rabovat?).
Pokud by to byla pravda, znamenalo by to vlastně jediné: dokud se lidstvo nebude ochotno samo vzdělávat o svém vlastním blahobytu, bude nutné ho "zotročovat" - či lépe řečeno, omezovat - aby se samo nesežeralo
http://www.svobodny-svet.cz/3200/nepodmineny-zakladni-prijem-vyvola-kolaps-spolecnosti.html
Rozhodně ne varování od věci, v době, kdy ještě hodně činností lidé vykonávat musí (protože i když daná technologie třeba existuje, není reálné třeba za rok či pět vyrobit třeba 1 miliardu robotů, aby 5 miliard lidí nemuselo dělat vůbec nic - resp. aby ceny výrobků byly tak nízké, že by nevadilo vysoké zdanění pracujích či spíše aby nepodmíněný příjem nemusel být tak vysoký).
http://automa.cz/cz/casopis-clanky/jiz-brzy-budou-na-svete-v-provozu-tri-miliony-prumyslovych-robotu-2017_10_0_11089/
K zamyšlení: Kde berou firmy/jedinci právo prodávat jiným lidem zdroje planety? Což je nejen pilíř kapitalismu, ale i AnCapu a v podstatě i TVP.
Jak šel historický vývoj? Dřív žili lidé v tlupách, brali si, co potřebovali. Jak tlup přibývalo, začali o zdroje bojovat. Čase se vyvinuli do větších uskupení, kdy zabrali určité území, a hlavně se mohli lépe bránit. Či snad dokonce válčit o území s jinou tlupou. V podstatě se jedná o akt násilí proti osobnímu vlastnictví, tedy krádež území. Pak vznikly státy (nebo městské státy). Ty jsou v podstatě vybudované na území, které si skupiny lidí zabrali nebo ukradli.
Pak zde bylo určité historické období, kdy lidé mohli vlastnit budovy i pozemky, ale časem jsme se dostali do stavu, kdy vzniklo nevolnictví. Vše vlastnil stát či církev. Teprve následně se situace uvolňuje a zdroje/území získávají do vlastnictví lidé, později firmy (pokud použijeme dnešní termín).
Z toho nám ale vyplývá nejen, že je nemorální (podle dnešní definice), aby stát vlastnil přírodní zdroje (součást území), ale rovněž je tedy nemorální, aby tyto zdroje vlastnily firmy či jednotlivci, protože je historicky získali darem nebo vykoupením od státu/církve. Kradená věc ať už movitá či nemovitá je stále kradená věc, i když na ní máte kupní smlouvu.
Z tohoto principu je nemožné morálně odlišit státní kapitalismus od AnCapu, protože oba stojí na ukradení přírodního bohatství, které bylo původně dáno do užívání všem lidem (dokud si náš počet a tehdejší nevyspělost nevyžádalo vznik konfliktů).
V čem se TVP liší od ukradení přírodního bohatství "kapitalismem". V podstatě neliší. Podstatný rozdíl je ale v tom, že neomezuje přístup lidí k tomuto bohatství jinak než udržitelností. A těžko budete dokazovat, že například není možné rozdávat lidem jídlo, protože by pak nebylo možné uživit planetu, když prokazatelně světová populace rok od roku stoupá. Tedy zdrojů na výrobu jídla je víc než dost pro všechny.
Tedy, pokud se nedokážeme zatím shodnout, zda je dost zdrojů na to, aby měl každý televizi, asi se má cenu hádat o tom, že by každý měl mít nárok na jídlo v hodnotě třeba 2000 kcal/den zdarma. Protože se na světě jídla vyrábí víc a přitom, jak vidno, to nemá neblahý účinek třeba na počet vyrobených aut či smartfounů
Pak jsme ale v patové situaci. Bez zdrojů těžko můžete cokoliv vyrábět a prodávat. Tedy sice podnikatel může vyžadovat peníze za přidanou hodnotu, tedy například že ze země vypěstuje obilí, a prodá mi chleba, ale já se mohu rozhodnout, že nechci jeho služby. Stejně jako jsem neuzavřel žádnou společenskou smlouvu se státem, neuzavřel jsem ani smlouvu s podnikatelem, který peče chleba. A podnikatel, který prodává obilí už tuplem nemá podepsanou smlouvu s vlastníkem planety Země (Bohem?). Já tedy mohu kdykoliv přijít, vyhlédnout si kus půdy, a začít si tam sám pěstovat obilí. Podnikateli nepatří ani samotné obilí, protože jde jen o formu života, a člověk zatím žádný život nevynalezl, aby si jej mohl nechat patentovat. Vyšlechtěné obilí je pouze odvozený výrobek, a podle toho, jak tomu budeme přistupovat, jde buď o přidanou hodnotu a nebo o úpravu ukradeného zboží (pokud u ukradeného auta vyměníte motor, aby jelo rychleji, stále to nemění nic na faktu, že auto je kradené).
Uznejte, že za takových podmínek nejde jasně definovat nic, natož soukromé vlastnictví, protože pokud mi nepatří ani mé tělo (nejsem jeho vynálezce), nemůžu se ani bránit, pokud mne někdo zraní (za poničení mých buněk by mohl podat žalobu opět jen bůh a pokud to neudělá.. kde není žalobce, není ani soudce). Tím pádem nemohou ani rodiče nijak omezovat své děti, protože to, že si je "vyrobili" z nich nedělá o nic větší pány než když dělník ve fabrice vyrobí z materiálu kapitalisty nějaký výrobek - také mu nepatří. Ano, měl by za něj dostat odměnu. Ale pokud zase přistoupíme na nutnost dobrovolnosti, kdo se ptal dítěte, jestli chce být stvořeno a tedy že od něj teď rodiče mohou požadovat protislužbu?
Pokud budete argumentovat, že narození dítěte je automaticky předpoklad výhodného obchodu (pro dítě tím, že existuje), tak já na stejné logice mohu vystavět společnost, která "ukradne všem všechno", aby jim to pak bez práce přerozdělila, protože i to přeci stojí na předpokladu výhodnosti pro lidi. To, že to lidi nebo dané dítě může vidět jinak už podle naší definice nehraje roli.
Tady na těch absurdnostech vidíme, že podobnými blbostmi lze zdiskreditovat vše, a vlastně že teda ani pojem "vlastnictví" nedává moc smysl. Jak by měla taková společnost fungovat se zase musí dohodnout (jen a pouze) lidé, a jestli si to nastaví tak, že někdo bude vlastnit a další si to od něj bude muset "vyprosit", a nebo jestli udělají všechno "všech", a nechají za sebe rozhodovat stroje.. na to jsme malí páni o tom rozhodovat. Ale pokud to nemůžeme ovlivnit, nemá cenu se kvůli tomu ani urážet v diskuzích
Naproti tomu, když si člověk dal tu práci, a projel tu sáhodlouhou diskuzi (viz. odkaz v předchozích příspěvcích), ke konci už se konečně začalo něco řešit a navrhovat.
Zaujal mne nápad s kreditovanou prací. Tj. v době, kdy ještě stroje nebudou umět všechno, nebudou peníze, ale dobrovolnost žít v podobném městě bude "vykoupena" prací. Vždy se vezme v potaz, kolik a jak kvalifikovaných lidí zrovna ve městě žije, a podle náročnosti si práce se upraví její přínos. Tj. pokud byste chtěl třeba sázet stromky v parku, musel byste si "právo na bydlení" odpracovat třeba 8 hodinami denně, zatímco, hypoteticky, kdyby bylo třeba uklízet výkaly v prasečáku, tak třeba jen 2 hodiny týdně (a to by mnozí lidé třeba i rádi podstoupili, protože by pak měli zbytek týdne volno. Tedy by možná ani nemusel hrozit nedostatek zájemců ani od lidí, nejsou zrovna milovníci práce se zvířaty a kdyby ani to nestačilo, klesl by počet hodin. Paradoxně by pak třeba na takovou práci stáli lidé fronty, protože byť by byla špinavá, splnili by týdenní normu za 5 minut práce).
Pochopitelně by bylo žádoucí tyto nepříjemné práce co nejvíc vylepšit, abyste tam lidi vůbec dostali, a tím, že nejsou zrovna pěkné, by také stačilo odpracovat méně. A lidé by si ale zároveň mohli rozhodnout, zda si ušetří čas a vyberou si těžší práci, a nebo zda si vyberou sice práci delší, ale co je bude bavit. Je to podobné jako dnes: buď vás práce baví a pak je vám fuk, že kdybyste šel jinam, budete mít i víc peněz (pokud můžete), a nebo prostě půjdete po penězích i za cenu sebezapření.
Byť v kreditech by asi nebyla taková restrikce, že byste nemohl dělat práci, kterou by chtěli dělat všichni. A zároveň by to byla motivace pro všechny, aby se snažili ty horší práce nějak vylepšit nebo nahradit stroji (aby je náhodou nemuseli dělat někdy oni taky v případě náhlého problému). Podobně jako třeba doktor, kdyby si to zvolil jako své povolání, by měl třeba zájem na tom, aby se co nejvíc mohl flákat doma. Řešení je, aby bylo co nejvíc nemocných lidí. Takže by měl jednak zájem na prevenci (tj. skutečně dané lidi vyléčit, aby už "neotravovali") a jednak by se mohl zasazovat třeba u jiných profesí, aby snížili počet nemocných lidí (pokud by mu chodili do ordinace oběti bouraček, je v jeho v zájmu, aby technologové stavby aut a silnic dělali svou práci jinak a lépe).
Zase je to jen jedna z variant, kterou někdo vymyslel, a teď jde jen o to, jestli zaujme i ostatní lidi (a spousta z nich si jí stejně trochu upraví, a pak bude šířit dál jako lepší nápad).
http://pravyprostor.cz/zakaz-informaci-tohle-uz-je-pres-caru/
a pokud by to pro někoho nebylo košér, protože to je bulvár, tak proč ne ČT?
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2496433-britove-diskutuji-o-pripadu-uvezneni-tommyho-robinsona-kde-zacina-a-konci-svoboda-slova
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 07.06.2018
Zdroje
Pokud jste se nedávno dívali na film Dukla 61, tak co říká ta scéna v dole (část 2/2), kdy se zoufalí horníci prali o hadici s přívodem vzduchu?
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11490475387-dukla-61/
Že v podstatě jen cílit na systém, který bude spravovat omezené zdroje nestačí. Zdroje nesmí být omezené, natož aby došly. Protože pak to nebude problém jen několika horníků, či jen státu jako Indie, Somálsko či Sýrie.
Kdo je na vině? Stát či trh?
