Kombinace čtvrtku, mě, mého kamaráda a naší profesorky na biologii/chemii je vždy zárukou kvalitních záchvatů smíchu u všech lidí ve třídě (profesorku nevyjímaje)

No... Já se směju pořád, protože u nás ve třídě... to prostě nejde se smát . Ale vzhledem k mojí rodinné situaci bych se asi moc smát neměl...

jsem... šílenec Každý den Tak... 17-18 za den, čatsěji, tohle je ten nejmenší počet

U tohodle se nemůžu nezačít smát Účinkuje to pokaždé

Ja sa smejem furt ^^

já se narozdíl od tebe směju každé kravině ) už z toho mám i vrásky pod očima a u pusy

Ja sa smejem aj na absolútne trápnych veciach Niekedy sa z ničoho-nič začnem rehotať a ani nemám prečo. Najväčšie trapasy

Tak to já jsem takovej třídní kašpar Všecky rozesmívam a nikdy mě nenajdete smutnou ve společnosti

No, tak já se mezi lidma směju pořád. To jsem schopná se zasmát tomu, když někdo řekne "brambora" (a to ani nejsem uprostřed záchvatu smíchu) Sama se moc nesměju. Třeba při čtení knížky jsem se nikdy v životě nezasmála. Při filmu, to ano, ale taky jen málokdy. Prostě, nejvtipnější jsou lidi a zážitky s nima sami o sobě.
Jen tak mimochodem, mám takový problém s tím, že se vždycky dusím smíchy, když někdo (i já) spadne. Je to dost nepraktické, protože má, co já vím, zlomenou nohu a já tam zadržuju smích jak idiot, ikdyž se vůbec smát nechci (bohužel, všichni si pak samozřejmě myslí, že jsem bezohledný a nestydatý netvor, co se směje cizímu neštěstí)

Já se každý den zasměju aspoň tak dvakrát, třikrát. Jsem typ člověka, který se směje prostě všemu, i když to třeba vůbec není vtipné (cizímu neštěstí ne ). Akorát mám tendenci smát se nejvíc, když zrovna nemůžu (někoho bych vzbudil atd.). To se pak musím hodně snažit, abych to nevypustil.