Já mám projetého celého hraničáře až po 11 (toho nového sem koutkem oka zahlédl v knihovně). Pak mi ale začal vadit ten styl psaní, že se Flinigan příliš soustředí na to, že si postavy až moc podrobně promýšlejí své kroky dopředu. Sice to dělá každý, ale mě připadá, že ke konci to začalo být až příliš zdlouhavé.
Ku bratrstvu to samé. S tím sem to vzdal během druhého dílu, když podle mě přespříliš podrobně popisoval balistu v zátoce.
Tedy, hraničář je bezvadný (kdybych si ho přečetl teď tak bych asi změnil názor, ale vzpomínky mi stačí) ale bratrstvo už takový záběr nemělo