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/473936-organizovane-mareni-deportaci-nemecky-protivyhostovaci-byznys-slape.html
Těžko si ale budeme nalhávat, že tu mnozí nejsou kvůli penězům, resp. lepšímu blahobytu. Je to racionální a dokud bude nerovnost, dost těžko se to bude měnit.
http://zahranicni.eurozpravy.cz/afrika/218968-evrope-hrozi-druha-migracni-vlna-mozna-vetsi-nez-ta-z-minulych-let/
Čili, nás nezajímá "jak si žije Franta v sousedním městě" podle logiky hloupé sobeckosti. Jednou nám možná ten Franta ale přijde namlátit hubu nebo nás vyžrat.. nezajímali jsme se, neřešili jsme to, nevěděli jsme? Jenže, neznalost neomlouvá..
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/sucho-ohrozuje-na-svete-az-120-milionu-lidi-a-hrozi-ze-je-vy/r~91c589e09e8111e5a405002590604f2e/
I sobec se musí chovat inteligentně..
Každé město, stát, společnost, může padnout na hubu, bez ohledu na jeho bývalou slávu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Detroit
bez ohledu na příčiny(y), které k tomu vedly. Protože třeba migrace není prvotní příčina, je to jen důsledek (projev) něčeho jiného.
To je jako se ptát: Co bylo dřív, vejce nebo slepice? Správná odpověď je: Dinosaurus, plaz, pak obojživelník, atd.
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/474041-cesi-neradi-meni-pocitace-pouzivaji-je-i-za-hranici-zivotnosti.html
To bude teprve hukot a záhul na zdroje, až vymře generace "socialistických šetřílků"..
http://denikreferendum.cz/clanek/26983-extremni-chudoba-ve-spojenych-statech-ze-zpravy-zvlastniho-zpravodaje-osn
Když hodně přihmouřím oči, nezavádí pan Donald Trump něco jako anarchokapitalismus? Minimálně v té oblasti, kdy stát přestane dusit úspěšné daněmi a naopak se přestane starat o neschopné?
Ono to totiž nemusí být tak jak to vypadá - také to může ukazovat, jak může stát (a ne zrovna chudý a ještě k tomu kapitalistický) docela solidně selhat. Zvlášť stát, který sice může ve světě udržovat třeba i onen "mír" za cenu vysokých nákladů*, ale také má paradoxně největší poměr výdajů na zbrojení k "chudobě" jeho obyvatel (nejen ve smyslu peněz, jídla, ale třeba také zdraví - obezita, atd.). Myslím tím v západním světě (tj. nepočítáme třeba KLDR mimo větší města, atd.).
Mimochodem, když už jsme u těch zdrojů nebo emisí CO2 (což se hodně řeší u civilního sektoru), jak je na tom armáda?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch#Spot%C5%99eba_pohonn%C3%BDch_hmot
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jen-8-lidi-ze-100-se-v-praci-citi-opravdu-uzitecnych-ceskym-firmam-ujizdi-vlak-45642
To asi už konečně přichází ten blahobyt
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tresne-jako-luxus-v-centru-prahy-koupite-kilo-za-500-korun-48706?dop-ab-variant=2&seq-no=2&source=hp
Zkuste se na to podívat ve stylu "jakoupak asi novou generaci, která pak bude řídit svět, vychováme tímto stylem?":
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11457478106-otisky-doby/218562261020013-alimenty
(zvlášť ta část s vězením je zajímavá a marně tam hledám logicko odpověď na otázku, komu to teda jako mělo prospět?)
A něco pro optimistější náladu - budoucnost výroby elektřiny pomocí vody bez ničení krajiny, stavění obřích monstrózních přehad (zaplavování území) a tedy nutností elektřinu přepravovat po vysokokapacitním vedení??
A jak už někdo nadhodil v diskuzi, proč nevyrábět v malém elektřinu třeba při vypouštění odpadů? Takový činžák nebo mrakodrap, když vypustí pračku, tak to už je pořádný spád vody. Pokud uvažujeme o výrobě elektřiny chozením po chodníku, proč ne pomocí malých hydroelektráren (v podstatě malá turbínka a dynamo)?
http://www.ekobydleni.eu/energie/lidska-moc-dalsi-alternativni-zdroj-levne-elektriny
My na základě historických zkušeností myslíme pořád v megalomanských projektech, ale nepokročila technologie už natolik, že bude efektivní i v menším provedení? (podobě jako se zmenšily baterie)
Odpad? Nikoliv, zdroje!!
http://tn.nova.cz/clanek/v-orlickych-horach-hori-obri-skladka-cerny-dym-je-videt-daleko.html
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pozary-skladek-odpadu-polsko-dovoz-odpadky-zivotni-prostredi-henryk-kowalczyk_1806041400_haf
(další zdroje v pytli
)Příště se na to podíváme trochu víc matematicky...
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 13.06.2018
Nedostatek zdrojů pro vybudování Utopie?
Chtěl jsem se tentokrát podívat na tento argument tentokrát po stránce matematiky.
Často je spíláno příznívcům TVP, že na Zemi prostě není dost zdrojů pro všechny. Věnoval jsem se tomu krátce, například v dostatku masa (u veganství) nebo v dostatku jídla či místa pro bydlení (a to jsem nebral v potaz vícepatrové budovy, které spoustě lidí nevadí a raději bydlí poblíž přátel než někde na samotě). Nyní bych se na to chtěl podívat komplexně.
Protože ale není v mých silách sám vyčíslit úplně všechny potřeby, které lidi mají, dovolím si jistou míru zjednodušení, ale použiji pak vyšší hodnoty. Budu třeba počítat, že jeden člověk sní ročně 100 kg brambor, atd. Takže pokud vy tolik nejíte, není problém prostě převést zdroje na něco jiného (u nás lze pěstovat na poli brambory, kukuřici, řepku, obilí či jinou plodinu, takže stejný zdroj (půda) může sloužit vícero účelům). Ale jde o to, že na člověka je přiděleno tolik a tolik zdrojů.
Zaměřím se ale jinak na základní potřeby moderního člověka, tj. kromě jídla, vody, bydlení také auta, počítače, atd. Aby se neřeklo. Nebudu sem započítávat náklady na zábavu a infrastrukturu pro cestování, atd. Byť někde udělám výjimku (v moderním světě už má každý svůj počítač/tablet, ale i tak nechám pro každého vytvořit nový). Viz.:
Vůbec sama recyklace je zajímavý aspekt, protože by byla spíš aplikována ve větší míře v době kolektivního vlastnictví planety i podle kapitalistických meřítek: jde o naše společné bohatství a tedy máme zájem na jeho rozmnožení.
V době soupeření je recyklace jen náklad navíc, který vás jako prvotní investice může konkurenčně znevýhodnit, pokud vám v tom nepomůže informovaná veřejnost, která bude požadovat Eko přístup. A protože společnost zatím informovaná není, nebudu s větší mírou recyklace ani počítat pro výpočty.
Jenže pokud taková společnost nebude dnes, nejspíš nebude ani v AnCapu. A pokud lidi vzděláte pro Eko přístup (lépe řečeno pro maximalizaci svého zisku s přihlédnutím na co nejvíc proměnných = jako zisk začnu považovat třeba čistý vzduch a posadím ho výš než například právo na práci - to není právo na práci, to je povinnost pracovat pro přežití a blahobyt, právo můžeme mít tak na život, tedy dnes právo na práci je vlastně právo na život, a systém dnes toto právo pošlapává).
Prvotní zdroj:
Protože zatím dnes neexistuje celoplanetární správa zdrojů (která by se hodila i pro AnCap, abychom věděli, s jakými zdroji můžeme operovat) ani plně robotizovaná výroba, musíme se zatím spokojit s lidmi. Lze v takovém případě vybudovat Utopii?
Min. by tento systém (kde by lidé nemuseli pracovat kvůli přežití, byť by i tak existovaly peníze, nebo lepší zboží dostupné pro ty výkonější, chystřejší nebo prostě jen ochotné vůbec pracovat) měl mít za následek snížení kriminality (a méně stresu). Což přináší jednak vyšší kvalitu života a jednak úsporu zdrojů (nemusíme tolik řešit násilnosti, zlodějny, vraždy).
Potřeby
Nyní se podíváme na potřeby takového průměrného člověka. Zjistíme si rovnou, jakou má ten či onen výrobek spotřebu zdrojů, pokud už daný zdroj nespotřebováváme přímo (například na stavbu, topení, atd.).
Nyní již víme, co asi tak potřebujeme vyrobit (nebo získat), a víme také přibližně, jaké zdroje na to jsou třeba. Teď tedy potřebujeme vědět, zda jsou na naší planetě nejen dostatečné zdroje (uhlí, kovy, dřevo), ale také produkční kapacity (továrny, atd.). A abychom si to ztížili, rozdělíme zdroje mezi 9 miliard lidí (protože zavést Utopii by i při maximální snaze všech lidí nebude možné ze dne na den a mezitím se populace určitě zase zvedne). Rovnou tedy uvidíme, zda zdroj stačí či nikoliv.
Pokud zdroj stačí, je to důkaz, že tvrzení "Utopie není možná, a pokud ano, tak jedině s nějakou neexistující futuristickou technologií" není platný.. pokud ne..
Kdyby zdroje nestačily ve větším měříku, znamená to, že se současným myšlením je Utopie, alespoň v dané oblasti nemožná. To ji samozřejmě nevylučuje zcela.
Co se týče kapacity, tak nás bude zajímat výrobní kapacita dnes. Bez ohledu na to, jestli to budou dělat roboti, nebo to budou povinně dělat lidi, aby měli k Utopii přístup a nebo jestli to stihnou zvládnout dobrovolníci. To nehraje roli.
SROVNÁVACÍ VÝPOČTY BUDOU V DALŠÍM PŘÍSPĚVKU, ABY PRO ZÁJEMCE NEZAPADLY V TÉTO HROMADĚ TEXTU, A ABY TO NEBYL JEDEN DLOUHÝ PŘÍSPĚVEK..
Co potřebujeme je celkem jasné, viz. předchozí kapitola, takže to jen přepočítáme na 9 miliard lidí a k tomu později jen uvedu, jaká je naše kapacita + jak to vychází procentuálně, případně kolik let by trvalo obsloužit všechny lidi, kdyby všichni opravdu chtěli. Údaje jsou dostupné na internetu, stačí použít Google.
