Ahoj

Tak jsem si řekl, že se zkusím pochlubit nějakým svým dílkem a vyslechnout si kritiku zkušenějších autorů. Ani Shakespeare nenapsal nejlepší dílo hned napoprvé. Dlouhou dobu jsem se pokoušel o různé povídky. Pár jsem jich už napsal, ale zatím sem dám pouze ty, které si myslím, že by se mohli líbit. Ze začátku jich tu bude jen pár, ale až u ostatních doladím detaily, nebo se rozepíšu a vytvořím něco nového, hned je sem připnu, pokud se bude má tvorba líbit.

Vlak
Pouze pro porovnání, tady je jedno z mých starších děl.

Skutečný sen
Podobné povídky nikdy nebyly mým stylem, ale rozhodl jsem se to zkusit a našel jsem v tom určitým způsobem jistou zálibu. Většina lidí, kterým jsem to dával zkritizovat, se nad tím zamyslela, což je také účelem. Proč se to stalo? Každý si na to utvoří svůj názor a dostává to originalitu.


Když přijde noc
Popadl jsem pár myšlenek, které se mi honily hlavou a zkusil jsem něco sepsat, aneb příběh o poslední procházce zimní krajinou.

Svit slov temnoty
Rozhodl jsem se zkusit napsat menší dílo, které by se týkalo mě a mého života samotného. Nově jsem zde aplikoval nasbírané vědomosti a pravidla. Dále jsem se snažil vyhnout mým častým chybám a sám si myslím, že je v tom už vidět malinkaté zlepšení.


Čas dospět - na vyžádání (non-pony, +18)

Nejsem stroj, ale pokouším se psát často. Doufám, že se to někomu zalíbí, každopádně jak jsem řekl, veškerá kritika vítána. Jen na mě prosím buďte hodní...

Pokud si myslíte, že bych měl přestat psát, protože to za nic nestojí, zajímalo by mě, co to ve vás vyvolává? Klidně mi pište i do zpráv, pokud to nechcete rozebírat veřejně

Děkuji, už jenom ten fakt, že to někoho dokázalo zaujmout, je pro mě malým osobním vítězstvím Budu se pokoušet psát často, ale zároveň i kvalitně. K čemu j třicet povídek, když jsou všechny odfláknuté?

Máš opravdu dobrý styl, který dokáže vtáhnout do děje Doufám, že časem napíšeš něco delšího a možná i s MLP tématikou

Žádnou kritiku psát nebudu, nejspíš protože jí jednoduše neumím a žádné chyby nevidím
Tvůj styl psaní je úchvatný, naprosto mě vtáhl do děje.
Při povídce "když přijde noc" sem se musela oklepat zimou.
Opravdu pěkné, těším se na další.

Že se vůbec ptáš, rozhodně piš dál!

Četl jsem některé tvé dřívější výtvory (pár měsíců zpátky) a vidím jasné zlepšení, a to jak po stránce gramatické, tak především co se týká utříděnosti myšlenek, které chceš sdělit. Pokud se budeš tímhle tempem zlepšovat dál, tak se brzo vyrovnáš i těm nejlepším, řekl bych.

Upřímně, úplně bez chyb to není (í/ý, přechodníky), a víc než gramatika mě občas zabolelo střídání poetického vyprávění s technickým popisem:

("Mé slzy radosti dopadly k zemi a pomalu rozpouštěli sníh, který my byl teď pohodlnou postelí. Prodleva mezi jednotlivým mrknutím se prodlužovala a víčka bylo čím dál, tím víc těžké udržet otevřená, až přišlo poslední mrknutí.")

Ta část s prodlevou mě trochu vytrhla z toho příjemného pocitového rozpoložení, které jsi dokázal velmi hezky navodit předchozími větami, a podobně zapůsobila i zmínka o tlaku podrážek vyvíjeném na sníh. Chápu, že se chceš vyjadřovat přesně, aby měl čtenář co nejlepší představu o situaci, ale to vždycky nemusí být ku prospěchu příběhu. Celkově vzato si ale myslím, že si stojíš velice dobře a těším se na další dílko!

Aidrien Assagir: Ano, je ještě spoustu míst, na kterých chybuji, ale postupem času si snad začnu i já sám tyhle věci uvědomovat a budu se jim vyhýbat. Jak jsem řekl, je to hlavně o tréninku.

Arctic Blue: Děkuji, co se týče MLP povídek, mám jednu někde schovanou, tak si ji přečtu znovu a pokud na ní nebude moc co opravovat a bude mít nějakou kvalitu, hned ji sem připnu!

StrangeDevil: Děkuji! Dokáže mi udělat hroznou radost, když se mi povede vtáhnout čtenáře do děje. Sám jsem četl i povídky, u kterých jsem neudržel slzy. A právě takovýchto kvalit bych chtěl celkem dosáhnout.

Aelipse: Ty jsi zrovna člověk, který měl tu smůlu číst moje úplně první dílo, které bylo celkem velkým způsobem zkritizováno, což mě na nějakou dobu odradilo od psaní. Ale vzchopil jsem se. I když to má stále svoje chyby, rozhodně v tom zlepšení je a doufám, že ne poslední.

Pokud se nenecháš odradit kritikou (což věřím, že se nestane) a budeš psát, zlepšíš se. Určitě na to máš.

Nejsem žádný profík, ale tak...

Chtělo by to betaread. Stylisticky je to fajn, ale samotným obsahem... Jsou tam chyby, slova ve tvaru, který se nehodí ke zbytku věty (toho je tam hodně, zvlášť v té druhé) a občas mi trochu uniká pointa.

K první povídce jsem ti posílal PMkem to, co mě tam trefilo. Řekl bych, že tu první ti asi někdo kontroloval a opravoval, tak se budu soustředit hlavně na druhou.

Třeba to s tím kabátem a pláštěm... Asi jsi chtěl zachytit tu vrstvu sněhu, která postupně mění barvu kabátu z černé na bílou, že? Když lidi mluví o oblečení, tak "zimní" většinou znamená teplý. Nepřišlo mi to jako extra dobrý obrat, k popisu postupné změny barvy.

Tvrdá betonová cesta... Asi bych změnil slovosled, nebo to napsal jinak. Měl jsem z toho pocit, že to ten mráz změnil beton na ztvrdlou hlínu.

Každý můj krok... Takhle napsané, mi to přijde jaksi zbytečné... Kdyby lidi většinou chodili neslyšně, bylo by fajn zmínit, že tvé kroky dělají zvuk. Stejně jako s kabátem, to, že ti sníh křupal pod nohama, se dá vyjádřit lépe. Tím spíš, že tahle povídka nemá moc nějaký velký děj a snaží se spíš působit atmosférou na city čtenáře. Tohle se tam opakuje s železnou pravidelností. Snažíš se vybudovat nějakou atmosféru, dojmout, nabudit city a najednou bum "zvuk" a "tlak" a poetický moment je v háji.

bezvládné stromy? Personifikaci chápu, ale tohle mi přijde docela weird.


Domluv si někoho, kdo si to po tobě přečte a hodí ti slova do správného tvaru a pak bych zdokonalil ty popisy a přirovnání. Snažíš se hodně hrát na city, ale právě tímhle, kde se dá ta atmosféra šíleně nahnat, si ji často trochu pokazíš. Je to květnaté, poetické, procítěné...a najednou suché, strohé konstatování.
Taky jsem si všiml, že dost opakuješ slova. Jen se neboj, popusť stavidla své slovní zásoby, my to ustojíme.