Broníci zahradničí

[Martin]

Venku to už stojí za nic (slunce svítí 1 den v týdnu, a to ještě mizerně, takže teplota ve skleníku II jinak kopíruje prakticky hned teplotu venku, +/- 1 stupeň; přesto je vidět rozdíl - petrželka ve skleníku je stále krásně zelená a kadeřavá, zatímco venku žloutne a schne, a to prakticky neustále prší; kam s tou vodou? ).

Když plně svítí Slunce, tak je teplota ve skleníku II o 10 až 15 stupňů větší než venku (jakákoliv práce v něm pak prakticky znamená shodit ze sebe po příchodu z venku téměř všechno ). Naštěstí je už vše hotovo včetně zavedené elektřiny (+drátěné poličky pro květináčky - to samozřejmě není součástí nabídky výrobce (kompletní regálový systém na asi 3m2 plochy včetně zpevnění konstrukce vám nikdo neprodá za cca. 20 stovek + ještě mi hodně AL profilů zbylo, takže se použijí příští rok - výhoda je také v tom, že nějaký cm sem, nějaký tam, když díry vrtáte a přesahy odřezáváte až při montáži)).

Zatím jsem jako nejlepší způsob na případné vytápění a osvětlování skleníku vymyslel 100W keramický IR panel a LED žárovku (teď jsem měnil v celém domě osvětlení, kde to šlo, a je to užitečné, ze žárovek/úsporných na LEDky - a prakticky sehnat hromadu 10 až 20W žárovek stálo jen "pár" set, a je to fakt znát).
Když totiž použijete 100W panel, tak ten sám dokáže vytopit zádveří o ploše 2m2 a objemu 5m3 na slušných 17-20 stupňů i v mrazech (pravda, v nesrovnatelně víc zateplenějším plášti (byť 1 celá stěna jsou plastové dveře a světlík s odhadem U=1W/(m2*K)) + ohřev z dalších 3 místností přes stěnu; zase ale netopí celý den, ani kvůli tarifu nemůže), takže ve skleníku o objemu 10m3 by mohl alespoň temperovat. Mimo to neobsahuje žádné pohyblivé části (nadto je hermeticky uzavřený), tudíž mu nehrozí koroze od vlhkosti. A nízký příkon znamená, že i kdyby nějakou hrůzou běžel celý den, nespotřebuje za měsíc řádově víc než 200 Kč. Další věc je bezpečnost (požár): panel sám nijak neovlivňuje ani polystyren.
K tomu nějaká třeba 10-15W LED žárovka, která při svícení ve dne dá za měsíc tak 10 Kč (stojí asi 70 Kč a i při životnosti 10+ tisíc hodin vydrží tak 3-5 let, což dává na 3 roky hodinovou cenu 2 haléře (ale při svícení celý rok!) - mnohokrát levnější než 1 žvýkačka na hodinu; i než 1 krabička cigaret (a už vidím, jak vám vydrží 3 roky ), a pokud to zachrání už odrostlé (plodící) rostliny v hodotě 1000 Kč + výnosy, tak není o čem mluvit; hodinová cena panelu (pořizovací cena+(náklady na rok bez ohledu na dobu provozu x počet let) to celé děleno (počet let x 365 x 24) = částka, která udává výhodnost si něco takového pořídit než se to rozbije) na cca. 5 let (vydrží nejspíš déle) při 3 měsíční sezóně je 10 haléřů!). Není to pro pěstování v zimě (i když, náhoda je blbec, záleží na vnější teplotě), ale pro udržení tropických rostlin bez poškození (některé odolají i velkým mrazům, ale jen určitý počet dnů až týdnů najednou).
Nicméně letos budu jen pozorovat, jak se budou chovat stávající rostliny bez vytápění (třeba se to nepovede, ale i pokusit se o to je obohacující). Pak to bude potřebovat ještě časovač (mechanický stojí do stovky - jeho životnost ve vlhké ČOVce je asi 2-3 roky (a to jen proto, že se odpálil kontakt častým spínáním)) a termostat (při troše hledání také docela laciný, hlavní je sehnat potvoru, která začíná na nule stupňů - např. z vyřazeného horního panelu boileru Dražice a spol. protože má rovnou i sondu, která se dá strčit do půdy). Pokud se díky globálnímu oteplování do doby zániku Golfského proudu bude vyvíjet počasí jako letos, nebude topná sezóna delší jak 3 měsíce, a to by vás nákup nových rostlin mohl vyjít i dráž. Topné kabely stojí víc než samotný panel, a byť mají o něco menší spotřebu, výrobce nedoporučuje jejich umístění do vlhké půdy.
Každopádně pokud máte možnost, vždy je lepší skleník připlácnout ke zdi domu (nebo zahradními grilu, atd.). Průměrné "béčko" např. na 7 metrech zdi vyzáří denně 125W na každý stupeň rozdílu teplot! Čili pokud bude v domě 20st. a venku (ve skleníku) -10st., už "vytápíte" skleník hezkými necelými 4kWh a nestojí vás to ani korunu (prakticky ještě ušetříte, protože skleník sám o sobě se může vytápět i sluníčkem, a díky tomu nebude zase teplota v domě tolik klesat). Já mám např. přistavěnou garáž k celé jižní straně domu, zdi jsou 25 cm Ytong bez zateplení, podlaha klasicky beton, slunce tam prakticky nesvítí, protože hned vedle je přístřešek pro další auto, střecha plechová, a strop izolován polystyrenem 9 cm a 4 cm vaty, prakticky nevytápěná a průměrně je tam teplota 10-15 stupňů (ve velkých mrazech 5). Samozřejmě, po příjezdu auta několik hodin i 20 a víc (takže zase krátkodobě vytápím dům).
Stačí fakt jen trochu sluníčka na pár minut denně nebo přes mraky (jako třeba tuto neděli ráno), a rozdíl mezi venkem a vnitřkem činí někdy i 3 stupně a víc. Na severní stranu skleníku jsem dovnitř pověsil černé pytle na odpadky (aby sluneční záření neunikalo zase ven jako průchozí). Je to sice plocha jen asi 1.5m2, ale lepší než to pustit ven (90% prostupnost plexiskla teď asi pravda nebude, protože je zarosené, ale i tak). Nevím, kolik W dodává slunce v zimě (v létě asi 1kW/m2), ale i kdyby to bylo 100W, tak denně max. 1kWh zachráněná dobrá, ne? A jde právě o tyto drobnosti, které navíc nestojí nic (hodit do skleníku přímotop na plné pecky a na plášť 3 vrstvy plexiskla navíc by sice bylo nejúčinější a měli byste úrodu i v lednu jak v červnu (za předpokladu, že vyřešíte opylování), ale je to ekonomicky nevratné).