1 člověk
Benzín (litry): 1700+500+2000 = 4200
Plast (tuny): 1+0.001+0.3+0.02+0.125+0.015+0.01+0.1 = 1.571
Voda (litry): 2000000+100+30000+100+500000+2000+10000 = 2542200
Ropa (litry): 1500+100+500+120+(2*1700+2*500)+20+500000+(2*1571) = 509782
Dřevo (tuny): 10+1+0.003+1+0.05+0.25+1+2.5+0.1 = 15.903
Beton (tuny): 100
Cihly (tuny): 30
Ocel (tuny): 0.1+1+0.125+1+0.01+0.1 = 2.335
Křemík (kg): 70+5+20+10 = 105
Hliník (kg): 30+300+10+50+0.1 = 390.1
Měď (kg): 85+5+25 = 115
Zlato (g): 200
Uhlí (tuny): 1
Sklo (tuny): 5+0.05+0.005 = 5.055
Energie (MWh): 1+5+3 = 9
Pozemek: 2000m2 => 0.002 km2
Boty: 3 páry
Textil: 5+50 kg (cca. 360 ks)
Brambory: 100 kg + 1000 kg pro zvířata
Sůl: 2 kg
Cukr: 10 kg
Chleba: 60 kusů
Máslo: 50 kg
Mléko: 100 litrů
Maso: 100 kg
Ovoce: 50 kg
Zelenina: 100 kg
Kukuřice: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Sója: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Rýže: 25 kg
Vejce: 300 ks
Léky: 52x1 balení
Dům: 1 kus
Počítač: 1 kus
Tablet: 1 kus
LED TV: 1 ks
Videokamera: 1 ks
Auto (Fábie): 1 ks
Pneumatiky: 4 ks
Knihy: 100 ks = 100 kg papíru = 30000 stránek/listů papíru + 1 tuna toaletního papíru
Papír (extra): 1 tuna
DVD: 100 ks
Nábytek: 500kg=cca.50 ks
Barvy: 10 kg
LED žárovky: 10 ks
Robot: 1 ks
Nářadí: 5 ks
Jak uvidíme, jisté zdroje tu jsou. V tom by tedy problém nemusel být (ale bude).
Pokud vím, o tomto mluvil pan Fresco. Jen k tomu ještě dodal "pokud se do té doby nepozabíjíme, nebo nezničíme planetu" a to je to, o co tu kráčí. Věřím tomu, že kdyby Země byla tak 2x 3x větší s odpovídajícími zdroji, sice bychom neměli moc dobrý vesmírný program (kvůli gravitaci), ale měli bychom ještě dost času při současném tempu vzdělanosti lidí, aby vše stihl vyřešit trh (tedy klidně i AnCap).
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 13.06.2018
V souvislosti se zdroji ještě krátké zamyšlení ke (anarcho)kapitalismu, kde nasazování technologií v podstatě řídí trh (kvůli efektivnosti a návratnosti investic, často vyjádřeno v penězích):
A jedna zajímavost: to, že je nutné k nastolení TVP/RBE "diktatury" v podstatě "znárodnit"* nejen výrobní prostředky, ale i celou planetu, o tom se nejspíš s odpůrci hnutí Zeitgeist shodneme. Ale jak nastolit "svobodný" AnCap, kde nic nebude patřit státu? To by byla největší privatizace v dějinách.
A jak proti tomu brojím já? No, fyzicky nebrojím. Já nemůžu zničit kapitalismus, stejně jako to nedokáže žádný jiný člověk na světě. Já mohu jen, jelikož jsem jeho součástí, se snažit co nejméně podílet na této směšné hře. Čím víc lidí to udělá, tím spíš to bude pro kapitalismus zhouba. A kdy to udělá co nejvíc lidí? Až budou všichni naštvaní. Takže je vlastně docela ideální nedělat nic, nechat stát rozkrást naše daně a přírodní bohatství, systém zničit ekologii (dražší potraviny, sucho, vedro, selhání organismu u slabších lidí, zármutek pozůstalých, atd.), a teprve, až lidi pořádně padnou na hubu (protože po dobrém to očividně nejde), pak si konečně vyberou, jakou cestou se lidstvo vydá (a třeba konečně budou mít zájem se vzdělávat). A jestli to bude cestou TVP, AnCapu a nebo začneme rabovat a povraždíme se, vše bude v pořádku, protože, pokud na něj věříte, by se dalo říct "je to náš osud" nebo kdo má rád Matrix: "bylo to předurčené".
I toto je svým způsobem hra, kterou zase hrajeme my. Snažíme se přesvědčit svět o něčem. A jsme přesvědčeni, že na dosažení cíle hry závisí náš blahobyt. A co se stane, když prohrajeme? V nejhorším prostě "umřeme spolu s ostatními". Cíl hry není získat ovečky, ale "dotlačit" majoritu planety konečně k nějakému vlastnímu rozhodnutí.
A myslím, že to má ještě hodně daleko k duchovní cestě. Nejde vůbec o to žít v řeholnictví. Resp. jestli to někoho baví, proč ne. Ale cílem spíš je zamyslet se, co mne opravdu udělá šťastným a proč.
Svět se musí nejdřív naučit myslet sám jinak. A svět není něco nebo někdo (cizí, další). Svět tvoříme my všichni. To znamená, že se musí nejdřív sama změnit většina lidí. Vezměme si příklad s druhou světovou. Nepochybujeme o tom, co Hitler spustil, ale zamysleme se nad tím jinak: Hitler sám nejspíš během 2SV a možná ani před tím nikoho vlastní rukou nezabil. Takže, kdo je vlastně skutečně vinen?
Před fyzikou neutečete. Neschová vás ani barva pleti, ani výše mzdy, ani politická funkce či přesvědčení. A fyzikálním jevům je jedno, kdo je spustil. Budou se aplikovat na všechno a všechny v dosahu. Pak vám budou kecy "ale já za to nemůžu" k ničemu. Stejně to odnesete. Měl jste tomu zabránit.. Jestli odstřelíte přehradu, ale budete stát v cestě vodě, umřete i s těmi, kteří jí neodstřelili*. A tedy to platí i pro ně: pokud nezabrání odstřelení té přehrady, voda se už jich ptát nebude, jestli se na jejím odstřelení podíleli nebo ne.
*) Kam ale utéct, abyste nezabili i sami sebe, když je ta přehrada celá planeta?
Je to jednoduché: pokud o teroristovi, který vám zabije někoho bližního řeknete "(jen) on je vinen" a třeba se vám ho i podaří vymazat ze světa, jak jste vyřešili problém, že když v systému vznikl jeden terorista, tak podle stejných pravidel zítra vznikne další, a třeba tentokrát zabije vás? Pokud platí, že ze semene plevelu v půdě za určitých podmínek vyroste plevel, tak nezabráníte růstu dalšího plevelu jen tím, že ten starý vytrháte, protože jste nechali stejná pravidla a podmínky. Odbržděný bagr, který se rozjel a způsobil dopravní nehodu, za to nemůže. Může za to ten, kdo ho nezabrzdil. A pokud nejde zajistit, aby nikdy žádný bagr neujel, je třeba se ptát: nelze vyrobit bagr jinak? Potřebujeme bagry? Nelze je nahradit něčím jiným?
P.S.: O tomto jsme zde informoval a jak vidno, věci se mohou změnit, byť pomalu:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/konec-okradali-turisty-a-delali-si-legraci-z-nasich-videi-smenarna-na-staromaku-dnes-prisla-o-licenci-49006?dop-ab-variant=2&seq-no=3&source=hp
Zajímavý příspěvek z jedné diskuze o recyklaci (autor Milan Volek a Vokoun Vladimir):
Tomu se dá zabránit zálohováním lahví a jejich zpětným výkupem. Na to se vždy strhne hrozný povyk. Jaké jsou tedy ty dvě varianty?
1) Zaplatíte zálohu a když lahev vrátíte, dostanete peníze zpátky. Vrácený materiál je jednotný (není nutné ho použít pro původní účel). Když láhev KDEKOLIV pohodíte, někdo ji může vrátit a získá (vaše) peníze.
2) Zaplatíte nevratný poplatek za recyklaci, musíte odpad třídit a pro finální recyklaci ho někdo musí třídit ještě jednou. Pohozená láhev nikoho nezajímá, protože vaše peníze už dostaly vybrané firmy, které se už jen snaží odpadu nějak zbavit.
Presne tak. Jürgen Trittin byl coby politik absolutni nula. Ale zavedl zalohovani lahvi z umelych hmot a plechovek na napoje. Trikrat vic nez za sklenene lahve. Od te doby neuvidite nikde se povalovat plechovku od piva nebo lahev od coly.
Kdyz uz je nekdo nekde pohodi, bezdomovci je zhodnoti. Sice mi jde na nervy kdyz u automatu na vykup lahvi stoji predemnou dva bezdomovci s pytlema lahvi, ale mame cistou prirodu.
Svoboda a blahobyt se prohlubuje
Ještě, že já mám už martýrium s hypotékou za sebou..https://www.novinky.cz/ekonomika/474756-prisnejsi-pravidla-hypotek-s-30-tisici-cisteho-dosahne-prazan-sotva-na-garsonku.html
Hádejte, koho se dané omezení nedotkne.. no těch bohatých
Na jedné straně je to správné, že se lidé nebudou předlužovat (byť už s křížkem po funuse), na straně druhé..Ale stejně, asi žiji v jiném světě. Mě stál nový dům i s pozemkem asi 1.5 milionu, když nepočítám ty přístavby okolo.
A bytová situace se bude jen a jen zhoršovat. Po celé republice se nejspíš budou z havarijních důvodů bourat i mosty
https://www.novinky.cz/koktejl/474655-na-skladce-se-ze-zkazenych-vajec-vyklubaly-stovky-kurat.html
No co, dřív doktoři bez pořádné vědy pohřbili člověka ještě za živa, dnes výrobci i s vědou považují život za "zkažený". No nekupte to..
http://www.dailymail.co.uk/news/article-5828801/Hundreds-chicks-hatch-eggs-dumped-waste-disposal-site.html
Bohužel, Rusové mají zase smůlu.. Amíci je zřejmě předběhli:
http://abc7.com/traffic/chickens-run-loose-on-605-freeway-in-downey-area/2851987/
Mercedes asi nemohl nechat reklamní akci Volkswagenu bez odezvy:
http://www.autoexpress.co.uk/mercedes/95287/mercedes-recalls-cars-over-emission-shutdown-devices
Jak že to bylo? Když chci kvalitu, musím si připlatit za značku? Papír snese všechno, že?
A příště už konečně ty výpočty....
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Martin - 15.06.2018
Zde ony slíbené srovnávací výpočty...
A teď sečteme spotřebu zdrojů pro všechny lidi, a porovnáme to s kapacitou naší planety (nebudeme tedy brát v úvahu těžbu ve vesmíru). Nezajímavější bude asi voda a ropa. Ale velmi zajímavé výsledky podává i jídlo (zvláště třeba kukuřice nebo vejce). Rovněž smartphony vyšly překvapivě dobře.
