,,Dej nějaký návrh.''

Pozrám do vesmíru svojim ďalekohladom a sledujem Kovuovu loď miliardy svetelnych rokov od Miečnej dráhy. Posielam správu k lodi: Kovu? Máš rozkaz splneny? Nechcem sa ti miešať do volneho času, ale nenechal si mi žiadny odkaz. Nemáte nejaké problémy?
Po odoslaní cez previazané častice som išiel hladať Sabilí. Asi tiež už mala rozkaz splnený lebo v meste máme 30 obyvatelov a 400 turistov!
Neni čas na hladanie, idem zamávať davom!


Odoslané z Equestrie šunky.

Přijdu ke kopci.. svítá ..... první rudé sluneční paprsky dopadnou na popraskanou zem.. zem zmáčenou krví nevinných i těch, kteří se hnali za slávou. Paprsky se derou dál... směrem k vrcholu, cestou dopadají na těla dobrodruhů, kteří nedošli cíli své cesty... jaká jich škoda. Kopec, teď už spíše hrob těch, kteří se hnali za za jeho vrcholem ... paprsky se mi zabodli do očí jako neúprosné jehlice, jako hejno šípů .... Nasazuji si svou kapuci. Oděný v rouše mágově sleduji jak se kopec zalívá do svitu umírající hvězdy.. hvězdy jež nám dlouho sloužila jako slunce... je konec... tento svět je na začátku svého konce a mi sme pouze pěšáci na šachovnici osudu.. avšak.. vábení moci je slinější než jakákoliv proroctví s temnot Propasti ... stoupám vzhůru po schodech, jež vybudovali ti, jejichž čas se již naplnil... stála víš... stále dál .... neúprosná taktovka osudu mě pohání vpřed.. stále víš a stále dál... slunce se vyhouplo nad obzor... čas nadešel ... vrchol je již blízko... tady.. tady je to správné místo... můj osud se naplní.. ZDE ... právě tady se udála věc známá jako "Markonův pád" . S pomocí síly samotné Propasti sem připraven vykonat rituál, který odešle tento svět na jeho konečnou pouť,, ale proč... .. proč bych to měl dělat... kdysi sem býval mocný... jeden z nejvyšších arcimágů Větrovské univerzity... a co sem teď ... pouze stín své minulosti.. loutka v rukou temnot... celý svůj život.... svou rodinu... svou... duši sem obětovat pro umění magie... ale zašel sem příliš daleko.. nedbaje opatření... umění jež sem se snažil ovládnout nakonec ovládlo mě ..... A teď.. tady.. na konci všeho... dokončím svůj účel... vytáhnu onen temný amulet a pokládám ho doprostřed hrobu hrdiny Markona... jen pár slov zbývá ........ *Záblesk* .. před očima mi probíhá celý můj život.... od narození v Tortuze, přes moje objevené magické nadání až po vstup na univerzitu ve Větrově... *další záblesk* Byl sem tak blízko k ovládnutí temné magie... tak blízko.. již jen kousek zbýval a pochopil bych její podstatu .. moje žena .. moje 2 děti.. všichni věřili že to dokážu.... zničeho nic mnou prostoupil zvláštní pocit.... mihotavé mravenčení která přecházelo v ostrou palčivou bolest.... v mé hlavě zněl hlas... temný jako sama Spectra... „Ach... slabý člověče... myslíš si ´že se TY můžeš ovládnout moc Propasti.. ?" „Nyní ti ukážu pravou moc temnoty a nechám tě pykat za tvou opovážlivost" .. Ta bolest se nedala vydržet ... zničeho nic se kolem mě utvořilo pole energie... silná vlna rozmetala na kusy náš dům, a vše živé v okruhu 30 metrů *záblesk* Sem jako mrtvá duše.... mám cíl... cíl který musím splnit, jinak zemřu.... pro tento svět již není místo... nechci... ale musím... *záblesk* Rituál je hotov.... cítím kolem sebe podivné vlny energie.... .. asi 20 metrů ode mě se otevírá portál ze kterého vychází postava v černém brnění a rudou kápí ... „Skvělé otroku .... náš pán tento svět zniči a ty si mu pomohl" Co sem to udělal.... vše sem zatratil ... vše co jsem miloval bude pryč.... vše co .. NE ... .. UŽ VÍC NE !! Posbírám v sobě poslední vzpomínky na rodinu .. na univerzitu ... na pilné cvičení silové magie... na svou první lásku ... "Já nejsem tvůj otrok zrůdo!!" "Já.... sem......svobodný!!!!!!!!!" S tím výkřikem sem v sobě sesbíral všechny zbytečky síly.. všechny vzpomínky které mi zbyly než sem propadl temnotě ... vystřelil sem proud energie.. energie poháněné bezmocí, ale i zlobou na sebe, na Propast ... na to že sem nedokázal vzdorovat té síle.... *záblesk* Stojím uprostřed kráteru.. má rodina ležela v prachu mrtvá.. náš dům byl pryč. *záblesk* Výboj energie narazil do bytosti v brnění a odrazil ji do portálu... Portál se začal zavírat..... na chvíli bylo úplně ticho... zničeho nic se od portálu rozšířila vlna, která kolem sebe drtila samotný časoprostor.... *záblesk* „ Zklamal si mě .... nyní zemřeš..." *záblesk* Všude kolem je prach... spousta prachu... já.. žiju.... sem naživu... vystoupám na vrchol kopce... sluneční paprsky se mi zabodávi do očí. Asi mi spadla kapuce ... Nasadím si jí a pohlédnu do dáli ... vidím ... vidím nový svět.... svět ve kterém se nerozlišuje dobro a zlo.. svět ve kterém sme si všichni rovni.... šáhnu do kapsy ... Amulet.... .. kdybych dokázal obnovit své síly tak bych se mohl znovu pokusit porozumět vyšším silám... ale stojí to za to riziko ? .. Jistě že stojí .... vždycky stálo... Kvůly umírající hvězdě se nemusím bát žádného útoku z orbity, neboť vše nad planetou je spáleno strašlivým žárem. Pomocí zbývaqjící energie vytvořím kolem kopce silové pole, cokoliv se ho dotkne shoří na prach .. cokoli ho podkopá take shoří.... Přidejte se ke mě v zájmu vyššího dobra ... nebo padnete do Propasti .. Kopec je můj !

