Já to s chováním Pinkie nevidím zas tak bledě a otravně. Na jejím místě by asi většina z nás nejdřív reagovala na Mudbriara stejně jako Pinkie – obzvlášť poté, co by nás zdržoval ve frontě vysvětlováním rozdílu mezi „nashledanou“ a „uvidíme se později“. A poté, co bysme se snažili navázat konverzaci nějakýma nezávaznýma věcma a poznat ho při zjištění, že to je přítel sestry, ale dostali bysme odpověď „Technicky už jsme se poznali“. Kór když je taková osoba autistická jako Mudbriar. Možná bysme nereagovali tak přehnaně, ale určité nepochopení by tam bylo. Neurotypičtí lidé prostě nikdy nepochopí, jak svět vnímá autista (a naopak).

Akorát potom ta přehnaná reakce z její strany (scéna kdy se rozbrečela) je prostě její charakterová vlastnost. Je to prostě Ponk, která bere absolutně všechno do extrémů. Někdy je jí to na škodu, někdy ku prospěchu.

Jo a ješte jeden rychlý edit. Věděli jste, že tento týden byl – a technicky () pořád je – světový týden povědomí o autismu?