Zdravím! Tak já jsem se dostala k poníkům víceméně "nedopatřením", dost mně zaujalo, že lidi kolem mně, ať už studující, dostudovaní, Mudři, docenti atd. je sledují, přišlo mi to na kreslený seriál poměrně nezvyklé, tak jsem si řekla, že tomu přijdu na kloub.
Tak nějak jsem po shlédnutí asi 10 dílu musela zkonstatovat, že je to asi to nejlepší, co v posledních letech vylezlo z televize a že generace dětí, které na tom vyrostou, by si z toho mohli něco vzít, podobně jako moje generace vyrostla na Gumídkách a Kačerech a taky na to rádi vzpomínáme.
Má to v sobě kouzlo, kdy seriál bez jakékoli hladiny násilí ukazuje postavičky, které řeší poměrně reálné problémy, které dokáží přiznat vlastní chyby, odpouštět si, spolupracovat, pomáhat si a tak dále. Což je na tuhle dobu, ve které žijeme, poměrně nezvyklé. Nicméně pro mně přijemná volba, když přijdu odpoledne domů a mám volit mezi zprávami v televizi a kreslenými seriály, tak si pustím radši ten seriál...
A v neposlední řadě až budu mít jednou ty děti, poníky jim každopádně pustím. Doufám, že do té doby vznikne ještě hodně dílů.