Zapomněla jsem poslat včerejší! Útržek ze života poníka Northern Cross:
Přistála přede mnou hodinová výpověď. Maminka bude nadšená.
Tak jsem zapomněla, že mám hlídat mraky, aby neuletěly pryč, než nám z továrny dodají další, aby jich bylo dost na bouřku. Hlídání mraků je děsná nuda, hned má jeden spoustu času koukat, co kde lítá.
Nebo běhá.
Zírala jsem na cestu pod sebou a najednou vidím, že tam běží ten fešák. Jednorožec, dlouhá modrá hříva, samý sval.
Trošku jsem uletěla. Doslova. Zapomněla jsem na práci a začala ho na jednom obláčku sledovat.
Pak jenom slyším řev: „Kdo sem pustil ten mrak?“ Koukám a jsem nad Canterlotskou vojenskou základnou. Průšvih jako vrata.