Fotoelektrický jev mi myslím asi taky moc nepomohl. Zpočátku to byla španělská vesnice, ale pak mi došlo, že to je sice logické, ale chybí mi podstatný údaj.

Máme teda rovnici popisující foton:

m = hf/(c^2)

Pak máme rovnici kinetické energie hvězdy (vyjádřené hybností):

Ek = (p^2)/(2*m)

Asi můžeme předpokládat, že rychlost fotonu vylétávajícího z hvězdy bude vždy C (moc slabá gravitace).

Takže jak tyto dvě rovnice spolu souvisí?

Nebo jinak, pokud by to bylo nutné vyjádřit přes chápání fotonu jako vlny, jde to vyjádřit nějak jednoduše?

---

(15.09.2014, 16:45)Jamis Napsal(a): Je to jednoduché - najdeš ve výše uvedených odkazech a trochu upravíš, aby to vypadalo pěkně (jsou to jen zlomky a násobky - pohodička).

Zeptám se jinak - co tě vede k domněnce, že by v prostředí měl fungovat jinak než ve vakuu?

Jak pro koho

Zřejmě mylně zakořeněná představa ze školy o tom, co to vlastně je vlnění. Buď mám děravou paměť, ale ačkoliv vysvětlení zvukového vlnění jsme probrali dokonale, nevzpomínám si, že by nám bylo nějak extra vysvětlován princip el.mag. vlnění (já jim to nezazlívám, pro elektrotechnika v oblasti počítačů to není normálně podstatné)


S tím asi souvisí to, že ačkoliv příklad s lokomotivou a zvukem chápu, a asi si nedokážu připustit, že světlo funguje podobně. Proč taky? Šíření zvuku = stlačování vzduchu. Vesmír = není vzduch. Změna frekvence blížící se lokomotivy? Rychlost zvuku není o tolik (řádově) rychlejší než rychlost lokomotivy, takže ta může snadno přidávat nové "pulzy" do již probíhajících. Rychlost hvězdy vs. rychlost světla = úplně jinde.

---

Narazil jsem na přirovnání světelného doplerova jevu s radarovým měřením rychlosti (což je defakto to samé, jen v tomto případě je to odražený foton a ne emitovaný). Snad to pochopím lépe..