Jsem na tom při sledování podobně, ne-li hůře. Pro přiblížení - všechny opravdové přátele jsem nechal na Slovensku a mám je možnost vídat max. jednou do roka a ani to se mně někdy nepovede, ačkoliv oni už se taky párkrát dotáhli až sem za mnou, což je úžasné

Leč problém je v tom, že za celých 8 let co jsem v Praze, znám 3 lidi, které mohu hrdě prohlásit za blízké kamarády. Na střední jsem byl i v jedné "partě", kde se 4 roky všichni tvářili jako kamarádi, leč v nejhorší chvíli se na mě do jednoho vykašlali. Proto si někdy u MLP i posmrkám

Ale co, nějak se životem stále ploužím a právě ve chvílích, které kvůli tomu zažívám a ve kterých mi je všechno jedno, jsem se pustil už do mnoha věcí, ke kterým bych se jinak neodvážil