(05.01.2013, 11:22)Antarius Napsal(a): Xeelee, informace? Přesně tohle nám řekl náš učitel fyziky na střední, citoval jsem jej, akorát on nám to řekl několik dní po jeho výkonu

Navíc je to ověřené i dalšími fyziky, a neboj se, na wikipedii jsem se nedíval

Xeelee, jen pro přesnost skutečně překonal rychlost zvuku; mohl i překonat tu "bariéru." Nelze tomu ale říkat akustický třesk (Sonic Rainboom) protože kdyby padal kolem tebe, tak to neuslyšíš, to jsem chtěl vyjádřit. A díval jsem se na video z jeho kamery...neviděl jsem kolem něj, ani za ním to...kónické cosi

Možná by ses na tu Wikipedii podívat měl Corwin to napsal správně. Jakejkoliv pohybující se předmět vydává nějakej zvuk. Když se pohybuje dost rychle, tak to i slyšíme. Na Wikipedii je popsanej fyzikální princip toho jevu podrobnějc. Odvoláváš se na nějaký konkrétní fyziky, nebo tu jen hájíš názor vašeho učitele? Když se podíváš na video Sonic Boom, tak by ti mohlo dojít i to pročs nemusel vidět to "kónické cosi" Kam ses díval, když ne na Wikipedii? Nebo díval ses vůbec někam?

Dumbass_CZ: Jiný složení atmosféry nerovná se jiný fyzikálná podmínky, ale částečně jiný vlastnosti tý atmosféry. Může mít jinej poměr prvků a jinou hustotu. Částečně jiný složení. Pokud ale zvířata a rostliny fungujou stejně jako u nás, tak by složení mělo bejt velmi podobný. Tzn., že nějakých 98 % by měl tvořit dusík a kyslík. Složení zbytku atmosféry by na její vlastnosti prakticky nemělo vliv. V úvahu pak připadá jen jiná hustota. Vzhledem k výkonům, který poníci v seriálu předvádí, předpokládám, že asi nebude řidší než u nás. To by pak neměli na takový výkony dost kyslíku. Vylez si na nějakou osmitisícovku a pochopíš Hlavním faktorem, ovlivňujícím hustotu atmosféry, je každopádně gravitace (když nepočítáme skleníkovej efekt na Venuši). Nepřipadá mi, že by byla nějak výrazně odlišná od naší. Nic v Equestrii nepadá zpomaleně jako třeba na Měsíci (kromě Pinkie) ani moc rychle. Vychází mi z toho, Equestrie by měla ležet na planetě s přibližně stejnou velikostí a hmotností (hustota se možná bude trochu lišit) a atmosférou podobnou naší.

A co když jo ? Co když je to tam jinak. Nikdo neřekl, že je to přesně jako na Zemi. Také nikdo neřekl, že tam všechno dýchá pouze kyslík. Co když jsou to pouze zmutované bytosti, co dýchají nám neznámý plyn ? V seriálu, kde není nic řešeno je možné prakticky cokoliv.
A co lidi, co v řidším vzduchu žijí ? Pro nás je to nesmysl tam bydlet, protože na to nejsme uzpůsobeni, ale lidi, kteří tam žijí od narození, tak pro ně tam vylézt není problém. A žádné dýchací přístroje nemají.
Pokud porovnáváme se Zemí, tak ano. Ale říkám, že tam není nic dané, nikdo neřekl, že tam je 98% složení vzduchu kyslík, a dusík.
Jinak jsem to poprvé napsal blbě. Nemyslel jsem atmosféru ale celý vzduch. Ale i tak musí mít ty mraky nějaké příměsi.

Navíc, mám dojem že lidi žijící ve vysokohorských oblastech mají pár mutací, které jim pomáhají se s tím vypořádat. Tuším že mají trochu jiné složení krve a jiný průtok krve než my z nížin, tak co teprve pegasové, v těch to taky zákonitě musí tikat trochu jinak než v jednorožcích a zemských.

poníci jsou zmutovaní lidé ! a můžou za to korejci !