A aby to bylo ještě vtipnější, je stavba domu započítána jako roční položka, tj. jako kdybychom si každý rok nechali postavit nový dům stejně jako si koupili novou videokameru (nebo DVD přehrávač, rádio, a atd. prostě nějaký ekvivalent), a tedy zanedbáváme existenci půjčoven (aneb kolik lidí má opravdu dnes potřebu mít video kameru?). Stejně tak zanedbáváme recyklaci (zlato spotřebujeme na výrobu počítače, ale pokud počítáme 1 počítač ročně, tak to znamená, že to již použité zlato se teď bude válet na skládce v tom starém počítači z minulého roku, a bylo by tedy místo těžby možné ho vzít ze skládky).
Bohužel v současnosti neexistuje nic jako centrální správa zdrojů a produkce, takže u některých oblastí jsem neuměl najít celková čísla, a musel jsem tedy brát jen části, přepočítávat např. obrat na tuny podle průměrné hmotnosti položky, atd. U některých položek se to ani nedá, protože například počet upečených chlebů na světě nikdo neeviduje, tím spíš ne od drobných pekáren či přímo u lidí doma. Počítejte tedy s možností dost velkých chyb (je to orientační sdělení).
A předem musím podotknout, že dané údaje vycházejí velmi nepříznivě.
Až na pár výjimek, které splňují zadání, je spousta údajů v mezích "naprosto nereálné" až v lepším případě "realizace během 10-50 let". Víte, co to ale znamená?
Že nejen, že se současným myšlením (tj. se současnou spotřebou zdrojů a konzumním myšlením, které se jako mor šíří po celé planetě na každý stát, který dosáhne jisté industriální úrovně) nejen že se těžko bude zavádět nějaká Utopie (lidé na to prostě ještě nemají povědomí), ale hrozí kolaps i současného systému (nemáme zdroje pro všechny lidi při současném životním stylu planety a to bez ohledu na to, zda bude vše zdarma a nebo se za to bude platit).
A co se většinou dělá, když je víc lidí než toho, co chtějí? A nebo to dokonce potřebují? A když těch lidí je moc pohromadě a najde se mezi nimi jeden, co "hodí první šutr"? Nebo lidi rozeštvává kvůli svým vlastním zájmům?
Zdroje pro Lidstvo
https://www.indexmundi.com/energy/?product=gasoline&graph=production
(několik let staré údaje, což nám vzhledem ke stoupajícímu grafu dává cca. až těch 10% ztrátu vůči dnešku)
Benzín:
Spotřeba: 37 800 miliard litrů
Kapacita: 1 334 805 000 000 litrů (23 000 barelů x 1000 denně)
Potřeba: 2 831 %
Produkce benzínu nestačí na to, aby každý člověk mohl jezdit autem a pro zajištění svého blahobytu využíval ropné produkty na bázi benzínu. Naše produkce by byla schopna uspokojit poptávku planety nejdřív za 28 let. Pokud bychom vzali v potaz rodinu, tak 7 let, což stále nestačí - cca. 85% rodin by muselo využívat MHD, což ale, ruku na srdce, není problém ani dnes - například spousta obyvatel Prahy nebo Hradce Králové autem po městě nejezdí
NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/282732/global-production-of-plastics-since-1950/
Plasty:
Spotřeba: 14.2 miliard tun x 2 (služby)
Kapacita: 330 000 000 tun
Potřeba: 8 600%
Nereálný požadavek na jedné straně, protože k uspokojení jedné poptávky podle mé logiky by bylo třeba asi 90 let, a přitom na straně druhé se plastu vyrobí tolik, že se válí po celé planetě na skládkách bez užitku komukoliv a spíš jen škodí. Se současným přístupem k plastům, a se současným konzumním životem naprosto bez šance. Kupodivu ale, i když se vyrobí jen 2,5% mého požadavku, nezdá se, že by někde byl plastů nedostatek, což může ukazovat, že i ostatní předpoklady mohou být trochu mimo - max. o 2 řády, tedy 100x
NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
https://zpravy.idnes.cz/plastovy-odpad-lahve-znecisteni-rust-produkce-fln-/zahranicni.aspx?c=A170629_133449_zahranicni_ert
Co je velký problém, že lidé často kupují balenou vodu proto, že nevěří té podzemní, a někdy právem. Ale kam jsme to tedy dospěli? Tak my nejprve zničíme zdroje podzemní vody, a následně zničíme planetu tím, že ji zamoříme plastovými lahvemi, abychom se zdravě napili? Ona recyklace taky není zrovna zadarmo (spotřeba ropy na svoz, energie a vody na recyklaci, atd.) - lepší něco nevyrobit, než to pak recyklovat (nebo to při extrémních teplotách spálit - když uvedu jako příklad povrch Slunce, tam když hodíte cokoliv, tak se to rozloží prakticky na atomy)
Voda (sladká): https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra
Spotřeba: 22 879 800 miliard litrů (krát 2 služby)
Kapacita: 1 250 000 000 000 000 litrů (snadno dosažitelných 10% z 2.5% z 500 000 km3)
Potřeba: 1 830%
Se současným plýtváním není utopie možná. Nicméně, vzhledem k tomu, jak moc neefektivní zemědělství máme (spolu se živočištou výrobou), stačilo by snížit spotřebu vody 20x (tj. na 5% - pro srovnání, hydroponie/aquaponie slibuje spotřebu vody jen 2-8% a invitro maso jen 4-18% ). Tady je úspora celkem možná, když si vezememe, že 70% spotřebovává právě zemědělství, a samotný člověk defakto ročně potřebuje jen 25-50 tisíc litrů, tedy jen asi 2% toho, co jsem počítal já (tedy splňuje podmínku 5% ), a to neberu v potaz možnost "vyrábět" pitnou vodu z mořské odpařováním, atd.
SPLŇUJE S PODMÍNKOU
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/voda/nejvic-povrchove-vody-se-v-cesku-spotrebuje-v-prumyslu-firmy-se-ji-ale-snazi_1706221101_ph
Ropa:
Spotřeba: 4 588 038 miliard litrů (x 2 na služby) (bez oprav silnic: 88 038 miliard litrů)
Kapacita: 4 642 800 000 000 litrů
Potřeba: 98 820% (1 896% ) (x2 na případné extra služby)
Roční těžba ropy nestačí na to, aby všem lidem zajistila stejný blahobyt a služby jako lidem na západě, pokud by společnost byla založena jen na spotřebě ropy a to ani i kdybychom nepočítali nutnost stavět a opravovat silnice (z ropy). Uspokojení poptávky by pro všechny lidi trvalo 1000 let, resp. 19 let. Vzhledem k tomu, že počet lidí bude stoupat a ropy už víc na planetě víc nebude (resp. sice se přirozeně obnovuje i dnes, ale velmi pomalu), máme celkem problém, i kdybychom žádnou Utopii nebudovali - průměrně totiž produkce ropy bude stačit jen pro 500 a víc miliónů lidí v západním standardu, a tento počet už překračuje samotná Evropa o 50% (pochopitelně dnes to stačí, protože kojenec nerovná se dospělý)
NESPLŇUJE
https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/soucasna-tezba-dreva-nepokryje-energeticke-plany-eu-mini-expert_302982.html
Dřevo:
Spotřeba: 144 miliard tun x 2 (služby)
Kapacita: 2 145 000 000 tun (3.3 miliardy m3 x 650 kg)
Potřeba: 6 713%
Aby vystačilo pro všechny lidi, potřebovali bychom asi 60x snížit spotřebu (nebo 60x zvýšit produkci, tedy i zalesňování) - například nestavět z něj celé domy, a je fakt, že mnoho domů už stojí, a na domy padly celé 2/3 mého odhadu. Pro pokrytí spotřeby celé planety, pokud bychom nestavěli neustále znovu celé domy, by bylo třeba cca. 25 let. Výhoda dřeva je, že to je zdroj, u něhož můžete zvýšit limit těžby tím, že vysadíte více stromů, například na úkor pastvin a polí, pokud se vám podaří přejít na lepší systém zemědělství.
ČÁSTEČNĚ SPLŇUJE
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-09-03/svetova-produkce-drivi
https://en.wikipedia.org/wiki/Wood_economy#Importance_in_fighting_greenhouse_effect
Paradoxně kyslík produkovaný rostlinami ve městěch v létě se mísí se splodinami z našich aut a vytváří zdraví škodlivý ozón
Beton (cement):
Spotřeba: 900 miliard tun (v následujících letech počítáno i na obnovu infrastruktury)
Kapacita: 3 miliardy tun
Potřeba: 30 000%
Se současným stylem stavebnictví by poptávka byla uspokojena tak nejdřív za 300 let. Což ovšem moc nekoresponduje s realitou, kdy se prakticky od nuly postavila obří velkoměsta v USA, Japonsku, Arabských emirátech či Číně a to jen za necelých 100 let.
