Přihlásit se

Jita32 · 15.06.2019, 20:52

Odkaz: https://www.dailymotion.com/video/x7ba29a

Martin · 16.09.2019, 16:32

Jedna z mála epizod, u kterých jsem (díky zkušenostem ze studia společnosti z poslední doby) schopen aplikovat jejich morální poselství na celou společnosti. O to je pro mne zajímavější.

tl;dr; + Spoilery

(předpokládám, že délka příspěvku vadit nebude, když v tomto vlákně nejspíš bude poslední Pinkiesmile

)

Jasně, mohli bychom se na to dívat prostě jen stylem "nedívej se za to, co vidíš", kdy rodiče, kteří mají odpovědnost za své děti a vychovávají je (byť zrovna zde bychom mohli o obojím docela pochybovat), jim "mohou" rozkazovat, tedy nařizovat, co mají dělat.

Někdy to dělají - když nebudeme brát do úvahy ony jedince, co si sami sobě potřebují dokazovat nějakou nadřazenost a nebo si třeba vybíjejí frustraci z práce nebo ze společnosti (nedostatek moci/uznání) na slabších - z pohledu věřících, že jejich názor je správný, tzv. z lásky ke svým dětem.

Ne vždy je nějaká tradice či snad zkušenost od ostatních nebo z naší minulosti bohužel užitečná, protože situace a pravidla, za kterých platila, už se dávno mohly změnit.

Jinými slovy, že oni vědí (myslí si to), co je pro dané dítě dobré. Tím v podstatě degradují lidskou bytost na nemyslící entitu.

Pravda. Malé děti nemají nutně mentální schopnosti se správně rozhodovat ve všech situacích, takže potřebují ochranu.

Na straně druhé, když pomineme, že některé jsou vyspělejší než jiné, se také můžeme ptát, jestli daný pěstoun (rodiče,škola) udělal dost proto, aby výchovo.. ne, vzděláváním docílil toho, že se dané dítě bude umět chovat zodpovědně. Tedy umět se samo rozhodovat.

Scootaloo do této škatulky zrovna nezapadá, ale to rodiče vzhledem k jejich nepřítomnosti jaksi nevěděli.

Rodiče Scootaloo, si myslím, v podstatě udělali dvě zásadní boty:

Jednak o něčem rozhodli bez vědomí dotyčného, a přitom se jej to velmi týká, jako kdyby snad neměl právo se k dané věci vyjadřovat, a jednak to udělali proto, že si mysleli, že jednají v dobru dotyčného. Co víc, byť tu bylo použito docela velké zjemnění skrze milující rodiče, bylo znát, že vystupují z pozice síly.

Může být bráno jako OT: Nemusí být obsahem morálního poučení, ale jen krátce podotknu, že toto chování nekončí jen u vztahu rodiče-děti.

Prvním správným krokem, alespoň jak to vidím já, mělo být pouze předložení návrhu Scootaloo. Tedy, postoj rodičů by byl vlastně jinak naprosto stejný. Stejně jako v epizodě by jí řekli, co naplánovali, a proč to podle nich je nejlepší řešení, ale podstatný rozdíl by byl ten, že Scootaloo by si mohla vybrat, zda a případně za jakých podmínek, by daný návrh akceptovala.

Chápu, že někteří lidé tu drobnou nuanci nevidí nebo nechápou. Či jedni používají nějaký vnitřní filtr, nejspíš daný jejich zkušenostmi z minula, že každý návrh, který jim nesedí, považují už rovnou za vnucování či agresi, nebo někteří ti druzí zase nepovažují dobrovolnou volbu za něco tak důležitého, aby ji ostatním museli nabízet..

Rodiče to sice nakonec v závěru dílu uznali, ale zase to bylo skrze nějaký účel, důvod existence, záslužnou práci. Ta pro rodiče byla tak důležitá, že možná hlavně/nejen/i díky tomu uznali, že práce Scootaloo je stejně záslužná a tak si zaslouží právo svobodné volby, tedy zůstat se svými přáteli. Jako kdyby snad bez té záslužnosti byla nehodna si sama určit směr...

Je to takové to "a co jsi v životě dokázal, že si dovoluješ odporovat/mít názor?" nebo "dokud tu platím účty, platí moje pravidla". Vím, v té epizodě to tak drsně pojaté nebylo, ale v podstatě šlo o to samé, byť rodiče tu nebyli žádní tyrani (jak vidno ale, důvod ani forma akce nemusí být pro reakci důležitá).

Tak nějak se ale neustále nemohu zbavit dojmu, že většina filmů či epizod seriálů dějově "krachuje" (resp. lépe řečeno: je na tom založen konflikt v daném příběhu) na nedostatečné komunikaci, ať už v rodině, mezi přáteli a nebo cizinci, a je jedno, jestli to je z důvodu, že se někdo bojí něco přiznat (nebo má pocit, že to musí držet v tajnosti, že Elso), nebo se bojí reakce (stydí se), či si myslí, že ten druhý je zlý, hloupý a nebo jeho řešení je horší, nebo prostě něco předpokládá o tom druhém, že si myslí to samé (potvrzuje jeho volbu), atd. Pak to eskaluje někdy až do nebeských výšin.

Tato epizoda spadá, ale i nespadá do této kategorie.

Trochu OT:

Jako.. uznávám ale, že kdyby se spolu lidé/poníci ideálně dokázali hned včas na všem domluvit a vysvětlit si, 99% rozepří a 50% problémů by přestalo existovat. Zůstaly by jen nečekané vnější vlivy (třeba dopad černého asteroidu ve směru od Slunce Pinkiesmile

). Z hlediska TV zábavy bychom pak přišli o emočně hluboká poselství, jako třeba tuto epizodu (a samotná akce či dobrodružství by to nemusely umět zachránit).