Dumbass_CZ: Ať je to jak chce, tak má první věta v reakci na tebe platí. Pleteš dohromady dvě nesouvisející věci. Atmosféra je celej vzduch, ne? Její složení ale nemá žádnou souvislost s fyzikálními zákony. Tos napsal špatně.

Tím ale nechci tvrdit, že se v MLP světě nemůže vzduch chovat jinak a že tam nemůže platit jiná fyzika. Náš svět ale posloužil jako předloha a spousta věcí v něm funguje stejně. Vycházím z předpokladu, že zvířata a rostliny fungujou stejně (zvířata dýchají kyslík a rostliny využívaj fotosyntézu). Může to bejt jinak, ale pak je potřeba zeptat se proč by mělo. Není to ničím opodstatněná domněnka a výraznější odchylky od fungování našeho světa by vedly ke strašně složitejm teoriím o povaze MLP univerza. Stačí už těch pár věcí, o kterých víme že fungujou jinak a který je problematický naroubovat na fyziku (třeba pohyb těles v solární soustavě nebo problematiku mraků). Říká ti něco Occamova břitva?

Lidé žijící v řídkém vzduchu se přizpůsobí, ale pořád maj málo kyslíku a nemůžou dělat náročnější věci, při kterých ho tělo hodně spotřebuje. Asi by se tam nekonal žádnej běh lesem, lety obrovskou rychlostí, balón by se asi tak snadno nevnesl…

Mraky vyrobený v Cloudsdale můžou mít příměsi, ale co mraky v místech, kde počasí pegasové neřídí? Můžou po nich taky chodit? Nebo se do nich ty příměsi dostanou nějak samovolně? Nebo sou na celý planetě jen zatoulaný mraky od pegasů? A před prvním vyrobeným mrakem nikdy nepršelo? (To asi těžko.) Co se stane s mrakem po rozpadnutí? (Předpokládám, že prostě se vším všudy nezmizí.) Může se časem rozpadnout sám, nebo do něj musí kopnout pegas? Jak se po jednom kopnutí destabilizuje struktura obláčku? Jak se z obyčejnýho mráčku stane bouřkovej? Nebo pegasové bouřkový mráčky vyrábí? Jak se z bouřkovýho mráčku stane nebouřkovej a jak je možný, že se nerozpadne, když se do něj kopne? Pochází všechny mraky z výrobních linek pegasů, nebo vznikaj i samovolně? Jak vznikaj/sou vyráběný a z čeho se skládaj?

Řízení dne a noci poněkud koliduje s tvorbou solární soustavy a evolucí života na planetě. Tvorové ovládající magii a měnící noc a den předpokládám nemohli existovat od počátku věků. Zajímavou otázkou je, zda předtím planeta obíhala kolem hvězdy a měsíc kolem planety. A pokud ano, tak proč už to tak není. Nebo to dělal Bůh? Cokoliv spojený s náboženstvím tvůrci ze seriálu striktně odstraňujou. Nebo má sám vesmír nějaký magický vlastnosti? Jednou

Má vůbec smysl snaha vymyslet teorii, která by si v ničem neodporovala a byla v souladu s tím co víme? A dá se vůbec na cartoonovou fyziku aplikovat fyzika klasická?

Teď jsi mi nasadil brouka do hlavy, protože jsem si vzpomněl na něco velice prostého: bič

Ok, nějak jsem se zamotal do svých vlastních názorů...dostali jste mě. Ale i když připustíme, že jsem se zcela fatálně pomýlil, z fyzikálního hlediska stále není možné, aby se za vámi vytvářela duha, i když letíte nadzvukovou rychlostí...tedy pokud nejste Rainbow Dash

(04.01.2013, 22:55)Antarius Napsal(a): Další téma: The Sonic Rainboom

Akustický třesk, jak se mu říká fyzikálně správně, vzniká při překročení zvukové bariéry, tedy, když nějaké těleso překročí rychlost zvuku (ve vzduchu se udává 330 m/s ale závisí hodně na teplotě). Zpravidla bývá doprovázeno ohlušujícím rámusem, když nad vámi ono těleso proletí.