NESPLŇUJE
https://news.cgtn.com/news/7959444e34557a6333566d54/share.html
Cihly:
Spotřeba: 270 miliard tun
Kapacita: 4 588 235 294 tun (1 300 000 000 000 cihel z Číny á 3 kg je 85% světové produkce)
Potřeba: 5 869%
K naplnění světové poptávky po cihlách, pokud by byla jednorázová, by bylo třeba počkat asi 58 let
NESPLŇUJE
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_steel_production
Ocel:
Spotřeba: 22 miliard tun
Kapacita: 1.7 miliard tun
Potřeba: 1 300%
Pokud by se ocel recyklovala alespoň tak jako dnes, podařilo by se poptávku uspokojit přibližně do 20-30 let
RELATIVNĚ SPLŇUJE
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_silicon_production
Křemík:
Spotřeba: 0.945 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 7 200 000 tun
Potřeba: 13 125%
Uspojení poptávky by trvalo přes 100 let. Na druhou stranu, když se podíváme, kolik staré elektroniky se bezcílně válí na skládkách po celé planetě, a to byla vyrobena za kratší dobu, něco tu nesedí.. Nepočítáme mimochodem zásoby křemíku, které se nachází na planetě - tvoří 26% zemské kůry. Nevím, kolik % je vytěžitelných, ale určitě půjde o čísla, která by zavařila kalkulačku - zemská kůra
tvoří asi 1.5% hmotnosti Země, což je 5,972E24 kg - miliarda kg je 1E9 kg, tj. ještě přidejte 15 nul
NESPLŇUJE
http://procproto.cz/zajimavosti-a-novinky/era-vyuzivani-kremiku-v-elektronice-konci/
Hliník:
Spotřeba: 3.5 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 21 206 500 tun
Potřeba: 16 500 %
Výroba hliníku navíc není zrovna ekologicky čistá, a používat ho ve velkém například jen proto, že je o něco čistčí než původní zdroj, znamená jen to, že pouze o nějakou dobu odsuneme nevyhnutelné - zničení nebo nevratné poškození ekosystému
NESPLŇUJE
https://www.kurzy.cz/zpravy/48111-svetova-produkce-hliniku-roste/
Měď:
Spotřeba: 1.04 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 18 000 000 tun
Potřeba: 5 777 %
Pro uspokojení poptávky by bylo třeba bez recyklace těžit asi 50 let
NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
https://www.investicniweb.cz/2014-1-31-med-long-zasoby-medi-rychle-ubyvaji/
https://www.statista.com/statistics/254839/copper-production-by-country/
Zlato:
Spotřeba: 0.0018 miliardy tun (1 800 000 tun)
Kapacita: 3 000 tun
Potřeba: 60 000 %
Těžba by uspokojila poptávku až za 600 let. Podle BBC hmotnost již natěženého zlata je 170 tisíc tun. To bychom snížili sice na 1058%, ale stále ještě moc. A zlato je problém dobývat, takže dokud ho nezačneme těžit ve vesmíru, máme dost velký problém a nebo se budeme muset spokojit s elektronikou bez pozlacených konektorů pro každého člověka na světě - to nevylučuje mít ale pozlacenou techniku přibližně pro 10% obyvatelstva a tedy sdílet ji skrze půjčovnu - ostatně, dnes ještě hromady zlata leží jako státní rezervy, a nezdá se, že by to mělo devastující vliv na technologie jako takové: chytrý mobil má dnes pomalu každé dítě
NESPLŇUJE S DODATKEM
https://www.statista.com/statistics/238414/global-gold-production-since-2005/
Uhlí:
Spotřeba: 9 miliard tun + 900 miliard tun na výrobu elektřiny
Kapacita: 7 271 000 000 tun
Potřeba: 136%
Tohoto zdroje máme dost, ale je to asi to nejhorší, co bychom měli s ohledem na ovzduší používat
SPLŇUJE
https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%AD#Statistika_t%C4%9B%C5%BEby
Sklo (písek/křemen):
Spotřeba: 45.5 miliard tun x 2 (na obnovu infrastruktury)
Kapacita: 112 miliard tun
Potřeba: 80%
Vzal jsem jen produkci plochého skla, takže nejspíš jeho produkce bude vyšší. Sice pro skleník by možná byl lepší polykarbonát, ale ten vyžaduje ropu, zatímco písku máme na planetě dost: pokud kubík váží 1.5 tuny a jen v Austrálii máme 7.5 miliardy kubíků.. Saharu se mi při zběžném hledání najít nepodařilo, ale pokud vezmeme, že má rozlohu 9 miliónů km2, a písek by byl hluboký 100metrů, máme tam 12 150 000 miliard tun, což by vystačilo na výrobu skla v příštích 135 tisíc let, když nepočítáme nutné příměsi. Nabízí se tedy například solární elektrárna (generátor na páru), ale ta má bohužel svou stinnou stránku
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/697139/flat-glass-market-volume-worldwide/
http://www.epochtimes.cz/2016092323389/Solarni-elektrarna-v-USA-sezehne-rocne-sest-tisic-ptaku.html
Energie (elektřina):
Spotřeba: 81 miliard MWh (81 000 000 GWh) x 2 (pro průmysl a služby)
Kapacita: max. 25 000 TWh (25 000 000 GWh)
Potřeba: 648%
Z toho přibližně 5000 TWh (5 000 000 GWh) je z obnovitelných zdrojů. Tady je zajímavý jeden potenciál: stačí zvýšit výrobu elektřiny přibližně jen 6x, a prakticky bude mít každý obyvatel na planetě energie habaděj. A když si uvědomíme, že tam jsou započítáni i kojenci, dost možná jsme už dané hranice dosáhli. Historie nám ukázala, že jsme za cca. 25 let dokázali zvětšit produkci víc než 2x. Bohužel, s pomocí fosilních paliv - což je docela problém, když to je vyčerpatelný zdroj, a naše závislost na něm se zvyšuje.
NESPLŇUJE S DODATKEM
https://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-ve-svete.html
http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/obnovitelne-zdroje-pokryvaji-priblizne-ctvrtinu-globalni-vyroby-elektriny/
http://www.cnrs.fr/cw/dossiers/dosnucleaireE/darkcartes/1_production-mondiale-d-electricite.php
https://en.wikipedia.org/wiki/Electricity_generation#History
Pozemek:
Spotřeba: 0.018 miliardy km2 (18 000 000 km2) + to samé na služby + 5x tolik na potraviny
Kapacita: 40 000 000 km2 (neobydlené území), zemědělství: 45mil, zastavěná plocha: 5mil.
Potřeba: 140%
Můj výpočet nebere v úvahu vícepatrové domy. Ale i kdyby o ně nikdo neměl zájem (na stejné ploše pak může bydlet až 100x víc lidí), náš hlavní problém reálně i hypoteticky je zemědělství, tj. zlepšete jeho efektivitu (například vertikálními farmami), a pokud by mu stačilo tolik co službám, už potřebujeme jen 60% plochy - 58 miliónů km2 souše jsem ponechal jako nenarušené přírodní ekosystémy už pro první výpočet.
TÉMĚŘ SPLŇUJE
Boty:
Spotřeba: 27 miliard párů
Kapacita: 23 miliard párů
Potřeba: 117%
TÉMĚŘ SPLŇUJE
Textil: (bavlna)
Spotřeba: 0.495 miliardy tun (3240 miliard kusů)
Kapacita: 25 000 000 tun (166 666 666 666 kusů)
Potřeba: 1 980% (1 944% )
Náš velký problém je zbytečné plýtvání například kvůli módě, a neexistující recyklace. Navzdory těmto pesimistickým číslům ale nikdo nechodí po planetě nahý
A třeba já obměňuji textil tak 1x za pět let, jestli vůbec (když už se to rozpadá), čili když nepočítám boty, jedná se tak o 1-2 kg. Kdyby se choval každý jako já, byla by spotřeba na planetu ročně 2 miliardy kg, čili 0,0018 miliardy tun - téměř 300x méně než jsem vypočítal - a nemůžu říct, že bych měl zrovna chudý šatník, košil mám víc než management ČEZu ZATÍM NESPLŇUJE
https://www.ecofuture.cz/clanek/textilni-odpad-neviditelny-problem-modniho-prumyslu
Brambory:
Spotřeba: 9.9 miliardy tun
Kapacita: 381 682 000 tun
Potřeba: 2 598%
Tak když mají zemědělci 5x nižší výnosy než já takový blbec, tak se nelze ničemu divit
NESPLŇUJE
https://www.potatopro.com/world/potato-statistics
http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html (2.5 kg/m2)
Sůl:
Spotřeba: 0.018 miliardy tun
Kapacita: 270 000 000 tun
Potřeba: 6.7%
..a to měla dřív hodnotu zlata
TOTÁLNĚ SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/237162/worldwide-salt-production/
Cukr:
Spotřeba: 0.09 miliardy tun
Kapacita: 174 000 000 tun
Potřeba: 51%
Kam jdou dneska ty přebytky? No, sice to není jen tam, ale USA je ukázkový příklad
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/249679/total-production-of-sugar-worldwide/
Chleba:
Spotřeba: 540 miliard kusů (odpovídá cca. 540 milónů tun obilí; 1 chléb = 1 kg)
Kapacita: 200 000 000 000 kusů - odhad dle Evropy (2.6 miliardy tun obilí)
Potřeba: 270% (21% )
SPLŇUJE i NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/271943/total-world-grain-production-since-2008-2009/
https://www.fob.uk.com/about-the-bread-industry/industry-facts/bread-production-statistics/
http://www.magazinebbm.com/english/?p=317
Máslo:
Spotřeba: 0.5 miliardy tun
Kapacita: cca. 15 000 000 tun
Potřeba: 3 333%
Jen na pokrytí roční spotřeby by bylo třeba přibližně 30 let. Nepočítal jsem rostlinné tuky, kde by to možná bylo lepší, ale museli bychom vyloučit např. neekologicky pěstovaný palmový olej, všude nasetou řepku s postřiky, atd.
NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/195805/butter-production-in-selected-countries/
Mléko:
Spotřeba: 900 miliard litrů
Kapacita: 510 000 000 tun (1l mléka přibližně 1kg, tj. x 1000)
Potřeba: 176%
Ne každý rád pije (či dokonce může pít) mléko, takže zde bychom nejspíš roční produkci pokrýt dokázali, nehledě na to, že zde nejspíš nejsou započítány krávy u jednotlivých lidí ve chlévě či kozy běhající někde po savaně v Africe
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/263952/production-of-milk-worldwide/
Maso:
Spotřeba: 0.9 miliardy tun
Kapacita: 326 000 000 tun
Potřeba: 276%
Pokud vezmeme, že ne každý jí maso, a ne každý se jím láduje denně po kilech (jak jsem počítal), nejspíš bychom poptávku planety mohli s odřenýma ušima uspokojit alespoň částečně i se současným stylem jeho získávání
TĚSNĚ NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/237644/global-meat-production-since-1990/
Ovoce:
Spotřeba: 0.45 miliardy tun
Kapacita: cca. 800 000 000 tun
Potřeba: 56%
Ne na každého by se sice dostal stejný počet druhů, ale poptávku světa bychom uspokojit dokázali. A to ještě když si vezmete, kolik ovoce se ročně vyhazuje..
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/264001/worldwide-production-of-fruit-by-variety/
https://www.google.cz/search?biw=1426&bih=770&tbm=isch&sa=1&ei=y3EjW7DeKNL5wALWzaawCA&q=food+dump&oq=food+dump&gs_l=img.3..0i19k1l4j0i5i30i19k1l6.9712.12088.0.14981.9.9.0.0.0.0.146.964.4j5.9.0....0...1c.1.64.img..0.9.962...0j35i39k1j0i30k1j0i30i19k1.0.pJO-1YPAnN4
Zelenina:
Spotřeba: 0.9 miliardy tun
Kapacita: cca. 1 100 000 000 tun
Potřeba: 82%
Paradoxně nám zatím vychází, že jediné potřeby, které dokážeme relativně snadno naplnit, jsou ty s jídlem, a možná ještě s vodou, tak jak je možné, že na světě umírají lidé hladem a bez vody? Určitě ne kvůli tomu, že by nebylo dost zdrojů
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/264065/global-production-of-vegetables-by-type/
Kukuřice:
Spotřeba: 2.5 miliardy tun
Kapacita: cca. 1 000 000 000 tun
Potřeba: 250%
Když zvážíme, že dost možná 90% toho sežerou zvířata, dokázali bychom nasystit lidi jen z 25% roční produkce kukuřice (tedy by zbylo i ještě celkem dost na produkci masa) - ne každý sice jí kukuřici, ale výroby z ní odvozené jsou dnes prakticky všude
SPLŇUJE
https://www.indexmundi.com/agriculture/?commodity=corn
https://www.statista.com/topics/986/corn/
Sója:
Spotřeba: 2.5 miliardy tun
Kapacita: nejméně 300 000 000 tun
Potřeba: 833%
Zajímavé je, že mi vyšlo, že na světě není dost sóji, aby to nakrmilo lidi, ale přitom v realitě jí je dost na to, aby se cpala zvířatům, které jí sní mnohem víc
NESPLŇUJE
https://www.worldatlas.com/articles/world-leaders-in-soya-soybean-production-by-country.html
Rýže:
Spotřeba: 0.225 miliardy tun
Kapacita: 482 000 000 tun
Potřeba: 46.7%
SPLŇUJE
https://www.statista.com/topics/1443/rice/
Vejce:
Spotřeba: 2700 miliard kusů + 10x tolik pro služby (pekaři, restaurace, atd.)
