Pomalu jsem pokleknul vedle svého dlouholetého kamaráda a učitele. Vypadal úplně stejně jako tehdy. "Goldie?" zašeptal jsem a do očí mi vhrkly slzy.
"Ma... Marione? Co to..." pomalu se na mě podíval.
"Neboj, Goldie, už je pryč. Penny ho vyhnala." Otočil jsem se na ni. Z očí jí tekly slzy. Mohutná černá křídla ještě úplně nezmizela.
"Já vím. Požádal jsem ji." Kývla na souhlas.
"Udělejte pro mě něco." Podíval se na nás. "Vyveďte balónky k obloze. Cítil jsem, že po tom moc touží. Slibujete?"
Podívali jsme se na pestré duše. Pak jsme kývli.
"Slibujeme."

Osudová chyba
Byla to jen náhoda, ale stala se z toho osudová chyba. A on to věděl. Věděl, že teď zůstane v zajetí něčeho nepředvídatelného už navždy. A to jen kvůli sestře.
Začalo to zvolna. Díval se se svou sestrou na ta kouzla, a ta se mu vkrádala do hlavy, napovídala mu, jaká jsou nádherná, a ať už nikdy neodtrhává zrak. Nikdy.
Bylo mnoho otroků, kteří žili ve stejné moci jako on. Volní, ale přivázaní. Obalamucení krásou a zpěvavými hlasy, které milovali. A dělali to dobrovolně. Líbilo se jim to. Dívali se na kouzelnou show. A víte co?
Sledovali My little pony.

Během okamžiku strašlivé agónie se jeho plán zhroutil. Naštěstí měl své viteály a nemohl zemřít, nyní však prchal. Zuřivost v jejích očích ho ale bude pronásledovat po zbytek života…

Voldemort došel dál než kterýkoliv jiný člověk. Z neúspěchu vinil lásku Lily Potterové. Když ho smrtící kletba vyrvala z vlastního těla, utrpení neskončilo. Měl pocit, jako by láska vyzařovala ze všeho kolem něj.
Brzy se dostal do lesa, kterému se všichni vyhýbají. Skrze posednutí divokých tvorů přilákal nejmocnějšího jednorožce z okolí. Díky němu by získal silné tělo.
To by oním jednorožcem ale nesměla být princezna Celestie. Přesněji řečeno naštvaná princezna Celestie…