Osobně když jsem epizodu viděl tak mi sletěla sanice až k zemi, protože jsem byl naopak velmi překvapen jak moc se snaží (samozřejmě v rámci mezí) simulovat fyzikální zákonitosti. Na „animák pro malé holky“, dle mého názoru, až moc.
První je hyperbolický tvar rázové vlny, kterým rozráží RD vzduch kopýtkem při subsonickém letu, protože přibližně tak skutečný tvar i vypadá (jen s turbulentním prouděním u ocasu), dále jak se blíží rychlosti zvuku se mění tvar rozrážené vlny více a více k Machovu kuželu (též naprosto autentické, jen si mohly držet správný úhel kuželu aby to nemohlo být tak okatě zneužito), dále blesky které značí ionizaci a disociaci plynu ke které při nadzvukovém letu skutečně dochází (jen ne při M=1.0, ale při mnohem větších rychlostech jako třeba při rychlosti raketoplánu vstupujícího do atmosféry) no a nakonec samotný boom (ten nevzniká na jednom místě a odtud se nešíří lineárně v jedné rovině, spíš znova připomíná kužel, ale pozorovateli co stojí na jednom místě se tak jeví, takže to se dá odpustit). Duha samozřejmě typicky nevzniká, ale znova je ten koncept naprosto správný, protože za tu mlhu co je běžně u letadla letícího blízko rychlosti zvuku vidět je zodpovědná voda, resp. vodní pára která vlivem stlačení přechází z plynného skupenství do skupenství kapalného (kondenzuje do malých vodních kapek) a jediný důvod proč není za letounem vidět duha je ten, že kapky jsou stlačeny k sobě příliš nahusto než aby nimi mohlo procházet světlo a formují tak místo disperznutých kapiček vody co by mohly lámat světlo spíše mrak. Duhu jen považuju za jakousi asociaci k Rainbow Dash (všechno co udělá RD má všechny barvy duhy). Původně jsem si myslel, že mělo jít právě o vzdání holdu prvnímu člověku co překonal rychlost zvuku při volném pádu, protože jsem tu epizodu viděl krátce po seskoku Felixe Baumgartnera (nebo přibližně v tu dobu), ale epizoda byla napsána asi o dva roky dříve, takže kdo ví. O to víc mě štve, že Felix Baumgartner neměl na skafandru na zadku nášivku ve tvaru mraku s bleskem v barvách duhy.

(04.01.2013, 22:55)Antarius Napsal(a): Pokud si vzpomínáte, je to pár měsíců, kdy rakouský adrenalinový sportovec překonal rychlost zvuku, ale akustický třesk se u něj nedostavil. Proč? Jelikož to těleso musí nějaký zvuk vydávat

Jen tak čistě pro zajímavost, jsem naopak přesvědčen, že pokud by si byl v balónu vedle padajícího Felixe Baumgartnera, tak by se dost možná akustický třesk dostavil. Ono je to dost těžké hádat, protože dosažení takové rychlosti umožňuje právě řidší atmosféra ve velkých výškách, ale v ní také vzniká sonický třesk o něco těžší než v hustější atmosféře jako je blízko u země. No blíže k zemi zas volně padajícímu tělesu brání hustší atmosféra v dosažení takové rychlosti a pro běžného parašutistu se udává Terminal velocity (co to vůbec je? O terminální rychlosti jsem jakživ neslyšel) tak kolem 200km/h.

(04.01.2013, 22:55)Antarius Napsal(a): Jelikož nadzvukové stíhačky rámusí, tak akustický třesk u nich nastává (viz video).
Jelikož si onen rakušan nezpíval, nevydával nějak extra zvuk a tedy nerozkmitával molekuly vzduchu kolem sebe, zvuk se nešířil, neměl žádnou rychlost a tedy logicky nemohl překročit onu zvukovou bariéru.