Kapacita: nejméně 45 000 000 000 tun (vejce á60g, tj. 1 tuna = 16.660 vajec)
Potřeba: 4%
I kdyby to bylo 40%, tak vejce jsou dost kvalitní zdroj výživy, navíc při správném chovu slepic by s tím neměla problém ani spousta veganů, kteří brojí proti masu
SPLŇUJE
https://www.worldatlas.com/articles/top-egg-producing-countries-in-the-world.html
Léky (různé typy):
Spotřeba: 468 miliard balení
Kapacita: 138 125 000 000 balení
Potřeba: 338%
Přepočet jsem hodnotu trhu podle ceny běžného léku v hodnotě 200 Kč za balení. Vyšlo mi, že když by alespoň 2/3 lidí nebyli nějakým způsobem nemocní, zbylo by dost léků pro ty, kteří by opravdu léky potřebovali, a to nepočítám, že při správné výživě by spousta nemocí v chudých oblastech vymizela nebo se značne snížil jejich výskyt
ZŘEJMĚ NESPLŇUJE
https://www.statista.com/topics/1764/global-pharmaceutical-industry/
Dům:
Spotřeba: 9 miliard domů (á 100m2 = 900 000 km2)
Kapacita: 1 483 000 000 + 25 000 000 ročně
Potřeba: 600%
Nevím přesně, kolik se staví domů, ale Čína zvládá stavět přibližně 5 miliónů bytů ročně. V přepočtu na celý svět by to bylo tedy max. 25 miliónů. Dále vycházím z počtu již postavených domů/bytů, ve kterých lidé žijí. Vychází nám tedy, že přibližně 17% lidí by mělo kde bydlet, kdyby každý měl svůj dům. Zbytek lidstva by pak musel čekat 300 let. Nebo, pokud bychom vzali v potaz rodiny (4 lidé na byt/dům), tak nám vychází nutnost mít 2.3 miliardy domů/bytů, tj. potřeba kapacity je 150%, čili 66% lidí už má kde bydlet, a ten zbytek rodin by musel čekat 28 let, což už je reálnější.
ZATÍM TĚSNĚ NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/242963/number-of-newly-built-apartments-in-china/
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_number_of_households
Počítač:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 220 000 000 kusů ročně
Potřeba: 4 100%
[i]Pokrýt potřebu všech lidí počítači by trvalo 41 let. Což ale není tak hrozné číslo, když si uvědomíme, že dobře postavený (a naddimenzovaný) počítač může klidně i těch 20-30 let dobře sloužit, že i kapitalismus musel čekat těměř půl století, než alespoň vyspělá část světa dostala dost počítačů, a že může také klidně platit, že bude stačit 1 počítač do každé rodiny. Kromě toho, naplňujeme své potřeby počítači dnes, a přitom je stíháme i vyhazovat, takže jak vidno, zdrojů je tu dostatek.
RELATIVNĚ SPLŇUJE
http://www.worldometers.info/computers/
https://www.google.cz/search?q=computer+dump&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjUi5LNodXbAhURa1AKHXduAH4Q_AUICigB&biw=1426&bih=770
Tablet:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 1 540 000 000 kusů ročně
Potřeba: 584%
Při dobře vyrobených přístrojích by se světová poptávka po nich dokázala uspokojit za přibližně 6 let, a to tak, že by každé dítě rovnou dostalo v porodnici do kolébky i svůj mobil
SPLŇUJE
https://www.statista.com/topics/840/smartphones/
LED TV:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 230 000 000 kusů ročně
Potřeba: 3 913%
Naplnit celosvětovou potřebu by se stihlo do 40 let, což v některých případech odpovídá i životnosti dobře vyrobených televizí, případně by u nich stačilo měnit jen dekodéry, grafické čipy a obrazovky. Pokud bychom počítali 1 televizi do domu (kromě možnosti sledovat TV i na počítači a tabletech), splnili bychom normu za 10 let, a po té době bychom mohli začít vyrábět novou generaci televizí. Otázka je, budou mít lidé s dostatkem času a zdrojů na své koníčky vůbec mít čas sedět neproduktivně u bedny?
SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/461316/global-tv-unit-sales/
Videokamera:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 16 miliónů kusů ročně
Potřeba: 56 250%
[i]Uspokojit poptávku by trvalo 560 let. I v případě rodin by to bylo více jak 100 let. Na druhou stranu, jak často používáte kameru? Většina lidí natáčí spíš svým mobilem..
NESPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/485970/digital-camcorder-shipments-worldwide/
Auto (Fábie):
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 70 miliónů kusů ročně (přibližně 1 miliarda aut je již vyrobena)
Potřeba: 12 857%
11% lidí, resp. 44% rodin má již čím jezdit. Ten zbytek by musel čekat 114 let, resp. v případě 1 auta na rodinu asi 71 let. Dokázali bychom to splnit v rozumném čase (tj. do půl století) jedině, kdyby asi 50% lidí bylo ochotno zatím jezdit jen vlakem či jinou formou MHD (nebo na kole - jejich produkce je přibližně 2.5x rychlejší a navíc je už ve světě nejspíš už dost kol pro 1/2 populace)
SPLŇUJE S PODMÍNKOU
https://www.statista.com/statistics/262747/worldwide-automobile-production-since-2000/
https://www.greencarreports.com/news/1093560_1-2-billion-vehicles-on-worlds-roads-now-2-billion-by-2035-report
http://www.worldometers.info/bicycles/
http://top10hell.com/top-10-countries-with-most-bicycles-per-capita/
Pneumatiky:
Spotřeba: 36 miliard kusů
Kapacita: cca. 2 500 000 000 kusů ročně
Potřeba: 1 440%
Uspokojit všechny lidi by trvalo 14 let, což je na hranici životnosti pneumatiky. Ale pokud by stačilo 1 auto do rodiny, bylo by to přibližně 4 roky. Když započítáme ještě MHD, můžeme se vejít do 6 let, což by pneumatiky měly ještě dát i jen papírově - spousta lidí na nich jezdí i 10 let.
SPLŇUJE S PODMÍNKOU
https://www.freedoniagroup.com/industry-study/world-tires-3357.htm
Knihy:
Spotřeba: 900 miliard kusů
Kapacita: 4 000 000 000 kusů ročně
Potřeba: 22 500%
Nepodařilo se mi dohledat přesný počet kusů, ale když vezmu jen samotné tituly, tak podle všeho by to mělo asi 2 milióny titulů. Pokud je průměrný náklad 1000 ks, a to nepočítáme nejspíš časopisy a noviny, dostaneme se na cca. 2 miliardy a víc. Sice by naplnit poptávku trvalo víc jak 2 století, ale vzhledem k tomu, že dnes se víc a víc knih čte digitalně, nehraje tento výpočet pro posouzení blahobytu žádnou roli (namísto tun papírů jen pár MB na HDD v Internetu).
NESPLŇUJE, ALE V DNEŠNÍ DOBĚ NEHRAJE ROLI
https://en.wikipedia.org/wiki/Books_published_per_country_per_year
Papír:
Spotřeba: 19 miliard tun a 270 000 miliard (potištěných) stránek
Kapacita: 405 000 000 tun (1A4 í80g, tj. 1 tuna = 12 500 stran)
Potřeba: 4 691% (stránky 5 333% )
Opět, stejná situace jako u knih. V době digitálních technologií se dá kreslit i na počítači/tabletu bez toho, abychom "nevratně" zničili nějaký zdroj - resp. museli daný papír pak recyklovat nebo znovu vyrobit
NESPLŇUJE, ALE V DNEŠNÍ DOBĚ BY TO NEMĚLO VADIT
https://www.risiinfo.com/press-release/global-production-of-paper-and-board-hit-record-levels-in-2014/
DVD:
Spotřeba: 900 miliard kusů
Kapacita: 8 miliard kusů (prázdná média)
Potřeba: 11 250 %
Dnes se filmy už častěji stahují/sledují online než kupují na DVD, což tedy žádné zdroje nevyžaduje. Jinak totiž celosvětová kapacita výroby nestačí, a pokrýt potřebu všech lidí na planetě by trvalo 112 let - při započtení rodin asi 28 let
DNES JEŠTĚ 100% NESPLŇUJE
Nábytek:
Spotřeba: 4.5 miliardy tun (450 miliard kusů) x 2 pro služby
Kapacita: 216 000 000 kusů ročně
Potřeba: 416 700% (ks)
Vzal jsem přepočet podle Evropy, tržní ceny a hodnoty 2500 Kč/ks. Sice totálně nesplňuje (resp. trvalo by uspojit poptávku 4000 let), ale zase bychom se mohli ptát: když to údajně tolik nevychází, jak to, že každý máme doma nábytku jak nastláno, většina pořadů typu Nové bydlení nebo Války skladů starý nábytek často vyhází a zničí, nezdá se, že by nám někde moc chyběl. Kdybychom vzali v potaz, že dnes už půlka planety nábytek má, a zbytek by se spokojil s 50% standardu, tak by naplnit potřeby této zbývající části trvalo i tak 1000 let. Přitom většina nábytku na světě není starší než 50 let, a má ho velká část planety, což značí, že tento výpočet bude nejspíš až příliš nadnesený nebo nemám pokryté všechny výrobní kapacity planety.
NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
https://www.statista.com/topics/4055/furniture-industry-in-europe/
https://www.google.cz/search?q=furniture+dump&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjnwc6PrdXbAhXBK1AKHTCWD4kQ_AUICygC&biw=1426&bih=770
Barvy:
Spotřeba: 0.09 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 13 000 000 tun ročně jen v Číně
Potřeba: 690% Čína
[i]Když vezmeme v potaz zbytek světa, nejspíš bychom poptávku uspokojit mohli, jen by to trvalo tak 5 let, čili by to chtělo používání barev alespoň trochu omezit, abychom se nedostávali do skluzu - opět, pokud jde třeba o malování, můžeme využít namísto plátna počítače, stejně tak své pokusy můžeme nejprve modelovat a barvit ve virtální realitě, pokud už vůbec přikročíme k tvorbě v realitě samotné
NEJSPÍŠ SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/691815/coatings-and-paints-production-volume-by-world-region/
LED žárovky:
Spotřeba: 900 miliard kusů x 2 na služby
Kapacita: 18 000 000 000 ks ročně
Potřeba: 100 000%
Asi jsem špatně hledal, ale nepodařilo se mi najít počty vyrobených žárovek, takže jsem vzal chování Čechů: ti za rok vymění cca. 17 miliónů a dokoupí asi 2 miliony kusů. To vychází cca. 2 na obyvatele. Když se vymění, musí se i vyrobit. Čili můžeme počítat tak ideálně 1 člověk = 2 žárovky, byť je vyrábí jen část planety. I tak by uspokojení poptávky trvalo 1000 let. V případě rodin asi 250 let. Ale protože víme, že žárovku má na světě skoro každý, stejně tak jsou ve spoustě firem, v pouličním osvětlení, a osvítit svět novými typy žárovek (včetně LED) rozhodně netrvalo celé století (vezměte si, jak rychle přibývají nová města, jako je třeba Dubai s těmi luxusními hotely a nasvícenými památkami, a ty rozhodně nesvítí svíčkami), můžeme spíš vzít v potaz, že by to mohlo být tak 20-25 let (pokud ponecháme ty stávající, dokud nedoslouží). Pokud je životnost průměrné LED pak 20-40 let, je to reálné.
NEJSPÍŠ SPLŇUJE
http://www.dumazahrada.cz/bydleni/zajimavosti/23891-miliony-zarovek/
http://www.cmaecocycle.net/lighting-and-electrical/20-million-light-globes-didnt-end-landfill-every-year/
https://www.google.cz/search?q=light+poor+people&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjr6qfGsdXbAhWBKFAKHc6mASQQ_AUICigB&biw=1426&bih=735
Roboti:
Spotřeba: 9 miliard kusů (včetně služeb)
Kapacita: 10 000 000 ks ročně
Potřeba: 90 000%
[i]Nejméně 1 milion robotů jako takových, k tomu cca. 2 miliony robotických vysavačů, přibližně půl milionu průmyslových robotů, asi 25 tisíc autonomních traktorů, hádám nejméně 100 tisíc robotických sekaček, atd. Se současnými kapacitami by trvalo 900 let něco takového vybudovat, ale zase si uvědomme, že takový trh s robo sekačkami nebo vysavači před 30 lety prakticky neexistoval, čili těžko hádat, co bude za dalších 30 let. Jinak se počet robotů odhaduje přibližně 70 na každých 10 tisíc pracujících lidí, tj. v současnosti by mělo být na světě asi 35 mil.robotů - asi 0.5% mého předpokladu, který ale tím pádem může být chybný, protože jak vidíme kolem sebe, produkce planety je ohromná i s mnohem nižším počtem robotů než bych já vyžadoval - čistě interpolací, kdybychom opravdu 200x zvýšili počet robotů a nedošly nám zdroje, produkce by prorazila strop lidských potřeb i chtíčů
ZATÍM NESPLŇUJE
https://ifr.org/news/world-robotics-report-2016
https://www.marketsandmarkets.com/PressReleases/autonomous-tractor.asp
https://ifr.org/ifr-press-releases/news/robot-density-rises-globally
Nářadí:
Spotřeba: 45 miliard kusů x 2 (pro služby)
Kapacita: 357 500 000 kusů ročně
Potřeba: 25 210%
Použitý přepočet: 1 kus nářadí stojí dejme tomu 1000 Kč. Vychází nám, že naplnit potřeby planety by trvalo 250 let. Vzhledem k tomu ale, jak dnes postupuje průmysl a kutilství se zdá, že nářadí se vyrábí více nebo levněji. Kdybychom vzali v potaz rodiny, tak bychom poptávku vyřešili během cca. půl století, a pokud by lidé více využívali půjčovny nářadí (hlavně u těch dražších, složitějších - i dnes se vyplatí půjčit si například štěpkovač za 2500 Kč/den, než za něj dát 70 tisíc, když ho použijete 2 dny v roce), nejspíš bychom se vlezli do reálných 10-30 let. Už jen kdybychom totiž vzali cenu 100 Kč za kus, rázem by bychom z 250 let byli na 25, a spousta typů nářadí skutečně tolik stát může. Navíc, životnost mnohého nářadí (i elektrického) je někdy až půl století
NEJSPÍŠ SPLŇUJE
https://www.statista.com/statistics/476871/global-value-hand-tool-market/
https://kladiva-a-palice.heureka.cz/?o=4
https://klasicke-sroubovaky.heureka.cz/f:p:50-/?o=4
[/i][/i][/i][/i]
[i][i][i]
Zase něco málo k zamyšlení obecně..
Kdo může za "kazítka"? No kdo asi
https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=634144
Já se jen zeptám, když budou spotřebitelé chtít svou sebevraždu, máme tedy státům zakázat jim v tom bránit? Ono totiž 10 levných mixerů spotřebuje mnohem víc zdrojů než 1 dražší, byť jsou třeba dohromady stejně tak drahé
To je prostě o tom, že jestli lidé nechtějí, aby jim někdo neomezoval jejich svobodu, musí se v první řadě sami naučit chovat se inteligentě. Klidně i tržně, ale inteligentně.Citace z diskuze:
[i]Jedno z tech tzv. "kur**tek" si EU dokonce vynutila - jmenuje se RoHS a vetsina vyrobcu se tim na svych vyrobcich jeste chlubi. Jde o zakaz pouzivani olova v pajenych spojich, ve jmenu ekologie. Ovsem bez olova jsou ty spoje krehci, hure snaseji otresy ci zmeny teplot, a vseobecne mene vydrzi. Nasledkem toho, ve jmenu ekologie, odchazi temer vsechny elektrospotrebice a zejmena elektronika, mnohem drive, a ve jmenu ekologie tak vznikaji milionu tun elektroodpadu navic zbytecne...
Tady nejde jenom o konspirační teorie. Jako člověk působící v průmyslu jsem se nikdy s ničím jako kur**tko ani nesetkal. Ano, jsou často volena horší řešení, ale nikdy za účelem snížení životnosti výrobku. Vždycky je to jenom o finální ceně. Nikdo nemontuje součástky, jejichž jediný účel je rozbít se. Tady jde o naprosto reálná rozhodnutí, která jsou v neprospěch uživatele. Co jiného je pevná baterie v mobilu? Díl s nejkratší životností se úplně zbytečně stane nevyměnitelnou součástkou a to už sviňárna je a je dobře, že se proti tomu bojuje
Je to o tom, jak se dělají u praček, myček, sušiček, setop boxů a podobně desky a řídící jednotky. Oni tam kazítko vůbec dávat nemusí, ale drtivá většina jich má například odpory hned vedle kondenzátorů nebo spínacích relé a ačkoliv se to na první pohled tváří jako bez kazítka, zaručuji vám, že to po 2 letech budete měnit. Vyměnit tu součástku (relé či kondenzátor) stojí pár desítek Kč, ale to přijde technik patřičně proškolený firmou a jediný způsob opravy je pro něj výměna celé řídíce desky (jednotky) za x tisíc, nebo rovnou nákup nového spotřebiče.
K té výměně desky mohu potvrdit, že zatímco jedna firma u ovládacího panelu řešila opravu výměnou celé desky, protože z hlediska ceny se prostě nevyplatí vyměnit jen vadnou součástku (čili, zdroje pápá), jiná firma byla ochotna zjistit závadu a vyměnit jednu součástku. Sice s prací to vyšlo přibližně nastejno, ale z hlediska zdrojů se prodloužila životnost min. na dvojnásobek s pár % nákladů původní "opravy".
Jestli ona ta aférka s plastovým zobáčkem nebo jiným k**ítkem není také trochu o tom, že design mixéru musí počítat s tím, že jste nesvéprávný jedinec a nerozmixovat vám ruku. Stará ETA se prostě po zapnutí roztočila a po vypnutí přestala točit. Krám od Zelmeru, který máme teď, pokud "správně" nezavřu, tak se neroztočí.
Pokud urazíte zobáček na nádobě, nestačilo by koupit nádobu? Je potřeba vyházet postupně 5 funkčních motorů atd? Je to právě i o dostupnosti banálních náhradních dílů.
Dostupnost dílů je problém. Pokud k nějakému levnějšímu nářadí (akušroubovák, křovinořez) nemůžete sehnat po 5 letech novou baterii (přestaly se vyrábět) a nebo 1 stojí tolik, co nákup celého akušroubováku se 2 bateriemi v balení (!), hádejte, co asi běžný spotřebitel udělá (bez ohledu na zdroje). A pokud už díly jsou, jsou to ty, které nepotřebujete (např. je mi k ničemu, že se prodávají náhradní hlavy na strunu, když se ulomil jejich držák, který tvoří nedílnou součást hřídele motoru, a tedy neexistuje šance to v servise opravit jinak než prostě koupit za tisícovku celý nový stroj - jinými slovy: kvůli selhání plastu o váze 10 gramů se musí buď vyhodit a nebo pracně recyklovat stroj o váze několika kg z mixu materiálů - tady je ten důvod, proč není dost zdrojů!).
Je pravda, že pokud chcete kvalitní spotřebič ve smyslu, aby taky vydržel půl století jako ty komunistické křápy (vrtačky, pračky, byť skákaly lépe než žába), musíte sáhnout po stejné cenové kategorii (byť ani v jednom případě záruku kvality nemáte, ale jen vyšší pravděpodobnost). Pokud dřív stála pračka 3-6 platů, těžko můžete čekat, že vám dnešní pračka za 6 tisíc vydrží taky těch 20-40 let, nebo že půjde stejně dobře opravit. Ale pak se tedy ptám: kde je ono proklamované zvýšení blahobytu díky kapitalismu?
Spořit planetu neznamená automaticky kupovat to nejdražší. Klidně si kupme šunt, ale musíme pak počítat s tím, že budou nutné jisté úpravy. A to, že upadne nějaká pojistka rozhodně není pro průměrně zdatného člověka důvod, aby nechal stroj nefunkční. Upřímně, pro člověka, který pracuje s pilou nebo bruskou je mixér, který se dá zapnout bez víka naprosto bezpečný. Nehledě na to, že ruční mixéry mají nože odhalené úplně a bez pojistek. Takže, v čem se liší stolní mixér od ručního?
Změnit svět můžete. Jde to sice pomalu, ale nejlepší způsob je prostě změnit nejprve své myšlení, tím pádem i své chování, a pak ho ostatním prezentovat - prostě jít příkladem. Nestačí jen šířit myšlenku například stylem "musíme chránit přírodu nebo zachraňte ubohá zvířátka". Lidé potřebují hlavně vědět, co z toho budou mít oni.
