(15.09.2014, 18:24)Martin Napsal(a): Červený posun způsobený expanzí vesmíru je defakto daný tím, že pokud platí, pak je vlastně totéž, jako když měříme hvězdu která momentálně letí směrem od nás (jenže se neustále po trase opakuje) - a na krátké vzdálenosti se tolik neuplatní (proto můžeme měřit i modrý posuv).

Ano, přesně tak. Rozpínání vesmíru se měří pomocí rudého/modrého posuvu.

Citace:Důvodem mého nepochopení byl zřejmě fakt, že 99% autorů začalo vysvětlovat Doplera tak, že začali u šíření zvukových vln, a následně řekli "totéž platí i pro světlo, akorád že vlnění zvuku není vlnění elmag." a tím to celé pohřbili (co všichni máte s těma lokomotivama? druhá půlka je zase vysazená na sanitky ).

Spíš je problém, že se snažíš pochopit pokročilé věci, aniž bys znal základy, a proto to prostě nedává moc smysl. Vysvětlovat Dopplerův jev na zvuku a pak přejít ke světlu je naprosto v pořádku, jenže potřebuješ nejdřív vědět, jaké vlastnosti má zvuková vlna (vlnění prostředí), pak jaké vlastnosti má elektromagnetická vlna (dvě na sebe kolmá kmitající pole - elektrické a magnetické) a z toho vyvozovat závěry. Matematika a fyzika se nedá dělat od prostředka, protože se ti celá ta konstrukce později sesype.

Proč lokomotivy a sanitky? Teda dali by se použít i hasiči a policie - ty zas ale člověk nepotkává tak často jedná se známé zdoje konstantního zvukového signálu, které se pohybují a většina lidí má tu zkušenost, že kolem nich se zapnutou houkačkou/sirénou projela a oni slyšeli (a pamatují si), jak je ten tón (frekvence zvuku) nejprve vysoký, když se zdroj blíží a pak hluboký, když se zdroj oddaluje. Což je přesně důsledek Dopplerova jevu.

Citace:Takže, abych měl trochu jasno: pokud si chci nějak představit Doplerův efekt, MUSÍM nutně brát foton jako vlnění? Pokud do toho zahrnu foton jako částici, buď to pochopit nejde nebo je to děsně složité?

Když se ponoříš hlouběji do fyziky, nemůžeš vždycky použít svoji klasickou představivost. Nemůžeš si představovat foton jen jako pevnou kuličku, nebo jako vlnu na vodě: tahle představa bude fungovat pro jistý typ situace, ale v jiných bude zcela selhávat. Jedná se prostě o kvantum energie v nějaké určité podobě, které se za jistých okolností chová nějak a za jiných zase jinak, byť jsou tyto příčiny a důsledky popsány. Někdy se foton chová jako vlna, jindy jako částice (proto se říká dualita vlna-částice). Just deal with it

Ani atom si nemůžeš představovat jako sluneční soustavu, byť se tak velmi často zobrazuje (jedná se velmi často o Rutherfordův model, který je sice názorný, ale nepřesný) - někdy se elektronové orbitaly zobrazují jako rozmazané, protože není možné přesně určit, kde elektrony v danou chvíli nachází. Lze to určit pouze s určitou pravděpodobností, takže aktuálně platný model atomu vypadá jako malé jádro a mrak elektronů - na obrázku atom hélia (odstín černé v elektronovém obalu odpovídá hustotě pravděpodobnosti):

Citace:Děkuji zatím za snahu o vysvětlení, nebo alespoň o nasměrování

Rádo se stalo