Jsem si jistý, že kdyby tohle Felix Baumgartner četl, tak by tě vzal krumpáčem po hlavě, protože to je pravděpodobně ta nejstupidnější teorie, která se snaží dosažení jeho rekordu snaží vyvrátit, jakou jsem kdy četl. Zvukovou bariéru „samozřejmě překročil“, i když se mu za zadkem netvořili žádné duhy jakožto důkaz. Je to stejné jako s vlnami na vodní hladině. Těleso, které se pohybuje prostředím porušuje rovnovážný stav a tak tvoří jakousi vlnu. Jestli akustickou vlivem roztažení nebo stlačení molekul vzduchu nebo roztažením molekul vody na vodní hladině je jedno. Materiály samozřejmě mají snahu po dodání silného impulzu se navrátit do svých původních stavů a proto kmitají kolem rovnovážné polohy sem a tam a tím vlastně formují zvuk samotný (stejně jako kmitající reproduktor). Proto třeba když pleskneš rukou o stůl slyšíš to plesknutí i když ani stůl ani ruka není vyloženě generátorem zvuku. Je to vzduch samotný vytlačený z pod ruky nad stolem, který generuje ten vytlačený vzduch.

(04.01.2013, 22:55)Antarius Napsal(a): Stejný problém je u RD...nemá u sebe kazeťák, ani nevříská, tak nemůže překonat zvukovou bariéru...rychlost zvuku ano, ale nebude doprovázena tím "sonic boomem".

Termonukleární zbraň si též při explozi nebrouká, ale rachotu při výbuchu nadělá za deset. Jak už bylo řečeno, tohle je dost špatný přístup k problému.

(04.01.2013, 22:55)Antarius Napsal(a): A co duha? Nemám žádné jiné vysvětlení, než že jí svítí zadek a její ocas je něco jako skleněný hranol, jež ono světlo z jejího zadečku rozkládá na jednotlivé barvy.

Tak teoreticky je to samozřejmě možné naprosto bez problémů. Stačí aby od RD odlétávaly při letu nějaké malé částečky které by se chovaly jako kondenzační jádra, na nich by kondenzovaly vodní páry do kapiček vody a ty by lámaly procházející světlo. Při pohledu ve správném úhlu by byla vidět duha. Problém je jen že by musely být kondenzační jádra od sebe dostatečně disperzované(rozstříknuté) což by vyžadovalo nějakou externí sílu. Jako třeba kdyby RD nasávala vzduch tlamičkou, uvnitř těla ho míchala s palivem a řitním otvorem by výsledek rozstřikovala za sebe (vysvětlovalo by to zvuk proudového motoru a rychlosti, kterých je schopna dosahovat). Ale jak jsem řekl, beru to spíš jakožto takovou pohádkovou asociaci než něco s reálným základem.

(05.01.2013, 12:21)Dumbass_CZ Napsal(a): Fyzika je tam tedy podle me jina, nez u nas.

Pokud jde o jinou planetu, ale stejný vesmír musí tam platit stejná fyzika jako u nás. Jen vlastnosti atmosféry by mohly být odlišné.

(05.01.2013, 14:20)Xeelee Napsal(a): Vylez si na nějakou osmitisícovku a pochopíš

Je ovšem potřeba brát na vědomí že RD se pohybuje vysokou rychlostí v atmosféře (minimálně u epizody Sonic Rainboom můžeme s jistou určitostí tvrdit, že se blíží či překonává rychlost zvuku). I když může být řídká, tak tím že vzduch tlačí před sebou způsobuje jeho zhušťování. Někde na YouTube jsem dokonce viděl, že při velmi vysokých rychlostech musí být u náporových motorů ten vstupní kužel navržen tak aby rozrážel vzduch částečně mimo vlastní sání motoru, protože množství vzduchu vstupujícího do sání by ho jednoduše udusilo a tlak uvnitř motoru by mohl způsobit poškození. Asi to byl nejspíš nějaký Scramjet, protože ty vypadají tak divně.