A když bych si měl vypůjčit citát od velebného pána Otíka: No uznejte ale, že s tímhle materiálem se zatím do Utopie prostě vykročit nedá
https://www.youtube.com/watch?v=D-YKntWgSpo
https://www.youtube.com/watch?v=uA6o-ApFH88
P.S.: Studoval jsem názory na Karla Marxe (protože některým lidem zřejmě stále dělá problém oddělit osobnost autora myšlenku, myšlenku samotnou a uvedení myšlenky do praxe), a narazil jsem na zajímavou informaci:
https://www.google.cz/search?source=hp&ei=Rj8iW5HAOojOwQLT0oagDg&q=Karel+IV+rasista&oq=Karel+IV+rasista&gs_l=psy-ab.3...616.3022.0.3278.17.16.0.0.0.0.154.1762.1j14.15.0....0...1.1.64.psy-ab..2.13.1473.0..0j38j35i39k1j0i131k1j0i13k1j0i13i30k1j0i22i30k1j0i8i13i30k1j33i160k1.0.Q1PV7pBmAIk
Jelikož to v kontextu doby nepovažuji nějak za moc důležité, tak bych se jen sám sebe zeptal, kdo vlastně před 50 a více lety nebyl alespoň trochu rasista
Zvlášť divně to působí, když se Češi (ano, teď generalizuji) ohrazují proti Marxovi, který chtěl Slovany vymýtit, a přitom by sami nejraději vymítili všechny muslimy.. divný to svět.. (mimochodem, rasismus je, jak slovo napovídá, odvozené od "rasy", takže bych chtěl vidět, abychom mohli říct, že Marx byl rasista, jestli někdo najde nějaké významné genetické rozdíly mezi bílým Čechem a bílým Angličanem ).https://cs.wikipedia.org/wiki/Rasismus
Proč možná není na světě blahobyt? Protože se pereme, považujeme za důležité a řešíme naprosto nepodstatné nesmysly. A také proto, že ti, kteří tyto nesmysly "řeší" (zvlášť při volební kampani nebo v médiích) jsou většinou populace uctíváni..
https://stanislavjahoda.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=619985
Zase.. nejde o to, co za týpka tohle prosazuje.. jde o všechny ty, kteří mu jednak přitakávají, ale také o ty, kteří jeho vizi realizují (říkám "jeho", protože spusta těch, co dané věci dělají, jen papouškuje něčí světonázor, a je jedno, zda jde o nacismus, demokraty nebo teď ono prosazování multikulti - na to svět není očividně připraven, protože to bere jako "téma dne" * a ti nahoře nebo ti "chytří" to prostě vnucují všem ostatním lidem).
https://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/178477-soros-ma-obavy-o-budoucnost-eu-i-usa-muze-to-byt-hodne-zle-varuje-miliardar/
*) Někde jsem četl, že jsme tak zkazili přírodu, že se modlíme, aby už konečně zapršelo, a že by se to mělo (nějak) spravit tak, abychom naopak oslavovali každý déšť (tj. bylo to téma dne). Nevím jak vám, ale mě to připadá jako pitomost. Oslavovat déšť by znamenalo, že je vzácný. Chyba.. ekosystém musí fungovat tak, jako naše plíce: dýchání je důležité, ale je spolehlivé a děje se neznatelně. Pokud bychom se museli modlit za to, abychom dokázali dýchat a nebo oslavovali pokaždé, když se nám konečně podaří nadechnout, tak už z principu je takový svět(organismus) na nic a je třeba ho spravit. Déšť musí přicházet přirozeně, ideálně pravidelně, a naše infrastruktura na něj musí být připravena, aby nedělal škody. Stejně tak musí být v pořádku půda, aby jednak zvládla absorbovat přívalové deště, a jednak si poradila s delším období bezesrážek, aniž by se o tom muselo kecat v TV zprávách jako o nějaké hrůze
https://www.nemcovice.cz/soudni-spor-se-zemedelci-se-chyli-ke-konci/
(jen do nich: i podle zásad Anarchokapitalismu porušil zemědělec právo na kolektivní i soukromé vlastnictví a zasahuje lidem do něj bahnem - a slyšeli jste ten výrok soudu? Že má obec částečně smůlu, protože stojí na blbém místě?? Ty jo, to máte blbý, až vás někdo zastřelí.. stáli jste na blbém místě, zrovna v dráze kulky, vaše smůla - a nelze popřít, že zemědělec se o tu půdu stará tak jak se stará a že vysel to co vysel záměrně - a nebo je blbej, ale neznalost přeci neomlouvá).
Připomíná to velkou Říjnovou revoluci: lidi na to nejsou připraveni (jen si myslí, že chtějí změnu, ale neví o tom nic, a na jedné straně žvaní o integraci nebo soužití, a na druhé chtějí vyhladit islám), tak se toho chytne pár aktivních týpků, lidé z nich udělají své "vůdce" a půjde to zase do háje (nadělá se víc škody než užitku), protože ti si povedou změnu tak, jak jim to bude vyhovovat, ne kvůli lidem. Takto to dlouhodobě nemůže prostě fungovat..
https://stanislavjahoda.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=619985
Se spoustou závěrů nesouhlasím (pojem "vlastní země" nedává smysl, je to zase jen forma vlastnictví, a to bude přinášet problémy a starosti; stejně jako nevím, proč je problém, aby stát ne že by nařizoval, kdo může mít děti, ale přestal nařizovat, kdo je mít nemůže.. ohánět se přírodou je trapné), ale jako celek je to děsivé.. a jako vážně, pak někdo bude řešit TVP jako totalitu? Díváme se s obavami moc do budoucnosti, a vůbec nevidíme, co se nám děje před nosem, právě teď.
Toto je příklad změny, která přichází od shora. To je v podstatě diktatura. Bohužel, i změna, která přichází zase jen od spodu je vláda lůzy (často neinformované, nevzdělané davy, které si dokáží prosadit své díky svému počtu, ale právě bez potřebným informací nemají vazby na zbytek světa, a vidí vše jen lokálním pohladem). Co potřebujeme je změna ne ze středu (protože to by si mnozí mohli vyložit jako "střední třídu"), ale změnu která vykrystalizuje ze všech lidí. Podobně jako probíhal Velký třesk. Podobně, jako funguje mraveniště nebo včelí úl. Tam neexistuje vládnoucí třída, ani kasta chudáků a nevzdělanců. Organizovaný převrat znamená řízený převrat, a to znamená manipulaci, diktát, předpokládá to vůdce nebo skupinu vůdců, a pak masy těch, kteří budou poslouchat. Toto tedy není žádná změna společnosti, jen to samé, co se dělo v historii v bleděmodrém - pasák přikazuje, ovce bečí. Výměna u koryt.
To třeba neznamená, že neuznávám jako správné snažit se třeba zrovna Marxe rozporovat, třeba jako zde:
https://ekonomika.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A180504_170113_eko-zahranicni_tanc&razeni=vlakno
Zvlášť to, že jeho názory jsou již zastaralé, dává přeci smysl - psal je před 150 lety. Dneska neplatí to, co jste řekli před 5 lety, natož před 50
On člověk může být na jedné straně opravdu génius, ale na straně druhé (v jiných oborech) vypouštět z huby samé nesmysly Snad jen, že opravdu inteligentní člověk by si nejprve 10x zjistil fakta, a raději neřekl nic, než vypustit blábol, ale takový člověk se narodí tak možná jednou za století, a holt na Marxe už nezbylo volné místo. A dovolím si vypíchnout z diskuze k zamyšlení názor od odprůce Marxe:Ale především, pokud nějakému tvorovi (člověka nevyjímaje) zajistíme předvídatelné a dostačující zdroje, pak se přeorientuje z populačního r-stratéga v K-stratéga. Tj. místo plození velkého množství potomků, o něž se nestará a z nichž se předpokládá, že do dospělosti přežije jen pár, začne mít málo potomků, které piplá a přežít musí všichni.
Toliko k názorům, že když budou mít všichni lidi "všechno" zdarma (resp. budou mít naplněny své potřeby), přemnoží se lidstvo jako kobylky. A je vidět, že podobně (proti tomu) smýšlí i člověk, který toho o ekonomice ví víc než já..
Stále zapomínáme, že ten jediný okamžik, kdy se může něco kolosálně na světě pokazit je, když koncentrace lidí, kteří nemají už co ztratit, překročí kritickou mez. Protože pak se najde nějaký "chytrák", který se jich ujme, a udělá z nich revoluční armádu pro své cíle. Zabránit se tomu dá jedině tak, že ta masa bude inteligentní a vzdělaná. Protože to sice nevyloučí vznik nějaké revoluce, ale tentokrát alespoň s lidmi nebude někdo manipulovat a vyberou si sami. Jiná možnost jak tomu předejít, je dát lidem to, co chtějí, aby nereptali (a nebo je zmanipulovat tak, aby toho zase tolik moc nechtěli a nebo chtěli jen to, co je jim vnucováno). A pokud se podíváme do historie a současnosti, tak vidíme, že snad až na tu inteligentní masu se uplatnilo v praxi vše.
Problém je, jak jsme si právě spočítali, že v současnosti není dost zdrojů, abychom pokračovali stejným stylem jako doteď, a tedy se s každým nárůstem populace zvyšuje to riziko, že se někde naakumuluje víc naštvaných lidí, než kolik se podaří udržet v klidu. A kdo to pak odnese? Většinou místní (obchody, domy, auta), i když není vyloučeno ani vzdálené působení (migrace, usídlení, nepokoje). Stojí vám to riziko za hraní této hry?
RE: Náš mír - filozofická úvaha (o kapitalismu a Zeigeist - TZM) - Mácaman - 15.06.2018
zajimave
se, si vzpomel na ten citat z pisnicky Rad varim od Midi Lidi "kdyby takhle zili Cinani, tak Zemekoule vydrzi tak... 3 nedele. moc papaji, moc piji, jezdi moc v autech, zkratka vseho moc...tam stastneho cloveka nepotkas" pamatuju si na nejaky porad kdysi davno a tam resili jestli ma Zeme kapacitu uzivit 10mld lidi a tam nejaky vedec rikal, ze planeta na to ma, dokonce ma na to uzivit I nasobne vic lidi, je by se ty zdroje musely pouzivat ROZUMNE 
co uz jak vime je u lidstva problem, kdyz po nem nekdo chce, aby se chovalo ROZUMNE 
zajimave je ze nejstastneji byvaji casto ty nejchudsi narody. Ted ctu knizku o dobyti rise Inku spanelskymi conquistadory a tam pise nejaky kronikar ze indiani z And "jsou velmi chudi, ziji v chatrcich pohromade, spi na zemi spolecne se svymi psy a morcaty, maji jen neco malo kukurice co si vypestuji a chodi v jednom obleceni dokud se nerozpadne, presto jsou velmi mili, usmevavi a pohostinni a jsou stastni z toho mala co maji a ze sve svobody"....