(hip hip hurá! Alexan je tu!)

(Szii you are human or pony? Trochu som to nepochopil. Pekne napísané ale dlhé Pozri sa na prvú stránku a porovnaj to)

*Na mostíku C.U.M Equestrie.*

,,Príchodzia správa zo zeme pane."

,,Na obrazovku."

,,Kovu? Máš rozkaz splneny? Nechcem sa ti miešať do volneho času, ale nenechal si mi žiadny odkaz. Nemáte nejaké problémy?"

,,Jeden problém bol ale už nie je. Mali sme konflikt s reportérmi z Novy. Senzory našli podzemnú vodu na Marse vo forme ľadu."

Čo to? *otvára sa portál do Priepasti asi 200m pod kopcom*
Ty vole! *ihneď sa pozerem smerom dole ďalekohladom* Čo to má znamenať! Nejaký mág otvára portál do nejakého strašného miesta. Čo spravým. Ide mu pravdepodobne o kopec. A kedže som majster pastí, tak spravým tú najvetšiu zo všetkých! *kým sa diali udaloati pod kopcom* obrovský vysávač nie života ale mágie! MUHAHA! Ďalej som nacpal celú svoju nekonečnú armádu do ochranného citrónu a ten som skryl za záves. Vojedm doň a zavrem. V tú chvílu zožahne celý kopec oheň. Po asi 3h vidím mága vstupovať do miestnosti. Zavrem dvere nadialku. Vylezem zopoza trónu.
"Hej! Ty šikula! Pozri čo si spravil! Vidíš tento trón? A tento hrad? Nehovor že nie. Je to moje a ty si to neprivlastníš. Zhor, ale teraz ty!"
Zapnem vysávač. Mág ani nestihol vytiahnuť nejakú úžasnú vec a začal ho vysávač vysávať. "Hhahahaha!" A všetká jeho magická energia bola v nádobe z porcelánu. Zoberem ju a pošlem výťahom do podzemia. "Čo si mi to urobil!" začal vzlykať mág. "Nemal si sem chodiť, a skotúlal som ho z kopca.
Posielam správu Kovuovi: "Mali sme tu vážny problém. Musíš sa vrátiť. A bojím sa že Sabili asi nerpežila.

Odoslané z Equestrie šunky.

,,Okej vraciame sa a Sabilí je tu so mnou, v bezpečí na obežnej dráhe. Kovu končí."

,,Maximálnym warpom k zemi a pripravte mi raketoplán na návrat."

*Ten minutes later.*

,,Alexan? Čo si nám spravil s hradom?"

Chceš počuť najskôr zlú alebo dobrú správu?

Odoslané z Equestrie šunky.

---

(Otvor v svojom poradí)
Dobrá: Zlá:
Odoslané z Equestrie šunky.

,,Takže stavba bude pokračovať na novo. Čo sa týka C.U.M Equestrie jej bojaschopnosť bola potvrdená v boji s reportérmi z Novy."

Výborne. Zdása že sa ten mág pokúsi o pomstu. Ale bez mágie sa cez hradby nedostane.

Odoslané z Equestrie šunky.

,,Takže hrad se staví zase nanovo?'' Zeptá se Sabilí