(05.01.2013, 17:47)Dumbass_CZ Napsal(a): Také nikdo neřekl, že tam všechno dýchá pouze kyslík. Co když jsou to pouze zmutované bytosti, co dýchají nám neznámý plyn?

Jako třeba dusík nebo xenon? Důvodem proč živé organizmy dýchají kyslík je jeho reaktivita. Netvrdím že by nemohli dýchat třeba hliníkové páry (ten je snad ještě reaktivnější), ale ty zas mají pro svou existenci podmínku naprosto jinou teplotu. Ale co já vim, třeba je RD z titanu.

(05.01.2013, 19:01)Xeelee Napsal(a): Může se časem rozpadnout sám, nebo do něj musí kopnout pegas? Jak se po jednom kopnutí destabilizuje struktura obláčku? Jak se z obyčejnýho mráčku stane bouřkovej? Nebo pegasové bouřkový mráčky vyrábí? Jak se z bouřkovýho mráčku stane nebouřkovej a jak je možný, že se nerozpadne, když se do něj kopne?

Pegasové mají hodně silné zadní běhy. Při jemnějším hoofkicku mrak postupuje piezoelektrický efekt a výsledkem je blesk do zadku. Při mocnějším hoofkicku se mrak stlačí natolik, že začne voda v něm vřít a mrak se vypaří ve vodní páru. To je snad jasné už ze způsobu jakým autoři rozpad mraku animovali, ne?

(16.12.2012, 22:51)RadlanJay Napsal(a): Tohle v Equestrii asi taky nefunguje. Tedy že s výškou se mění atmosférické podmínky.
Kdyby to fungovalo, pegasové by mrzli za letu, ba by ani lítat nemohli - řídká atmosféra, malý vztlak a obsah kyslíku.

Ba přesně naopak:

• S tlakem bych si dělal starosti úplně nejmenší. Jak už bylo řečeno, při vysokých rychlostech tlačí RD vzduch před sebou. Čím rychleji letí tím je tlak vzduchu, který na ni působí větší. Naopak pokud by vzduch nerozrážela svým kopýtkem a celkově při tak velikých rychlostech nezaujala aerodynamický tvar (podobně jako má nos tryskáče), tak by jí tlak který na ni působí mohl roztrhat plíce. Nepůsobí na ni sice statický atmosferický tlak sloupce vzduchu nad ní, ale dynamický atmosferický tlak sloupce vzduchu, který si tlačí před sebou.
  
• S tím souvisí také kyslík. Kyslíku je samozřejmě ve větších výškách málo, ale při vysokých rychlostech je naopak problém přehršel kyslíku. Je potřeba brát v úvahu, že při vysoké rychlosti se vzduch tlačí do komory a motor je tak schopen nasbírat víc kyslíku než je vůbec v jednom metru krychlovém na úrovni moře. Proto náporové motory nepotřebují kompresor, ale přesně naopak něco čím to množství vzduchu do sebe vpuštěné regulují. Plíce RD by samozřejmě musely být průchozí (napojené na tlusté střevo aby měly jak opouštět tělo jinak než předem) a s regulovatelným vstupem (sanice tlamičky by asi stačila dostatečně).
  
