Bronies.cz
Lachty píše - Verze k tisku

+- Bronies.cz (https://bronies.cz)
+-- Fórum: Tvorba (https://bronies.cz/Forum-Tvorba)
+--- Fórum: Literatura (https://bronies.cz/Forum-Literatura)
+---- Fórum: Tvorba členů (literatura) (https://bronies.cz/Forum-Tvorba-clenu-literatura)
+---- Téma: Lachty píše (/Vlakno-Lachty-pise)

Stran: 1 2


RE: Lachty píše - Lachtan - 29.10.2014

Edit: Konečně je zde třetí pokus, nazval bych ho asi... Dopis na rozloučenou, have some feels.
Lidé se říťí do záhuby
Povýšenost a zloba jsou vám ctností
Mysl se zahaluje nenávistí
Zprávy ovládají pomluvy

Vládci nás jenom okrádají
Dělají z nás hlupáky
Obyvatelé jsou rozlíceni
O nesmyslech se dohadují
Zakládají vlastní války
Dál jsou negativně hodnoceni

Musím z kruté reality uniknout
Bezchybného světa poníků se dotknout
Slzy nad tou nesmírnou nádherou polknout
Svoji uklidňující hudbu poslechnout

Naděje na navštívení země zaslíbené umírá
Okolí mé zvláštní touze se dál chladnokrevně vysmívá
Čtvrtá zeď odděluje dokonalost od reality
Celestia stále nevyslechla mé časté modlitby

Smrt se zdá být jedinou nadějí
Musím opustit své původní plémě
Když mé tělo nyní pochovají
Odeberu se do vysněné země

Fyzické pouto je zrušeno
Tělo mé se již rozpadlo
Stalo se z něj hnojivo
Duševno je osvobozeno

Barevný svět radosti již na mě čeká
Samotný vládce mou návštěvu přivítá
Slzy štěstí z očí mi vytrysknou
Když shledám se s vládnoucí princeznou

Sen můj stal se skutečností
Při ujištění o jeho pravosti
Radost tělem mým se rozhostí
Již žiji ve světě rovnocennosti

Vysněná země stala se mým novým domovem
Změna pohnula mým introvertním charakterem
Zábrany z minulého života jsou ty tam
Jako úplně přeměněný člověk se chovám

Rodiče mí nezoufejte
Malé poníky sledujte
Možná mě ještě spatříte
Když své srdce otevřete



RE: Lachty píše - Lachtan - 08.10.2017

A po velmi dlouhé době, kdy už jsem se bál že nikdy nic nenapíšu, mě díky jednomu skvělému tvorečkovi kterého jsem nedávno potkal napadla další báseň, u které jsem se ze všech sil snažil aby měla pozitivní charakter. Twilightsmile Možná jí v budoucnu ještě trošku prodloužím.

Noční shledání

Stříbrný noční svit padá do oken
Tak jako ty padáš do mých ramen
Objetím ti shodím ze srdce kámen
Tvému trápení učiním ámen

Již netrap se milý hřebečku
Usměj se na ten svět trošičku
Tady, dej si po jednom koláčku
Já ti setřu z tváře slzičku

Radujme se že máme jeden druhého
Večer tajuplný je teprve na počátku
Jsme na začátku něčeho nádherného
Hvězdy na nebi vykouzlí úsměv na tvém koutku

Luna samotná sestoupila z nebe
Proč ptáš se? Ona chtěla jen poznat tebe
Klaníš se před poníkem královským
On však tě zarazí kopím mocným

„Neklaň se mi poníku malý,
Užívej si noci mé magické,
Neboť život váš je prchavý,
A vaše duše jsou romantické.“