Říká se o něm, že je starší než sama Equestria. Neví se odkud přišel a jeho původ i pravé jméno je ztraceno stejně jako knihy, které si to všechno pamatovaly. Mezi zemskými, jednorožci i pegasy je jen pramálo jedinců, kteří o jeho nejisté existenci vědí. I tak jsou to všechno možná jen povídačky starých klisen... A ani ti, co o tom vědí, tuto pohádku nepovažují za natolik důležitou, aby se vydali do Canterlotu za princeznou Celestií a zjistili, kolik pravdy se na takové legendě dá najít.
Ale i na starých báchorkách může být něco pravdy. Říká se, že jeho srst byla bílá jako sníh a hříva i ohon v barvě noční modři, ve kterých byly vetkány tyrkysově zářivé prameny. Jeho oči, zelené jako smaragd, dokázaly odhalit jakoukoliv nepravdu a jeho zbroj skutá ze zlata a meteorického kovu mu byla dobrým společníkem při bitvách proti temným silám chaosu.
Pravilo se, že když se alicorn, kterému nikdo neřekl jinak než Omega, jeho sněhově bílá křídla s pírky zakončenými modře stejně jako jeho hříva, odrážela sluneční světlo tak silně, že všechny bestie a temné bytosti se schovávaly zpět do svých nor a bály se chvíle, kdy je Omega najde. A i když se setmělo a ani měsíc na nebi nezářil, jakoby jeho srst sama vydávala slabou záři.
Pokud měl takovou sílu, jak se říká, zřejmě by dokázal celou Equestrii zachránit a nebo srovnat se zemí. Ale pravděpodobně jsou to jen vesnické povídačky.