• Teplota je též velmi relativní pojem. Vzduch je obecně známý tím, že je to tepelný izolátor. V důsledku fyzické aktivity tělo vygeneruje velké množství odpadového tepla a ano i když do chladnějšího vzduchu přechází o něco snáze než do teplého není to až tak důležitý faktor jako třeba rychlost proudění toho vzduchu (hlavní odvod tepla u vzduchu není způsoben kondukcí, ale konvekcí) nebo třeba vlhkost vzduchu (voda má několikrát větší tepelnou kapacitu než všechny složky vzduchu dohromady). Pokud tedy generuješ v důsledku práce tak velké množství tepla, že okolní vzduch ho není dostatečně rychle schopen pojmout, může v minusových teplotách klidně dojít k přehřátí organismu. Proto není problém třeba v minusových teplotách běhat nahý po krajině za arktickým kruhem (osobně bych si někdy v životě chtěl zkusit běhat nahý za Amundsen–Scottovou polární stanicí, teda samozřejmě kdybych uměl běhat a tak moc mě nebolely kolena). Pokud má RD tak dobré peří, že vzduch, který je mezi ním není strháván okolním proudícím vzduchem a tak vytvoří dostatečnou izolační vrstvu, pak bude mít RD spíše problém s tím aby se nepřehřála. Samozřejmě nesmí zastavit nebo se potit, protože jinak by pravděpodobně zmrzla. Další faktor je tření vzduchu. Např. u SR-71 Blackbirdu už je tření tak obrovský faktor, že kdyby nebylo černé, z titanu a obložení by nebylo měněné, letoun by jednoduše shořel i v tak vysokých výškách v jakých létá. Teplota na povrchu tak rychle letícího letounu může přesahovat až 300°C.
  

(05.01.2013, 19:01)Xeelee Napsal(a): A dá se vůbec na cartoonovou fyziku aplikovat fyzika klasická?

Ne, ale je to docela prča.

(05.01.2013, 23:29)Grunt Napsal(a):

(05.01.2013, 12:21)Dumbass_CZ Napsal(a): Fyzika je tam tedy podle me jina, nez u nas.

Pokud jde o jinou planetu, ale stejný vesmír musí tam platit stejná fyzika jako u nás. Jen vlastnosti atmosféry by mohly být odlišné.

Nikde není řečeno, že jde o stejnej vesmír. Planeta s animovanými postavičkami a cartoonovou fyzikou bude spíš v nějakém paralelním vesmíru.

(05.01.2013, 23:29)Grunt Napsal(a): Je ovšem potřeba brát na vědomí že RD se pohybuje vysokou rychlostí v atmosféře (minimálně u epizody Sonic Rainboom můžeme s jistou určitostí tvrdit, že se blíží či překonává rychlost zvuku). I když může být řídká, tak tím že vzduch tlačí před sebou způsobuje jeho zhušťování.

Neměl sem na mysli přímo RD. Třeba někam utíkající AJ by moc daleko a moc rychle nedoběhla, kdyby byl vzduch na planetě moc řídkej. Nestačila by ho při hodně fyzický náročný činnosti dost rychle dostávat do těla.

BTW dusík, xenon ani hliníkový páry nejsou neznámými plyny. Dumbass asi měl na mysli nějakej zatím neobjevenej plyn. V periodický tabulce prvků už sou ale všechny možný konfigurace protonů, elektronů a neutronů, který se za daný teploty můžou chovat jako plyn, obsazený.

Ne všechny organizmy potřebujou k buněčnýmu dýchání kyslík (jde to třeba i se síranovým iontem nebo oxidem uhličitým), ale nedejchaj ho jen některý mikroorganizmy. Dusík je velmi inertní. Teda aspoň v atmosféře, kde se vyskytuje ve dvouatomovejch molekulách s trojnou vazbou. Abys ji roztrhnul a udělal z dusíku velmi reaktivní prvek používanej ve výbušninách, tak mu musíš dodat spoustu energie. Xenon je taky inertní (a narozdíl od dusíku i velmi) vzácnej plyn. Podívej se kde je v periodický tabulce. Má plně obsazený vnější orbitaly, takže se ani neslučuje do molekul a je extrémně stabilní. Sloučeniny hliníku sou stabilní pevný látky. Dýchat částečky pevný látky (pravděpodobně oxidu hlinitýho) asi nebude zrovna OK. Já v tom vidím akorát pěknou řádku zdravotních rizik. Kyslík je velmi reaktivní i ve dvouatomový molekule. Opravdu nevím, jestli by bylo možný dýchat něco jinýho.

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): Nikde není řečeno, že jde o stejnej vesmír. Planeta s animovanými postavičkami a cartoonovou fyzikou bude spíš v nějakém paralelním vesmíru.

