„Tak, je to tu – vlastní bydlení.“
Odložil jsem v předsíni zavazadla, sundal boty a přesunul se do obývací místnosti. Rozpřáhl jsem do vzduchu ruce a zatočil se. Užíval jsem si nabyté svobody. Byl to velký krok na cestě k samostatnosti – a seberealizace, to především. Sedl jsem si na podlahu, a užíval si onen moment, ale veškerá radost z nového bydlení se začala pomalu vytrácet. Vedlejší pokoj postrádal moji malou sestřičku, která si ode mě nechávala číst pohádky. V kuchyni nešlo slyšet matčino prozpěvování při vaření. V obýváku neseděl otec, který by komentoval nejnovější seriály.
Byl jsem sám.
„Nesnáším to tu...“
"You want dubbing quallity? Bah! It´s the quantity what earns money!"