Můj rozum už dávnou zdechnul. Ale opravdu si myslím že jsem blázen, (teď k věci) vždy ve škole, když se nudím (většinou o hodině) si promítám MLP. Má to ale svou dobrou a špatnou stránku. Dobrá je ta že mě to zabaví na zbytek hodiny ale ta špatná je že se občas začnu gebit jak blázen ( ) takže už opravdu nevím co si o mě ostatní musí myslet. Ale ani to nechci vědět. Další věc je když jdu ze školy- Vyberu si nějakou píseň z MLP a broukám si to celou cestu domu, to je tak 15 minut. A to je asi vše. Děkuji že jste si to přečetli a doufám že napíšete něco zajímavějšího

no to když já se nudim tak vypnu mozek přestanu vnímat svět a představuju si jak s ruznýma OC podnikáme epic fighty nebo v equestrii kecam s ostatníma nebo moje oblíbený že poučuju ostatní ale se svym opravdu cvoklym já vás neseznámym ten se nejvíc vyskytne v mích snech a mam pak v hlavě gulage takže to už si nechám pro sebe

Ja si zase predstavuju kdyz je treba prestavka ze sem scout a beru flašku a řvu BONK! a mlatim s ni lidi do hlav(lechce)

Heh, já si ráda povídám v hlavě, teda (ne)vím, co je zač ten hlas, kterej mi odpovídá, ale to nevadí. Někdy si teda mluvím i nahlas a to se mi stává třeba na ulici, když jdu sama, že ujedu a prostě něco řeknu, taky zajímavé. Zjistila jsem, že mám potřebu mluvení. Potřebuju často něco říkat, protože jinak začnu moc přemýšlet a napadají mě větší a větší blbosti, no jo. Pokud jde o MLP, tak z toho používám random hlášky během mluvení, i když lidé často nechápou a nebo si představuju, že na nebi letí Derpy, přes ulici poskakuje Pinkie apod.

občas když du domů tak si něco mumlám japonsky a sranda je když zjistim že celou dobu za mnou někdo de a eště když je to někdo ze školy

No, tak třeba teď náš pes bráškovi (10 měsíců) tahal nohavici punčoch a pak máma řekla ať přestane, že mu pes skoro sundal punčochy, že je skoro nahej.. a já sem začala řvát: ,,Máš holou prdel! Máš holou prdel!" a dostala sem záchvat smíchu, tlemila sem se jak debil a málem sem se pochcala xD

(22.03.2013, 17:38)monicagranger Napsal(a): Heh, já si ráda povídám v hlavě, teda (ne)vím, co je zač ten hlas, kterej mi odpovídá, ale to nevadí. Někdy si teda mluvím i nahlas a to se mi stává třeba na ulici, když jdu sama, že ujedu a prostě něco řeknu, taky zajímavé. Zjistila jsem, že mám potřebu mluvení. Potřebuju často něco říkat, protože jinak začnu moc přemýšlet a napadají mě větší a větší blbosti, no jo. Pokud jde o MLP, tak z toho používám random hlášky během mluvení, i když lidé často nechápou a nebo si představuju, že na nebi letí Derpy, přes ulici poskakuje Pinkie apod.

I know that feel, v práci mi z té izolace občas hrábne natolik, že si povídám s lisem, či nahlas zpívám muzikálové písničky

Mluvim si sám se sebou a ještě se sebou, jak už sem párkrát porůznu říkal, prostě ve třech. A když sem hodně unavenej nebo zažívám silnou emoci, probudí se moje Třetí já, který se pořád pochichtává, říká nesmyslný řeči a je hrozně ze všeho nadšený a nepříčetně se usmívá. A tak. Našlo by se toho víc.

Vždycky v noci :'DD

Ak by sme dnes hľadali prototyp "normálneho" človeka, asi by sme neuspeli. Každý človek, ktorý vyčnieva z radu, je tak troška cvok (aj my, bronies, povedzme si to na rovinu) v porovnaní s bežným šedým priemerom, ktorý nikdy nič nedokázal. Ja v podstate delím ľudí na dve skupiny - cvoci a tí, ktorí si to odmietajú priznať