To je argument jak noha. Tak s čím tady teda vlastně operujeme? S reálnými fyzikálními zákony, které jsou nám známé nebo si tady hrajeme na Stargate SG-1? Když už nic, tak cartoonová fyzika je člověkem tvořená. Maximálně se může snažit tu reálnou simulovat. Ale pak není o čem diskutovat, protože platí to co si kdo vymyslí.

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): Neměl sem na mysli přímo RD. Třeba někam utíkající AJ by moc daleko a moc rychle nedoběhla, kdyby byl vzduch na planetě moc řídkej. Nestačila by ho při hodně fyzický náročný činnosti dost rychle dostávat do těla.

Kdyby byla moc řídká, tak by na ní pravděpodobně ani žádný život nevznikl. Nechápu o čem to tady furt diskutujeme. Proč neoperujeme s normální pozemskou atmosférou?

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): BTW dusík, xenon ani hliníkový páry nejsou neznámými plyny.

Jen na ten detail, že než by jsme donutili xenon nebo dusík s něčím reagovat, pravděpodobně by jsme se dřív udusili a hliník zas pro změnu potřebuje k plynné fázi 2792 K.

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): Dumbass asi měl na mysli nějakej zatím neobjevenej plyn.

Třeba nějaký zajímavý transuran nebo hodně stabilní izotop, že?

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): Ne všechny organizmy potřebujou k buněčnýmu dýchání kyslík (jde to třeba i se síranovým iontem nebo oxidem uhličitým)

Tak život jde třeba emulovat na hradlech křemíkových mikroprocesorů nebo kvantových počítačů, ale myslím že bude lepší pokud budeme usuzovat, že poníci jsou z masa a kostí.

(06.01.2013, 01:16)Xeelee Napsal(a): Dusík je velmi inertní. Teda aspoň v atmosféře, kde se vyskytuje ve dvouatomovejch molekulách s trojnou vazbou. Abys ji roztrhnul a udělal z dusíku velmi reaktivní prvek používanej ve výbušninách, tak mu musíš dodat spoustu energie. Xenon je taky inertní (a narozdíl od dusíku i velmi) vzácnej plyn. Podívej se kde je v periodický tabulce. Má plně obsazený vnější orbitaly, takže se ani neslučuje do molekul a je extrémně stabilní. Sloučeniny hliníku sou stabilní pevný látky. Dýchat částečky pevný látky (pravděpodobně oxidu hlinitýho) asi nebude zrovna OK. Já v tom vidím akorát pěknou řádku zdravotních rizik. Kyslík je velmi reaktivní i ve dvouatomový molekule. Opravdu nevím, jestli by bylo možný dýchat něco jinýho.

Duh. Přesně tohle jsem taky svými uštěpačnými poznámkami myslel.

Grunt: Nedokážu si představit, že by vedle sebe v jednom vesmíru mohl existovat náš a animovanej svět.

Na planetě se vzduchem řídkým jako třeba někde ve čtyřech nebo šesti tisících metrech by určitě složitější život moh vzniknout. Jen by ti tvorové nebyli tak fyzicky aktivní nebo by si vyvinuli nějakej sofistikovanej způsob jak získat ze vzduchu víc kyslíku. Já každopádně předpokládám, že je u nich atmosféra podobná naší. V diskuzi sem argumentoval tím, že kdyby tam měli řídčí atmosféru, tak by jim na nějaký prováděěný činnosti nestačil přísun kyslíku.

Na ten radioaktivní plyn, kterýho zatím byly vyrobeny asi tři nebo čtyři molekuly, sem už taky koukal. Něco podobnýho by bylo naprosto ideální.

Usuzuju, že poníci sou z masa a kostí. Cokoliv jinýho se nebude mít rádo s Occamovou břitvou. Tyhle úvahy se odvíjely od polemiky s Dumbassem. Vždyť sem psal, že si nedokýžu představit, že složitější organizmy dejchaj něco jinýho než kyslík. Přijde mi, že citace sou naprosto vytržený z kontextu, ale možná jen mezi námi došlo k informačnímu šumu.