18.02.2014, 14:09 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.08.2014, 23:26 uživatelem Rainfall. Edited 1 time in total.)
Dnes jsem měl opravdu zajímavý sen...
Zdálo se mi, že jdu s kámošem do nějakého lesíku a nejednou se tam objevila Pinkie Pie... já myslel, že je to moje tulpa, ale měla svou vlastní povahu, ne povahu Pinkie Pie... problém byl v tom, že ji ten kámoš taky viděl... jo a hrál si s ledadýlkem na ovládání
A jinak jeden sen, který opravdu stál za to
To jsem s taťkou šel do jakéhosi města, a tam jsme uviděly jeden metal klub, no co si pamatuju tak měl nátisk jakéhosi dlouhovlasého metalisty. Vešly jsme dovnitř, a tam bylo zakouřeno, tak jsme šli do zadní části, a prošli jsme do jakého si lesíku. V tom lesíku byly další metalisti, kouřili atd., to nejlepší však bylo to, tam byly poníci, a ti metalisti se s nimi smály, někteří poníci taky kouřili a bylo jich tam hafo (mane six, tuším že princezny, hromada background, a taky nějací, které si má mysl asi vymyslela sama). A jaké měli ti metalisti úplně super pohledy a smích a jaké hovadiny s temi poníky dělali. No tak jsme tam chvilku byli, co vím tak tam byly i pohledy z třetí osoby.
Tak či tak jsme s taťkou z toho baru odešli, a já jsem pak měl asi nějakou beze snu chvilku, no pak si pamatuju jak ten sen začal znovu, a chtěly jsme se s taťkou vrátit do toho baru... tentokrát jsme však dveře do lesíku nenašli, tak jsme logicky vlezly do klimatizace a lezli jsme. Lezli jsme docela dlouho a narazili na křižovatku, kde jsme zahnuli jedním směrem. Pak jsme se vynořili v nějaké malé místnosti. Taťka mi vynadal (nebo jsem já vynadal taťkovi, to už nevím), že jsme měly jít druhou cesto a do klimatizace jsme se vrátili, ale jelikož jsme zapomněli kudy jsme šli, tak jsme se vynořili kdesi na nějaké hoře, či co.
Tam jsme šli po nějaké cestě a došli na místo odkud bylo krásně vidět do zalesněného údolí a na město (to všechno bylo asi kilometr pod náma a přitom ta klimatizace vůbec nestoupala). Samozřejmě jsme věděly, že ten lesík je to co hledáme, tak jsme udělali tu nejlogičtější věc a skočili dolů. Padali jsme dlouho a pak jsme se vyděsili, že to nebyl tak dobrý nápad. No spadli jsme na strom, zachytili se větví a přežili jsme. A hádejte kdo byl pod tím stromem? Ti metalisti s těmi poníky
A ještě poznámka k té klimatizaci. Si ani neumíte představit jak to byla pokroucená cesta. Jednou jsem musel zabočit a místa tam bylo tak dvacet cenťáků, a já jsem si tím prošel jako nic... celá ta cesta byla neuvěřitelně HC
It's the middle of the day but darkness falls on the city, it's the shadow of a giant cybernetic death kitty.
And on the other side of town something rages down the path, if you had a lisp you'd know it's kickin' theriouth ath.
Začalo to někde v Česku, Německu(?) druhé světové války, vybombardované to bylo. Byl jsem tam já a nějaká "moje" rodina,tj. otec, matka a sestra. Měli jsme nějaké nálepky a prý po dotknutí nás někam přesunou(prostě TARDIS v samolepce). Potom jsme byli někde připraveni s tím že až přijde sestra a za ní přijedou nacisti tak se té nálepky dotkneme a budeme někde v bezpečí. Potom ale prostě(vše najednou bylo takové tmavé, možná i černobílé) přijeli nacisti a najednou jsem měl v hlavě myšlenku:,,Teď půjdeme do plynové komory, ale ne do tábora.". Najednou se tam objevil Hitler a já za ním přišel a říkal:"Tak jdeme tedy do komor." A on se na mě podíval a řekl :"(zde nějaké jméno) jdou do tábora."
Tak jsme šli doprava do nějaké chodby, která vedle do koncentračního tábora, najednou jsem měl strach, opravdu strach ze smrti, ten už znám i z reálného života, a najednou se mi špatně dýchalo..víc si nepamatuji nebo tam víc nebylo, nevím.
[spoilerButt]
Ne,nevymýšlím si to. Spíš moc studuju WW2.
it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes it goes guillotine
Applejack a Princezna Luna se spolu točí ve vzduchu jako Yin a Yang, poté zazáří jakýmsi růžovým světlem a začínají stoupat vysoko do nebe.
Střih
Applejack a Luna spolu bruslí na ledu. AJ jen tak ze srandy drkne do Princezny (plus k tomu něco poznamená, už si ale nepamatuju). Luna jí to oplatí tím, že ji s magií odpálí asi o dvacet metrů dál a pak zase přitáhne zpátky (taky s vtipnou poznámkou). Následuje společný smích a objetí.
Můj mozek shipuje Lunu s AJ. Někdo mě prosím zastřelte
Když mi bylo asi 11 let, zdál se mi dost děsivý sen. Běžel jsem nějakým podzemním labyrintem a věděl jsem se, že tam na mně číhá nějáké zlo. Najednou se přede mnou objevila nějaká tmavá postava a začala metat firebally, tak jsem vytáhl hůlku a začal jsem to nepříteli vracet, až se nakonec vypařil. A nejlepší na tom je, že jsem si asi až po měsíci uvědomil, že by to mohlo souviset s Harrym Potterem, ten večer předtím jsem ho viděl poprvé
Tak dneska se mi zdálo o tom, jak jsem na průzkumné misi narazil na dům, ve kterém mě mohly sežrat stíny. U sebe jsem měl jen zapalovač, který pomaličku dohoříval, a když se světlo utlumilo, tak ty stíny ke mě sahaly ze tmy a snažily se mě zabít. Mám pocit, že jsem to viděl v jedné staré hře (takže ne, nebylo to Don't starve). Nevíte ve které?