„Konečně tě zničím, Mácamane!“
Pavučiny blesků křižovaly oblohu a odrážely se ve vykulených očích Calamity Blight, jejíž silná gumová podrážka drtila můj obličej. Tlusté provazce deště bičovaly střechu mrakodrapu.
„Teď zaplatíš za všechno příkoří, které jsi mi způsobil! Vykuchám tě jako žábu!“
Pozvedla nad hlavu mačetu, jejíž mokré ostří se zalesklo.
„Nějaká poslední slova?“
Náhle se zahřmělo, následoval oslnivý záblesk a děsivá rána. S námahou jsem se vyškrábal na nohy a nakopl jsem páchnoucí zuhelnatělou hromádku, která ještě před chvíli byla Calamity Blight.
„Jo. Že mávat v bouřce na střeše nad hlavou kusem železa je blbej nápad, ty krávo! Adios!“