Kobylka nenápadná,
stála jsi v pozadí,
ale my jsme si tě všimli,
a to je to hlavní.

Očí tvé nádherné,
je to čím si jiná,
nám to ale přijde roztomilé,
to že si jediná.

My jsme si tě na výchovu vzali,
pod ochranná křídla svá,
abychom tě milovali,
jsi pro nás osoba blízká.

Dali jsme ti sílu,
jméno a vlastnosti,
aby si se ukázala světu,
jako důkaz čisté radosti.

Když jsi ukázala kdo jsi,
a poprvé promluvila,
tak na tváři nás všech,
jsi úsměv vykouzlila.

Pak jsi ale byla obviněna,
ušili na tebe boudu,
a poté jsi byla uvězněna,
bez řádného soudu.

Zasáhlo nás to všechny,
přišli jsme o naši milovanou,
zůstaly nám jenom vzpomínky,
na tu naší Derpy nešikovnou.

Všichni ale doufáme v tvůj návrat,
plné košíky muffinů ti budem dávat.

Je to již dlouhá doba,
co jsi nám zmizela,
a každý z nás myslel si,
že poslední naděje umřela.

Stýskalo se nám po tobě,
víc než by se zdálo,
a proto nás všechny potěšilo,
to co se nedávno stalo.

Najednou jsme tě uviděli,
nikdo z nás tomu nevěřil,
v tu chvíli zahřála se naše srdce,
a úsměv se na tvářích objevil.

Objali jsme tě silně,
v očích jsme měli slzy,
nechceme tě nechat odejít,
ani teď a ani brzy.

Vrátila jsi se nám,
a s tebou i naše moc,
nyní tě budeme strážit,
klidně i po celou noc.

Nyní mě prosím omluvte, nechci se s vámi hádat,
ale slíbil jsem Derpy, že jí košíky muffinů budu dávat.