O kolik problémů by bylo méně, kdyby spolu lidé mluvili v jasnějším tónu?

Scootaloo se sice na začátku ohradila proti nápadu se stěhováním, ale rodiče to zkrátka pojali ve stylu: "každý se někdy bojíme změny" a později možná "puberťačka rebeluje". Rozhodně to pak nevylepšila s tím nápadem falšovat neznámého tvora. V podstatě to začala řešit s rodiči na rovinu až někdy od 14.minuty.

Skutečnými záporáky IMHO nebyli ale myslím nutně rodiče Scootaloo. Ti své rozhodnutí měli postavené na dobré víře, ale protože neměli dostatek znalostí/informací (o životě dcery), bylo nedomyšlené. Byť postavili druhou stranu před hotovou věc. V životě mezi dospělými, pokud nechcete mít dlouhodobě problémy, se to takto nedělá (ve smyslu, že to není zrovna košér).

Ani Scootaloo nebyla záporačka, byť bychom na ní mohli svalit část viny (černobílé myšlení se často nedá uplatnit). Dá se to ale omluvit. Scootaloo byla ráda, že zase po dlouhé době vidí své rodiče, a nelze nic mít proti tomu, že s nimi určitě chtěla trávit víc času (takové to kouzlo okamžiku, kdy člověk nemusí zrovna uvažovat racionálně). V tom případě byla ale vlastně nucena si vybrat mezi nimi a svým současným životem, svými kamarády. To je jistě dost stresující situace.

Bylo pak vidět, že nevolila zrovna šťastný postup. Možná jen nechtěla ranit city rodičů tím, že by jejich nabídku razantně odmítla (?), ale jak bylo vidět, ani její metoda nebyla zrovna promyšlená. Přitom, o kolik si mohli situaci ulehčit, kdyby udělali to "správné" hned na začátku.

Jak by řekla Kačka ze Strašpytlíka a neb "Praktická husa radí": Přestaň mlžit a začni řešit problém! Nedostatek komunikace v rodině vede k pelichání! Pinkiesmile

Situaci pak trochu vyřešil "Deus ex Machina" a to nastěhování obou tet do města (v seriálu prvně, ale byly již cca. před 2 roky v knižní podobě)..

Shoda jména Lofty s G1 pegaskou je čistě jen náhodná. Těžko tedy soudit, zda je vůbec o referenci, když se moc nepodobají. Teda Holiday má zase hřívu v G1 stylu a s přihmouřenýma očima by to mohla být reference: http://mylittlewiki.org/wiki/Pony_Holiday . Plus zajímavost, mělo by jít o první částečně oficiálně potvrzený neheterosexuální pár (?), alespoň pokud je tedy pan Mike Vogel vůbec někdo v pozici, aby mluvil za hlavouny z Hasbra Pinkiesmile

.

...jinak by problém moc vyřešen nebyl (kvůli prodeji domu - leda by to třeba byl místní a uznal, že kvůli Scootaloo nákup stornuje).

Myslím, že v tomto dílu asi spoustě headcanonů padly poslední naděje - Patch vás zdraví.

Asi už blbnu, ale domek těch tet mi připomněl domek sestry Jubaby ze Spirited Away. Asi nějaká dost klikatá asociace, protože fyzicky tam moc podobností není. Asi to bylo jen tou atmosférou z místa.. https://ghibli.fandom.com/wiki/Zeniba%27...ottage.png

Epizoda by mohla také trochu narážet na některé z nás a naši častou neschopnost jít si za svým (snem). Jakmile se objeví překážka, stáhneme často ocas/sedneme si na zadek a po vzoru Dědečka z Mrazíka "mlčime a mlčime". A nebo na naši podřízenost autoritám ve věcech, kdy není žádoucí. Poučení z epizody by mohlo znít "nepropadejte panice".

To už tedy hodně spekuluji a třeba tam vidím víc, než tam sami autoři chtěli dát.

Vést bychom se měli dát těmi moudrými, kteří mají naši autoritu přirozeně (např. já uznávám učitele, protože se chci něco naučit, co ví on a já ne, ne proto, že mi hrozí pětkou a opakováním ročníku). Jenže, i mistr tesař se někdy utne, a to, že je naše autorita třeba náš rodič, by neměl být důvod k podřízení se, pokud nejedná nutně správně. Ruku ale na srdce: kolikrát jsme už rodičům odporovali, a pak zjistili, že jsme udělali chybu?

Ono, jak epizoda rovněž ukázala, "správný" (či "dobrý") je čistě subjektivní pojem. A jak zní známé pořekadlo: Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Kdyby se rodičům nakonec Scootaloo s pomocí přátel nevzepřela, mohli jí třeba i zničit život, byť to mysleli dobře.

Což samozřejmě neznamená, že rodiče ví houby, co je pro nás dobré, a neměli bychom je nikdy za žádných okolností poslouchat Ajsmug

Měli bychom také umět přiznat chybu. Jen je škoda, že někdy dost dlouho trvá, než si jí uvědomíme (či nám jí dokonce musí dokazovat (dlouze) ostatní).

P.S.: Poníkovská ekonomika je zřejmě nadmíru výkonná. Beru, že připravit slavnost není až takový problém (zvláště, máte-li v týmu Pinkie Pie), ale vyrobit zlatou nebo pozlacenou sošku max. během pár hodin? Na druhou stranu, vždy se nabízí vysvětlení: Protože kouzla, čéče Pinkiesmile

Přihlásit se
Uživatelské jméno:
Heslo:	Zapomněl(a) jste heslo?
	Zapamatovat si mě