Paprika ve skleníku II neroste (ale zatím ani nezhebla), zato brambor ano (už dostal přezdívku "vánoční" - pokud na vánoce nebude ke sklizni, dostane na sebe ozdoby ).

Meďunka prakticky už hibernuje v zeleném stavu - tudíž je stále čerstvě k utržení (stejně jako některé venkovní rostliny, které se ani neobtěžují zbarvit listy (a ty, které shazují, tak jen něco málo, aby se neřeklo - i když, meruňka třeba vůbec neshazuje, broskvoň shodila skoro všechny listy během víkendu), máta venku např. stále kvete a sem tam narazíte i na čmeláky)). Ale třeba šalvěj ve skleníku se rozhodla, že zelené výhonky ještě trochu popožene (nic, co by stálo za řeč - hlavní test bude, až venku bude dlouhodobě mrznout, jestli bude). Btw, listy neodklízíme ve stylu "jak si kdo ustele, tak si lehne", takže si stromky prakticky hnojí pod sebe na příští rok (o nějakém údajném škodlivém vlivu na trávník nemůže být ani řeč).

Rajčata a papriky jsme venku už zrušili (na kompost). Druhá várka ředkviček zřejmě už nevyroste a u mrkve máme také velké pochybnosti (nedělá nic, což je na druhou stranu dobře - alespoň nechcípe).

Na příští sezónu jsem zeminu (včetně okrasných rostlin) důkladně prohnojil (10 kg cereritu - 3-4 kg padly na skleníky) a přidal dolomit vápenatý (s vysokým obsahem hořčíku - ostatně na toto je ten koloběh "hnojivo - rostlina - potrava - WC - ČOV - hnojivo" docela dobrá věc). Kočky také přispívají svým dílem, takže připravené díry i pravidelně polévám vodou z ČOVky ve stylu "kam s ní?", aby se tu zabydlely půdní (neutralizující) bakterie (žížaly již zaujmuly své postavení, a některým "hadům" zřejmě zakoupená zemina svědčí). Na příkladu sousedů jsme si taky začali zkládat ohníčky (jen my trochu jinak: bio odpad typu mastných papírů od svačin, zbytků dřeva, atd. spalujeme v dírách na záhoně, a rovnou to smísíme se zeminou).

Protože vody je venku naprostý přebytek (2 plné 200l sudy), nechal jsem kompletní IBC kontejner vypustit do skleníku (s průběžným připouštěním z ČOVky, dokud nebylo čerpadlo nad hladinou), což znamená prakticky tak 1.5 kubíku vody a při odhadovaném 1% obsahu je to asi 15 kg organického hnojiva (lepší než to vypustit do kanálu).

Sklidili jsme první várku pórku, která rostla pod rajčaty (další zatím necháváme na záhoně), a také zbytek ředkviček (spolu s majonézou skončily na rohlících). Ale jako.. co to proboha vyrostlo mezi nimi za 'řepu'? ("co sakra dáváte do toho záhonu?" ). "Co jste měli k večeři?" "půl ředkvičky"

Nedotčený salát ve skleníku I stále ještě dorůstá, a nevypadá nijak špatně - co zameškal na začátku bohatě dohnal (proti tomu ten venkovní už začíná mírně skomírat - ale už ho dojídáme, ještě 2 sazenice a bude pryč).

A má ještě cenu se zmiňovat, že ještě na začátku listopadu máme vlastní čerstvé jahody? Překvapivě jsou sladké i když nejsou ze zastíněné strany červené.

Když započítáme tedy saláty, rajčata a papriky, tak cca. do vánoc budeme mít vlastní zeleninu (+to je nasušené a nebo zamrazené, zásoby kečupu, čaje, ...).

Sezóna zdá se ještě nekončí (stále čekáme, jestli něco bude z růžičkové kapusty - dělá je pomalu ale jistě).

Na vánoce nám ale končí "veget" s kozím mlékem (kozička bude březí). Ale to snad nějak přežijeme Však jsem taky za posledních 10 měsíců přibral asi 8 kg!