09.07.2017, 12:43
Záleží na druhu prášků.
Já osobně beru antidepresiva ( sertralin, přestupuji na argofan plus ještě něco předepsaného v případě silnějšího záchvatu) už nějaké 3-4 měsíce.
Změnilo mě to? Rozhodně. Vzhledem k tomu, že jsem na umělecké škole, kde je třeba neustále pozornosti, mít dobré nápady a tak dále, moc se to nehodilo.
První tři týdny, kdy jsem začala brát sertralin, tak jsem byla unavená, spala jsem něco přes 12 hodin - i ve škole, byla neustále bez energie a nedokázala jsem se soustředit. Hrozilo, že druhák kvůli tomu nedostuduji. Prášky mám spojené s léčbou u psychiatričky. Kvůli určité události mi musela zdvojnásobit dávky sertralinu a od té doby jsem nebyla schopná fungovat vůbec. Když se efekt prášků ustálil, začala jsem mít všechno úplně jedno, nebyla jsem schopná ani brečet a v určitých momentech jsem se jevila zcela bez emocí, vygumovaná , pak přišly momenty, kdy jsem byla silně hyperaktivní a hned na to upadla do menší depky. Prášky nyní měním na argofan s doufáním, že po nich nebudu tolik unavená a budu schopná nějak v příštím ročníku ve škole fungovat (a i obecně)
Žádala jsem u psychiatčky konkrétně snížení dávek, ale nedoporučovala mi to, prášky bych nejraději vysadila, ale nemohu, budu je mít pravděpodobně ještě hodně dlouho.
Smutné je, že můj den bez prášku vypadá tak, že se klepu v rohu, brečím a přemýšlím nad ukončením života... a s nimi jsem pro změnu totálně vygumovaná
Já osobně beru antidepresiva ( sertralin, přestupuji na argofan plus ještě něco předepsaného v případě silnějšího záchvatu) už nějaké 3-4 měsíce.
Změnilo mě to? Rozhodně. Vzhledem k tomu, že jsem na umělecké škole, kde je třeba neustále pozornosti, mít dobré nápady a tak dále, moc se to nehodilo.
První tři týdny, kdy jsem začala brát sertralin, tak jsem byla unavená, spala jsem něco přes 12 hodin - i ve škole, byla neustále bez energie a nedokázala jsem se soustředit. Hrozilo, že druhák kvůli tomu nedostuduji. Prášky mám spojené s léčbou u psychiatričky. Kvůli určité události mi musela zdvojnásobit dávky sertralinu a od té doby jsem nebyla schopná fungovat vůbec. Když se efekt prášků ustálil, začala jsem mít všechno úplně jedno, nebyla jsem schopná ani brečet a v určitých momentech jsem se jevila zcela bez emocí, vygumovaná , pak přišly momenty, kdy jsem byla silně hyperaktivní a hned na to upadla do menší depky. Prášky nyní měním na argofan s doufáním, že po nich nebudu tolik unavená a budu schopná nějak v příštím ročníku ve škole fungovat (a i obecně)
Žádala jsem u psychiatčky konkrétně snížení dávek, ale nedoporučovala mi to, prášky bych nejraději vysadila, ale nemohu, budu je mít pravděpodobně ještě hodně dlouho.
Smutné je, že můj den bez prášku vypadá tak, že se klepu v rohu, brečím a přemýšlím nad ukončením života... a s nimi jsem pro změnu totálně vygumovaná